Hytelnet ve WWW kabátě

Zajímají vás internetové zdroje, dostupné prostřednictvím Telnetu, a chcete využít službu Hytelnet, která shromažďuje odkazy na tyto zdroje? Ale nechcete si instalovat celou databázi Hytelnetu, zvící více jak jednoho megabytu, přímo na svém počítači? Nechcete se starat o průběžnou aktualizaci této databáze, a prohlížet ji prostřednictvím hypertextového programu, který má k dokonalosti a uživatelské přítulnosti Webu dosti daleko? Nevadí, k nabídce služby Hytelnet se dostanete i jinak. Například právě prostřednictvím WWW.

Pojďme se nejprve vydat na místo nejpovolanější - na domovskou stránku služby Hytelnet, jejíž podstatou jsme se zabývali minule. Část této jinak značně rozsáhlé stránky vidíte na dnešním prvním obrázku [GIF1, URL1]. V záhlaví této stránky najdete jak odkaz na autora celé služby Hytelnet, tak i odkazy na aktuální verze klientů a hytelnetovských databází pro různé platformy (mimo jiné i na klienta pro platformu MS Windows, který jsem použil v minulém dílu). Ve spodní části sestříhané stránky pak vidíte i odkazy na službu Hytelnet, „zasazenou" do jiného prostředí, ze kterého ji lze využívat - konkrétně do prostředí World Wide Webu a Gopheru.

Mezi pěti existujícími implementacemi Hytelnetu v prostředí WWW jsem si samozřejmě vybral tu poslední, libereckou, pod kterou je podepsán pan Jiří Randus. Pamatujete se na toto jméno? Setkali jsme se s ním například již ve 22. dílu, kdy jsem vás seznamoval s českou obdobou služby Archie, kterou je liberecký Čmuchal (alias Nosey Parker). Jeho autorem je tentýž pan Randus.

Na dnešním druhém obrázku [GIF2, URL2] pak již vidíte úvodní stránku libereckého „Hytelnetu ve WWW kabátě". Schválně si tento obrázek srovnejte s druhým obrázkem z minulého vydání této rubriky - grafické podání je sice jiné, ale obsah je stejný. Stejně tak je tomu i u dalších obrázků, resp. stránek původního Hytelnetu, které jsou nyní nahrazeny WWW stránkami. Vzhledem k hypertextové povaze obou služeb je přenesení Hytelnetu do prostředí WWW relativně jednoduché, a umožňuje zachovat celkový vzhled i uspořádání původních Hytelnetových stránek (zatímco opačné „vnoření" WWW do Hytelnetu by bylo přinejmenším problematické). Zásadní odlišností oproti klasickému Hytelnetu je pak to, že databáze odkazů již není umístěna lokálně, přímo u uživatele (který se tak sám musí starat o její případnou aktualizaci) - nyní je umístěna centrálně, a starost o její aktualizaci na sebe přebírá provozovatel příslušného WWW serveru.

Dnes jsem se pavučinou „Hytelnetu ve WWW kabátě" vydal nejprve za stejným cílem jako minule, neboli za on-line knihovními katalogy u nás doma. Přes nabídku těchto katalogů na různých kontinentech (viz obrázek č. 3 [GIF3, URL3]) a v Evropě (obrázek č. 4 [GIF4, URL4]) jsem se samozřejmě dostal ke stejné dvojici Telnetových zdrojů jako minule (viz obrázek č. 5 [GIF5, URL5]). Aby to zase ale nebylo úplně stejné jako minule, kdy jsme zdvořile nahlédli do vstupní obrazovky systému Anežka, zvolil jsem dnes druhý z obou tuzemských zdrojů, knihovní systém CASLIN. Potřebné detaily pro přihlášení k tomuto systému vidíte na dnešním šestém obrázku [GIF6, URL6], zatímco na sedmém již je úvodní obrazovka systému CASLIN [GIF7].

Dále jsem zkusil ještě jinou větev - z úvodní stránky (na obrázku č. 2 [GIF2, URL2]) jsem se vydal za „dalšími zdroji" (Other Resources), jejichž nabídku vidíte na obrázku č. 8 [GIF8, URL8]). Zde jsem si vybral předposlední nabídku adresářových služeb, přes kterou jsem se dostal na nabídku z obrázku č. 9 [GIF9, URL9]. Zde jsem pak našel další tuzemský zdroj, přístupný prostřednictvím Telnetu, a opět z Liberce - server služby Netfind, sloužící potřebám vyhledávání lidí a jejich emailových adres. Ale o této problematice si budeme povídat až příště.

Seznam obrázků:

předchozí část | první část | další část