Bude mít vnitro dost peněz na provoz datových schránek?

Na provoz datových schránek v roce 2012 dostal resort vnitra rovných 500 milionů. Skutečné náklady jsou ale podstatně vyšší a vnitru se dosud nepodařilo je snížit. A tak nyní chce dalších 394 milionů z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí ale s tímto požadavkem zásadně nesouhlasí.

Provoz datových schránek, přesněji Informačního systému datových schránek (ISDS), zajišťuje Česká pošta, a s výjimkou Poštovních datových zpráv vše hradí stát, skrze Ministerstvo vnitra. To na provoz datových schránek získává každý rok určitou částku, a to z kapitoly Všeobecné pokladní správy. Pro rok 2011 to bylo 490 milionů Kč, zatímco pro rok  2012 již 500 milionů.

Skutečné náklady, které ministerstvo vnitra s provozem datových schránek má, jsou ale podstatně vyšší: zde je základní přehled, který čerpá ze státních závěrečných účtů rozpočtové kapitoly MV ČR za příslušné roky:

• 2009: 171 878 000 Kč (zdroj)
• 2010: 975 781 000 Kč (zdroj)
• 2011: 925 819 000 Kč (zdroj)

V roce 2011 tedy vnitro dostalo na ISDS 490 milionů, ale muselo vynaložit přes 925 milionů. Takže si řeklo vládě o dalších 362 milionů, které skrze vládní usnesení č. 603/2011 z 10.8.2011 také skutečně dostalo (z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položky Vládní rozpočtová rezerva). Dalších téměř 74 milionů pak vnitro přidalo samo, z „nespotřebovaných výdajů“.

Letos se situace opakuje: vnitro dostalo 500 milionů na celý rok 2012, ale jen za první kvartál již vynaložilo 204 milionů Kč. Vzhledem k pohybu jednotkové ceny za datovou zprávu a předpokládanému počtu přenesených zpráv pak odhaduje, že do konce roku bude na provoz datových schránek potřebovat dalších 250 milionů, nad rámec dosud alokovaných prostředků. A jelikož chce jednorázově koupit i licenci celého ISDS (včetně provozní licence, projektové dokumentace a zdrojových kódů), v ceně 144 milionů Kč (včetně DPH), žádá letos vládu o dalších 394 milionů Kč. A stejně jako vloni z vládní rozpočtové rezervy.

Reakce ministra financí je ale zatím celkem jednoznačná: s návrhem ministra vnitra vyslovil zásadní nesouhlas. S logickým argumentem, že vládní rozpočtová rezerva je určena ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů. Ale zde, u datových schránek fungujících už nějaký ten pátek, se prý o žádný nepředvídaný výdaj nejedná. Což je pravda, už i vzhledem k loňské situaci.

Teď to tedy bude „kdo s koho“ – kdo má ve vládě větší slovo, zda ministr financí, nebo ministr vnitra. Kdo dokáže své návrhy lépe vyargumentovat a „protlačit“. Výsledek se určitě časem dozvíme. V současné situaci, kdy potřeba úspor je deklarována na všech úrovních, to bude opravdu zajímavé. Stejně jako případné důsledky.

Proč to stojí skoro dvakrát tolik?

Proč se ale tolik liší výše alokovaných a skutečně vynaložených prostředků? Jak je možné, že náklady na provoz datových schránek jsou tak vysoké?

Udělejme si jednoduchý propočet: do konce roku 2011 vychází součet ročních nákladů (viz výše) na 2 073 478 000 Kč. Pokud bychom chtěli tyto náklady „protáhnout“ až do současnosti, vycházel by odhad někam nad 2,5 miliardy. To vše při přenesení cca 92 milionů datových zpráv (k 12.8.2012), což jednoduchým propočtem dává cca 27 Kč na jednu datovou zprávu. To ale staví na hlavu oblíbené argumenty o tom, jak dalece datové schránky šetří náklady. Naposledy tyto úspory vyčíslilo samo vnitro na „skoro dvě a čtvrt miliardy korun“, a to s předpokladem, že „cena za úřední korespondenci je v průměru 26 Kč za doporučený dopis“.

Připomeňme si v této souvislosti, že stát tvrdí, že provoz ISDS nakupuje jako službu a platí pouze za přenos jednotlivých zpráv. Přitom cena za jednotlivou zprávu by měla být podstatně nižší, podle následující tabulky, dohodnuté ještě na počátku roku 2009.

Jak je tedy možné, že skutečné náklady jsou skoro dvojnásobné?

