Quo vadis, informatiko?

Ivan Langer, který v nedávných dnech převzal kromě resortu vnitra také resort informatiky, již stihl restrukturalizovat oba své úřady. Na ministerstvu vnitra snížil počet náměstků ze sedmi na tři, přičemž jedním z nich je náměstek "pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví". Jak už tento krkolomný název napovídá, má pod sebou čtyři sekce, z nichž jedna je přímo zaměřena na informatiku ("sekce informatiky"). Právě tato sekce je v celé zreformované struktuře ministerstva vnitra (pavouk) tím místem, kam by mělo být "naroubováno" to, co se ze stávajícího ministerstva informatiky nově převede pod vnitro, až bude samostatné MI ČR zrušeno.

Na ministerstvu informatiky pak Ivan Langer také notně zahýbal s jeho organizační strukturou, když ji přeuspořádal tak, aby jednotlivé agendy mohly být v budoucnu snáze "delimitovány" (převedeny) pod jiné resorty. Konkrétně aby agenda egovernmentu mohla být převedena pod vnitro (pod zdejší sekci "Informatika"), a agendy elektronických komunikací a pošt pod jiný resort. Pod jaký, to prý zatím stále není rozhodnuté. V úvahu mají připadat resorty dopravy (kam telekomunikace, ještě coby "spoje", spadaly ještě před zřízením MI ČR), nebo pod Ministerstvo průmyslu a obchodu. O něco pravděpodobnější prý je varianta resortu průmyslu a obchodu, kvůli tomu že by na elektronické komunikace i poštovní služby mělo být pohlíženo spíše jako na jednu z forem podnikání, než jako na nějakou specifickou oblast, která potřebuje specifické ošetření skrze odvětvové ministerstvo.

Nová organizační struktura MI ČR

Zpět ale k nové organizační struktuře Ministerstva informatiky ČR, která platí od tohoto pondělka (18.9.2006). Vidíte ji na následujícím obrázku (zdroj).

Za povšimnutí zde stojí zejména dvě "nosné" sekce:

• sekce e-governmentu, kterou vede pan Jindřich Kolář
• sekce elektronických komunikací a poštovních služeb, kterou vede pan David Stádník (ano, bývalý dlouholetý šéf Českého telekomunikačního úřadu, který se tímto vrací na scénu).

Podél těchto dvou sekcí by tedy měl být veden budoucí "hlavní řez", který rozdělí MI ČR při jeho rušení a delimitaci jeho agend. Snazšímu "naroubování" sekce e-governmentu pod vnitro má pomoci i personální obsazení: šéfem sekce Informatika na MV ČR (vrchním ředitelem sekce) je týž pan Jindřich Kolář, který šéfuje i nové sekci egovernmentu na MI ČR. Takže kdo je dnes jeho podřízeným, a zůstane na stejném postu i po převedení celé sekce pod vnitro, bude mít stále stejného šéfa.

A aby to bylo ještě provázanější, 1. náměstkem ministra informatiky, který tento resort bude fakticky řídit, je týž Zdeněk Zajíček, který je náměstkem i na MV ČR (a pod kterého i na MV ČR spadá problematika egovernmentu).

Celkově to lze shrnout tak, že přípravy na převedení jedné části agend stávajícího MI ČR, konkrétně egovernmentu, jsou už v plném proudu, včetně jasné představy o tom, kam se co přesune. Pro oblast pošt a elektronických komunikací platí přesný opak, protože zde nový ministr stále nemá jasno, kam by měly být přesunuty (snad s výjimkou přesunu pod Úřad vlády, protože tato varianta je prý už mimo hru).

Zajímavé je to s agendou elektronického podpisu, kterou dosud také zajišťuje MI ČR. Do nové organizační struktury MI ČR se samostatný odbor elektronického podpisu již nevešel, a v dosud publikovaných plánech rozdělení agend MI ČR se o něm také moc nehovoří. Alespoň v odpovědi na můj dotaz jsem se dozvěděl, že by měl být "přifařen" k egovernmentu a převeden na ministerstvo vnitra. K ÚOOÚ, kam tato agenda patřila před zřízením MI ČR, se prý nehodí, neboť má jít "proti" tomu co má ÚOOÚ zajišťovat. To mi nepřijde příliš logické.

