2011: rok, kdy počítače přestanou být počítači

Podle předpovědí společnosti Deloitte v roce 2011 poprvé převáží počet prodaných „ne-počítačových“ zařízení nad těmi „počítačovými“. Prosadí se i tablety.

Předpovídání budoucnosti  v té či oné oblasti, ať už je děláno jakoukoli metodou (formulací zbožných přání, věštěním z křišťálové koule, analýzou a extrapolací dosavadního vývoje apod.) je vždy lákavou a vděčnou záležitostí. Ale také trochu ošemetnou, zvláště když se něco nedocení, či přímo podcení.

Vždyť  kolik známých osobností  si už uřízlo pořádnou ostudu, když ve své době dospěli k nezvratnému přesvědčení, že lidský pokrok dospěl ke svému vrcholu. Že  všechno už bylo vynalezeno a nic nového se už vynalézt, vyzkoumat či jinak objevit nepůjde. Nebo že ta či ona věc, produkt či technologie je zcela zbytečná  a nevhodná, nebo alespoň nikdy neprorazí  a neuchytí se.

Hezkou sbírku „25 nejhorších předpovědí všech dob“, začínající již ve starém Římě (klasickým: nic nového se už vynalézt nedá) a končící předpovědí definitivního konce iPodu, najdete zde.

Přenesme se ale do žhavé současnosti a představme si zajímavé předpovědi pro rok 2011, se kterými minulý týden přišla společnost Deloitte – pro oblast technologií, médií a telekomunikací (zkratkou: TMT). A to vlastně již podesáté, protože své předpovědi (na další rok) publikuje pravidelně již delší dobu.

Letos poprvé ale byly předpovědi publikovány „dohromady“, formou jednoho společného materiálu pro celou oblast TMT (technologie, média a telekomunikace). Už i to samo o sobě přináší určité sdělení: o sílící konvergenci, neboli vzájemném prolínání (až splývání) těchto dílčích oblastí.

Co předpovídá společnost Deloitte?

Předpovědi společnosti Deloitte pro rok 2011 jsou rozděleny do celkem 18 bodů: po 7 z oblasti technologií a médií, a 4 z oblasti telekomunikací, Alespoň vyjmenovat si je můžeme všechny, protože výmluvné jsou mnohdy už jejich samotné názvy. Pak se u některých z nich zastavíme podrobněji.

Technologie:

• Smartphony a tablety: více jak polovina počítačů už nebude počítači
• Diversita operačních systémů: na obzoru není jednotný standard
• Tablety v podnicích: více než jen hračka
• eGovernment: od možnosti k povinnosti
• Online regulace  se vyostřuje, ale cookies přežívají
• Ždímání elektronů: baterie nedodržují Mooreův zákon
• Vodík vystupuje do popředí: alternativa k alternativním zdrojům energie

Média

• Televize upevňuje svůj statut „super média“
• DVRka se množí, 30 sekundový spot ale neumírá
• V bitvě o televizního diváka Push poráží Pull
• Reklama v sociálních sítích: kam až může narůst?
• Hry jdou online a na prodej: zájemců přibývá, ale za jakou cenu?
• Udržování živého při životě: umění a repertoár se rozšiřují
• Pop jde cestou pop-up: prodej hudby je více sezónní a dočasný

Telekomunikace

• Jak ke 4G co nejlevněji: rozhodne se hodně operátorů místo něj pro 3,5 G?
• Wi-Fi pomáhá mobilní broadbandu s jeho “daty na cestách“
• Veřejné Wi-Fi: brouzdání ve frontě na nákup
• Video hovory: možnost je běžná, využití vzácné

Více jak polovina počítačů už nebude počítači

Samotné pojmenování prvního bodu (že více jak polovina počítačů už nebude počítači) je sice striktně vzato logickým nesmyslem, ale na druhou stranu hezky charakterizuje skutečnou podstatu celého trendu: že to, co si budeme v roce 2011 kupovat jako „počítačové zařízení“, bude stále méně klasickým počítačem, tak jak jsme jej dosud znali, a bude spíše něčím jiným.

Čím, to naznačuje následující graf, o který Deloitte opírá tuto svou prognózu:

Z něj vyplývá, že v roce 2011 by se mělo (celosvětově) prodat na 150 milionů klasických stolních PC (desktop), dále 200 milionů laptopů (resp. notebooků), a „jen“ 40 milionů netbooků. Všechna tato zařízení přitom Deloitte řadí mezi „počítače“, ve smyslu „charakteru PC“.

Právě nad netbooky ale již v příštím roce převáží prodej tabletů (celosvětově 50 milionů, oproti 40 milionům netbooků), což je samo o sobě zajímavou předpovědí.

Jenže: tablety už Deloitte řadí mezi „ne-PC“ zařízení. Asi ne ani tak kvůli chybějící klávesnici, jako spíše kvůli obvyklé (převažující) systémové platformě, čili operačním systému. Protože MS Windows jsou u tabletů skutečně spíše výjimkou, než pravidlem.

