Standardizační instituce

ITU (International Telecommunications Union, mezinárodní telekomunikační Unie)

organizace spadající pod OSN, je nejstarší organizací produkující standardy z oblasti spojů telekomunikací (z roku 1865). Jejími členy je více než 160 zemí, a v současné době má dvě části: ITU-Telecommunications (ITU-T) a ITU-Radiocommunications (ITU-R), přičemž každá z nich je členěna na studijní skupiny (Study Groups), které se dále dělí na pracovní skupiny (Working Parties), které se ještě dále člení podle konkrétních řešených otázek (Questions). Práce v rámci těchto oddílů zvaných "otázky" je řízena zpravodajem (francouzsky Rapporteur).
Část ITU-T se původně jmenovala International Telegraph and Telephone Consultative Committee (zkratkou CCITT, podle svého názvu ve francouzštině), a je známa svými standardy (formálně: doporučeními) i ve světě počítačů:

• doporučení řady V, týkající se modemů (např. V.32, V.42, nejnověji V.90)
• doporučení řady X, týkající se datových sítí a koncepce OSI (např. X.400, X.500)
• doporučení řady I a Q, která se týkají ISDN,
• doporučení řady T, která pokrývají oblast textových komunikací (teletex, fax, videotex atd.)
• doporučení řady H, která se zabývají práce s digitalizovaným zvukem a obrazem (např. standard H.323, využívaný i pro Internetovou telefonii).

ITU je považována za nejformálnější ze všech formálních organizací. Její domovskou stránku lze nalézt na adrese http://www.itu.ch.

 

ISO, International Organization for Standardization

mezinárodní nevládní organizace, založená v roce 1947, sdružuje národní standardizační instituce (např. ANSI, DIN, a další). Usiluje o harmonizaci národních standardů po celém světě - její zkrácený název (ISO) není zkratkou, ale převzat z řecké předpony "iso-", která znamená "stejné" (čím jsou myšleny stejné standardy po celém světě). Výsledky svých aktivit publikuje ISO ve formě svých standardů, které pak jsou přejímány národními standardizačními organizacemi. Pokrývají širokou škálu technických aspektů, od tvaru a rozměrů šroubků a matiček, přes normy technických výkresů, elektrické konektory, přenosové protokoly počítačových sítí, až třeba po klasifikaci publikací (systém ISBN). Ve světě počítačů a počítačových komunikací je zřejmě nejznámější koncepce tzv. referenčního modelu ISO-OSI (ISO Open Systems Interconnection).
Organizace ISO je známa také tím, že své standardy neposkytuje k volnému šíření (jako je tomu např. u standardů Internetu), a pouze je prodává, ze nemalé částky. Domovskou stránku ISO lze nalézt na http://www.iso.ch.

 

IEEE, Institute of Electrical and Electronics Engineers

největší profesní (professional) organizace na světě. Byla založena roku 1884 skupinkou praktiků z nově vznikajícího oboru elektrotechnického inženýrství. Dnes má přes 320 000 členů z celého světa, kteří se podílí na aktivitách IEEE ve více než 147 zemích světa. Konkrétními aktivitami je například pořádání odborných konferencí, vydávání odborných časopisů, a také příprava a vydávání standardů. Pro počítačové sítě má největší význam standardizační orgán, založený v rámci IEEE v únoru roku 1980 (a proto označovaný jako IEEE 802), který je specificky zaměřen na problematiku standardů lokálních sítí. Ten si pak vytvoří pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti, které do této problematiky spadají. Snad nejznámější pracovní skupinou je IEEE 802.3, která se věnuje standardizaci Ethernetu. Zajímavé je, že standardy pocházející od této skupiny samy nepoužívají jméno "Ethernet", které má registrováno firma Xerox. Místo toho hovoří o "sítích na bázi přístupové metody CSMA/CD). Standardy Ethernetu od IEEE pokrývají jak jeho desetimegabitovou verzi (s různými druhy kabeláže), tak i novější stomegabitovou verzi, a připravována je již i standardizace tzv. gigabitového Ethernetu. http://www.ieee.org.

