Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 25.4.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b0425001.php3

Interaktivní aplikace v televizi: budou k něčemu?

Jaké přednosti budou mít interaktivní aplikace v rámci digitální televize (DVB-T)? Budeme psát své SMS-ky a maily už jen přes dálkový ovladač a televizní obrazovku? Budeme se brouzdat už jen skrze televizi?

V poslední době, v souvislosti s rozjezdem digitálního televizního vysílání na bázi DVB-T, se čím dál tím více hovoří i o interaktivních službách na této platformě. Divákům se slibuje například možnost snadného hlasování v nejrůznějších on-line anketách či kvízech, možnost číst a psát emaily či SMSky, možnost vyhledávání v databázích, možnost on-line nakupování, a dokonce takové věci, jako je TV-banking (banking přes TV přijímač) či jakýsi e-government přes televizi. Už méně se ale zdůrazňuje, že samotná digitální televize nic takového nedokáže. A to z jednoduchého důvodu: i digitální televizní vysílání je pouze jednosměrné. Takže nemá jak dopravit jakékoli vaše rozhodnutí - třeba o tom, pro koho hlasujete, jak chcete pokračovat či jaký znak chcete právě napsat - a to kamkoli, kde by to někdo mohl vzít v úvahu a něco podle toho změnit.

Všechny ty interaktivní služby, které jsou dnes slibovány, ve skutečnosti předpokládají, že si divák (vlastně už ne "divák", ale spíše "uživatel") pořídí ještě nějaký zpětný kanál, skrze který budou všechny jeho odezvy, reakce, pokyny a další podněty přenášeny směrem od něj k tomu, kdo na ně bude reagovat. Nedivme se, že něco takového je rajská hudba hlavně pro Český Telecom, který zoufale hledá alespoň nějaké uplatnění pro pevné telefonní linky, které mu lidé jinak houfně odhlašují. Ty telefonní linky se pro "zpětný televizní kanál" hodí docela dobře.

Ovšem: pořízením zpětného kanálu, který je jakousi první vstupenkou do světa interaktivních televizních aplikací a služeb, se rázem mění jedna zásadní skutečnost: z televize, fungující až dosud zdarma (nepočítáme-li televizní poplatky pro veřejnoprávní televizi, za její existenci), se náhle stává placená záležitost. Zpětný kanál totiž není zadarmo. K digitální televizi bude nejspíše za nějaký měsíční paušál, ale i tak: kolik pasivních televizních diváků bude ochotno si připlatit za nějaké interaktivní služby?

Tady asi bude hodně záležet na tom, o jaké služby vlastně půjde, jak budou fungovat, a co lidem přinesou.

Nejen zpětný kanál, ale i kanál dopředný

Jenže ono to zdaleka nekončí jen nutností pořídit si (a hlavně platit) zpětný kanál. Pokud by tomu tak bylo, pak by se dostupné interaktivní služby zredukovaly na nějaké to hlasování v televizních anketách, jehož výsledky se mohou ukazovat v přesně stejné podobě všem divákům v celé republice (a s přesahem pokrytí i kus za hranicemi): X procent hlasujících diváků volí ANO, 100-X jich říká NE. Problém je totiž v tom, že televizní kanály (a to i ty digitální, v podobě multiplexů), přenáší jeden a tentýž obsah ke všem příjemcům současně. Takže na ankety typu ANO/NE (nebo: přesvědčil vás více politik A, nebo politik B) to stačí.

Jakmile byste ale chtěli něco jiného, více individuálního - jako třeba nějaké jiné informace, než jaké jsou připraveny pro všechny diváky současně, nebo jakmile byste si chtěli přes svou televizi číst třeba své emaily nebo psát své SMSky - asi byste nechtěli, aby je spolu s vámi viděl a četl celý národ. Tedy aby se vysílaly ke všem divákům současně, v rámci televizního vysílání jako takového. Ostatně, ono by to ani nešlo, protože takovéto věci by se do digitálního vysílání ani nevešly.

Cokoli, co je individuální a nikoli společné pro všechny diváky, musí být dopravováno také individuálně, k jednotlivým příjemcům, a nikoli ke všem. To ale vyžaduje, kromě existence (individuálního) zpětného kanálu, také existenci (individuálního) dopředného kanálu. Je to vlastně úplně stejné, jako v případě vašeho připojení k Internetu, kde také potřebujete (individuální) obousměrný kanál.

Takže v čem je pak digitální televize s interaktivními službami vlastně jiná a výhodnější, oproti Internetu?

