Stalo se: recese už ohrožuje i sektor telekomunikací
Výrazný pád akcií na světových trzích postihl v minulém týdnu už i největší telekomunikační operátory, dosud považované za velmi odolné vůči nastupující recesi. Lavinu strhly hospodářské výsledky mateřského Vodafone. A jak se dařilo tuzemské Telefónice O2 CR a jejímu ADSL? Také nijak slavně, kvartální přírůstky nadále prudce klesají.
Minulý týden nebyl pro velké mobilní operátory příliš radostný. Začalo totiž pravidelné zveřejňování jejich hospodářských výsledků za druhé letošní čtvrtletí, resp. za celé první pololetí letošního roku. A jelikož první oznámené výsledky nebyly až tak příznivé, přesněji horší než očekávané, začala se celým sektorem telekomunikací okamžitě šířit „blbá nálada“.
Konkrétním projevem byl docela výrazný pokles hodnoty akcií největších operátorů na akciových trzích. Například akcie Vodafonu, jehož výsledky vše odstartovaly, ztratily v úterý 22.7. skoro 14 procent své hodnoty. To strhlo dolů i akcie dalších velkých operátorů, a třeba španělská Telefónica ztratila v jeden moment skoro 7 procent.
Nepříjemný je hlavně kontext, ve kterém se vše odehrává. Situace ve vyspělých ekonomikách není dobrá, akciové trhy už delší dobu padají a řada sektorů se již dostala do recese. Telekomunikace jsou ale považovány za jeden z více odolnějších trhů, kterého se nastupující recese dotýká až mezi posledními. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že „už došlo i na telekomunikace“.
Svým způsobem ale není divu, protože nastupující recese se projevuje i tím, že lidé začínají omezovat své výdaje, a to i na telekomunikační služby. To se zákonitě musí projevit na výnosech telekomunikačních operátorů, a skrze ně i na jejich hospodářských výsledcích.
Ne každý operátor pak má možnost si jednorázově „přilepšit“ prodejem svých nemovitostí, jako naše Telefónica O2 Czech Republic, která i díky tomu mohla minulý týden ohlásit naopak výrazné meziroční zvýšení svého čistého zisku.
Jak se dařilo celému Vodafonu?
Jako určitý katalyzátor zafungovalo úterní oznámení nejvyššího vedení mateřského koncernu Vodafone o tom, že původně plánované hospodářské výsledky se nepodaří beze zbytku naplnit. Následně zveřejněná čísla to pak jen potvrdila.
Největší problém se ukázal být ve Španělsku, kde ještě v předchozím čtvrtletí Vodafone rostl o 5 procent (pokud jde o celkové výnosy) – ale nyní zde naopak vykázal pokles o 2,5 procenta. Důvodem se zdá být celková ekonomická situace, nasycenost trhu, vysoká konkurence (zejména v podání „domácí“ Telefóniky), a nedostatečná schopnost Vodafone kontrovat nově nastálé situaci.
V Německu zase přišel pokles celkových výnosů o 1,9 procenta.
Zajímavé to bylo ve Velké Británii, kde výnosy z hovorného klesly dokonce o 4,4%. Celkové výnosy ze služeb ale naopak vzrostly o 2,1%, díky výraznému růstu výnosů z datových služeb (o 31%) a SMS služeb (o 13,5%). Sám Vodafone připisuje úspěch svých datových služeb zejména zavedení nových tarifů pro mobilní broadband v únoru 2008.
Přitom Velká Británie a Španělsko generují společně jen asi 13 procent výnosů celé skupiny Vodafone Group, které se jako celku stále daří dobře: výnosy za celou skupinu vzrostly o 1,7 procenta (tzv. organicky, tj. bez započítání akvizic, fůzí a převzetí). I tak ale výsledky, zejména za Španělsko, stačily k vyvolání pádu akcií, o již zmiňovaných cca 14 procent. Ten se sice záhy poněkud zmírnil, na cca 11 procent , ale i to je dost.
Nejvyšší vedení Vodafone na původní pokles o 14 procent zareagovalo záměrem na odkup vlastních akcií za cca 1 miliardu liber. Tento návrh by měl být přeložen ke schválení akcionářům společnosti, kteří se mají sejít již tuto středu. Analytici, které citují média, jsou ale poněkud skeptičtí a nedávají tomuto kroku moc šancí na zásadnější obrat v celkovém trendu, který za posledních 12 měsíců sebral akciím Vodafone až třetinu jejich hodnoty.
