ISSS 2014: eurokomisařka Neelie Kroesová v rodné zemi robotů
Svým obsahem nepřinesla letošní konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě) nic převratného. A tak si to vynahradila alespoň prestižní návštěvou až z Evropské komise.
Letošní, v pořadí již 17. ročník konference ISSS (Internet ve veřejné správě), který se konal toto pondělí a úterý v Hradci Králové, poctila svou přítomností i komisařka (a současně místopředsedkyně Evropské komise) Neelie Kroesová. Oproti mému očekávání se ve svém vystoupení (při slavnostním zahájení) ani tolik nechlubila nedávným děním kolem roamingu a sjednocování evropského trhu telekomunikací. Začala nezaměstnaností, i mezi mladými lidmi, a zdůraznila potenciál ICT, včetně jeho vlivu na produktivitu. Pokračovala akcentem na dostupnost připojení (jeden milion obyvatel ČR je prý bez něj), na potřebu otevřenosti, a na potřebu bezpečnosti. Zmínila i cloud, a konkrétně iniciativu European Cloud Partnership.
Pak komisařka Kroesová dala České republice dvě rady: za prvé využít ty možnosti, které nám členství v Unii dává, zejména k investicím do budoucna. A to jak na poli vědy a výzkumu, tak i na poli budování nové infrastruktury. Za druhé využít možností, které přináší jednotný evropský trh, bez národních bariér. Nakonec zmínila i význam eGovernmentu a s ním souvisejících aktivit, jako třeba vzájemné uznávání elektronických identit v celé unii (čímž nepřímo zmínila i chystané nařízení eIDAS, které minulý týden také prošlo Evropským parlamentem).
V zásadě ale paní komisařka neřekla nic převratného či zásadně nového. Sympatické je, že zmínila Českou republiku jako „zemi, kde se zrodili roboti“. Plné znění jejího projevu (v angličtině) si můžete přečíst zde, stručné shrnutí v češtině pak zde. Do ČR přitom zavítala na pozvání místopředsedy Senátu Parlamentu ČR Břetislava Sobotky a hejtmana kraje Vysočina Jiřího Běhounka.
Projev na slavnostním zahájení konference ISSS ale byl jen jedním z bodů na programu paní komisařky v Hradci Králové i v ČR jako takové. Přímo v Hradci Králové se setkala s místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem, a měla se setkat také s ministrem vnitra Milanem Chovancem. Ten ale na konferenci nakonec nepřijel, prý po konzultaci s lékaři. A tak jej v jednání s komisařkou Neelie Kroesovou musel zastoupit jeho první náměstek Jan Sixta. Ministerstvo vnitra k tomu vydalo krátké komuniké, ze kterého vyplývá alespoň náznak toho, o čem obě strany jednaly:
Stav a vývoj elektronizace veřejné správy v Česku i v rámci Evropské unie, elektronická identifikace a elektronické transakce. To byla hlavní témata jednání zástupců Ministerstva vnitra s místopředsedkyní Evropské komise a komisařkou pro digitální agendu Neelie Kroes z Holandska.
Odpoledne, již po odjezdu z Hradce Králové do Prahy, se paní komisařka měla setkat i s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem. Žádné oznámení ze strany jeho resortu o proběhlém setkání jsem ale nezaznamenal.
Kybernetická bezpečnost
Další, s kým se komisařka Kroesová (již v pondělí odpoledne, v Praze) setkala, bylo vedení Národního bezpečnostního úřadu. Jak druhý den ráno (během druhého dne konference ISSS, na bloku věnovaném kybernetické bezpečnosti) naznačil náměstek ředitele NBÚ Jaroslav Šmíd, jednání se zřejmě týkalo shody naší připravované legislativy (zákona o kybernetické bezpečnosti, aktuálně ve výborech Poslanecké sněmovny) s připravovanou evropskou směrnicí z této oblasti. Tuto shodu zástupci NBÚ při různých svých prezentacích hodnotí jako 90%.