Dopředný kanál: kolektivní i individuální

Za pozitivní odlišnost lze považovat to, že vedle individuálního dopředného kanálu, kterým k vám musí proudit všechno to, co je pro vás specifické a individuální, máte k dispozici ještě "kolektivní" dopředný kanál. Tím k vám může proudit všechno to, co je naopak společné pro všechny - tedy například "živé obrázky" televizního vysílání. A to ne jednoho, ale hned několika programů, mezi kterými si můžete volit. Nebo nějaké společné informace, předem připravené pro všechny, na stejném principu jako dnešní teletext.

Obecně asi lze vysledovat konkrétní závislost mezi využitím "kolektivního" dopředného kanálu a individuálního obousměrného kanálu: čím více se chcete odlišovat od ostatních a požadovat nějaké individuální služby, funkce, informace atd., a čím více chcete být vy sami aktivními uživateli (a nikoli pouze pasivními diváky), tím více budete využívat individuální obousměrný kanál, na úkor kolektivního dopředného kanálu. Dovedeno do extrému, vystačíte pouze s individuálním obousměrným kanálem, a ten kolektivní dopředný už vlastně nebudete ani potřebovat.

Ale to už jsme se od zcela pasivního koukání na klasickou televizi vlastně dostali až k aktivnímu využívání Internetu...

Snadnost ovládání?

Vraťme se raději zpět k digitální televizi, konkrétně k DVB-T set-top boxu s potřebným zpětným (i dopředným) kanálem, a zkusme najít další přednosti interaktivních služeb na této platformě. Co třeba snadnost ovládání?

Ano, digitální televize (resp. set-top box) je zařízení typu plug&play, na kterém by nemělo jít nic rozbít či pokazit. Pokud ano, stačí vypnout a zapnout. Takže lidé, kteří se bojí počítačů, by se zde bát nemuseli. Ale znovu: co snadnost ovládání, tentokráte už konkrétních aplikací?

Minulý týden, na workshopu Českého Telecomu, jsem viděl aplikaci pro psaní SMS zpráv na digitální televizi. Fungovalo to, jistě. Jenže jak? Přes dálkový ovladač se tam doslova smolily jednotlivé znaky, stejným způsobem jako když na předvolbě pojmenováváte právě nastavený televizní kanál - postupně procházíte, pomocí posunu nahoru a dolů, celou abecedou, než se dostanete na znak, který chcete zadat. Možná se prý někdy dočkáme i nějakého systému predikce, jakým jsou už dávno vybavovány mobilní telefony. A dokonce: možná časem půjde SMSky na televizi i nějak přijímat! Tak, že ve skutečnosti dojdou na nějaký server, a vy si budete následně jejich obsah prohlížet přes televizní obrazovku. Jenže i to má háček: vaše elektronická komunikace může být důvěrná, nebo alespoň taková, že moc nechcete aby ji spolu s vámi četla celá rodina na společné televizní obrazovce v obýváku.

Takže: kdo si takovouto aplikaci pro psaní "SMS přes televizi" vůbec pořídí? Pro koho to bude výhodnější, užitečnější, či alespoň šikovnější než přes mobil? Obdobně pro "emaily přes televizi" - pro koho bude výhodnější zpracovávat svou elektronickou korespondenci před celou rodinou přes televizní obrazovku, než pomocí běžného počítače? Případně na nějakém PDA či chytrém mobilu?

Zobrazení?

Svůj význam mohou mít i rozdílné zobrazovací schopnosti, které jsou u klasické televize podstatně skromnější než u počítačů a jejich monitorů. Ostatně, na zmiňovaném workshopu k DVB-T předváděl Český Telecom novinářům jednu a tutéž powerpointovou prezentaci, promítnutou nejprve klasicky "z počítače", a pak i jako DVB-T aplikace. Ano, šlo to, a zobrazení bylo v zásadě shodné. Ale kvalita byla neporovnatelná, výrazně horší u DVB-T. A to si ještě Powerpoint sám obstaral správně vykreslení (rendering) pro velikost rastru televizní obrazovky.

Ovšem jiné aplikace a služby takovéto schopnosti nemají. Třeba takové WWW stránky: původně sice byly formátovány tak, aby se nějak rozumně zobrazily i na opravdu různě velkých displejích, ale časem se toto změnilo. Dnešní webové stránky potřebují specifický layout (formát), aby se zobrazily rozumně a čitelně na nějakém "jiném" (rozuměj: menším) displeji, a také na něm šly ovládat. A tak se dělají speciální verze WWW stránek pro PDA (které umožňují klikat na "plochu" WWW stránky pomocí pera), případně i pro smartphony (které neumožňují klikat, ale jen postupně pocházet systémem odkazů).

