e-výpisy, e-úřadování, e-stát …

Elektronický podpis byl do našeho právního řádu zaveden už relativně dávno (konkrétně v roce 2000, zákonem č. 227/2000 Sb.). Tím však nedošlo k příslovečnému mávnutí kouzelným proutkem, které by rázem zavedlo elektronický podpis do reálného života, a postaralo se o jeho masové nasazení. Cesta k něčemu takovému je opravdu hodně dlouhá, a zatím jsme na ní udělali jen první nesmělé krůčky.

Na obzoru je však další krůček, či možná celý krok. Nebo vlastně jakési "dokročení", protože první impuls k tomuto kroku přišel již v roce 2004, v podobě uzákonění tzv. elektronických značek. To je poměrně zajímavý "instrument", který se snaží řešit jeden z nepříjemných problémů podpisů jako takových: jejich "vlastnoručnost".

U klasického podpisu je asi jasné, co se "vlastnoručností" míní. Jenže obdobný požadavek je vznášen i na podpisy elektronické: také zde je požadováno, aby každý jednotlivý elektronický podpis vnikal z přímého popudu a vůle podepisující osoby, která musí mít možnost se seznámit s konkrétním obsahem, který opatřuje svým (elektronickým) podpisem.

To ale prakticky vylučuje ze hry některé velmi zajímavé možnosti. Třeba elektronické podepisování automaticky generovaných výstupů v elektronické formě, jako například různých výstupů z registrů či jiných informačních systémů. Pravda, šlo by to udělat tak, že každý takovýto jednotlivý výstup by podepsal člověk, který by asi už nedělal nic jiného než se stále a dokola elektronicky podepisoval - ale tím se zcela ztrácí efekt a přínos z automatizovaných agend, fungujících bez přímé účasti člověka.

K čemu jsou elektronické značky?

Cestu ven otevřely právě již zmiňované elektronické značky. Po technické stránce (způsobem svého vzniku, resp. fungováním) se nijak neliší od elektronického podpisu, a jsou určeny právě k tomu, aby byly generovány automaticky, již bez přímé účasti člověka. Nebo, přesněji: člověk je nastaví, má nad nimi průběžnou kontrolu, ale vytváření jednotlivých značek (jakési "značkování", jako obdoba "podepisování") již může probíhat bez přímé účasti člověka.

Problém je ale se statutem toho, co je opatřeno takovouto elektronickou značkou. Samotný zákon o elektronickém podpisu, resp. jeho novela (zákon č. 440/2004 Sb., z července 2004), sice zavedl elektronické značky jako takové, ale už ji nedal žádný formální statut. To zbylo až na jiné zákony, aby jim přisoudily konkrétní význam pro konkrétní agendy. Například zákon č. 235/2004 Sb. o DPH zavedl ve svých novelách možnost využít elektronické dokumenty, opatřené elektronickými značkami, jako daňové doklady (podrobněji).

e-výstupy

Další krok, směrem k využití elektronického podpisu v praxi, přichází s novelou zákona č. 365/2000 Sb. "o informačních systémech veřejné správy". Tu již Poslanecká sněmovna definitivně schválila (když přehlasovala verzi od Senátu), a právě teď čeká na podpis prezidenta. No a tato novela dále rozšiřuje statut elektronických značek, konkrétně tím, že umožňuje jejich využití pro automatizované generování výstupů z informačních systémů (registrů) veřejné správy, a těmto výstupům přisuzuje potřebnou právní relevanci.

Ve skutečnosti je to ale trochu složitější. Není to tak, že by automaticky generovaný výstup z registru veřejné správy byl ihned "právně platný". Novela umožňuje pouze to, aby někdo konkrétní, kdo je k tomu oprávněn, mohl vzít takovýto výpis v elektronické formě, převést jej do "papírové" formy", a dát mu potřebnou právní relevanci.

Zkusme si to popsat ještě jinak: když byste si sami vytiskli na papír třeba elektronický výpis z katastru nemovitostí, a pak s ním šli někam na stavební odbor jako s podkladem, nepochodili byste. Úřad by vám takovýto výpis neměl akceptovat. Kromě formálních důvodů třeba proto, že nemůže poznat, zda nebyl elektronický výpis ještě před vytištěním nějak pozměněn.

Novela zákona o informačních systémech veřejné správy však umožňuje to, abyste si zašli třeba na poštu (pobočku České pošty), k notáři, či někam na úřad, a zde požádali o vystavení výpisu. Příslušný subjekt by sám požádal o vygenerování požadovaného výstupu v elektronické formě (opatřený elektronickou značkou), a sám by si jej vytiskl. A jelikož by proces tisku měl pod svou kontrolou, a skrze elektronickou značku by se ujistil že obsah výpisu nebyl nijak pozměněn a pochází skutečně od toho, od koho pocházet má, může výtisk opatřit svým vlastním razítkem a podpisem (stvrdit jeho platnost). No a novela pak říká, že takovýto (papírový) výpis má stejný statut, jako výpis vystavený přímo provozovatelem příslušné agendy.

Takže místo na katastr nemovitostí pak žadatel může jít třeba na nejbližší poštu, a tam si nechat vystavit takovýto výpis. Jeho "právní relevance" by měla být stejná, jako u výpisu přímo od katastru.

