T-Mobile jde do cloudu jako aplikační broker
T-Cloud od T-Systems, nyní již pod hlavičkou T-Mobile, rozšiřuje své cloudové portfolio o aplikační služby. Nikoli ale vlastní, nýbrž od různých partnerů.
Na tom, co přesně je cloud a cloud computing, se shodne asi málokdo. Jeho různých definic je snad ještě více, než jeho různých nabídek. Pokud je ale něco, na čem se snad všichni shodnou, pak je to vnímání cloudu jako příležitosti. Pro zákazníky příležitosti k úsporám, a pro poskytovatele příležitostí k vyšším výnosům. Tak proč to nezkusit, že?
Ani naši velcí operátoři si pochopitelně nemohou nechat takovouto příležitost ujít. Pamětníci si možná ještě vzpomenou na to, jak v roce 2001 Český Telecom poměrně výrazně investoval do fenoménu „aplikačních služeb“ (zkratkou ASP, od Application Service Providing), které byly jedním z předchůdců dnešního cloudu.
Asi si od toho tehdejší Český Telecom hodně sliboval. Ale doba ještě nebyla na takováto řešení dostatečně zralá, a tak celý fenomén ASP zazářil, ale pak zase záhy uvadl. Aby teprve po letech, zhruba kolem roku 2010, jemu obdobná řešení znovu ožila v rámci cloudu, resp. cloud computingu. A na ně si Český Telecom (mezitím již jako Telefónica O2 CR) vsadil znovu, se svým O2 Cloud-em. A třeba se svou službou O2 virtuální desktop Telefónica získala titul IT Produkt roku 2012.
Tento článek je ale o nové „cloudové“ strategii, kterou minulý týden představil novinářům český T-Mobile. Tedy již spojený s T-Systems, což je v daném případě dosti podstatné, protože původně samostatný T-Systems již dříve provozoval svůj T-Cloud a nabízel určité portfolio cloudových služeb. Ty ale spadaly spíše do oblastí, které dnes označujeme zkratkami IaaS a PaaS. Šlo tedy hlavně o poskytování infrastruktury a platforem v podobě služby, což využívaly firmy jako Sofware602 či Actum/G2.
Proč jako broker?
Nyní, od září a již pod hlavičkou T-Mobile, přichází T-Cloud i s nabídkou aplikací v podobě služby. Tedy toho, co se v rámci cloudu obvykle označuje jako SaaS (Software as a Service). Pro připomenutí a osvěžení paměti: jde o model, kdy si zákazník/uživatel nekupuje aplikaci do svého vlastnictví. Tudíž neinvestuje do jejího pořízení, nemusí se starat o její správu a údržbu, nemusí ji aktualizovat atd. Místo toho aplikaci vlastní někdo jiný, kdo nabízí používání této aplikace (na dálku, po síti), za úplatu, formou služby, nejlépe co největšímu počtu zákazníků současně. A každý zákazník aplikaci pouze používá, a za toto používání (a pouze za něj) také platí, podle skutečné „konzumace“.
Je zde ale jeden zajímavý terminologický problém: dnes již přežitý fenomén ASP, který s tímto modelem původně přišel, předpokládal větší dělbu práce: že aplikaci si od jejího výrobce koupil ten, kdo ji následně poskytoval „jako službu“. Tedy subjekt v roli samotného poskytovatele aplikačních služeb (ASP, Application Service Provider). To u novějšího SaaS se předpokládá spíše jiné řešení: že možnost používání aplikace formou služby poskytuje přímo ten, kdo aplikaci také sám vyvinul. Je to asi důsledek toho, že díky pokroku v technologiích již takovýto tvůrce aplikací nepotřebuje dalšího prostředníka, který by něco dělal za něj, a ubíral mu tím na jeho výnosech a dalších přínosech.
Když ale nyní T-Mobile (včetně plně vlastněného T-Systems) vstupuje na pole poskytování aplikací formou služby (SaaS), nepřichází s žádnými vlastními aplikacemi, které by takto mohl nabízet. Dokonce nepřichází ani v roli původního ASP, kdy by si příslušné aplikace kupoval od jejich tvůrců, resp. výrobců, a sám je provozoval. Přichází pouze jako jakýsi zprostředkovatel, v roli, kterou sám označuje jako „broker“: vybírá si partnery a ty jejich aplikace, které následně nabízí svým zákazníkům k využití na principu „jako služba“ (SaaS). Sám ale tyto aplikace neprovozuje – to nechává na svých partnerech. A jen v některých případech je nechává provozovat jejich aplikace na své infrastruktuře, ve svých datových centrech. V ostatních případech si příslušní partneři provozují své aplikace jinde, ve „svých“ datacentrech.
Jaká je ale výhoda takovéhoto řešení – kdy zákazník používá „skrze brokera“ něco, co by nejspíše stejně tak dobře mohl využívat přímo, od příslušného poskytovatele?
V situaci, kdy oním brokerem je telekomunikační operátor, poskytující také nezbytnou konektivitu pro přístup na dálku, může být klíčovým přínosem jeden bod podpory. Tedy společný bod pro řešení všech případných problémů, bez ohledu na to, čeho se ve skutečnosti týkají. Protože pokud vše poskytují dva různé subjekty, mohou si zákazníka snadno přehazovat jako horkou bramboru s tím, že problém není u nich, ale u toho druhého. To „broker“ nebude moci dělat.
