Stalo se: značka VOLNÝ zůstává

Telekom Austria Czech Republic, působící na tuzemském trhu pod značkou VOLNÝ, byl od roku 2005 ve stále větší ztrátě. Jeho výnosy sice průběžně rostly, ale náklady na udržení konkurenceschopnosti na trhu rostly ještě rychleji. A záchrana v podobě mobilních a konvergovaných služeb nebyla na obzoru. Nyní tedy Volného koupil Dial Telecom. Značku VOLNÝ hodlá zachovat a služby pod ní dále rozvíjet.

Dnešní vydání seriálu Stalo se bych rád věnoval „druhému pohledu“ na významnou událost na tuzemském trhu elektronických komunikací, která byla oznámena minulý týden. Tedy prodeji Volného, alias Telekomu Austria Czech Republic, do rukou společnosti Dial Telecom.

Aktuální informaci o této transakci přinesla Lupa již minulý týden, v článku „Dial Telecom odkupuje Volný.cz a eTel Slovensko“. Zde bych se rád podrobněji zastavil u „české části“ této transakce, a zamyslel se nad jejími příčinami, významem i možnými dopady. A v závěru si dovolí ocitovat odpovědi na několik dotazů, které jsem položil společnosti Dial Telecom, coby novému vlastníkovi.

Kdo je jak velký?

Začít můžeme u toho, kdo z účastníků popisované akvizice je jak velký. Tedy zda David spolkl Goliáše, nebo Goliáš Davida, případně zda velikost obou je víceméně souměřitelná.

Srovnávat velikost firem je možné podle více kritérií. Jedním z nich je i výše tržeb, které příslušný subjekt generuje každý rok – a z tohoto pohledu nynější akvizice odpovídá spíše variantě, kdy si David pochutnal na poněkud zchudlém Goliášovi. Vyplývá to z následující tabulky, ve které vidíte tržby obou subjektů, v tisících Kč (podle jejich výročních zpráv a účetních uzávěrek). Výnosy za druhou polovinu roku 2007 (u TACR) přitom již zahrnují i výnosy českého eTelu, který byl mezitím odkoupen a spolu s původním Czech On Line (COL) přeměněn na Telekom Austria Czech Republic (TACR), podrobněji.

Jenže toto srovnání je skutečně je jedním kamínkem v celkové mozaice a samo o sobě moc nenaznačuje, proč se rakouský vlastník (Telekom Austria) zbavil své české odnože (Telekomu Austria Czech Republic), kterou v roce 2000 koupil (ještě jako Czech On Line) za opravdu nemalé peníze - za úctyhodných 8,5 miliardy Kč - a dosud celkem aktivně pěstoval a rozvíjel.

Zisk, nebo ztráta?

Důvody pro prodej je zřejmě třeba hledat jinde. A ani zde to asi nebude jen jeden jediný důvod, ale souběh hned několika faktorů.

Jedním z nich určitě je rentabilita, resp. ziskovost. Český TACR, původně fungující ještě jako Czech On-Line, se totiž v poslední době potácí v červených číslech. Spíše do nich zabředává čím dál tím hlouběji. Jinými slovy: svému vlastníkovi nevydělává, ale přináší ztrátu. Dokonce čím dál tím větší. Pokud si projdeme jeho výroční zprávy a účetní uzávěrky, dostupné v rámci obchodního rejstříku, lze z nich sestavit následující neradostný graf:

A i když v „rozměrech“ mateřského Telekomu Austria aktuální výše ztráty možná není až tak rozhodující, samotný trend určitě významný je, a při strategických úvahách typu „jak dál“ určitě svou roli sehrál.

Struktura tržeb

Pokud se podíváme do historie, tak ne vždy byl původní Czech On Line takto ztrátový. Po splasknutí dot.comové bubliny, po roce 2000, ztrátový sice byl, ale kolem roku 2002 došlo k obratu: COL se dostal do černých čísel a začal generovat zisk. Dovolím si předpokládat, že za to vděčil hlavně příjmům z dial-upu alias vytáčeného připojení k Internetu, které nevyžadovalo zase až tolik investic, ale generovalo poměrně slušné výnosy.

