Vyšlo na Lupě, 2.6.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b0602001.php3

Dial-up: poslední bitva vzplála?

Spor o terminační poplatky za dial-up, vzniklý ještě v roce 2002, stále pokračuje a začíná se řešit přes média. Tiscali a Volný nabízí, že přistoupí na snížení poplatků o třetinu, pokud se to adekvátně promítne i do snížení koncové ceny. Telecom zase naznačuje, že bez jejich snížení nebude moci zachovat stávající koncové ceny.

Dění posledních dnů kolem internetového dial-upu jakoby chtělo kopírovat předvolební dění na naší politické scéně: také zde stojí proti sobě dvě velké strany, a každá z nich slibuje snést modré z nebe (zde: snížit, či alespoň zachovat koncové ceny za dial-up). Jen kdyby tomu nestála v cestě druhá strana, která je univerzálním původcem všeho zla a která svým proradným jednáním brání pokroku a všeobecnému blahu a blahobytu. A je prakticky jedno, kterou konkrétní stranu si dosadíte za "tu první", a kterou za "tu druhou".

S velkými stranami zkrátka bývá před volbami problém, ale naštěstí existuje i jeho pohotové řešení.

O co tady jde?

Pojďme ale k meritu věci: středa přinesla dvě protichůdná prohlášení dvou stran, kterými jsou Český Telecom a dvojice Tiscali+Volný. Obě prohlášení jsou psána vzletně a květnatě, jak se na mediální apely sluší a patří. Pokud si je přeložíme do řeči holých faktů, říkají zhruba toto:

  • Tiscali a Volný společně nabízí Telecomu, že přistoupí na třetinové snížení terminačních poplatků za dial-up, pokud Telecom toto snížení adekvátně promítne i do snížení svých koncových cen (o třetinu). Plně znění najdete zde.
  • Český Telecom naopak prezentuje dohodu na snížení terminačních poplatků jako podmínku pro pouhé zachování stávajících cen (které podle něj tak jako tak klesají). Naznačuje dokonce, že pokud alternativci na snížení terminačních poplatků nepřistoupí, bude moci zachovat stávající koncovou cenu jen pro svůj vlastní dial-up (plné znění).

Chceme-li správně porozumět tomu, o co se zde jedná, musíme se vrátit do roku 2002. Nebo alespoň do dubna loňského roku, k tzv. regulační smršti. Pamatujete se ještě, jak těsně před účinností nového zákona tehdejší ČTÚ "vytáhlo z šuplíku" hned pět nových rozhodnutí, učiněných ještě podle "starých pravidel", a ty doslova na poslední chvíli vydalo? Jedním z těchto rozhodnutí bylo i rozhodnutí 05/PROP/2005, které snížilo minimální (regulované) terminační poplatky za dial-up, a to následovně:

  • ve špičce ze 40 haléřů za minutu na 19 či 9 haléřů (podle způsobu propojení)
  • mimo špičku z 15 haléřů na 7 či 3 haléře.

Jenže pak vznikl obvyklý kolotoč tahanic o interpretaci a zapracování těchto nových cen do vzájemných smluvních vztahů mezi operátory. Jsou-li tyto ceny z definice minimálními cenami, a smluvní strany se naposledy dohodly na cenách vyšších, znamená rozhodnutí o nových minimálních cenách že předchozí dohoda automaticky přestává platit a okamžitě se přechází na nové minimální ceny? Nebo ty původní, které jsou vyšší než nově stanovené minimální ceny, mohou zůstat v platnosti až do nové dohody obou stran?