Kdy?

Důležitou otázkou je také to, kdy může dojít ke zrušení stávajícího MI ČR a převodu jeho agend pod jiné resorty. Podmínkou zde není pouze jednoznačné rozhodnutí o tom, kam s agendou elektronických komunikací a pošt (pod novým sekčním šéfem Davidem Stádníkem). Takovéto rozhodnutí může v první instanci přijmout sám ministr Langer, resp. jeho ODS. Jenže pak musí všechna svá rozhodnutí (o rozdělení MI ČR a osudu jednotlivých agend) také prosadit v Parlamentě, skrze změnu tzv. kompetenčního zákona (zákona č. 2/1969 Sb., "o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy …"). A to už bude podstatně těžší, vzhledem k současné politické situaci, síle i mandátu nové vlády.

V této souvislosti si dovolím zmínit zajímavý výrok ministra Langera, který zazněl na jeho včerejším setkání s novináři z oblasti IT: před volbami se prý všechny politické strany (s výjimkou komunistů) ve Sněmovně vyslovily pro zrušení ministerstva informatiky. To mi přijde zajímavé kvůli tomu, že s výjimkou ODS a Jiřího Paroubka (jako osoby) se ostatní parlamentní strany se záměrem zrušení MI ČR na veřejnosti zrovna nechlubily. Nezmiňuje to ani analýza jejich volebních programů ve vztahu k Internetu, publikovaná zde na Lupě. Nicméně pokud by tomu tak bylo, pak by ODS mohla mít šanci prosadit v Poslanecké sněmovně Parlamentu svůj záměr.

Samotnou změnu kompetenčního zákona je ale nejprve třeba připravit. Právě dnes o tom má jednat vláda Mirka Topolánka. Jak včera informoval novináře sám ministr Langer, chce na tomto jednání předložit návrh usnesení, které by jeho samotného zaúkolovalo předložením příslušného návrhu (vládě) do 30.9.2006. To je už za pár dnů.

Jenže pak by následovalo schvalování v Parlamentě, a zde už se časový horizont předpovídá mnohem ošemetněji.

Jaké jsou nejbližší plány nového ministra?

Na včerejším setkání s novináři informoval ministr Langer i o svých dalších plánech a záměrech - od těch konkrétních, které si právě dnes chce dát "přiklepnout" od vlády, s konkrétními a hodně blízkými termíny, až po plány mnohem dlouhodobější (spíše vize).

Z těch s nejbližším časovým horizontem jde kromě změny kompetenčního zákona také o předložení následujících návrhů do vlády:

• zákona o "jednotném kontaktním místě občana s úřady", známějšího spíše jako "projekt CZECH POINT". Termín pro předložení tohoto návrhu do vlády má být také 30.9.2006, což nutně implikuje, že už dnes musí být prakticky hotový. Ale to je, protože jej již dříve připravil sám (tehdy ještě stínový) ministr vnitra Ivan Langer, spolu s think-tankem eStát (podrobněji]. Díky svému zveřejnění už návrh tohoto projektu prošel určitou veřejnou diskusí, ale nikoli klasickým mezirezortním připomínkovým řízením. A vzhledem k blízkému termínu předložení do vlády (30.9.2006) ani nestihne projít.
• návrh "zákona, který stanoví pravidla pro přijímání právních předpisů, včetně povinnosti provádět veřejné připomínkové řízení za použití elektronických nástrojů", opět s termínem 30.9.2006. Také tento návrh, z dílny eStátu, je již připraven - jako tzv. Tošovského zákon (resp. "antibyrokratická reforma"). Ovšem ani tento návrh, usilující o zefektivnění a zkvalitnění připomínkového řízení, sám připomínkovým řízením projít nestihne.
• návrh na "elektronické úřadování" a zrovnoprávnění elektronických dokumentů s listinnými (tzv. eGovernment Act). Také tento návrh je v rámci eStátu již připraven, ale do vlády by měl jít poněkud později - 31.10.2006
• návrh zákona, který stanoví "základní organizační a technické principy pro zřizování, správy a užívání centrálních registrů veřejné správy" (zákon o registrech). Tento projekt je v rámci eStátu rozpracován nejméně (viz zde), ale přesto by i on měl být předložen do vlády v termínu 31.10.2006.

