Vyšlo na Lupě, 11.2.2013
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b13/b0211001.php3

Porazila rychlá mobilní data od T-Mobile poštovního holuba a závodní Ferrari?

T-Mobile uspořádal závod, kterým se pokouší vyvrátit odvěkou poučku o výhodnosti kabel(k)ového přenosu oproti přenosu přes datovou síť. Výsledek bude znám dnes.

Jedna stará počítačová moudrost říká, že bychom nikdy neměli podceňovat přenosovou kapacitu nákladního auta, naloženého pevnými disky a uhánějícího z místa A do místa B. Protože to nejspíše zvládne rychleji než datová síť, která má přenést stejný objem dat.

V češtině se trochu skromněji hovoří někdy o kabelovém, jindy o kabelkovém přenosu. Ne snad kvůli přenosu dat po kabelu, ale kvůli umístění příslušných datových nosičů do vhodné cestovní kabely, či jen kabelky, a následném přenosu celé této kabel(k)y. V angličtině se zase ujal termín sneakernet, v doslovném překladu „síť z kecek“, které si musí obout ten, kdo přenáší příslušné nosiče.

Pravdou samozřejmě je, že přenosové rychlosti datových sítí neustále a rychle rostou. Jenže s nimi rostou i kapacity datových nosičů, ať již jde o pevné disky, magnetické pásky, nebo třeba obyčejné flashky apod. Současně s tím se zmenšují jejich fyzické rozměry, takže do stejné kabely či kabelky (nebo na korbu nákladního auta) se dá naskládat více těchto nosičů.

S trochou odvahy by se tak asi dala vyslovit domněnka o univerzální výhodnosti kabel(k)ového přenosu (resp. sneakernet-u) oproti přenosu skrze datovou síť, nezávisle na technologickém pokroku a rozvoji.

T-Mobile pořádá závod

Nicméně cesty reklamy a marketingu jsou nevyzpytatelné, a tak zde máme zajímavý pokus o vyvrácení této domněnky. Přišel s ním T-Mobile, který si nejprve dopředu (v lednu) vše otestoval, aby měl jistotu, jak jeho experiment dopadne. No a následně,  od 4. do 10. února, nechal veřejnost tipovat, jak to dopadlo. S tím, že výsledky vyhlásí právě dnes, tedy v pondělí 11.2.2013.

Podstatou celého experimentu byl  závod o přenos 8 GB dat (prý: jedné běžné flashky), mezi  třemi různými způsoby přenosu: 

  • poštovním holubem (asi s přivázanou flashkou)
  • rychlým mobilním Internetem
  • závodním Ferrari F430, které bude řídit automobilový závodník Michal Vorba

Soutěžící přitom měli tipovat nejenom vítěze, ale také jeho vítězný čas. Ten tipující, jehož odhad bude nejblíže realitě, si odnese bílý iPad mini 32 GB. Zkrátka ovšem nepřijde ani T-Mobile, protože podle pravidel soutěže mu každý tipující dává souhlas se zasíláním obchodních sdělení  (ve smyslu zákona č. 480/2004 Sb.), nabízení výrobků a služeb včetně zasílání informací o pořádaných akcích, výrobcích a jiných aktivitách, a také souhlas s agregací údajů („k těmto údajům mohou být přiřazeny i další údaje“).

Na stránkách, věnovaných závodu, se průběžně objevovaly i počty tipů na vítěze. A jak se dalo předpokládat, většina tipovala na vítěze rychlý mobilní Internet. Inu, jak jinak – když jde o marketingovou akci mobilního operátora.

Jaké měl kdo šance?

Nechme tedy předem jasnou otázku vítěze stranou a zkusme se na vše podívat jinak. Nejprve teoretickým pohledem, a pak pohledem běžného zákazníka.

Pro datový přenos skrze mobilní síť je hlavním limitujícím faktorem rychlost uplinku. Proto jistě nepřekvapí, že start závodu je v Mladé Boleslavi, kde T-Mobile právě zkouší své LTE. Protože to slibuje nejrychlejší upload:

Na rozdíl od spektra plánovaného pro běžný provoz, využívá LTE síť v Mladé Boleslavi pásmo o šířce 2x10 MHz v rámci frekvence 1 800 MHz, což znamená pro uživatele rychlost stahování až 75 Mbit/s a v případě odesílání dat teoreticky 25 Mbit/s.

Při teoretické rychlosti uplinku 25 Mbit/s by odeslání 8 GB dat zabralo nejméně 8 * 8 * 1000 / 25 =  2560 sekund, neboli necelých 43 minut. Realita samozřejmě bude delší, jak kvůli reálným podmínkám pro rádiovou komunikaci, tak i kvůli režii na přenos užitečných dat. Protože ve skutečnosti se nepřenáší jen nějaký ideální a „čistý“ bitový proud ze samých užitečných dat, ale celé bloky dat (pakety, rámce atd.), opatřené hlavičkami, s určitými odstupy mezi bloky, s potvrzováním atd.

Berme tedy oněch 43 minut jako spodní odhad: rychlejší to určitě nebude.

Pak je ještě důležité to, kde je umístěn cíl. Z pohledu datových přenosů je vzdálenost mezi startem a cílem (v zásadě) nepodstatná. Důležité je to, aby se v místě cíle dala stahovat data alespoň takovou rychlostí, jakou je realizován upload.  Tedy aspoň 25 Mbit/s, což slibuje i „běžné“ HSPA+42, které T-Mobile provozuje na více místech.