Dokládá to i následující obrázek se strukturou výnosů, byť začínající rokem 2003 (starší se mi nepodařilo získat). Z něj je patrné, že celý byznys Czech On Line v roce 2003 doslova „stál“ na dial-upu.

Jenže s postupem času výnosy z dial-upu klesaly, jednak díky konkurenci na trhu, ale zejména díky nástupu jiných variant připojení a odlivu uživatelů. Největší propad přišel v roce 2005, a asi i díky tomu se Czech On Line mezi lety 2004 a 2005 dostal znovu do záporných čísel.

Příliš drahé udržování konkurenceschopnosti

Velmi zajímavé je také srovnání vývoje tržeb s vývojem hospodářského výsledku: celkovou výši výnosů, resp. tržeb, se společnosti Czech On Line (a následně Telecomu Austria Czech Republic) dařilo udržet na vzestupu, byť spíše mírném – viz úvodní tabulka. Současně s tím ale hospodářský výsledek rapidněji klesal, do červených čísel.

To má snad jediné možné vysvětlení: situace na trhu nutila COL/TACR investovat do rozvoje nových technologií a služeb, zejména v oblasti hlasu a broadbandovu. Jenže cena za toto udržování konkurenceschopnosti byla příliš vysoká: náklady na ni byly tak vysoké, že hospodářský výsledek strhly do červených čísel.

A i zde je patrný zajímavý rozdíl mezi hlasovými službami a datovými službami, hlavně ADSL: zatímco výnosy z hlasových služeb znatelně rostly, a právě ony dokázaly v rozhodující míře kompenzovat pokles výnosů z dial-upu, výnosy z ADSL (a „ostatních služeb“, kam asi patří i IPTV v podání Volného) generovaly jen podstatně skromnější výnosy, s menším tempem růstu. A naopak zřejmě spolkly největší objem investic, například do vlastní sítě COL/TACR, kterou si buduje na bázi zpřístupněných místních smyček (LLU).

Mobilní stopka

Osobně pak považuji za velmi významný ještě jeden další faktor, který z hospodářských výsledků COL/TACR není bezprostředně vidět. Jde o možnost poskytovat také mobilní služby, nejspíše spolu s pevnými, jako služby konvergované. Přesněji spíše nemožnost takovéto služby poskytovat.

Ještě původní Czech On Line dával opakovaně najevo, že by mobilní služby v ČR rád poskytoval. Jenže právě to se mu nepodařilo. Nemaje vlastní licenci na mobilní služby (ale jen „fixní“ celoplošnou licenci v pásmu 3,5 GHz, využitelnou pro datové služby), nezbývalo mu, než se domluvit s mobilními operátory. To se mu sice podařilo, ale jen na úrovni subdodávek „pevných“ služeb pro konvergované nabídky samotných mobilních operátorů.

Na něco „vyváženějšího“, co by jemu samotnému umožnilo nabízet vlastní konvergované služby (pod vlastní značkou a podle vlastních podmínek), už ale COL/TACR nedosáhnul. A nejen on, ale ani nikdo jiný. Ani třeba GTS Novera, která o to také hodně usilovala. A právě tím, alespoň podle mého názoru, perspektivnost české dcery v očích rakouské matky definitivně vzala za své.

Telecom Austria (Group) je velká firma, která vlastní i řadu zahraničních operátorů. Ovšem Czech On Line, resp. dnes již Telecom Austria Czech Republic je z nich jediný, který není mobilní. To, že generuje ztrátu, by jeho matka nejspíše ještě zkousla – pokud by existovala „mobilní“ perspektiva, že se z toho zase časem dostane a začne vydělávat. Jenže když takováto perspektiva je stále méně reálná, a ztráta naopak rychle roste ……

A tak se již několik měsíců vědělo o tom, že Telekom Austria Czech Republic je na prodej. A že se nějaká změna skutečně blíží, signalizovaly i změny na postu generálního ředitele a předsedy představenstva k 1.10.2008, a finančního ředitele k 3.11.2008. No a k 1.12.2008 pak skutečně došlo k prodeji ….

Kdo je kupcem?