Každá ze stran si pochopitelně vybrala tu interpretaci, která jí lépe vyhovovala, a na ní důsledně setrvávala a podle ní se i chovala. Důsledkem pak byly spory, které se dostávaly postupně na stůl odvětvovému regulátorovi i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (a možná i dalším institucím a orgánům). Zajímavý je i rozdílný přístup mezi oběma alternativními operátory, kterých se terminační poplatky za dial-up týkají nejvíce: Volného a Tiscali. Zatímco Volný své spory na veřejnosti neventiloval, Tiscali naopak pravidelně medializovalo své kroky. Už jen samotné titulky tiskových zpráv Tiscali naznačují, jaký byl průběh celého sporu:

Celý spor nejspíše neskončil v únoru, kdy Tiscali vydalo svou zatím poslední tiskovou zprávu v celé kauze, ale pokračoval dál. Nejspíše se zde odehrály další kroky, včetně dalšího rozhodnutí regulátora v příslušných sporech. Podle neoficiálních zdrojů opět ve prospěch teze, že původně dohodnuté ceny se automaticky nemění a platí do další dohody. Možná následovaly i nějaké žaloby k soudu - a nyní tedy jsme svědkem dalšího pokračování celého sporu, tentokráte již plně "mediální cestou".

Co nabízí alternativci?

Rozeberme si nyní prohlášení obou stran poněkud podrobněji. Oba alternativní operátoři ve svém prohlášení nabízí, že

sníží své stávající velkoobchodní ceny za vytáčený internet o třetinu, pokud toto snížení Český Telecom plně promítne do koncových cen

Jsou tedy ochotni přistoupit na to, že budou od Telecomu dostávat o třetinu méně, ovšem jen tehdy, pokud to nebude znamenat, že rozdíl si nechá Telecom ve své kapse, ale adekvátně tomu sníží i koncové ceny. To by mělo odpovídat tomu, že jeho výnosy z dial-upu zůstanou stejné.

V této souvislosti je jistě zajímavé, kde se vzala ona navrhovaná třetina. Sami alternativci, když hodnotili poslední snížení cen (v dubnu 2005, viz výše, z 15 haléřů mimo špičku na 7 či 3 haléře), to ohodnotili jako snížení "až o 80 %" (zdroj). Naopak Český Telecom to v polovině roku (v prezentaci pro analytiky) ohodnotil jako "příznivé snížení" o 50%. Takže ona třetina., na kterou jsou nyní alternativci ochotni přistoupit, jde někam (velmi zhruba) do poloviny cesty mezi dosavadní výší terminačních poplatků a novým minimem.

Ve společném prohlášení alternativních operátorů je také pasáž, signalizující možnost blízkého snížení koncových cen:

V současné době intenzivně jednáme se společností Český Telecom o snížení koncových cen. Očekáváme, že by dominantní operátor mohl snížit své koncové ceny za vytáčený přístup k internetu již od 1. července."

Co naznačuje Český Telecom?

Obsah a celkové vyznění tiskové zprávy Českého Telecomu však s poslední citovanou větou moc neladí. Alespoň následující pasáže z TZ ČTc vyznávají přesně opačně:

Alternativní operátoři (OLO) zatím nepřipustili možnost dohody, která by umožnila zachovat nízké ceny pro koncové zákazníky těchto operátorů
.....
ČESKÝ TELECOM je tedy bohužel nucen zohlednit cenu požadovanou alternativními operátory v koncové ceně za připojení k internetu prostřednictvím terminace, v případě připojení prostřednictvím těchto operátorů. Stávající cena bude zachována pro zákazníky, kteří se připojí prostřednictvím sítě společnosti ČESKÝ TELECOM

Tomu lze asi těžko rozumět jinak, než ve smyslu zvýšení koncové ceny pro ty uživatele, kteří se budou připojovat skrze dial-up (na terminačním principu, tj. v rámci modelu Internet zdarma) přes alternativní operátory, a nikoli přes Český Telecom. Takže pak bychom zde měli dvojí ceny, s tím že ty "přes alternativní operátory" by byly vyšší než "přes Telecom".