Pro upřesnění je vhodné ještě dodat, že novela vymezuje okruh subjektů, oprávněných vydávat výše popsané výpisy, poněkud šířeji: kromě České pošty budou mít tuto možnost i notáři, dále Hospodářská komora, a pak také ty obce, které o to budou mít zájem. Přitom právě Česká pošta se prý na novou možnost připravuje již delší dobu, a první výpisy se chystá vydávat již ve druhé polovině letošního roku.

e-konverze

Novela zákona o informačních systémech veřejné správy, které by mohla již brzy nabýt účinnosti, tedy zavádí jakousi jednosměrnou a omezenou konverzi: týká se jen jednoho směru (z elektronické formy výpisu do papírové), a pouze výpisů z registrů (informačních systémů) veřejné správy. Neříká však, které registry to mají být, takže by se měla obecně vztahovat na všechny registry (informační systémy), vedené ve veřejné správě. Zřejmě ale ne ve smyslu povinnosti, ale pouze ve smyslu možnosti. Takže to neznamená, že na poště (u notáře atd.) budeme moci ihned získat ověřený výstup z jakéhokoli registru. Konkrétní dostupnost bude zřejmě záviset na vzájemné dohodě zúčastněných stran, a bude se nejspíše zvyšovat postupně.

Kromě popisované novely však existuje ještě jeden návrh, který jde podstatně dále, a zavádí mnohem obecnější a obousměrnou možnost konverze, mezi elektronickými a "papírovými" dokumenty. Jde o návrh zákona "o elektronizaci některých procesních úkonů v oblasti orgánů veřejné moci", přezdívaný také jako "zákon o elektronickém úřadování". Připravil jej kolektiv autorů z projektu eStát (od: efektivní stát), což je určitá platforma, či tzv. "think tank", blízký ODS.

Návrh od eStátu řeší více věcí, například včetně elektronického doručování. Zabývá se však také již avizovanou obousměrnou konverzí, a dokonce zavádí i jakési "ověřování elektronických podpisů", které je elektronickou analogií tomu ověřování vlastnoručních podpisů "na papíře" (u notáře či na úřadě).

Princip "autorizované konverze", tak jak ji navrhuje eStát, je nutně stejný jako u popisované novely zákona o informačních systémech veřejné správy: někdo (kdo je k tomu oprávněn) provede příslušnou konverzi, a výsledek sám "posvětí" (autorizuje), čímž současně ověřuje shodu obsahu v obou formách.

Jenže tady jsou možné oba směry převodu, a navíc jde o možnost týkající se obecně všech písemností, a ne pouze výpisů z informačních systémů veřejné správy. Pro převod z elektronické formy na listinnou ("papírovou") je přitom nutné, aby elektronický originál byl opatřen buď uznávaným elektronických podpisem, nebo elektronickou značkou (založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb). Takže tím by mělo být pokryto i to, co umožňuje novela zákona o ISVS - převod automaticky generovaných výstupů z registrů veřejné správy, opatřených elektronickou značkou, do listinné podoby, a jejich ověření.

Určitý rozdíl je ale i v tom, kdo by takovéto konverze (již obousměrné) mohl dělat. Návrh eStátu například zcela vynechává Českou poštu, ale stále počítá s notáři. Kromě nich by to pak byly i obecní úřady, městské úřady, v Praze úřady městských částí, jinde úřady městského obvodu nebo ty úřady městské části, které vedou matriku. Všechny tyto subjekty by prováděly autorizované konverze (oběma směry) na žádost, a tedy obecně pro všechny druhy písemnosti. Vedle nich by autorizovanou konverzi zajišťovaly i ostatní orgány veřejné moci, a to "z moci úřední", ovšem již jen v rozsahu nezbytně nutném pro výkon své věcné působnosti.

Návrh eStátu samozřejmě vyjímá některé druhy písemností z možnosti konverze, kvůli tomu že u nich by něco takového nemělo smysl. Z "papírových" písemností jde například o různé průkazy (občanské, řidičské, zbrojní atd.), pasy, vkladní knížky, šeky, směnky, losy, sázenky apod. Určitá omezení se pochopitelně týkají i elektronických písemností, převáděných v opačném směru. Konvertována například nemůže být písemnost, u které "nesedí" její elektronický podpis či značka (například kvůli pozměnění obsahu, kvůli zneplatněnému certifikátu v době podpisu atd.).

Oproti tomu, co zavádí novela, je tedy návrh eStátu podstatně odvážnější, a jde také podstatně dále. Dokonce i v tom, že zavádí něco, co zatím jinde nemá obdobu: možnost "elektronické legalizace". Jde přitom samozřejmě o legalizaci ve smyslu úředního ověření a potvrzení (správnosti opisu listiny, pravosti podpisu atd.), a nikoli o nějaké dodatečné uznání čehosi zákonem (např. ve smyslu legalizace drog). Předmětem "elektronické legalizace" přitom je elektronický podpis, který žadatel o legalizaci uznává za svůj, a ten kdo legalizaci provádí stvrzuje tuto skutečnost. Jde tedy o elektronickou obdobu situace, kdy notář stvrzuje to, že někdo prohlásí konkrétní podpis "na papíře" za svůj vlastnoruční podpis.

Pokud správně rozumím účelu, řeší se tím skutečnost, že některé agendy za zákona vyžadují od žadatele "úředně ověřený podpis" na předkládaných písemnostech, což dosud implikuje nutnost předkládat potřebné písemnosti pouze v listinné podobě. No a elektronická legalizace je pak právě tím řešením, které otevírá dveře k využití "úředně ověřených písemnosti" v elektronické podobě.

Ovšem zda je skutečně otevře, je otázkou, protože návrh samozřejmě musí nejprve projít Parlamentem, a teprve pak se může stát zákonem. A vzhledem k termínu voleb (i k nynějšímu složení Parlamentu, blízkosti eStátu k ODS atd.) něco takového ještě do voleb nevidím reálně.