Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 3.1.2006
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b06/b0103002.php3

Quo vadis, elektronická podání?

Státní správa v poslední době poněkud mění svůj přístup k zavádění nových elektronických agend a podání. Z dřívější orientace spíše na "malé a příležitostné" klienty se nyní zaměřuje více na ty velké, kteří pravidelně generují velké objemy podání.

V pionýrských dobách elektronického podpisu, kdy se u nás tato novinka teprve zaváděla a lidé se seznamovali s možnostmi jejího využití, se ještě moc nehledělo na poměr mezi vynaloženými náklady a skutečným přínosem realizovaných řešení. Takže vznikaly i takové zajímavosti, jako třeba možnost žádat o různé sociální dávky čistě on-line, s využitím elektronického podpisu. Výsledek byl úměrný tomu, kolik oprávněných příjemců sociálních dávek používá elektronický podpis - skoro nikdo.

To jiná vize, kterou byla veřejnost opakovaně častována, už dopadla přeci jen o něco lépe: možnost podávat daňová přiznání on-line, k dani z příjmu fyzických osob. V roce 2005 (do konce listopadu) ji využilo na 1485 občanů (přesněji: bylo učiněno tolik podání, zdroj). U právnických osob to bylo prakticky stejně: 1217. Kdoví, zda příčinou takto skromného zájmu byly spíše technické důvody (například problém s přílohami, které nelze zadávat v elektrické podobě), nebo nízká frekvence podávání těchto přiznání. Když jde o činnost, kterou je třeba dělat jednou za rok, vyplatí se občanům investovat do kvalifikovaného certifikátu, a hlavně seznamovat se s celou agendou v on-line verzi? Není stále snazší přeci jen zanést (či poslat) na berňák kus papíru?

Pravdou je, že jiná daňová přiznání v on-line podobě se uchytila přeci jen lépe. Třeba přiznání k DPH, které její plátci podávají častěji, bylo za rok 2005 (do konce listopadu) podáno 24 961 (zdroj). Tedy alespoň těch, které využily zaručeného elektronického podpisu, a podání tak bylo realizováno výhradně v elektronické podobě. Vedle toho totiž proběhlo ještě 4 470 podání v elektronické podobě bez zaručeného el. podpisu (což znamená, že plátce musel do tří dnů dodat ještě i papírovou verzi). I tak to ale zase nejsou žádná extrémně vysoká čísla.

Počtem realizovaných podání jsou na tom podstatně lépe jiné agendy, které již také lze vyřizovat on-line. Například evidenční listy důchodového pojištění (ELDP) a přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění (P/O), v působnosti České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zde už jdou počty elektronicky podaných formulářů do milionů. Ke konci září 2005 to bylo přesně 2 392 022 ELDP, a 2 961 950 přihlášek a odhlášek k nemocenskému pojištění zaměstnanců (zdroj). To odpovídá tomu, že elektronickou cestu využívá na 61 procent organizací, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců.

V případě agend ČSSZ ale musíme udělat rozdíl mezi podáním a "formulářem" (například jednotlivou přihláškou či odhláškou, či listem důchodového pojištění). Podání je totiž cosi jako dávka, která typicky obsahuje více jednotlivých formulářů, obvykle několik desítek. Takže počty podání jsou adekvátně nižší - ale stále řádově vyšší, než u daňových podání. Dostupné jsou pouze sumární údaje za celou transakční část Portálu veřejné správy, které vidíte na následujícím obrázku, po jednotlivých měsících). Výrazný nárůst za duben 2005 souvisí s tím, že "roční" ELDP se podávají právě do konce dubna.

Za celý rok 2005 (přesněji: do konce listopadu, ze kdy jsou dostupná čísla), prošlo přes Portál veřejné správy celkem 368 554 podání (s výraznou převahou agend ČSSZ).

Aplikace, vs. rozhraní

Řádový rozdíl mezi počty daňových podání k DPH (desítky tisíc za rok 2005) a agendami ČSSZ (stovky tisíc) je umocněn i tím, že u daňových podání jde mnohem více o jednotlivé formuláře, než o celé dávky. Co je ale důvodem takto velkých rozdílů v počtech podání? Je to pouze charakter samotné agendy a jeho frekvence? Nebo to má ještě i jiné důvody?

Významným faktorem zřejmě bude i celková koncepce on-line podání. Autoři těch daňových, na Ministerstvu financí, se totiž rozhodli pro cestu samostatné aplikace (EPO). Ta může fungovat v on-line i off-line režimu, a skrze ni (resp. "do ní") podávající vkládá příslušná data, tvořící obsah jeho podání. Následně pak skrze tuto aplikaci své podání i odesílá. Spíše jako určitý doplněk je pak pamatováno i na možnost realizovat podání formou přenosu datové věty, vyprodukované nějakým jiným programem a odesílané skrze příslušné rozhraní - na vlastním portálu daňové správy, v resortu financí.

