Stalo se: poslanci chtějí alianci proti zneužívání Internetu

Minulý týden měl díky státnímu svátku méně pracovních dnů, ale i přesto stihl přinést řadu zajímavých událostí. Asi nejvíce se jich zkoncentrovalo do středy 2. května. Právě ten den například prezident republiky Václav Klaus podepsal návrh zákona, skrze který má dojít ke zrušení dosavadního Ministerstva informatiky ČR. Takže teď už je zánik resortu informatiky skutečně jen otázkou času: jakmile bude předmětný zákon publikován ve Sbírce zákonů, prvního dne následujícího měsíce MI ČR zanikne.

Jan Kasal vyzývá k založení Aliance

Ve stejný den, kdy prezident návrh zákona podepsal, zazněla v Poslanecké sněmovně, na úvod jednacího dne, zajímavá výzva. Přišel s ní, a to vlastně mimo program jednání, místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal. Přítomné vyzval ke zvážení, zda nenazrál čas založit alianci proti zneužívání Internetu.  

Argumentoval přitom paralelou s oblastí domácího násilí, kde za přípravou novely a celým novým přístupem k řešení problému stála Aliance proti domácímu násilí. Podobný přístup by chtěl iniciovat i nyní, pro řešení jiných problémů. Cíle Aliance popsal takto (plný text):

Čeho by se měla činnost této aliance týkat? Minimálně tří oblastí. Víme, že se po internetu začíná šířit násilí. Násilí, které není výsledkem kinematografických umělců, ale lidí a dětí, kteří si vyměňují navzájem po internetu tyto věci. Dále by se měla zaměřit proti šíření dětské pornografie a proti zneužívání pornografie dětmi. A v neposlední řadě něčeho, co zneklidňuje i naše kriminalisty, to je skutečnost, že na internetu je běžně k dostání návod, jak vyrobit bombu, jak se vypořádat s nepohodlným sousedem, jak vyrobit nástražné zařízení. Včetně návodu, co máte v kterém obchodě si pořídit a co s tím máte potom udělat.

Svou výzvu adresoval místopředseda Kasal všem, kteří mají zájem se na práci aliance podílet, bez ohledu na stranickou příslušnost. Reakce se ale dočkal jen od komunistů, jejichž předseda poslaneckého klubu Kováčik deklaroval ochotu ke spolupráci:

jsme připraveni ke spolupráci na takovéto záslužné práci nebo činnosti a máme již i připraveny nominace odborníků jak přes internet, tak přes negativní společenské jevy, kterých se ta aliance má týkat. Nabízíme tedy jako první panu kolegovi Kasalovi ruku ke spolupráci.

Osobně nechci nijak zlehčovat problémy, jejichž existenci pan Kasal zmiňuje. Snad jen pro úplnost si ale dovolím připomenout, že již dnes existuje řada specializovaných iniciativ, které se snaží tyto problémy nějak řešit. Například projekt Safer Internet, nedávno zveřejněná výzva EU k veřejné konzultaci ohledně bezpečnějšího využívání komunikačních technologií (nejen) pro děti, či konkrétní projekty jako je Internet Hotline (od Nadace Naše dítě), či Internet Helpline, provozovaná Sdružením Linka Bezpečí. Jestlipak pan místopředseda Kasal o těchto aktivitách ví, že je ani nezmínil?

Co mi ale na výzvě pana Kasala vadí, resp. čeho se docela obávám, je celkový přístup, vyplývající už ze způsobu formulace problému. Řečeno hodně lapidárně jde o to, zda stíhat posla špatných zpráv za to, že je nese, nebo zda se zaměřit na to, co je příčinou těchto špatných zpráv.

V případě domácího násilí nebyl problém vnímán jako zneužívání hospod, jako míst kde se dá běžně přijít k alkoholu. Řešilo se jednání konkrétních lidí, kteří vůči jiným páchají specifickou formu násilí, mnohdy právě pod vlivem alkoholu, po návratu z hospody. Tak proč je zde démonizován Internet, a nikoli lidé, kteří ho využívají k páchání všelijakých nepravostí?

Má-li být mj. řešen problém toho, že děti páchají různé násilnosti, natáčí si je na video ve svých mobilech a pak je přes Internet sdílí, bude řešením zákaz sdílení videí přes Internet? Určitě ne. Už jen proto, že sdílení přes Internet je jen jednou formou, ke které existují alternativy, byť možná ne tak pohodlné a efektivní. Třeba sdílení v mobilních sítích, rozesílání přes MMS apod. Nebo třeba šíření skrze videohovory v 3G sítích.

I kdybychom kvůli tomu zakázali mobilní sítě, sklony a chování určitých jedinců tím stejně nezměníme. Naopak by jistě prospělo (podle mého názoru) méně násilí v televizi, více slušnosti a konstruktivnosti v politice, více odpovědnosti  v rodině atd.

A argument o dostupnosti různých návodů na Internetu? To už je od politiků úplná „klasika“, která se v tom či onom zabarvení objevuje snad po celou dobu, co Internet existuje. Jestlipak se objevovala i od vzniku knihoven, a stejně tak knihtisku, či jen písma jako takového? Podle použité logiky by měla, a knihovny i všechny tištěné či jen psané materiály by již dávno musely být zakázané.  I ony mohou přinášet návod, jak se dopustit něčeho nekalého. A stejně tak ústní podání ….