Pokud si ale k předpokládanému počtu prodaných tabletů připočítáme očekávaný počet prodaných smartphone (375 milionů, podle Deloitte), je součet „smartphone+tablet“ již větší, než součet „desktop+laptop+netbook“. A právě to je skutečný význam chytlavého titulku o tom, že „více jak polovina počítačů už nebude počítači“.

Pokud se nad tím ale zamyslíme, není celá tato „změna paradigmatu“ až tak překvapivá – díky tomu, jak roste podíl smartphonů na celkovém počtu prodaných mobilů. A pokud tyto smartphony zařadíme mezi „ne-PC počítače“, dostaneme se k výše prezentované změně.

Jinými slovy: není to tím, že by nových počítačů (charakteru PC) nějak rapidně ubývalo. Spíše rychleji přibývá těch „ne-PC“.

Zdůrazněme si ale ještě jednou, že právě uvedená čísla platí pro prodeje nových zařízení v roce 2011. Jsou to tedy čísla spíše relativní, týkající se přírůstků. V absolutním pohledu, v součtu s již existujícími „počítačovými zařízeními“ budou ještě nějaký čas dominovat klasická PCčka:  v roce 2011 by jejich celkový počet měl být přes 1,5 miliardy. A i na konci roku 2011 budou „ne-PC“ zařízení představovat jen méně než 25 procent.

Žádná jednotnost mezi smartphone (a tablety)

Zařazování tabletů, spolu se smartphony, do nově převažující kategorie „ne-PC zařízení“, má svou logiku: tato zařízení  používají  spíše „telefonní operační systémy“, než klasické  („počítačové“) operační systémy.

A co je asi nejpodstatnější: mezi těmito „telefonními operačními systémy“ nepanuje zdaleka taková unifikace a jednotnost, jako právě na počítačové (PC) platformě.  Společnost Deloitte předpovídá, že ani v roce 2011 nebude situace jiná a mezi „telefonními operačními systémy“ nebude žádný dominovat podobným způsobem, jakým MS Windows dominují  na PC platformě.

Podle jejího odhadu získá více jak 5% podíl celkem 5 operačních systémů – což bude mít (resp. již dnes má) významné důsledky pro celou oblast aplikací pro takováto zařízení: aplikace se musí „šít na míru“ pro jednotlivé platformy

Zajímavé je, že Deloitte ve své předpovědi už nejde dále a neříká, kterých 5 operačních systémů to bude a jaké očekává jejich podíly. A tak se musíme poohlédnout jinde: třeba u společnosti Gartner, která svou předpověď vydala již v srpnu loňského roku. Vidíte ji na následujícím obrázku, který se ale týká mobilních telefonů jako takových (a nikoli pouze těch, které lze řadit mezi smartphone).

Pro zajímavost si to můžeme srovnat se situací v ČR, tak jak ji hlásil český Vodafone pro své prodeje (všech mobilů) za jednotlivé měsíce roku 2010. Patrné jsou poměrně dramatické změny: Symbian, který v předchozích letech zcela dominoval, poměrně rychle ztrácí svou pozici. Ale ještě dramatičtěji o ni přichází Windows Mobile. Naopak rychle roste Android. Zcela minimálně je naopak zastoupena platforma  RIM, která je na tom celosvětově mnohem lépe.

Zajímavé je samo o sobě také procentuální zastoupení smartphone mezi všemi (nově prodávanými) mobilními telefony: podle očekávání toto procento neustále roste. Například český Vodafone hlásil již v září 2010 překročení 40 procent (tj. více jak 40 procent nově prodaných telefonů byly smartphony). Celosvětově je toto procento podstatně menší (19,3% ve 3Q2010, podle Gartnerů), ale to je zřejmě důsledek vlivu rozvojových zemí. Naopak pro oblast západní Evropu a Severní Ameriky má do roku 2014 podíl smartphone dosáhnout plných 90% (dle předpovědi společnosti Gartner).

Pro srovnání je na následujícím obrázku zachycen podíl jednotlivých operačních systémů již jen pro smartphone, tak jak jej hlásila společnost Gartner pro 3 kvartál roku 2010:

Zde je nástup platformy Android ještě mnohem výraznější.

Tablety už nebudou hračkou

Vraťme se ale zpět k předpovědím společnosti Deloitte. Jinou jejich zajímavou předpovědí je to, že se změní vnímání (a také používání) tabletů.

Dosud totiž byly tablety prezentovány (a vnímány) spíše jako zařízení, určené  do rukou především domácím uživatelům, a to pro „konzumaci multimediálního obsahu“. Čím dál tím větší zalíbení v nich ale začínají získávat i firmy, které je chtějí pro své zaměstnance – a samozřejmě ne „na hraní“, ale na seriózní práci.

Podle Deloitte bude v roce 2011 na 25 procent nových tabletů mířit do firem, a toto procento bude v dalších letech prý ještě narůstat. Vzhledem k výše uvedeným číslům (o prodeji cca 50 milionů tabletů v roce 2011) by jich k firemním uživatelům mělo mířit na 10 milionů.