Naproti tomu Česká správa sociálního zabezpečení se od začátku orientovala pouze na přenos datových vět skrze rozhraní, a sama nevytvořila žádnou aplikaci pro vyplňování a odesílání svých podání. Počítá s tím, že příslušné datové věty, tvořící vlastní podání, budou produkovat a také odesílat různé programy, používané jejími klienty (tj. těmi, kteří podání podávají). Tedy například různé účetní programy, programy pro mzdovou agendu atd. A soustředila se na to, aby výrobcům těchto programů dala všechny potřebné informace k tomu, aby příslušnou funkčnost mohli do svých programů zabudovat. Výčet těch, kteří tak již učinili, se neustále rozrůstá.

Navíc se ČSSZ rozhodla nebudovat vlastní transakční portál, přes jehož rozhraní by se datové věty s podáním předávaly. Místo toho využila služeb již existujícího Portálu veřejné správy, který takovéto rozhraní nabízí, a k němu i řadu souvisejících služeb - například registraci uživatelů, zabezpečení transakcí, podporu distribuce přijatých podání k dalšímu zpracování atd.

Výhodou tohoto přístupu je také možnost propracovanější a úplnější kontroly chyb v podáních. Při stále rostoucích počtem elektronických podání to bude čím dál tím více klíčové pro obě strany - pro přijímající orgán veřejné správy, i pro toho, kdo podání podává. Podávající se téměř v reálném čase dozví, zda ve svém podání má či nemá chyby, a může je ihned opravit a podání opakovat. Příjemce zase dokáže již v této fázi zachytit velkou část chyb, které pak nemusí řešit následně (což je pro něj obvykle mnohonásobně dražší).

Jaký je trend?

Přístup, který zvolila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), tedy bez vlastní aplikace a s podporou třetích stran (výrobců SW a jejich produktů), je oproti přístupu s vlastní aplikací určitě vstřícnější a efektivnější vůči firmám, které na mzdové a další agendy tak jako tak používají specializované programy, a nečiní jim žádné komplikace pořizovat si jejich nejaktuálnější verze, již s potřebnou funkčností. A jak se zdá, je tento přístup úspěšný a začíná se prosazovat.

Naproti tomu nejmenším firmám a podnikajícím jednotlivcům, kteří buď specializované programy pro jednotlivé agendy nepoužívají vůbec, nebo si tak často nepořizují jejich nejnovější verze, nemusí tento přístup tolik vyhovovat. Ale pravdou je, že právě střední až velké firmy jsou největšími producenty různých podání a hlášení, a právě jim mohou elektronická podání přinést největší úsporu. A pokud z druhé strany státní správa hledá co nejpříznivější poměr mezi náklady na zprovoznění elektronických podání a celkovým přínosem pro veřejnost, pak cesta asi skutečně vede právě tudy.

To, že se státní správa chce do budoucna ubírat hlavně cestou orientace na "větší klienty", a po stránce technického řešení cestou rozhraní bez vlastní aplikace, je dnes už jasným trendem. Potvrdili to ostatně i zástupci Ministerstva informatiky ČR, když koncem loňského roku představovali novinářům další významnou agendu, která také přechází na nový model. Jde o statistiky Intrastatu, o pohybu zboží v rámci EU.

Zajímavé je, že tato podání se již dnes realizují z větší části elektronicky (ze 78 procent), ovšem cestou samostatné aplikace (IDES), provozované na vlastním portálu Celní správy. V letošním roce by se tato agenda měla "přestěhovat" na Portál veřejné správy, a změnit by se mělo i její technické řešení, po vzoru agend ČSSZ. Příslušná funkčnost by se tak měla co nejrychleji přestěhovat přímo do tzv. deklarantských programů (do SW, který používají dovozci a vývozci), které by pak dokázaly samy produkovat příslušná hlášení pro Český statistický úřad, a také je samy přes Portál předávat dál. Odpadne tak vyplňování samostatné aplikace pro podávání statistických hlášení, a výrazně by se měla zlepšit i spolehlivost, bezpečnost, a hlavně možnost "živé" kontroly obsahu podání, což jistě prospěje a přinese úspory oběma stranám.

Intrastat však není zdaleka jedinou agendou, která se v rámci nastoupeného trendu "stěhuje" na Portál a mění způsob svého fungování. Další agendou by mohly být již zmiňované daňové agendy, o jejichž přestupu na Portál veřejné správy (a fungování přes zdejší rozhraní) již Ministerstvo informatiky jedná s resortem financí.