Odpověď je taková, že platby za jednotlivé zprávy jsou jen jednou složkou nákladů. Ve skutečnosti totiž stát, skrze ministerstvo vnitra, platí i za další věci. A tím pak celkové náklady, v přepočtu na jednu zprávu, výrazně rostou.

Provozní paušál a další složky nákladů

S cenou za jednotlivé zprávy je to dokonce tak, že uvedená jednotková cena se platí jen za takové datové zprávy, jejichž odesilatelem je orgán veřejné moci (OVM). Na datové zprávy, které jsou odesílány fyzickými či právnickými osobami (a nejde o samostatně zpoplatněné Poštovní datové zprávy), pamatuje paušální odměna provozovateli datových schránek (České poště) ve výši 15 milionů korun měsíčně, resp. 180 milionů ročně. Navíc s možností dalšího navyšování provozního paušálu, pokud by počty „samostatně nezpoplatněných“ zpráv výrazněji rostly: na 195 mil. Kč ročně, pokud jich bude více než 12 milionů, a na 215 milionů ročně, pokud jich bude více než 15 milionů.  

Takováto situace ale zatím nenastala: v roce 2010 odeslaly OVM na 29 milionů datových zpráv, tedy těch zpoplatněných samostatnou jednotkovou sazbou, a pouze necelého 1,5 milionu zpráv (zahrnutých do provozního paušálu) odeslaly právnické a fyzické osoby (zdroj). V roce 2011 to už bylo více: vedle 32 milionů zpráv od OVM odeslaly právnické a fyzické osoby na 3 miliony zpráv (zdroj). Stále je to ale daleko pod spodní hranicí pro změnu provozního paušálu.

Jenže ani provozní paušál není poslední složkou celkových nákladů. Ty dále zahrnují „poplatek za zřízení přístupu“ k datové schránce, který je tvořen dvěma složkami: poštovným dle ceníku České pošty, a cenou 30 Kč bez DPH za „vygenerování přístupových údajů, jejich vytištění, zaobálkování a podání k poštovní přepravě“. Platí se ovšem i za rozesílání zneplatnění přístupových údajů.

V neposlední řadě nesmíme zapomínat na jednorázové výdaje, které se týkají různých úprav fungování celého systému ISDS, které si stát objednal – a také sám zaplatil. Do budoucna to nejspíše bude ono poskytnutí licence za 144 milionů, zatímco v minulosti to byly zejména (ale ne nutně pouze) tyto projekty:

• Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek, zadáno za 257 milionů České poště
• Zajištění úprav poskytování služeb provozovatele informačního systému datových schránek – 2012, zadáno za 125 milionů České poště

Nešlo by to levněji?

Na závěr se ještě zastavme u toho možná nejpodstatnějšího: proč musí být fungování datových schránek zpoplatněno právě takto, tedy kombinací „objemového zpoplatnění“ a ještě navíc i paušálů?

Samotné „objemové zpoplatnění“ (tj, za každou zprávu) a jeho výše byly původně zdůvodňovány tím, že stát nakupuje vše jako službu a nemá už žádné další náklady (na zřízení, provoz, změny atd.). Jak ale vyplývá z výše uvedeného, toto není pravda a stát pilně platí jak měsíční paušály, tak i všechny změny. A nyní se chystá vše korunovat ještě tím, že zaplatí i jednorázové počáteční náklady, skrze nákup licence, dokumentace a zdrojových kódů.

Proč potom stát platí stále tak vysokou jednotkovou cenu za každou datovou zprávu?

Připomeňme si výroky některých předchozích ministrů vnitra, konkrétně Martina Peciny a Radka Johna, kteří se vyjadřovali v tom smyslu, že jednotková cena je příliš vysoká a je třeba jednat o jejím snížení. Oba dokonce deklarovali záměr dohodnout se na paušálním způsobu zpoplatnění. To dává čím dál tím větší smysl jak vzhledem k logice fungování celého systému (kdy provozní náklady na samotné zprávy jsou prakticky nulové), tak i vzhledem ke skutečnosti, že objemy přenášených datových zpráv dále porostou - jak v souvislosti se zapojením advokátů do celého systému komunikace přes datové zprávy, tak i v souvislosti se základními registry, kde  jsou datové schránky a do nich zasílané zprávy jedním s komunikačních kanálů.

Pokud ale nějaká jednání o ceně proběhla, žádný výsledek zatím nepřinesla. Proto musel nynější ministr vnitra Jan Kubice přijít s další žádostí o navýšení prostředků na provoz datových schránek o plných 394 milionů (viz výše), a přitom opět pouze sliboval přechod na paušální způsob zpoplatnění datových zpráv.