Identita kupujícího, společnosti Dial Telecom, není v ČR neznámá. Ale na druhou stranu Dial Telecom zase až tak známý není. Na veřejnosti se moc neprezentuje, alespoň ne ve srovnání s původním Czech On Line a dalšími alternativními operátory. Vysvětlení je ale celkem jednoduché: jde o společnost orientovanou především na firemní klientelu a velkoobchodní služby (taktéž určené firmám – operátorům). A jelikož firemní klientela se oslovuje úplně jinak než klientela rezidenční, nemá Dial Telecom zapotřebí kolem sebe „vířit vodu“, a třeba i výrazněji pronikat do médií (skrze častější vydávání tiskových zpráv, pořádáním tiskových zpráv atd.). Ostatně, podobně tomu bylo třeba se společností eTel, kterou COL/TACR pohltil, a která se také zaměřovala na firemní zákazníky.

„Čitelnosti“ Dial Telecomu neprospívá ani to, že jeho vlastnická struktura je „prohnána přes anonymizér“, jak by se to dalo popsat v internetové terminologii. V běžné řeči jde o to, že jeho vlastníkem jsou subjekty z oblasti daňových rájů, u kterých není snadné zjistit, komu doopravdy patří.

Například ještě v době, kdy Dial Telecom byl pouhým s.r.o., patřil společnosti Needles and Pins Limited z Guernsey na Normandských ostrovech. Pak, v roce 2005, Dial Telecom koupil akciovou společnost Inway, kterou v roce 1997 založili někteří původní zaměstnanci CESNETu. V mezičase ji ale sami prodali, takže Dial Telecom už kupoval InWay od společnosti PPF, a to přes lucemburskou společnost Zeta Osteurope Holding SA. Následně se samotný Dial Telecom změnil z s.r.o. na akciovou společnost: formálně tak, že původní s.r.o. zaniklo, a InWay a.s. se přejmenovala na Dial Telecom a.s.

Nejspíše i to přispělo k tomu, že právě v roce 2005 se Dial Telecom dostal z červených čísel do černých a místo ztráty začal generovat zisk, viz obrázek.

Později, v březnu 2007, Dial Telecom koupil dalšího operátora, a to bývalý TransgasNet (nyní už s názvem net4net), a kromě něj ještě menší společnost Meduka. V souvislosti s tím pak došlo i k přechodu vlastnictví k samotnému Dial Telecomu a.s., na společnost Divenno Holdings Limited, se sídlem v Nikosii na Kypru.

No a nyní přichází další akvizice, v podobě nákupu Telekomu Austria Czech Republic. Vlastně nejen tohoto subjektu, ale i slovenského eTelu (zatímco český eTel byl již dříve pohlcen a dnes je součástí TACR).

Čím se Dial Telecom zabývá?

Pokud jde o portfolio služeb, které Dial Telecom nabízí, pak zde najdeme pouze služby pro firemní zákazníky a velkoobchodní služby pro operátory. A to v celém širokém rozpětí, od hlasových, přes datové, až třeba po služby IPTV (ve spolupráci s dalšími subjekty), pronájem infrastruktury atd. – ale opět jen na velkoobchodní úrovni, pro další operátory a providery, kteří by na nich teprve stavěli své služby pro koncové zákazníky.

Asi nejvíce se Dial Telecom pyšní svou optickou sítí:

Délka provozovaných optických kabelových tras společnosti Dial Telecom činí v současnosti 4500 kilometrů v rámci České republiky a 80km kabelových tras s přibližně 7700km optických vláken v rámci metropolitní sítě v Praze.

Pokud jde o reference, pak jednou z nich je například připojení českého Seznamu. Jako zákazníka jej Dial Telecom převzal spolu s Net4Net-em (dříve Transgas Netem), který jej původně získal.

V nabídce Dial Telecomu přitom najdeme i unikátní perly, za jakou dnes považuji službu CZMAIL. Pro ty, kteří nevědí oč jde: jedná se o službu elektronické pošty na bázi ISO/OSI standardu X.400, kterou kdysi s velkou slávou a nemalými investicemi rozjížděl ještě SPT Telecom, jako garantovanou alternativu k negarantované internetové poště. A chtěl si účtovat za přenos každé jednotlivé zprávy (například první 2 KB po Evropě měly stát 8,40 Kč). Když zjistil, že pro něj tudy cesta opravdu nevede, prodal služby CZMAIl společnosti Transgaz (resp. Transgas Net). No a tu následně, už pod jménem Net4Net, v roce 2005 koupil právě Dial Telecom.

