gov.cz na druhý pokus

Kdysi dávno (konkrétně do roku 2001) nebylo možné v doméně .cz zřizovat některé konkrétní domény 2. úrovně (subdomény). Například dvouznakové (sub)domény, nebo domény druhé úrovně, kolidující se jmény generických domén první úrovně. Tedy například domény com.cz, org.cz, edu.cz apod. Důvody byly technické, a díky nim zůstaly příslušné části našeho "národního doménového prostoru" (až na malé dvouznakové výjimky) zcela ušetřeny prvotního "osídlování".

Ovšem v roce 2001 správce TLD .cz (sdružení CZ.NIC) odboural původní omezení, a tím fakticky otevřel do té doby nepřístupné části našeho národního doménového prostoru. Naštěstí si přitom počínal s rozmyslem a pětici domén, vztahujících se přímo či nepřímo k veřejné správě, nenabídnul v aukci jako ostatní uvolněné domény, ale převedl je státu. Konkrétně se jednalo o domény gov.cz, edu.cz, mil.cz, org.cz a int.cz, které CZ.NIC převedl na Úřad pro veřejné informační systémy (ÚVIS). Ten byl tehdy jakýmsi "odborným orgánem státu" ve věcech informační společnosti (zatímco "mocenským" orgánem tehdy byla nadresortní Rada vlády pro státní informační politiku). Nezapomínejme, že dnešní Ministerstvo informatiky ČR vzniklo až k 1.1.2003.

Standard ISVS

Jedním z úkolů ÚVIS-u bylo vydávání závazných "Standardů ISVS", které říkaly jak se má (v oblasti informačních systémů veřejné správy) dělat to či ono. A právě cestu závazného standardu se ÚVIS rozhodl využít k tomu, aby stanovil pravidla pro praktické využití všech pěti nově získaných domén. Diskusi nad řešením, které se chystal naordinovat celé veřejné správě, moc nepřipustil, a v červenci 2002 rovnou vydal "Standard ISVS pro tvorbu doménových jmen ve veřejné správě". Ten se věnoval hlavně doméně gov.cz, už ze své podstaty asi nejvhodnější pro orgány veřejné správy, ale (méně explicitně) pojednával i o způsobu využití ostatních domén. Například domény edu.cz ve školství.

Právě s doménou edu.cz to ale v uvedené době bylo dosti pikantní. Přelom roku 2001 a 2002 byl totiž dobou, kdy se "lámaly ledy" v projektu Internet do škol, a jeho koncepce začínala nabírat nových dimenzí (abych to řekl dostatečně diplomaticky, podrobněji viz zde). Původně se sice počítalo s využitím domény edu.cz právě pro tento projekt (pro připojování základních a středních škol ke školskému intranetu), ale dnes již víme, že to nakonec dopadlo úplně jinak: školy se dostaly pod doménu indos.cz, dodnes patřící privátnímu subjektu (Autocont-u on Line).

Také mnohé subjekty státní správy a samosprávy (mimo školství) si v uvedené době už poradily samy, a pořídily si nějakou vlastní doménu. Nebyl v tom ale žádný systém, a pro uživatele Internetu bylo dost problematické vyznat se ve výsledné džungli doménových jmen, tvořených často podle úplně odlišných pravidel. Občas do toho zasáhli i doménoví spekulanti, takže výsledek opravdu nebyl ideální.

Na druhou stranu zdaleka ne každý měl motivaci tehdejší stav měnit. Mnoha subjektům mohl plně vyhovovat. Proto bylo klíčové, jak se "Standard ISVS" stavěl k migraci, neboli ke vztahu mezi dosavadními doménami a novými (pod gov.cz). Měly být nové a jednotné subdomény pod gov.cz pouze souběžnou alternativou k již existujícím doménám, nebo je měly úplně nahradit?