Pro poštovního holuba a závodní auta je ale vzdálenost mezi startem a cílem zcela zásadní – a tak bylo třeba ji volit s ohledem na očekávaný výsledek. Zjednodušeně řečeno, aby datový přenos mohl zvítězit, neměla by „dojezdová“ (resp. „doletová“) doba být kratší než oněch 43 minut (ještě ale s rezervou na reálné podmínky).

Z webových stránek závodu se jednoduše dozvíme, že cílovým bodem je Liberec. Ten vyhovuje po stránce technologické (T-Mobile zde provozuje své HSPA+42), ale jak je s dobou dojezdu mezi Mladou Boleslaví a Libercem?

Pokud si ji necháme spočítat na mapy.cz, s volbou nejrychlejší trasy, vyjde nám 34 minut (a 51 km), viz následující obrázek.

To by pak asi moc nevycházelo. Takže závodnímu autu je potřeba trochu prodloužit a hlavně zpomalit jeho cestu, aby se jen neprohnalo po dálnici a neodneslo si palmu vítězství. A skutečně: pokud se podíváme do pravidel soutěže, dočteme se, že auto skutečně nejelo tou cestou, kterou mu našly mapy.cz:

Závod proběhl dne 13. ledna 2013 tím způsobem, že každému závodníkovi (auto, poštovní holub, mobilní internet) byl měřen čas zdolání jeho trasy. Auto i holub startovali od značkové prodejny Pořadatele v Mladé Boleslavi, tř. Václava Klementa 1459. Holub letěl zpět do svého holubníku v Liberci, Krásné Studánce, zatímco trasa auta vedla poblíž předpokládané trasy holuba přes body Mladá Boleslav (tř. Václava Klementa 1459) – Doubí u Turnova – Klamorná, Bílá – Světlá pod Ještědem – značková prodejna Pořadatele v Liberci, Pražská 6/1.

Pokud tyto lokality zaneseme po hledané trasy na mapy.cz, výsledek už bude podstatně jiný, jak ukazuje následující obrázek:

Kilometrů sice přibylo jen 17, zato doba dojezdu se zvýšila radikálně: ze 34 minut na 1 hodinu a 25 minut. Automobilový závodník za volantem Ferrari možná dokáže tuto dobu o něco zkrátit – ale že by přitom nemusel dbát na pravidla silničního provozu a rychlostní omezení na okreskách, kudy jeho cesta vedla? To asi ne.

A co poštovní holub? Jeho maximální rychlost je prý až 95 km za hodinu, což by při vzdušné vzdálenosti do 50 km (hrubým odhadem) mohlo vycházet opět lépe, než doba datového přenosu skrze mobilní síť. Ale opět jen za ideálních podmínek, kdy holub letí po ideální trase atd.

Osobně tedy tipuji, že výsledek bude poměrně těsný, a že na druhém místě se umístí poštovní holub - a teprve na třetím místě bude auto řízené závodníkem.

A to jsme ještě nevzali do úvahy „dimenzování“ celého experimentu, pokud jde o objem přenášených dat. Poštovní holub by nejspíše unesl o něco dražší flashku s několikanásobně vyšší kapacitou (ale stejnými fyzickými rozměry), než je ta s 8 GB. A do závodního Ferrari by se jistě vešla celá kabel(k)a plná flash pamětí či velkokapacitních disků. Naproti tomu u dat, přenášených skrze mobilní síť by každé navýšení objemu adekvátně prodloužilo dobu, kterou zabere jejich přenos.

Vzpomeňme si proto znovu na onu dávnou počítačovou moudrost, citovanou v úvodu.

A co zákazník?

Zkusme se nyní podívat na celý experiment očima běžného zákazníka. Tedy někoho, kdo se místo teoretických rychlostí na nezatížené síti setkává s reálnou rychlostí běžně zatížené sítě. Kdo používá konkrétní tarif, který mu stanovuje maximální dosažitelné rychlosti v obou směrech přenosu. A kdo má k dispozici jen omezený objem dat k přenosu, protože se ho týká konkrétní FUP (Fair Use Policy), spojený s jeho tarifem.

S vlivem omezeného objemu v rámci FUP se můžeme vypořádat poměrně rychle: pokud zákazník nemá FUP větší jak oněch 8 GB, může na jakékoli „závodění“ (ve smyslu popisovaného experimentu) rychle zapomenout. Protože to by mohl závodit leda tak s hlemýžděm, jak vtipně navrhla ve své reakci jedna čtenářka na MobilManii.  

Nicméně i T-Mobile má ve své nabídce takové tarify, které mají FUP alespoň zmiňovaných 8 GB. Nejsou nejlacinější, ale existují. A lze se k nim dopracovat i na předplacených kartách, dokupováním datových objemů.

Předpokládejme tedy zákazníka, který se neomezuje co do ceny, a má tarif s dostatečně vysokým FUPem. Z nových datových tarifů T-Mobile to může být konkrétně tarif „Mobilní Internet“ s objemem 10 GB (za 649 Kč měsíčně) nebo 30 GB (za 849 Kč měsíčně).

Jenže i tyto „high-end“ tarify pro skutečně nejnáročnější zákazníky mají jeden podstatný háček: rychlost uplinku je u nich uměle omezena na 5,76 Mbit/s. A při této rychlosti odešlete 8 GB dat za 8 * 8 * 1000 / 5,76 = 11111 sekund, neboli 185 minut. Což jsou 3 hodiny a 5 minut (opět spíše teoreticky, ve smyslu spodního odhadu).

Takže i takovýto nejnáročnější (ale zato reálný) zákazník by v popisovaném závodě skončil s přehledem poslední  – nejenom za vítězným „teoretickým uživatelem“, který v praxi neexistuje, ale i za poštovním holubem a závodním Ferrari.