Jak naloží s rezidenčními službami?

I při pohledu na web Dial Telecomu je patrné, že tato společnost cílí jen na firemní zákazníky (včetně operátorů a providerů), a naopak necílí na rezidenční zákazníky. To se muselo projevit už při koupi společnosti InWay, která s rezidenčními zákazníky počítala a oslovovala je. Její služby, včetně jejich původních názvů, Dial Telecom ve své nabídce má dodnes – ale už je adresuje jen firemním zákazníkům.

I z tohoto pohledu bude jistě zajímavé, jak Dial Telecom naloží se svou novou akvizicí, která je hodně (ale nikoli výlučně) orientována na rezidenční segment. Ostatně, sama značka „VOLNÝ“ byla původně používána jen pro rezidenční segment, zatímco pro firemní segment se využívala značka jiná (Jet2Web či Czech On Line apod.). Jak s ní nový vlastník naloží?

Stejně tak bude velmi zajímavé, jak nový vlastník naloží s vlastní sítí TACR, budovanou především na zpřístupněných místních smyčkách (patřících Telefónice O2 Czech Republic) a předpokládající nasazení technologií DSL. To příliš nezapadá do technologického řešení, kterým se Dial Telecom pyšní, a které je orientováno na optiku a optické sítě. Nicméně třeba ADSL služby, které Dial Telecom zdědil po společnosti InWay, staví naopak na předprodeji velkoobchodního ADSL od TO2 CR. Od toho ale zase TACR (VOLNÝ) v poslední době ustupoval, jak jen mohl, a své zákazníky raději převáděl na ADSL přes zpřístupněné místí smyčky.

Nebo jiná zajímavá „duplicita“: Dial Telecom spolu s dalšími partnery (Pro-zeta, HDD a Tera Broadcasting Systém) provozuje vlastní verzi IPTV, a to na velkoobchodní bázi (tj. určenou pro jiné providery). Ale VOLNÝ (TACR) si také vyvinul svou vlastní IPTV službu, a skutečně ji provozuje a nabízí koncovým zákazníkům. Takže Dial Telecom nyní bude mít dvě různé IPTV služby. Bude je dále rozvíjet obě, nebo je nějak sjednotí, nebo jednu nechá být a bude dále rozvíjet jen tu druhou?

Vyjádřit se k takovýmto otázkám může samozřejmě jen sám Dial Telecom. Zde jsou jeho odpovědi na mé dotazy:

Jak dobře zapadá portfolio služeb společnosti TACR do zaměření Dial Telecomu?

Skupina Dial Telecom se doposud orientovala na poskytování telekomunikačních služeb korporátním a velkoobchodním zákazníkům. Akvizicí TACR a značky VOLNÝ získal Dial Telecom další korporátní zákazníky a současně přístup k segmentu rezidentních zákazníků. Dlouhodobou strategií Dial Telecomu je a nadále bude poskytování služeb všem třem zmíněným segmentům zákazníků zejména prostřednictvím své vlastní telekomunikační sítě.

Zachováte značku VOLNÝ?

Ano, značka VOLNÝ jako nosná značka pro segment rezidentních zákazníků bude zachována.

Jak sloučíte dosavadní vlastní nabídky ADSL služeb s těmi od Volného?

Nabídka ADSL služeb pouze doplňuje hlavní portfolio služeb Dial Telecomu. Předpokládáme, že služby ADSL budou nadále poskytovány pod značkou VOLNÝ. Preferována bude nabídka služeb ADSL přes LLU. Chceme využít zázemí obou společností k poskytování služeb rezidentním zákazníkům s odpovídajícím poměrem cena/kvalita služby s vyšším standardem péče o zákazníky.

Jak se zachováte k IPTV službám Volného, když nabízíte vlastní IPTV služby?

Díky své technické náročnosti nebyla jednoznačná strategie dalšího rozvoje a podpory služeb IPTV doposud rozhodnuta.

Jak budete dále rozvíjet LLU aktivity TACR?

Budeme se i nadále zaměřovat na rozvoj, investice a zvýšení dostupnosti obou sítí v rámci celé České republiky.

---