No a teď aby se dělala ještě jedna další verze (layout) WWW stránek, uzpůsobená prohlížení na televizní obrazovce? Kromě standardní velikosti rastru televizní obrazovky by tato verze měla počítat také s tím, že uživatel nemá v ruce ani myš, ani pero nad dotykovou obrazovkou, ale jen dálkový ovladač s minimem prvků pro vyjádření své volby.

Otevřený, nebo uzavřený svět?

Se specifickou variantou WWW stránek, uzpůsobených pro televizní obrazovku a "brouzdatelnou" i divákům digitální televize, souvisí i zásadní otázka: kdo bude takovéto speciální verze připravovat? Zde existují dvě hlavní možnosti, které hezky dokumentují další specifický aspekt digitální televize.

Jednou z možností je to, že speciální verze připraví přímo jejich autoři, resp. provozovatelé. Tedy ti, kteří již připravují originály WWW stránek, i jejich verze pro PDA atd. Pak je ale zajímavou otázkou, zda se jim to vyplatí. Do doby, než se brouzdání přes televizi náležitě rozjede, se jim to nejspíše nevyplatí. A bez speciálních verzí stránek se zase televizní brouzdání těžko rozjede.

Takže to vypadá spíše na druhou možnost: že speciální verze WWW stránek pro digitální televizi připraví její vysílatel (resp. sestavovatel multiplexu). Pro něj to asi nebude až tak velký problém, a navíc bude moci operativně rozhodovat i o tom, zda se některé z těchto stránek (a také které) umístí do datového karuselu a přenesou (přes "kolektivní" dopředný kanál) ke všem divákům, nebo zda se jejich přenos ponechá již na individuálním dopředném kanálu. V obou případech také sestavovatel multiplexu může sám zařadit tyto stránky do nabídky toho, co je kde pro uživatele dostupné - začlení je do nějakého menu, které sám sestavuje, a ze kterého si uživatelé volí.

Ale tím se rázem dostáváme k něčemu dosti zásadnímu: vzniká nám zde uzavřený svět, do kterého se dostane jen ten, jehož stránky budou shledány vhodnými k zařazení do nabídky. A ta nebude omezena jen technickými a kapacitními možnostmi digitální televize, ale i dalšími zájmy toho, kdo nabídku sestavuje.

Opět si to dovolím ukázat na konkrétním příkladu. Český Telecom se minulý týden na workshopu o DVB-T pochlubil před novináři novou aplikací. Jmenuje se "Občan na úřadě", a vznikla prý ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR. Radí svým uživatelům, co a jak mají dělat na úřadech, jak mají postupovat, jaké mají možnosti atd. Příklady vidíte na následujících obrázcích.

Nic proti tomu, je to určitě užitečné a potřebné. Ale podívejme se na to z jiného pohledu. Pokud navštívíte server MV ČR na vlnách World Wide Webu, najdete zde nejen přesně tyto informace, dokonce "slovo od slova", ale obrovské množství dalších, podobně zaměřených. A na dalších serverech ze státní správy, případně na portálu státní správy, najdete obdobných popisů a návodů pro různé "životní situace" ještě mnohem více. To, co Telecom zprovoznil jako "novou DVB-T aplikaci", je vlastně jen několik málo konkrétních WWW stránek, zpřístupněných i přes DVB-T. Na následující obrázcích vidíte jejich originály.

Sami si porovnejte způsob zobrazení, u TV obrazovky nutně zhoršený způsobem snímání. Ale i tak z toho vychází Internet podstatně lépe. Ale hlavně: ve světě Internetu není žádné omezení na to, kolik takovýchto WWW stránek lze připravit a zveřejnit.

Ve světě DVB-T je to jinak. Zde jsou dvě možnosti: buďto někdo (sestavovatel multiplexu) vybere několik málo stránek, ze kterých udělá aplikace (ve výše uvedeném smyslu), vloží je do výsledného datového toku (multiplexu) a společným dopředným kanálem je rozešle všem příjemcům. To ale odpovídá velmi uzavřenému světu, u jehož dveří stojí právě ten, kdo aplikace (obsah) vybírá.

Nebo, a to je druhá možnost, si uživatel (divák s individuálním zpětným i dopředným kanálem) bude moci sám zadat příslušnou adresu, a dostat se na speciálně upravené WWW stránky pro TV obrazovku. To už nebude uzavřený svět, ale svět otevřený, ve kterém se uživatel dostane kamkoli chce on. Ale když už si tak jako tak platí svůj vlastní (individuální) dopředný a zpětný kanál, jakou bude mít vlastně výhodu oproti uživateli s běžným počítačem? Horší zobrazovací schopnosti televize a potřeba speciální podoby WWW stránek žádnou výhodou asi nebudou, právě naopak.