Základní registry v krizi?

Když v roce 2009 startovaly datové schránky a doručování výhradně v elektronické formě, bylo to označováno jako největší revoluce ve veřejné správě od dob Marie Terezie. Za pár dnů, k 1.7.2012, nás ale čeká revoluce ještě mnohem větší, v podobě ostrého startu tzv. základních registrů. Bude to změna tak monstrózní, že pro ni už došla i všechna bombastická přirovnání. A tak se o ní raději ani moc nemluví. Možná i proto, že ne všechno je na ostrý start připraveno. Nebo, viděno obráceně: dostatečně připraveno je jen máloco.

V nedávných dnech to konstatovalo samo ministerstvo vnitra, v materiálu určeném pro informaci členům vlády. V něm navrhuje určité krizové scénáře, díky kterým se má do konce měsíce stihnout to, co se nestihlo za posledních několik let. Protože pouze tak to prý nezpůsobí "velké procesní problémy úředníkům všech orgánů veřejné moci". O co konkrétně ale jde? Kde je největší problém?

Základní registry jsou vlastně jakousi centrální databází, ve které je na jednom místě uloženo to nejpodstatnější, co stát ví o svých občanech, firmách a dalších subjektech. Tedy tzv. referenční údaje, jako třeba vaše aktuální bydliště, zda jste ženatí či svobodní, zda vlastníte řidičský průkaz, jaké vlastníte nemovitosti, zda máte nebo nemáte zřízenu datovou schránku atd. Až dosud takovéto informace shromažďoval samostatně a nezávisle na ostatních každý úřad, takže vy jste museli hlásit jakoukoli změnu - například změnu trvalého bydliště - samostatně každému z nich. A co o vás věděl jeden úřad, ostatní vědět nemuseli - a opět jste to byli vy, kdo každému úřadu musel dokladovat stejné věci znovu a znovu. Nebo dokonce přenášet určité informace od jednoho úřadu a úředníka k jinému, jako jakýsi poslíček, protože oni neuměli příslušné informace sdílet.

Nově, od 1.7.2012, by to mělo být jinak. Úředníci budou povinni využívat referenční údaje ze základních registrů, a dokonce budou mít zakázáno je po vás požadovat znovu. Navíc zde bude důležitá pojistka: každý úředník bude moci získat ze základních registrů jen takové referenční údaje, na jaké má ze zákona právo. A to podle té agendy, kterou právě vykonává. Protože jinak by se z kteréhokoli malého úředníka mohl rázem stát hodně Velký bratr.

Teď ale to krizové: možná se podaří včas naplnit ony základní registry a dát do nich všechny potřebné referenční údaje. Co se ale určitě nestihne, je zmapovat všechny agendy ve veřejné správě a z nich vyplývající práva konkrétních úředníků na přístup ke konkrétním referenčním údajům v základních registrech. Jenže: jak potom budou základní registry fungovat? Jak bude posuzován každý jednotlivý požadavek konkrétního úředníka na ten či onen referenční údaj, když ještě nebude podle čeho?

Čas skutečně kvapí, a tak se objevil opravdu "krizový" scénář: dočasně zřídit jakousi obecnou agendu, kterou by z definice vykonávaly úplně všechny orgány veřejné moci. A z tohoto titulu by všichni úředníci měli přístup ke všem referenčním údajům, které takto zřízená "obecná agenda" dostane do vínku. Jinými slovy: když jde do tuhého, dlouho a složitě budovaná konstrukce korektnosti a ochrany před tendencemi Velkého bratra se jednoduše hodí za hlavu. Jediným ťuknutím se zbourá jak domeček z karet.