To mi velmi připomíná způsob, jakým se chtěl Český Telecom zbavit stejných terminačních poplatků (tehdy ve výši 47 a 17 haléřů) již v roce 2002, v rámci svého návrhu, který pojmenoval Internet Plus. Celý terminační poplatek chtěl tehdy přeúčtovávat koncovému zákazníkovi (podrobněji):

"V případě, že Váš poskytovatel připojení k Internetu (ISP) bude připojen do sítě jiného operátora (OLO), bude Vám vždy vyúčtována částka, kterou ČESKÝ TELECOM musí dle cenové rozhodnutí ČTÚ zaplatit tomuto operátorovi."

V roce 2002 to ale Telecomu neprošlo. Regulátor mu tehdy jeho Internet Plus zarazil, vzal koncové ceny dial-upu do regulace, a ustavil Fórum pro vytáčený přístup k síti Internet, aby hledalo nějaké jiné řešení. Pravidelní čtenáři Lupy si snad ještě vzpomenou na jeho průběh, který sice vyústil v určité návrhy, ale s jejich realizací to dopadlo neslavně (podrobněji z mého archivu).

Na druhou stranu klíčový požadavek, který z Fóra vzešel (na zpřístupnění režimu FRIACO, neboli paušální originace), nakonec Telecom přeci jen naplnil, poté co jej dlouhou dobu odmítal (podrobněji). Jenže jeho podmínky jsou asi nastaveny tak, že alternativní operátoři na něm nejsou schopni postavit konkurenceschopnou službu. Tiscali se o to v prosinci loňského roku pokusilo, se službou Tiscali Internet Flexi, ale dnes již v jeho nabídce na webu není k nalezení.

Jak rostou ceny za dial-up?

Český Telecom ve své nynější tiskové zprávě opírá své argumenty také o tvrzení, že ceny za dial-up neustále klesají:

I přes stálé snižování koncových cen vytáčeného připojení pro koncové zákazníky, požadují OLO stejnou cenu, která byla nastavená již před třemi roky ze strany ČTU.

Na následujících příkladech si ale dovolím prezentovat opačný názor: že koncové ceny pro zákazníky neklesají, ale naopak rostou.

V roce 2002, kdy regulátor rozhodl o popisovaných terminačních poplatcích ve výši 47 a 17 haléřů, přišla jedna hodina dial-upu ve špičce mezi 17 a 18 korunami (včetně DPH). Vzetím do regulace se tato cena zakonzervovala, a dále se zvyšovala jen skrze úpravy DPH (na 20,70 Kč, u tarifu Standard).

V květnu 2005, v souvislosti s "regulační smrští", se hodinová cena u hlavních tarifů (Standard) nezměnila, ale dosti výrazně zdražily různé balíčky a speciální tarify, jako například Internet 780 (kde za prakticky stejnou cenu získal uživatele místo původních 780 minut nově jen 420 minut, podrobněji). Právě v této době přitom došlo k výše popisovanému snížení minimální výše terminačních poplatků. Jak vyplývá z výše popisovaných reakcí (hlavně Tiscali), Telecom rázem začal platit alternativcům pouze tyto nové minimální poplatky, ale do koncové ceny tyto změny nepromítnul.

K dalšímu zdražení pak došlo nedávno, vlastně minulý měsíc, po skončení regulace - kdy Telecom srovnal dosud rozdílné ceny během prvních deseti minut a za další minuty. Cena hodinového souvislého připojení (v rámci tarifu Standard) přitom stoupla o plných 21,7 procenta, z 20,7 Kč na 25,2 Kč. Podrobněji.

Jak to vidím?

Celou nynější mediální přestřelku považuji za další pokračování dlouholetého sporu o terminační poplatky za dial-up. Ten ve své podstatě není ničím jiným, než bojem o rozdělení jednoho konkrétního zdroje (koláče) výnosů. Vzhledem k současnému vývoji (nástupu broadbandu, a naopak ústupu dial-upu) jde o koláč, který notně sesychá a zmenšuje se.

Jenže jak se zdá, stále ještě je natolik lukrativní, aby se o něj bojovalo. A to i v "předvolebním stylu", propíráním vzájemných sporů přes veřejnost.