Každý z těchto návrhů by při podrobnějším pohledu vydal nejméně za samostatný článek, a tak zde není prostor pro jakoukoli detailnější analýzu či hodnocení. Proto snad jen opravdu nejstručnější názor, týkající se spíše šancí na prosazení návrhů: celkově určitě míří správným směrem. Ostatně, o řešení stejných problémů se již dlouho snažilo i dosavadní ministerstvo informatiky, byť se střídavými úspěchy. Například možnost vydávání ověřených výpisů na různých místech (např. u notářů, na poštách, na Hospodářské komoře), o kterou usiluje také projekt Czech Point, byť v poněkud odlišném provedení, již MI ČR dokázalo zrealizovat, skrze novelu zákona č. 365/2000 o informační systémech veřejné správy (podrobněji ). Jinde, jako třeba u návrhu zákona o registrech, si MI ČR naopak "nabilo ústa", když nedokázalo svůj návrh protlačit ani přes legislativní radu vlády (podrobněji).

Jenže: podaří se nové vládě ODS v rekordně krátkém čase, snad jakoby mávnutím kouzelného proutku, prosadit to, o co se MI ČR usilovně snažilo prakticky po celou dobu své existence? Co i ve světě trvá hodně dlouho, a co by i u nás mělo respektovat určité postupy, včetně připomínkových řízení a projednávání na legislativní radě vlády? Dokáže nová vláda v krátkém časovém horizontu zlomit velkou resistenci celé veřejné správy vůči jakýmkoli zásadnějším změnám? Byl bych dost skeptický i u silné vlády s dlouhodobým mandátem. Natož pak u nynější vlády, která ještě neví, zda vůbec získá v Parlamentě důvěru.

A co pošta a elektronické komunikace?

Včerejší setkání novinářů s ministrem Langerem se točilo především kolem oblasti egovernmentu. O ostatních agendách stávajícího MI ČR se mluvilo už podstatně méně. Ale něco přeci jen zaznělo. Například ohledně poštovních služeb to, že nová vláda chce alespoň připravit převod České pošty na akciovou společnost. To je vcelku rozumný a realistický záměr ("připravit"), který navíc může navázat na to, co v této oblasti stihlo už dosavadní MI ČR.

Ovšem pokud jde o oblast elektronických komunikacích, zde to vyznělo skoro jako úplné "ruce pryč". Tedy tak, že jde o oblast, kterou není rozumné nějak významněji dirigovat, a ani to moc nejde. To je na jedné straně pravda, ale na druhé straně to zase (podle mého názoru) stále není možné "úplně pustit", a určitá míra regulace je stále nezbytná. Ale i to by opět bylo na delší povídání, proto jen stručné shrnutí: ze včerejšího setkání jsem si odnesl dojem, že v oblasti elektronických komunikací nemá nový ministr informatiky žádné konkrétní plány, a nejspíše ani priority. Ostatně, i think-tank eStát, který pro něj připravoval většinu návrhů z oblasti egovernmentu, se elektronickými komunikacemi moc nezabýval.

Digitalizace

V závěru včerejšího setkání přišla řeč i na oblast digitalizace. Zde ministr Langer konstatoval, že se situace hodně zkomplikovala, a že vidí jen dvě možné cesty, jak z toho ven. Buďto počkat jak dopadnou kasační stížnosti nových držitelů digitálních licencí, což by bylo na hodně dlouhou dobu, během které by se věci dále zkomplikovaly. Nebo se pokusit o nějakou celkovou dohodu mezi všemi zainteresovanými stranami, kterou by ale musel iniciovat a zprostředkovat někdo s dostatečnou autoritou. Ale kdo? Kdyby prý "zvedl prapor" on sám, rázem by se věcný obsah vytratil a zbyla by pouze "politika".

Z jeho odpovědí jsem celkově nabyl dojmu, že současný stav kolem digitalizaci chápe jako problém, pro který ale nemá konkrétní řešení. A ani se ho nechystá nějak intenzivněji hledat.