Pro „právě odcházejícího“ dlouholetého šéfa Vodafonu, Aruna Sarina, to určitě není příjemná situace a závěrečná vizitka jeho působení u společnosti. Přitom vedení celého koncernu by měl předat svému nástupci právě příští týden.
A co český Vodafone?
Pokud vás zajímá, jak konkrétně se daří českému Vodafonu, pak máte smůlu: mateřský Vodafone hospodářské výsledky své české dcery samostatně nezveřejňuje. Jsou k dispozici pouze agregovaně, neboli v součtu za celou velkou oblast, kterou Vodafone označuje jako EMAPA, a která zahrnuje východní Evropu, Střední východ, Afriku, Asii a Pacifik. No a tato oblast celkově rostla, o 9,2 procenta (organicky).
Výjimkou je pouze údaj o hodnotě ARPU, kterou Vodafone publikuje i pro ČR: na konci června dosahovala 869 Kč měsíčně pro tarifní zákazníky, a 316 Kč pro zákazníky předplacených služeb (v průměru přes všechny zákazníky pak 604 Kč).
Co naopak mateřský Vodafone zveřejňuje, jsou údaje o počtu zákazníků jeho české dcery. Díky tomu víme alespoň to, že za poslední kvartál přibylo českému Vodafone na 53 000 nových zákazníků (ve skutečnosti: aktivních SIM karet). Známo je také rozložení mezi předplacené služby a tarify: český Vodafone stále má nadpoloviční většinu tarifních zákazníků (aktuálně 51,8 procent), což mu také notně zlepšuje výsledné (průměrné) ARPU.
Stejné informace, které zveřejňuje mateřský Vodafone ve své čtvrtletní zprávě, můžete najít i v tradičně velmi stručné tiskové zprávě českého Vodafone.
Jak se dařilo české Telefónice?
Úplně jinou strategii ve zveřejňování svých hospodářských a provozních výsledků má španělská Telefónica. Ta, coby mateřský koncern, bude své pololetní výsledky teprve oznamovat (poslední červencový den). Nicméně svou českou dceru nenutí čekat , až se tak stane, a nebrání jí publikovat své výsledky samostatně, včetně dosti podrobných provozních výsledků. A to se vlastně už stalo, protože česká Telefónica O2 Czech Republic své pololetní výsledky publikovala již minulý čtvrtek.
Z velké trojky našich mobilních operátorů (vlastně už spíše fixně-mobilních operátorů) tak chybí už jen T-Mobile, který se svými výsledky zatím ještě nepochlubil.
I přes absenci údajů od T-Mobile si ale můžeme srovnat jeden důležitý údaj, kterým je počet zákazníků mobilních služeb, vykazovaných mobilními operátory. Přitom samozřejmě nezapomeneme na to, že právě zde nás operátoři poněkud mystifikují: když totiž říkají „zákazník“, mají tím ve skutečnosti na mysli aktivní SIM kartu. Jeden skutečný zákazník může mít (a často také má) takovýchto aktivních SIM karet několik.
Nuže tedy: Telefónica O2 Czech Republic si za poslední kvartál polepšila celkově o 27 tisíc nových zákazníků (aktivních SIM karet ). Ovšem český Vodafone ji trumfnul, když sám získal na 53 tisíc nových zákazníků (aktivních SIM karet ).. Tedy prakticky dvojnásobek.
Celková „mobilní penetrace“ v ČR, neboli počet aktivních SIM karet na počet obyvatel, tím zase o něco stoupla – ale o kolik, bude známo až s ohlášením výsledků T-Mobile. Ty jsou nyní očekávány o to více, že za předchozí kvartál (1Q 2008) získal T-Mobile jen symbolický přírůstek pouhých 2 tisíc nových SIM karet (zákazníků). Takže teď bud opravdu zajímavé, jak moc se pochlapil.
Již dnes si ale můžeme všimnout jedné velmi zajímavé věci, která je patrná z následujícího grafu. Ten ukazuje kvartální přírůstky zákazníků (aktivních SIM karet) jednotlivých operátorů, počínaje prvním kvartálem roku 2007. A jak je vidno, v případě českého Vodafone jsou jeho přírůstky nejméně rozkolísány, resp. nejméně se mění během jednotlivých kvartálů. To u ostatních dvou operátorů se mění mnohem více, ba přímo skáčí – až skoro k nule (viz T-Mobile za 1Q 2008) či dokonce do záporných hodnot (TO2 CR za 1Q 2007).