Pro připomenutí: zbývajících 10% se týká především odlišného “záběru” příslušné legislativy: zatímco evropská úprava (směrnice) je přísnější a chystá se klást konkrétní povinnosti i privátním subjektům, poskytujících důležité služby z oblasti „služeb informační společnosti“ (jako jsou například rezervační systémy, platební systémy apod.), naše navrhovaná legislativa je méně přísná a na privátní subjekty a jejich systémy se snaží „dopadat“ co možná nejméně.
Včera na ISSS také zaznělo, že NBÚ slíbil poskytnout komisařce Kroesové stanovisko k implementaci chystané evropské směrnice. A to zřejmě za celou Středoevropskou platformu kybernetické bezpečnosti, zahrnující země Višegrádu a Rakousko. Z toho si dovozuji, že obdobný pohled na celkový záběr právní úpravy kybernetické bezpečnosti, jako v ČR, mají i tyto země.
Z dalších zajímavostí, které zazněly na bloku o kybernetické bezpečnosti na druhém dni konferenci ISSS, alespoň následující dva postřehy: v současné době se prý zdá, že špionáž je větší hrozbou než kybernetická kriminalita. Ale různé studie naznačují, že vůbec největší hrozbou je kybernetický terorismus, využívající sofistikované kybernetická zbraně. To u nás v ČR, podle statistik Policejního prezidia, je nejčastějším trestným činem na Internetu „obyčejný“ podvod. Ale celkový počet všech trestných činů po Internetu prý roste každý rok o 20%.
Změna kompetencí v přímém přenosu
Zpět ale k tradičním tématům eGovernmentu, charakteristickým pro konferenci ISSS: na první pohled by se mohlo zdát, že letošní ročník nic zásadně nového nepřinesl. Třeba toho typu, že by se celý eGovernment „přestěhoval“ pod resort financí (jako je tomu na Slovensku). Ať již kvůli tomu, že se ho finance nějak „zmocnily“, nebo že by se jej vnitro naopak nějak „zbavilo“.
Naopak, na ISSS zaznělo z úst zástupců resortu vnitra, že se nadále hlásí k eGovernmentu, a snad i k vyšší aktivitě v této oblasti, včetně aktivní koordinační role. Dokonce v jeden okamžik zaznělo i určité „přihlášení se“ k odkazu bývalého ministerstva informatiky, na které původně „zavzpomínal“ i expremiér Špidla (přítomný jaké šéf poradců premiéra).
S avizovanou „vyšší aktivitou“ vnitra možná souvisí i zajímavé vyjádření místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka přímo při slavnostním zahájení: v reakci na jiné vystoupení řekl, že prý se již dohodl s premiérem Sobotkou na tom, že si „vezme pod sebe“ Radu vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost (když už má ve vládě na starosti vědu a výzkum). Nicméně, jak dále naznačil:
Už asi šest neděl se nic neděje, a teď tady slyším, že pode mnou nebude, což je pro mne nová informace ….
Když už jsme u vyjádření politiků, osobně mne příjemně překvapila ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. To když v samotném závěru svého vystoupení shrnula současný stav i úkoly do budoucna následovně:
Někdy máme nedostatečnou vzdělanost pro využívání Internetu a ICT, chybí nám strategie, tady musím zasáhnout přímo do černého a hovořit o státu: státu chybí nejenom to ministerstvo, o kterém mluvil pan Špidla, ale i strategie pro rozvoj informačních technologií a jejich využívání, chybí nám jedna strategie konkurenceschopnosti. To jsou všechno věci, které teď stojí před novou vládou, která ta se do toho samozřejmě chce pustit a věci postupně řešit ….
