Ubytujte své zařízení v telehotelu!
Poskytovatelé telekomunikačních a internetových služeb dnes stále častěji umisťují svá zařízení do speciálních center, která jsou náležitě vybavena vším potřebným pro jejich provoz - od zajištění nepřetržitého napájení , přes fyzickou bezpečnost až po dostupnost nejvýkonnějších přenosových kapacit, jaké si lze představit.Naše "internetová současnost" mění mnoho dosavadních zvyklostí, které lidé považují téměř za samozřejmosti. Jednou z nich je i představa, že když někdo chce poskytovat nějaké služby, ať již v oblasti Internetu či v oblasti telekomunikací, pak si musí sám pořídit vše co je k tomu zapotřebí - od počítačů či telefonních ústředen, přes nezbytné prostory a lidi až po "dráty" vedoucí k jeho zákazníkům - a vše si provozovat sám, ve vlastní režii.
Dnes tomu ale může být úplně jinak. Výše uvedené požadavky charakteru infrastruktury jsou jen určitým vstupem, který si dnes lze pronajmout u specializovaných a náležitě vybavených subjektů. Podnikající subjekty se pak mohou plně soustředit na onen příslovečný "core business" (hlavní předmět svého podnikání), spočívající ve schopnosti získat a udržet si zákazníka, naplňovat určitou jeho potřebu a dostávat za to zaplaceno.
Služby pro poskytovatele služeb
Tím, co tak radikálně změnilo situaci, byl nástup "služeb pro poskytovatele služeb". V oblasti Internetu a telekomunikací se takto objevily služby charakteru outsourcingu, označované spíše jako tzv. hosting.
Například firma, která chtěla někde na Internetu vystavit své WWW stránky, si nemusela hned pořizovat celý WWW server. Stačilo jí pronajmout si určité místo na WWW serveru jiného vhodného subjektu a své stránky umístit a provozovat zde, v rámci tzv. web hostingu (což lze volně přeložit jako "hostování" a s trochou fantazie i jako "ubytování" vlastních WWW stránek). Dalším stádiem pak byl takový web hosting, při kterém se zákazníkovy stránky "tvářily" úplně stejně, jako kdyby se nacházely na fyzicky i logicky samostatném WWW serveru, se samostatnou internetovou adresou - pak jde o tzv. virtuální WWW server, který se pouze chová jako samostatný, ale ve skutečnosti takový není (proto přívlastek "virtuální").
K čemu je telehotel?
Komu "ubytování WWW stránek na cizím WWW serveru" nepostačuje, může si přeci jen postavit vlastní fyzický WWW server v podobě vhodně dimenzovaného, vybaveného a nakonfigurovaného počítače, s příslušným operačním systémem, aplikacemi atd. Pokud někdo chce poskytovat nějaké služby v oblasti Internetu, například provozovat nějaký informační zdroj, on-line časopis či větší elektrický obchod, je takovýto server často nutností - ale kam jej umístit a kde jej provozovat?
Jednou z možností je ponechat si takovýto server "u sebe", ve vlastních prostorách. Pak má provozovatel vše "pod palcem", ale současně se musí o vše starat sám - od nepřetržitého zdroje napájení přes systémovou údržbu a správu až po samotnou práci se zákazníkem. V neposlední míře musí ve svých prostorách zajistit takovou internetovou konektivitu (zavést sem tak dimenzovanou přípojku), aby jeho zákazníci nepociťovali žádné problémy s přístupem k poskytovaným službám.
Stále častěji využívanou možností je umístit takovýto vlastní server nikoli "u sebe", ale na jiném místě - někde, kde o něj bude náležitě postaráno, včetně dostatečné konektivity (přípojky) do Internetu, včetně napájení, klimatizace, ostrahy atd. Říká se tomu "server hosting" (ve smyslu: hostování celých serverů), či "server housing" (ve smyslu: ubytování serverů).
Prostory, do kterých jsou takovéto servery umisťovány, jsou typicky šity na míru potřebám hostingu (resp. housingu) a jsou také podle toho vybaveny. Provozovány jsou takovými subjekty, které se na danou činnost specializují a dokáží náležitě využít "množstevní efekt" - pro jeden server by se například těžko vyplatilo platit jeho 24-hodinovou ostrahu či pohotovostní dieselagregát pro případ výpadku napájení z veřejné sítě. Pro větší počet serverů už to ale únosné je. Totéž platí pro internetovou konektivitu - do příslušných center se vyplatí zavést opravdu hodně dimenzované přípojky a zákazník si pak sám volí, jakou rychlost připojení má využívat jeho zařízení.
Zajímavé je také to, že právě popsaná hostingová centra jsou využívána nejen pro potřeby poskytování internetových služeb, tedy k "ubytovávání" nejrůznějších internetových serverů. Jsou sem stále častěji umisťována i různá další zařízení, sloužící například potřebám poskytování telekomunikačních služeb, obecně pak všech služeb, které lze poskytovat "elektronickou cestou".
Za zmínku jistě stojí i terminologický aspekt - jak se v praxi říká takovýmto střediskům? Jednoznačné pojmenování se dosud nevžilo a tak se používá celá řada termínů jako:
- telehotel (využívá metaforu s "ubytováním zařízení")
- "ko-lokační" centrum, resp. centrum nabízející "ko-lokační" služby (co-location facility), neboť místo termínu "hosting" se někdy používá i termín "ko-lokace".
- hostingové centrum
- serverová farma (server farm)
- cybercentrum apod.
Telehotelů či jinak pojmenovaných hostingových center dnes existuje celá řada a neustále vznikají nové. Jen v Praze jich je několik - například DIGITAL PARK v Praze 5 - Stodůlkách, či telehouse PRE na Bohdalci, nebo nový telehotel budovaný společností SITEL na Praze 7 a další.
Jedním z významných parametrů každého telehotelu je plocha, kterou svým zákazníkům nabízí pro "ubytování" jejich zařízení. Pohybuje se typicky v tisících metrech čtverečních, výjimkou nejsou ani desítky tisíc metrů čtverečních.
Více než jen ubytování v telehotelu
Celý princip, na kterém je založeno fungování telehotelů, skýtá zajímavé výhody nejen pro své přímé zákazníky (vlastníky "ubytovaných zařízení"), ale také pro poskytovatele nejrůznějších služeb, zejména z kategorie "poskytovatelů služeb pro poskytovatele služeb". I v rámci hostingových center je totiž zapotřebí zajistit více činností, které mohou být svěřeny samostatným a specializovaným subjektům a nemusí je zajišťovat jen samotný provozovatel centra.
Příkladem může být právě konektivita (připojení do Internetu i do dalších sítí). Tu může nabízet jiný subjekt (provider či telekomunikační operátor) než který provozuje samotné centrum. Dokonce je možné a vcelku běžné i to, že do jednoho centra ústí přenosové sítě více poskytovatelů konektivity a "zákazníci" telehotelu si tak mohou vybírat, přes kterého operátora či providera připojí svá zařízení.
Jinou činností, kterou lze oddělit a svěřit specializovanému subjektu, je provozování a systémová správa zařízení, typicky počítačových serverů. Zde je možné, aby se nejednalo o zařízení patřící přímo koncovým "zákazníkům", ale právě takovýmto specializovaným subjektům, zatímco "zákazníci" telehotelu si na těchto serverech pouze provozují své aplikace.