CDMA od O2 hlásí 100 000 uživatelů

Minulý týden se Telefónica O2 Czech Republic pochlubila dosažením dalšího milníku, kterým je dosažení 100 000 zákazníků, využívajících připojení k Internetu na technologii CDMA (CDMA2000 1xEV-DO). Tisková zpráva, kterou k tomu TO2 CR vydala, současně zpřesnila odhad o míře pokrytí touto technologií. Nikoli sice co do procent plochy státu, ale aspoň co do počtu obyvatel: „takřka 85% obyvatel České republiky“.  

Až dosud přitom byla TO2 jediným providerem, který u nás technologii CDMA používal. To se ale časem změní, protože nasazení stejné technologie, byť v poněkud pokročilejší verzi (Revision A) chystá také společnost MobilKom, prezentovaná některými médii jako čtvrtý mobilní operátor. V nedávných dnech přitom MobilKom zpřístupnil své webové stránky, již zcela v duchu značky a celkového image „Ufona“ (či vlastně U:fona). 

Slibuje na nich „jednobarevnou“ síť  (s jedinou technologií, a to právě CDMA) pro všechny služby. Z nich zmiňuje  „cenově dostupné neomezené připojení k internetu, nebo vysokorychlostní mobilní internet, který lítá ostošest“. Tedy hlavně Internet.

O hlasových službách mluví jen nepřímo,  skrze zmínku o tom, že přinese dostupnější ceny za volání i Internet. A pak také skrze zmínku o bezdrátových domácích telefonech. To by mohlo být nějaké řešení na principu UMA (Unlicensed Mobile Access), v rámci kterého zákazník dostane domů (či do kanceláře) malou krabičku, sloužící jako základnová stanice právě pro domácí bezdrátový telefon, komunikující se základnou nejčastěji skrze Wi-Fi. V případě U:fona pak tato domácí základnová stanice zřejmě nebude připojena k jeho síti přes pevnou přípojku, ale právě přes CDMA.

Zajímavá je také následující zmínka:

Brzy u vás také spustím moderní celoplošné digitální vysílačky, které toho umí opravdu hodně. Budete překvapeni!

Že by nějaké řešení na bázi standardu TETRA, se kterým MobilKom původně začínal, a pro který také původně dostal příděl frekvencí, které chce nyní používat pro CDMA?Uvidíme, a to už docela brzo. Vedení společnosti MobilKom totiž svolalo na 14. května tiskovou konferenci, na které se hodlá představit novinářům:

Na tiskové konferenci bude představeno plné produktové portfolio U:fona, výhled na rozšiřování nabídky a pokrytí do konce roku 2007 a spousta dalších zajímavých témat spojených se vstupem U:fona na český trh. 

Samozřejmě budeme u toho.

Indie: broadband pro každého a zdarma

Na závěr se ještě krátce podívejme do zahraničí. Konkrétně do Indie, která až dosud nevystupovala jako země  Internetem a broadbandem až tolik oplývající. A právě to se tamní vláda chystá změnit, a to dokonce hodně radikálně. Tak, že do roku 2009 chce poskytnout všem svým občanům vysokorychlostní přístup k Internetu (rychlostí alespoň 2 Mbit/s), zcela zdarma. O realizaci by se měly postarat dva státem vlastnění telekomunikační operátoři, BSNL a TMNL, kterým to stát zaplatí. A to z prostředků tamního fondu univerzální služby (Universal Service Obligation Fund, USOF), do kterého všichni telekomunikační operátoři přispívají každý rok 5 procenty svých výnosů!

Na první pohled to vypadá jako něco iracionálního, co by (mimo jiné) zcela zlikvidovalo konkurenci v poskytování broadbandu. Jenže na druhý pohled už to tak nelogické není. Popisovaný návrh předpokládá vybudování rozsáhlé (plošné) optické páteřní sítě, která by přivedla  dostatečnou konektivitu i do venkovských oblastí. Stát by tak vlastně zafinancoval moderní komunikační platformu, kterou by následně otevřel, a komerční operátoři by na ní mohli poskytovat své služby s přidanou hodnotou.

Pro srovnání: u nás EU také občas koketuje s myšlenkou tzv. strukturální separace, neboli s oddělením sítí od poskytovaných služeb  (i když realizace tohoto záměru vypadá extrémně nepravděpodobná). V případě Indie, která ještě nemá až tolik co separovat, by šlo teprve o vytvoření  dosud neexistují základní infrastruktury, s možností maximálně využít „economy of scale“ (podrobněji).

V Indii jde navíc o celý širší plán, zahrnující i další opatření, charakteru liberalizaci celého sektoru elektronických komunikací. Součástí má být například otevření trhu s dálkovými hlasovými hovory, či podpora hostingových služeb  a doporučení místním providerům, aby používali národní peeringové centrum NIXI. Až dosud jej prý využívá jen 27 z místních 135 ISP, a tak velmi významná část „vnitroindických“ komunikací zbytečně prochází přes drahé zahraniční spoje (podrobněji).