Čtyři priority nové vlády v ICT jsou:
- zhodnocení dosavadních investic (nejenom evropských ale i českých)
- funkční propojování systémů
- vysvětlování veřejnosti, k čemu to všechno je, a sice že nelijeme peníze do kanálu, ale že to skutečně má sloužit
- zajištění bezpečnosti
S tím mohu jen souhlasit. Jen mne trochu zaráží, to úplně nekoresponduje s programovým prohlášením této vlády a zde uvedenými prioritami.
Třeba tématu bezpečnosti, tak dlouho podceňovanému či úplně ignorovanému, se už pomalu dostává pozornosti. Ale s třetím bodem, tedy s „vysvětlováním veřejnosti“, je to podle mého názoru stále hodně špatné. Dokonce nejenom vůči širší veřejnosti, ale i vůči té části veřejné správy, která by měla nejnovější projekty implementovat a prakticky používat.
Z letošního ISSS jsem si osobně odnesl nepříjemný pocit, že se nadále prohlubuje disproporce mezi čím dál tím abstraktněji formulovanými záměry a cíli, které se jejich nositelé snad už ani nepokouší srozumitelně vysvětlit, a každodenní realitou s jejími „přízemními“ problémy. Proto jsem velmi ocenil výrok, který v závěrečné úterní diskusi se zástupci samospráv zazněl z úst hlavního architekta e Governmentu Ondřeje Felixe:
Pokud jsme tu strategii napsali tak, že jí nerozumíte, tak jsme ji napsali blbě ….
Jaké je další „velké téma“ Českého eGovernmentu?
Letošní konference ISSS nepřinesla žádné velké nové projekty typu datových schránek či základních registrů. Na obzoru je snad jen eSbírka a eLegislativa. Ale i ty nejspíše vydrží „na obzoru“ poněkud déle, protože v současné době prý probíhá revize zvoleného způsobu jejich realizace (který byl svěřen České poště).
Hlavním hitem letošního ISSS tak bylo spíše ono „funkční propojování systémů“ (viz výše), s cílem dosáhnout toho, aby se většina úkonů dala realizovat čistě elektronicky – od samotného podání, až po jejich vlastní zpracování v rámci příslušných agend. Aby ale něco takového bylo možné, je nutné nejprve propojit jednotlivé agendové systémy mezi sebou, tak aby dokázaly spolupracovat. K tomu mají sloužit takové věci, jako eGon Service Bus (propojení na aplikační úrovni), či CMS (centrální místo služeb) ve verzi 2, KIVS atd. Ale to nejsou žádné novinky, o nich se mluvilo i na minulém ročníku. Stejně jako o Strategickém rámci rozvoje eGovernmentu 2014+, který je podmínkou pro čerpání peněz z unijních fondů na další projekty eGovernmentu.
Ovšem ještě významnější asi bude něco jiného: chystané unijní nařízení eIDAS o tzv. důvěryhodných službách, které zcela zásadním způsobem zasáhne (nejenom) do českého eGovernmentu. Třeba tím, že i u nás, vlastně v celé veřejné správě, budeme muset podporovat a uznávat elektronické identity (eID) z jiných členských zemí. Nebo provozovat důvěryhodné systémy doručování (e-delivery), fungující na poněkud jiných principech, než naše datové schránky. A vlastně celá naše právní úprava elektronického podpisu bude změněna – jak na ISSS zaznělo, náš zákon o elektronickém podpisu bude zřejmě muset být zrušen a nahrazen novým, který „dodělá“ na národní úrovni to, co nebude upravovat samotné nařízení eIDAS. Protože to sice mělo přinést jednotnou úpravu pro všechny členské země, ale nejspíše to nedokáže – a tak řadu věcí nechá “k dodělání” na národní úrovni. A to přinese přesně to, proti čemu Unie dnes tak bojuje: roztříštěnost a bariéry, způsobené podobnou, ale přeci jen v něčem odlišnou národní úpravou v jednotlivých zemích.
Ale to by bylo zase na jiné povídání.