Ačkoli to příslušný standard ISVS neříkal úplně explicitně a na rovinu, vyzníval spíše pro náhradu již existujících domén. Konstatoval sice, že subjekty veřejné správy mohou používat svou dosavadní URL adresu, existující i před přijetím standardu, ale jako doporučení uváděl to, že již existující domény by měly být do dvou let zrušeny a již dále nepoužívány.

Až do čtvrté úrovně

Významnou specifikou tehdejšího standardu bylo také to, že nezůstával "jednopatrový" (nezabýval se pouze doménami třetí úrovně, pod gov.cz a ostatními doménami druhé úrovně v držení státu), ale závazně definoval i případné domény čtvrté úrovně. Například krajům, obcím, soudům a celé státní správě předepisoval nejenom to, jak mají vypadat jejich domény třetí úrovně, ale také jak mají vypadat jejich domény čtvrté úrovně. Například takto:

• meu.beroun.gov.cz (pro městský úřad v Berouně
• umo.brno-město.gov.cz (pro úřad městského obvodu Brno-město)
• umc.praha13.gov.cz (pro úřad městské části Prahy 13),
• mag.usti-nad-labem.gov.cz (pro magistrát Ústí nad Labem),
• ou.predni-kopanina.gov.cz (obecní úřad v Přední Kopanině) apod.

Pokud se zrovna nevyznáte v tom, kde mají městský úřad, kde úřad městského obvodu, kde naopak úřad městské části, magistrát či ještě něco jiného, pak asi máte smůlu. Na frak ale dostal i původně deklarovaný záměr - zavést do existujícího chaosu v doménách veřejné správy nějakou jednotnou a snadno pochopitelnou (i "uhádnutelnou") konvenci.

Další osud standardu ISVS

Výše popisovaný standard ISVS, vydaný ÚVISem, měl zajímavý osud. Pokud je mi známo, nebyl fakticky naplněn. Ostatně, přišel v době, kdy dny ÚVISu již byly sečteny, a po volbách v roce 2002 se již pracovalo na zřízení samostatného Ministerstva informatiky ČR. No a jedním z prvních kroků prvního ministra informatiky Vladimíra Mlynáře bylo zrušení popisovaného "Standardu ISVS pro tvorbu doménových jmen ve veřejné správě".

Důvody tohoto kroku nebyly nikdy moc komunikovány směrem k veřejnosti. Sám ministr Vladimír Mlynář při různých příležitostech několikrát naznačil, že se mu tento standard nelíbil. Že by podle něj vznikala příliš dlouhá a nesrozumnitelná doménová jména atd.

Svou roli však možná sehrálo i to, že v uvedené době se u nás objevovaly tlaky na úplnou redefinici našeho "národního doménového prostoru", včetně převedení vlády nad ním z CZ.NIC na národního regulátora (nástupce tehdejšího ČTÚ, kterým je dnešní stejnojmenný úřad). Vítr tehdy vál z EU, konkrétně od španělských expertů, kteří v tehdejším ČTÚ řešili tzv. twinningový projekt, usilují implementovat evropskou legislativu i v práci našeho regulátora. Jak se ale později ukázalo, bylo to spíše zbožné přání určité skupinky lidí z EU. Ostatně, i v samotné Unii je správa domény v rukou státu velkou vzácností, a pravidla EU nic takového nevyžadují.

Osud domén

Od vzniku popisovaného standardu (v červenci 2002) a jeho zrušení (počátkem roku 2003) uplynulo už docela dost vody. Osud pěti domén, které ÚVIS původně dostal, se mezitím rozešel. Například doména edu.cz dnes patří Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Ovšem školy v ní moc nesídlí. Ty vysoké mají stále své vlastní domény, a ty střední a základní buď také, nebo jsou stále pod soukromou doménou indos.cz.

Na adrese www.edu.cz tak najdete alespoň nedávno spuštěný "Školský vzdělávací a informační portál EDU.CZ", byť stále jen v pilotním provozu (od 26.1.2006). Ale nějaký vzdělávací obsah zde moc nehledejte, je to spíše informační server o školství.

