Příspěvek na 4. konferenci CIMA, 15.11.2000
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/l321/paper3.php3

Technické prostředky proti spammingu

Proti spammingu, alias hromadnému rozesílání nevyžádaných zpráv, samozřejmě existují určitá protiopatření technického rázu. Příjemce například může ve svém poštovním programu nastavit, že veškerá pošta od určitého odesilatele má být automaticky mazána. To je sice účinné, ale předpokládá to že nevyžádaná zásilka již dorazila k příjemci (tj. příjemce již vynaložil příslušné náklady na její přijetí), a již také obsadila určité místo v jeho poštovní schránce (než byla smazána - přitom ale mohla způsobit zaplnění této schránky). Především ale takovéto řešení vyžaduje, aby příjemce pokaždé reagoval na nový zdroj nevyžádaných zásilek (na každého nového spammera, příslušným nastavením svého poštovního programu).

Obranou proti spammingu je i zablokování příjmu pošty z určité domény, realizované již na poštovním serveru příjemce. V tomto případě nevznikají příjemci žádné náklady s přijetím zprávy (tato je jeho poštovním serverem odmítnuta a tudíž ani není přenesena), ale na druhé straně toto řešení je velmi málo "granulární" - zamezuje příchodu jakékoli pošty z příslušné domény, bez ohledu na to zda se jedná o "chtěnou" zásilku či zásilku "nechtěnou".

Možnosti automatického rozpoznávání "chtěných" a "nechtěných" zásilek, založené například na detekci určitých klíčových slov v zásilkách elektronické pošty, již také existují. Jejich problémem je ale nedostatečná účinnost, a dále pak ten význačný fakt, že pro různé konkrétní příjemce je hranice mezi ještě "chtěným" a již "nechtěným" různá a často i dosti subjektivní, což příslušné mechanismy nedokáží postihnout.

Spamming ano, nebo ne?

Názory na hromadné rozesílání nevyžádaných zpráv, alias spamming, se samozřejmě různí. Subjekty, které mají zájem využít Internet ke své vlastní propagaci, mohou spatřovat ve spammingu efektivní a cenově výhodný nástroj pro dosažení svého cíle. Naproti tomu koncoví uživatelé mohou být opačného názoru, a někteří mohou dokonce zastávat i velmi militantní postoje vůči spammingu. Který z těchto úhlů pohledu by měl mít navrch při formování nové síťové etiky pro éru e-businessu? Měl by být spamming v rámci síťové etiky "oficiálně posvěcen" jako praktika hodná následování, případně s určitými omezeními, nebo naopak striktně zakázán a prohlášen apriorně za nevhodný?

Odpověď se samozřejmě bude formovat s postupem času, kdy se bude ustalovat určitý "status quo", ze kterého bude odpověď vycházet. Stejně tak se bude tato odpověď formovat v širším kontextu vývoje Internetu a celého on-line světa i působení nejrůznějších subjektů v tomto prostředí. Bude výsledkem určitého souboje mezi zastánci obou krajních pohledů, a tento výsledek bude určitě záviset také na tom, jaké jiné formy propagace (zejména: méně invazivní) budou dostupné, i jaké prostředky se objeví k obraně proti spammingu.

Autor tohoto článku je přesvědčen, že vznikající síťová etika odmítne oba krajní pohledy na spamming, tedy jak absolutní zákaz jakéhokoli zaslání předem nevyžádané zprávy, tak i nejhrubší formy spammingu, charakterizované mj.:

  • rozesíláním zbytečně velkých objemů dat (vzhledem k podstatě Internetu stačí umístit obsažnější materiál na vhodný WWW server a rozesílat pouze tzv. URL odkaz na tento materiál).
  • rozesíláním nevyžádaných zásilek "do šířky", na velké počty adres bez významnějšího "zacílení" (např. na všechny adresy které někdo získá v nějakém veřejném adresáři apod.),

a že dojde k hledání určité "přijatelné polohy" mezi oběma krajními přístupy.

Takováto "přijatelná poloha" bude nutně určitým kompromisem mezi snahou dosáhnout určitého cíle (co nejvíce se prosadit) a nebezpečím vyvolání negativní reakce u adresátů, resp. uživatelské veřejnosti. Důležité je, že tyto dva faktory působí v rámci spammingu proti sobě a nelze zřejmě očekávat, že by tomu kdy mohlo být jinak.

Pro různé subjekty přitom takováto "rovnovážná poloha" může být různá - u firem které usilují spíše o rychlé a jednorázové získání zákazníka, lze očekávat že převáží snaha prosadit se, na úkor obav z negativní reakce veřejnosti. Naproti tomu u firem, kterým jde o dlouhodobější vztah se zákazníkem, lze naopak očekávat že převáží obava z negativní reakce. V praxi se tento trend již dnes projevuje tím, že ke spammingu se uchylují spíše malé, začínající a téměř neznámé subjekty, zatímco zavedené seriózní firmy se spammingu pečlivě vyhýbají.


P.S. Autor tohoto článku je jedním z autorů prvního českého serveru věnovaného boji proti spammingu (na adrese http://www.antispam.cz).