 

W3C, World Wide Web Consortium

konsorcium, vzniklé v roce 1994 v důsledku neobyčejného rozvoje služby World Wide Web a potřeby její standardizace. Konsorcium W3C nevděčí za svůj vznik středisku CERN, odkud pochází samotná služba WWW - jako první "hostitelská organizace" se konsorcia ujala prestižní univerzita MIT (Massachussets Institute of Technology, druhou se pak stala francouzská INRIA, a třetí japonská univerzita KEITO). Konsorcium W3C se zabývá celým širokým spektrem otázek kolem populárního WEB-u: počínaje jazykem HTML a protokolem HTTP, přes problematiku práce s grafikou, lokalizace a internacionalizace Web-u, možnosti zpřístupnění WEB-u tělesně postiženým, až například po otázky duševního vlastnictví, digitální podpisy apod. Působnost konsorcia W3C na poli vydávání standardů pro Internet sice kliduje s působností standardizačních orgánů jako IETF (viz minule), ale vzhledem k existujícímu personálnímu propojení a blízké mentalitě obou orgánů zde nevznikají větší problémy - podle gentlemanské dohody IETF přenechává oblast WWW právě konsorciu W3C. To vydává své standardy ve formě vlastních dokumentů (formálně doporučení), ale obvykle jsou tyto dokumenty publikovány i jako standardy RFC. Domovská stránka konsorcia W3C se nachází na adrese http://www.w3c.org.

 

ANSI (American National Standards Institute)

dobrovolná standardizační organizace z privátního sektoru USA, založená roku 1918 pěti technickými společnostmi a třemi vládními agenturami (dnes má přes 1300 členů, mezi nimi nechybí žádná velká počítačová firma) . Byla zakládající členem ISO, ve kterém stále hraje významnou roli. Produkuje standrady pro oblast počítačů, mezi její nejznámější standardy patří např. kód ASCII (American Standard Code for Information Interchange), standard programovacího jazyka ANSI C, tzv. ANSI terminál, a od ANSI pochází např. většina přenosových standardů technologie FDDI. Domovská stránka je na adrese http://www.ansi.org.

 

EIA, Electronic Industries Association

asociace komerčních subjektů z USA, reprezentující komunitu výrobců pokročilých technologií. Vznikla v roce 1924, původně jako asociace výrobců radiotechniky (Radio Manufacturers Association). Sponzoruje mnoho odborných aktivit, pořádá vlastní semináře a konference, a vydává také vlastní standardy. Mezi nejznámější zřejmě patří standard RS-232-C, definující chování sériového rozhraní. Domovská stránka EIA se nachází na adrese http://www.eia.org/.

 

VESA, Video Electronics Standards Association

konsorcium výrobců videoadaptérů a monitorů, usilující o stndardizaci zobrazovacích systém a vudeo protokolů. Od tohoto subjektu pochází např. standard SVGA, či sběrnice VLB (VESA Local Bus), předchůdce dnešní sběrnice PCI. Domovská stránka: http://www.vesa.org.

 

IEC, International Electrotechnical Commission

tato organizace, založená roku 1904, se zabývá přípravou a vydáváním mezinárodních standardů v oblasti elektrotechnologií, elektronicky a souvisejících oblastí. Členem je více než 50 států z celého světa, domovská stránka: http://www.iec.ch

 

NIST, National Institute for Standards and Technology

vládní agentura USA, zabývající se vývojem síťových protokolů pro oblast průmyslu. Dříve známá jako NBS (National Bureau of Standards). Nejznámější standard: MAP. Domovská stránka: http://www.nist.gov

 

ČSNI, Český normalizační institut

zabývá se tvorbou norem, jejich vydáváním a distribucí, poskytováním informací o národních, mezinárodních, evropských a zahraničních normách a o veškerých aktivitách souvisejících s normalizací. Vydává normy ČSN, je členem ISO a IEC za ČR. Domovskou stránku ČSNI lze nalézt na adrese http://netra.felk.cvut.cz/CSNI/

 

DIN Deutsches Institut für Normung,

http://www.din.de/

 

ATM Forum

sdružení pečující o rozvoj standardů ATM, http://www.atmforum.com/

 

Gigabit Ethernet Alliance

sdružení připravující standardy tzv. gigabitového Ethernetu, http://www.gigabit-ethernet.org/