Pokud jde o další domény:

• mil.cz je stále v držení naší armády, ale není nijak zabydlena (a nevede z ní ani odkaz na žádnou ze skutečně používaných armádních domén).
• org.cz stále patří MI ČR, ale není využívána
• int.cz drží soukromý subjekt a je momentálně na prodej

Samotná doména gov.cz, kterou má nadále v držení MI ČR, je využívána alespoň pro potřeby portálu veřejné správy, který sídlí na adresách www.gov.cz, stejně jako portal.gov.cz i www.portal.gov.cz. Subjekty státní správy i samosprávy ji zatím nevyužívají, s čestnou výjimkou Státní potravinářské a zemědělské inspekce, sídlící již řadu měsíců na adrese http://www.szpi.gov.cz.

Druhý pokus

V nedávných dnech, konkrétně 31.1.2006, se na webu Ministerstva informatiky ČR objevil zcela nový dokument, s názvem

Metodický pokyn pro tvorbu a přidělování doménových jmen třetí úrovně v doméně gov.cz

Již jeho samotná existence naznačuje, že by mělo dojít k určité renesanci domény gov.cz a k jejímu skutečnému využívání, ve větším měřítku než dosud. Proč ne, vždyť i dnes - a možná o to více dnes - je vhodné dát uživatelům Internetu nějaký jednotný a jednoduchý způsob, jak se dostat na weby konkrétních subjektů veřejné správy. Teď jen aby to tak skutečně zafungovalo. Aby nezůstalo vše jen na papíře, aby výsledkem byla skutečně větší přehlednost a intuitivnost, a ne naopak nějaké násilné rušení stávajících a fungujících domén, na které už lidé mohou být zvyklí.

A jaké že jsou hlavní rozdíly mezi závazným standardem z roku 2002 a nynějším dokumentem? Už jen v tom, že nyní jde o metodický pokyn, a tedy spíše o jakési doporučení. Také jeho obsah se nese v duchu toho, že subjektům veřejné správy se zde nabízí možnost získat takovou a takovou doménu (zdarma), a ne povinnost na ni přejít a přestat používat svou stávající doménu. Ostatně, v dnešní době není žádným problémem (ani žádnou vzácností) mít několik domén, vedoucích na stejné místo.

Další významnou odlišností je také to, že nový metodický pokyn je pouze "jednopatrový", a všímá si tedy pouze konstrukce a přidělování domén třetí úrovně (pod doménou gov.cz). Připouští možnost ještě hlubšího členění, ale to ponechává již plně v pravomoci správců domén třetí úrovně.

Nový metodický pokyn je také více "plochý". To proto, že subjektům jako jsou městské části, městské obvody apod. nabízí domény třetí úrovně, zatímco původní standard jim chtěl přidělovat až domény čtvrté úrovně, pod jejich "nadřazenými" celky, kterým chtěl přidělovat domény třetí úrovně. Pro koncové uživatele to může být na jedné straně přehlednější (a kratší), ale na druhé straně to zase otevírá větší prostor pro různé konflikty a kolize, vyplývající ze stejných jmen subjektů žádajících o domény - a ty budou nejspíše řešeny nějakými výjimkami, což se zase zhorší jednoduchost, přehlednost a intuitivnost celého systému.

No, uvidíme. Ono nic není jednoduché, a všechno má svá pro a proti. Různé zádrhele a nástrahy se nejspíše ještě objeví, nebo je ukáže až praxe. Nicméně na jeden zajímavý a specifický přínos si dovolím poukázat již dnes: přechod pod křídla domény gov.cz, spravované státem, by měl zabránit případům, kdy je nějaká doména bývalého orgánu státu či veřejném správy uvolněna a následně obsazena někým úplně jiným. Třeba někým, kdo na Internetu nabízí obsah jen pro dospělé.

Takže kdo na takový obsah nejste zvědavi, na URL adresu již neexistujícího Úřadu pro veřejné informační systémy raději ani neklikejte.