Snazší to pochopitelně bude i se smlouvami SLA a jejich dodržováním – když takováto smlouva bude jen jedna, s jedním poskytovatelem, ne se dvěma.
Další výhodou je určitá selekce partnerů a jejich řešení, kterým T-Mobile jakoby uděluje svou důvěru (když si je vybral za partnery), a tu pak přenáší na zákazníka - když pod svým jménem dále „přeprodává“ jejich služby).
V neposlední řadě může být pro zákazníka výhodou jedna faktura (za telekomunikační i „aplikační“ služby), a třeba také placení jen v Kč a na základě faktury, vydané tuzemským subjektem (zatímco přímý poskytovatel/partner vyžaduje platby třeba v Eurech, a faktury vystavuje jeho zahraniční pobočka).
Jaká je konkrétní nabídka?
Pojďme nyní již ke konkrétním aplikacím, které T-Mobile začíná nabízet – a to především firmám, spíše těm menším – v rámci svého T-Cloudu.
- Zálohování: zde jde o službu, kterou poskytuje polská společnost Opero, ve svých datacentrech. Skrze T-Mobile a jeho T-Cloud přijde tato služba na 59 Kč měsíčně (vč. DPH) pro jednoho uživatele a data do 20 GB, až po 2999 Kč za 1 TB a s neomezeným počtem uživatelů a zařízení. Český T-Mobile je přitom schopen garantovat, že data zákazníka neopustí EU (kvůli ochraně osobních údajů). Kromě toho jsou data ještě na počítači uživatele šifrována (klíčem, vkládaným přímo do aplikace pro zálohování).
- Ekonomický systém Helios One, pro fakturaci i účetnictví, od společnosti Asseco: jako SaaS služba je provozován v datových centrech T-Mobile, a v úplně nejjednodušší verzi (max. 50 záznamů, 1 uživatel) je zdarma. Verze Profi 365 (pro 1 společnost, bez limitu záznamů) přijde na 299 Kč měsíčně vč. DPH za jednoho uživatele. Verze Enterprise 365 (bez omezení počtu společností) přijde na 469 Kč měsíčně za 1 uživatele.
- Zakázka: informace o vypisovaných veřejných zakázkách. Provozovatelem této služby je společnost Intelligent Markets, která svou službu poskytuje také České poště (která ji následně „přeprodává“ jako svou službu i-zakázky). Výhodou služby „přes T-Mobile“ by měla být on-line dostupnost informací, zatímco Česká pošta je rozesílá (emailem, do datové schránky či listovní poštou). Základní cena (za 1 obor) je u T-Mobile 149 Kč měsíčně vč. DPH, u České pošty 199 Kč měsíčně (ale i pro doručování formou listovní pošty).
Kromě těchto tří „zahajovacích“ služeb chystá T-Mobile v brzké době další dvě:
- Office 365 od Microsoftu: zde by se mělo jednat o standardní službu, poskytovanou přímo samotným Microsoftem, z jeho datových center a za stejné ceny jako od něj. Ale s placením v Kč a přímo T-Mobile, na základě faktury od T-Mobile.
- Videokonference: zde by se zřejmě mělo jednat o službu Spontania, původně od Dialcom-u (ale nyní od společnosti ClearOne).
Na závěr ještě dva důležité postřehy: širší uživatelská veřejnost má všechny naše mobilní operátory (tedy nejenom T-Mobile) spojené s dlouhodobými úvazky. Ty jsou ale něčím, co jde přímo proti logice cloudu a řešení na principu „jako služba“. Protože zde je jedním z hlavních přínosů pro zákazníka to, že může kdykoli „nastoupit“ (začít používat službu, bez jednorázových počátečních nákladů), ale stejně tak kdykoli „vystoupit“ (přestat službu používat a platit za ni).
To je ale v přímém rozporu se snahou uvazovat si zákazníky formou dlouhodobých úvazků, což mobilní operátoři tak často a rádi dělají u svých telekomunikačních služeb. A tak T-Mobile u svých cloudových služeb prý úvazky skutečně nemá a uzavírá smlouvy jen na dobu neurčitou, s výpovědní lhůtou 1 měsíce.
A druhý postřeh: tím, že T-Mobile poskytuje jak telekomunikační služby, tak i cloudové služby (byť jen jako broker), se mu otevírá zajímavý prostor pro jejich synergii. Mohl by totiž oslovovat své zákazníky i tím, že zvýhodní konektivitu ke „svým“ službám v cloudu. Konkrétně tak, že ji nebude započítávat do objemových limitů v rámci FUP.
Pro pevné připojení to asi tak zajímavé není. A ve firemním segmentu, který je zde cílovou skupinou, asi ještě méně. Nicméně u mobilního přístupu, který také připadá v úvahu, by to mohlo být zajímavé i pro firmy. Ale jak jsem se dozvěděl, v odpovědi na můj zvídaný dotaz, o něčem takovém se zatím pouze „intenzivně přemýšlí“.