Síťové noviny

USENET (Users' Network)

Touha po vzájemné komunikaci mezi uživateli počítačových sítí dala vzniknout mnoha systémů elektronické komunikace - jedním z nich byla i síť USENET, kterou kolem roku 1979 začali budovat nadšenci na Duke University v USA. Významnou roli zde sehrál fakt, že Duke University (podobně jako mnohé další, které se k síti USENET záhy připojily) nepatřila k těm šťastným, které se mohly začlenit do tehdy stále ještě vznikající síti ARPANET, ze které se později vyvinul dnešní Internet. Síť USENET vznikla jako jednoúčelová síť, pro potřeby provozování jedné jediné služby, spočívající v hromadné distribuci zpráv - tzv. síťových novin. Také způsob fungování sítě USENET byl zpočátku dosti specifický a odlišný od toho, jak fungoval rodící se Internet - jednotlivé počítače, zapojené do sítě USENET, spolu komunikovaly prostřednictvím veřejné telefonní sítě. Podle předem stanoveného harmonogramu si pravidelně volaly, a po telefonních linkách si předávaly balíky zpráv (přičemž k samotnému přenosu používaly protokoly UUCP, Unix-to-Unix Control Protocol). Obliba "síťových novin" jako služby neustále rostla, a to i mezi uživateli samotného Internetu - časem proto došlo k vzájemnému prolnutí sítí USENET a Internetu, v tom smyslu že síťové noviny se začaly šířit jak prostřednictvím sítě USENET, tak i prostřednictvím Internetu, takže jejich čtenářům mohlo být v zsadě jedno, ke které síti jsou připojeni. S postupem času pak "přenosová role" Internetu převládla, zatímco USENET jako samostatná síť zanikla - její jméno však zůstalo, a je používáno jako synonymum pro samotnou službu, neboli pro síťové noviny. Někdy je termín USENET chápán i jako virtuální podsíť Internetu (tedy jako síť existující pouze logicky, a nikoli fyzicky), sloužící potřebám šíření diskusních příspěvků v rámci síťových novin, a tvořená jednotlivými servery, které se o distribuci síťových novin starají. Ještě dalším možným významem termínu USENET je pak označení komunity uživatelů, kteří používají síťové noviny a vzájemně spolu komunikují jejich prostřednictvím. V rámci takto chápané USENET-ové komunity se dokonce zrodilo mnoho konvencí a zvyklostí, které se později rozšířily do celého Internetu jako takového. Jde zejména o pravidla slušného chování v prostředí sítě (tzv. netiketu), která vykrystalizovala právě při diskusích v jednotlivých diskusních skupinách.

 

Netnews (síťové noviny)

označení pro službu, poskytovanou sítí USENET (a dnes někdy i splývající s termínem USENET). Spočívá v hromadné distribuci zpráv, sloužících potřebám skupinové diskuse k nejrůznějším tématům. Princip síťových novin je takový, že kdokoli do nich může (neanonymně) zaslat svůj příspěvek, a ten si pak mohou přečíst všichni "čtenáři", odebírající síťové noviny, resp. jejich příslušnou část.

 

Newsgroup (diskusní skupina)

síťové noviny jakožto služba pro skupinovou diskusi nejsou uzavřeny žádnému tématu. Stejně tak si ale nemohou dovolit být jednolitým diskusním fórem, ve kterém by se vzájemně mísily příspěvky týkající se různých témat. Proto jsou síťové novin členěny na tzv. diskusní skupiny, vymezené tematicky. Lze je přirovnat k rubrikám v rámci skutečných novin, přičemž jejich repertoár není apriorně omezen - nové diskusní skupiny mohou vznikat dynamicky, na základě momentální potřeby (jakmile dostatečně velká skupina lidí usoudí, že by chtěli diskutovat o konkrétním tématu které dosud není "pokryto", mohou založit novou diskusní skupinu). Důležité také je, i z hlediska organizačního, že jednotlivé diskusní skupiny jsou uspořádány hierarchicky, na principu postupného zjemňování ("dceřinné" diskusní skupiny se zabývají dílčími aspekty toho, čeho se obecně týká jejich nadřazená diskusní skupina).