Televize bude dále dominovat

Ta z předpovědí společnosti Deloitte, která mne osobně nejvíce překvapila, se týká televize a její „pozice“ na mediálním trhu.

Deloitte totiž předpovídá, že „klasická“ televize, chápaná jako tradiční vysílání na lineárním (či „push“ principu), bude dále upevňovat své postavení jakéhosi „supermédia“. A to včetně zvětšování svého podílu na celkovém reklamním koláči.

Naopak nejrůznější alternativy nelineárního charakteru (či: „pull“, resp. „na žádost“), v rámci kterých si sám divák rozhoduje na co a kdy se chce dívat, budou podle Deloitte nadále výrazně minoritní záležitostí, která si příliš nepolepší.  Technická možnost využívat tyto služby sice poroste, s tím jak jsou potřebné technologie a řešení stále častěji zabudovávány do samotných televizorů – ale jejich využití prý bude nadále spíše výjimkou než pravidlem.

Důvodem má být jak velká konzervativnost lidského chování, tak i tradiční pasivita diváků (chtějí se nechat bavit), stejně jako obrovitost celého televizního trhu. S tím prý zásadněji nepohnou  ani odlišné zvyky a preference mladých lidí, kteří přeci jen přistupují k televizi jinak (a více preferují služby fungující na žádost). Jinými slovy: ani odlišné chování mladých nezmění průměr, daný celou obrovskou masou televizních diváků.

S tím úzce souvisí i jiná předpověď z oblasti „konzumace televizních služeb“: že nástup digitálních videorekordérů (DVR) nepřinese zásadnější změnu v chování diváků. Ti stále budou preferovat „živé“ vysílání (před tím zaznamenaným na DVR). Již jen proto, že u stále častějších  „reality“ programů budou chtít vidět (a vědět o všem) co nejdříve to bude možné, aby byl včas „in“ a mohli se zapojovat do nejrůznějších diskusí, ať již společenských či někde na Internetu.

Jinými slovy: Deloitte předpovídá, že místo vlastní volby (kdy a na co se dívat) se lidé naopak stanou ještě závislejší na harmonogramu vysílání jednotlivých programů, který sestavuje někdo jiný než oni.

S tím pak padá i původní obava o osud trhu s televizní reklamou: že by diváci, kteří sledují pořady ze záznamu na svých DVR, mohli (díky rychlému převíjení vpřed) rychle přeskakovat reklamy a ignorovat je. Toho se prý reklamní trh bát nemusí.

On-line distribuce hudby převáží

Jiná zajímavá předpověď  společnosti Deloitte z oblasti médií se týká vývoje výnosů z prodeje hudby: v roce 2011 prý výnosy z „digitální distribuce“ hudby převýší výnosy z jejího klasického prodeje (na nosičích). Tedy alespoň na jednom velkém trhu, nejspíše v USA. Následovat by mělo Spojené království, možná ale už v roce 2012.

Deloitte ale k této své předpovědi dodává, že nepůjde ani tak o důsledek narůstu výnosů z „digitální distribuce“ (hlavně on-line prodeje, stramingu atd.), jako spíše o pokračující pokles  výnosů z tradiční distribuce hudby na nosičích. Ta se má navíc stát mnohem více sezónní a „příležitostnou“, v tom smyslu že lidé si budou kupovat hudbu na nosičích především při různých významných příležitostech (například na koncertech) či  v rámci nějakých „kampaní“ či sezonních událostí (například vánoc) – a nikoli víceméně „průběžně“, jako tomu bylo doposud.

Jinými slovy: k nákupu hudby na nosičích budou lidé stále více potřebovat nějaký bezprostřední impuls a podnět. A ten bude přicházet nárazově.

Sociální sítě a reklama

Neméně zajímavá předpověď společnosti Deloitte se týká sociálních sítí, a především pak reklamy v nich.

Deloitte předpovídá, že počet unikátních uživatelů sociálních sítí v roce 2011 překročí hranici 1 miliardy (zřejmě na základě tohoto zdroje). Ti prý vytvoří prostor pro nějaké 2 biliony reklamních impresí. Jenže výnosy z nich mají být malé, v řádu 4 USD na jednoho uživatele, a celkově tak cca 4 miliardy USD za celý rok. A to má být jen asi jen jediné procento celosvětového reklamního koláče.

Důvodem pro tak malý „reklamní potenciál“ sociálních sítí má být především to, lidé více věří osobním či skupinovým doporučením (asi z 80%), zatímco reklamě věří  podstatně méně (jen z 15%). Přitom sociální sítě jsou „sociální“ i v tom, že se na nich lidé dělí o své dojmy a zkušenosti, což vytváří právě ona osobní či skupinová doporučení.

Společnost Deloitte ale uvádí ještě jeden zajímavý argument, hovořící proti reklamě na sociálních sítích: že tolerance uživatelů vůči reklamě je v sociálních sítích menší než jinde. Provozovatelé sociálních sítí se proto obávají „vyššího reklamního vytěžování“, protože by mohlo vést k masivnějším ztrátám  uživatelů.

Souhlasíte s tímto názorem?