Marketingoví specialisté by pro to určitě měli obsáhlé vysvětlení. Mě vychází, že atraktivnost Vodafone pro zákazníky je méně umělá (tj. méně daná právě probíhající či naopak neprobíhajícími kampaněmi). Naopak nejvíce „kampaňovitá“ vychází Telefónica O2 Czech Republic, jejíž přírůstky oscilují zdaleka nejvíce.
Jak si stojí české ADSL?
Když už jsme u pololetních výsledků české Telefóniky, ukažme si také, jak to vypadá s aktuálními čísly kolem ADSL. Ty jen dokreslují celkový trend, nastoupený již před nějakým časem: trh se postupně nasycuje a počty nově zřizovaných přípojek neustále klesají.
Jak ukazuje následující obrázek, pokles počtu nově zřizovaných přípojek je víceméně lineární. Jeho linearita je „narušena“ jen děním ve čtvrtých kvartálech, kdy se nových přípojek prodá přeci jen o něco více.
Pokud bychom se pokusili tento graf extrapolovat do dalšího období, nejspíše by vyšlo, že již někdy v příštím kalendářním roce by ADSL přípojek mělo přestat přibývat, a naopak by jich mělo začít ubývat. To mi ale přijde málo pravděpodobné, spíše očekávám jen nějaké postupné zpomalování poklesu počtu nově zřizovaných přípojek.
Nicméně i tak si dovolím vyjádřit názor, že kvůli tomuto poklesu nebude reálné dosažení cíle, který si Telefónica O2 Czech Republic předsevzala (ústy svého šéfa Salvadora Anglady) v březnu letošního roku:
Do pěti let chceme mít milion domácností připojených ke službě ADSL, říká Salvador Anglada, generální ředitel společnosti Telefónica O2 Czech Republic.
Ke konci března přitom měla TO2 CR necelých 600 000 přípojek (včetně těch „velkoobchodních“, které fakticky prodali alternativní operátoři). Aby v následujících 5 letech přidala dalších cca 400 000, do plánovaného 1 milionu, muselo by v každém kvartále přibýt na 20 000 nových přípojek. A to, podle současných čísel a grafů, nevypadá vůbec reálně. Muselo by se stát něco opravdu zásadního, aby se celkový trend potřebným způsobem změnil.
LLU zkomírá také
Pohled na předchozí graf je neradostný i kvůli tomu, jak se využívá možnost zpřístupnění místních smyček, alias LLU (Local Loop Unbundling, na obrázku žlutě): i zde počty nových kvartálních přírůstků neustále klesají, již od počátku loňského roku. Za první letošní kvartál ještě přibylo na 2000 nových zpřístupněných smyček, ale za druhý kvartál již jen 1000. A to ještě nepřišla řeč na „přeprodávané ADSL“ (resp. z pohledu Telefóniky její „velkoobchodní ADSL“), kde jsou přírůstky již delší dobu záporné (tj. jde vlastně o úbytky).
Přitom právě zpřístupnění místních smyček je všeobecně považována za jednu z velmi mála možností pro alternativní operátory, jak reálně konkurovat inkumbentovi na trhu s broadbandem a dalšími službami. A pokud tato možnost vykazuje popisovaný pokles, pak to vypovídá o něčem velmi důležitém: o tom, že v ČR se inkumbentovi daří upevňovat svou pozici na trhu s ADSL (viz následující graf), a naopak z něj vytlačovat své konkurenty. A to přes veškeré aktivity regulátora, který by s tím nejspíše rád něco udělal – ale nedaří se mu to.
Pokud bude tento trend dále pokračovat, bude velmi zajímavé, zda by se nás (zde v ČR, konkrétně Telefóniky O2 Czech Republic) nakonec nemohla týkat možnost tzv. funkční separace, navrhovaná v rámci nového regulačního rámce elektronických komunikací (jako krajní nápravné opatření pro takový trh, který se jinak nedá přivést k dostatečně konkurenčnímu stavu).
Jde o možnost násilného „byznysového“ oddělení infrastruktury a služeb nad touto infrastrukturou, byť stále v rámci struktur původního vlastníka, s cílem umožnit poskytovatelům služeb z řad alternativních operátorů a providerů skutečně stejný přístup k infrastruktuře, jako „vlastním“.
Ale i kdyby se nás to reálně týkalo, stejně takovéto opatření nebude fakticky k dispozici dříve, než někdy kolem roku 2010 či ještě později. A do té doby se ještě může ledasco změnit. Ku prospěchu koncových uživatelů, i v jejich neprospěch.