 

News Server (server síťových novin)

Přirovnání síťových novin k běžným tištěným novinám lze použít i pro konkrétní mechanismus jejich šíření. Stejně tak jako jsou tištěné noviny distribuovány na novinové stánky, kde si je pak kupují jejich čtenáři, jsou i síťové noviny distribuovány na tzv. news servery (servery síťových novin), odkud si je pak uživatelé stahují (odebírají). Jednotlivé news servery přitom obvykle slouží určité komunitě uživatelů (např. news server provozovaný Internet providerem slouží jeho zákazníkům, školní news server studentům školy a jejím učitelům apod.). Vždy však záleží na konkrétní politice správce daného news serveru, co komu umožní - je například možné to, že číst (odebírat) příspěvky z jednotlivých diskusních skupin může kdokoli (tedy nejen "vlastní" uživatelé), ale zasílat nové příspěvky do síťových novin mohou jen "vlastní" uživatelé.

 

News feed

síťové noviny jsou stále velmi populárním místem a prostředkem skupinové komunikace (i když elektronické konferenci jim jsou více než zdatným konkurentem). Diskusních skupin v rámci síťových novin dnes existuje opravdu velké množství (řádově několik tisíc), a objem nových příspěvků za jeden jediný den typicky dosahuje stovek megabyte. Proto není možné, aby si jednotlivé news servery předávaly mezi sebou obsah síťových novin stylem "každý s každým", protože to by bylo zbytečným plýtváním přenosovou kapacitou, a mohlo by snadno vést i z úplnému zahlcení některých částí Internetu. Proto musí existovat mnohem propracovanější systém vzájemné distribuce obsahu síťových novin mezi jednotlivými news servery, optimalizovaný především na úsporu přenosové kapacity. Povětšinou jde o hierarchický způsob komunikace, kdy nově zřizované news servery odebírají tzv. news feed (doslova: tok síťových novin) od některého ze svých "topologicky nejbližších" news serverů. Každý správce news serveru přitom má možnost se rozhodnout, které diskusní skupiny (news groups) bude na svém news serveru přijímat a uživatelům nabízet, a které nikoli - důvodem může být jednak snaha optimalizovat systémové zdroje (např. firemní news server bude odebírat jen takové diskusní skupiny, které se týkají předmětu činnosti firmy), nebo obsahová nevhodnost některých diskusních skupin - správce news serveru se například může rozhodnout neodebírat diskusní skupiny zaměřené na problematiku sexu, nebo diskusní skupiny které shledává rasově nesnášenlivými apod. K omezení celkového objemu dat, přenášených mezi jednotlivými news servery, přispívá i skutečnost, že některé diskusní skupiny mají celosvětový charakter, zatímco jiné jsou koncipovány jako lokální (týkají se témat lokálního významu, například problematiky určitého města či státu, nebo jde o diskusní skupiny vedené v národním jazyce), a nejsou šířeny celosvětově. Příkladem mohou být diskusní skupiny vedené v češtině - vzhledem k hierarchickému uspořádání diskusních skupin to jsou všechny diskusní skupiny pod skupinou cz, tedy například cz.net.announce, cz.net.providers apod.

 

NNTP (Network News Transport Protocol)

k tomu, aby bylo možné distribuovat obsah síťových novin po Internetu, a stejně tak k tomu, aby uživatelé Internetu mohli se síťovými novinami pracovat - číst jednotlivé příspěvky a zasílat příspěvky nové - musel být vyvinut specifický aplikační protokol, šitý na míru síťovým novinám. Tímto protokolem je protokol NNTP.

 

Subscription (předplatné síťových novin)

v analogii síťových novin s běžnými novinami lze jít dokonce ještě dále než k novinovým stánkům, které zajišťují jejich distribuci - další analogií, i když už ne tak důslednou, je možnost tzv. si předplatit konkrétní diskusní skupiny na konkrétním news serveru. Jednotlivé uživatele samozřejmě vždy zajímají jen některé diskusní skupiny (sledovat všechny by nebylo v silách nikoho), a svou preferenci mohou sdělit "svému" news serveru, ze kterého své síťové noviny odebírají . Výsledným efektem takovéhoto "předplatného" je pak to, že příslušný news server (ve spolupráci s klientským programem pro čtení síťových novin, na straně uživatele) si dokáží pamatovat, které diskusní skupiny uživatele zajímají a co s jejich obsahu uživatel již četl, a při příštím "odběru" mu nabídnout již jen nové přírůstky, a nezatěžovat jej úplně vším.