Mobilní přenositelnost: jak rozhodl soud?
Nejvyšší správní soud vyhověl společnosti T-Mobile a z opatření ČTÚ vypustil jednu konkrétní pasáž, týkající se smluv na dobu určitou. Znamená to, že zákazníci se smlouvami na dobu určitou budou nyní vyloučeni z přenositelnosti, a budou muset čekat až jim jejich smlouvy doběhnou? Nejspíše nikoli.Dění kolem přenositelnosti čísel v mobilních sítích začíná nabírat zajímavé obrátky. Ještě v pondělí jsem zde na Lupě psal o tom, jak nás EU "důrazně popohání", abychom konečně dostáli svým závazkům a tuto přenositelnost zavedli. Jenže ono to není až tak jednoduché. Jedním z otevřených bodů je například to, zda se bude přenositelnost týkat také analogové sítě NMT, a tím pádem i cca 30 000 zákazníků, kteří stále využívají jejích hlasových služeb (podrobněji).
Dalším otevřeným bodem je otázka smluv na dobu určitou. Právě o ní toto úterý rozhodl Nejvyšší správní soud. Řešil spor mezi společností T-Mobile a ČTÚ, ohledně jedné konkrétní pasáže v prováděcím předpisu, který ČTÚ vydalo (jako tzv. opatření obecné povahy, OOP/10/07.2005-3). Konkrétní verdikt soudu ani jeho odůvodnění (zatím) nejsou veřejné, ale k dispozici je alespoň tisková informace přímo od pramene (na webu Nejvyššího správního soudu).
Soudě podle prvních reakcí, které se objevily v médiích, musel Nejvyšší správní soud řešit to, zda zákazník smí využití mobilní přenositelnost k tomu, aby doslova "utekl" jednomu operátorovi, od kterého získal nějaké zvýhodnění, a nemusel je nijak vyrovnat. Jak jinak rozumět například těmto tvrzením:
To se nelíbilo firmě T-Mobile, podle které by tak klient od zavedení data přenositelnosti mohl smlouvu ukončit kdykoliv, třeba i měsíc po jejím uzavření. Firmě by to přineslo ztráty, protože klienti se smlouvami na dobu určitou dostávají výhodnější tarify i telefony. (ČTK)
"Je to dobrá zpráva pro zákazníky," řekl k rozhodnutí soudu mluvčí T-Mobile Jiří Hájek. Podle něj to znamená, že operátor bude moci i nadále poskytovat levnější telefony i slevy na volání. Pokud by totiž soud firmě nevyhověl, výrazně by se pro ni zvýšilo podnikatelské riziko v zemi s odhadovanými ztrátami v desítkách až stovkách milionů Kč. (zdroj)
Samotné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pak média interpretovala tak, že zákazníci se smlouvami na dobu určitou jsou vyloučeni z možnosti využít přenositelnost, a to až do doby kdy jejich smlouva na dobu určitou skončí:
ČTK: Přenositelnost čísel bude možná až po vypršení smlouvy, rozhodl soud
iDnes: Nejvyšší správní soud rozhodl o přenositelnosti mobilního čísla. Konstatoval, že klient může používat své telefonní číslo po přechodu k jinému operátorovi až v okamžiku, kdy vyprší smlouva na dobu určitou uzavřená u předchozí společnosti.
Dovolím si vyslovit přesvědčení, že ani jeden z obou závěrů není správný.
Inkriminovanému rozhodnutí regulátora, které Nejvyšší správní soud nyní posuzoval, předcházela veřejná diskuse, které se kromě všech mobilních operátorů a různých asociací účastnili i zástupci uživatelů (ZUI) a spotřebitelů (SOS). Takže není žádný problém podívat se, co kdo navrhoval a požadoval (zde).
Nikdo přitom nenavrhoval to, aby zákazník mohl uzavřít smlouvu na dobu určitou, získat díky tomu nějaký benefit (zvýhodnění), třeba v podobě dotovaného telefonu - a pak mohl skrze přenositelnost jednoduše utéci, aniž by se s operátorem náležitě.
Jedna skupina návrhů prosazovala to, aby existence smlouvy na dobu určitou nebyla principielní překážkou k využití přenositelnosti. Tedy aby zákazník mohl tuto smlouvu předčasně ukončit, za předpokladu že náležitě vyrovná své eventuelní závazky - a podmínky pro takovéto předčasné ukončení byly jasně a srozumitelně zveřejněny. Takto zněl návrh, resp. připomínka za ZUI a SOS:
- možnost přenesení čísla nesmí být ze strany opouštěného operátora odmítána kvůli existenci dosud neukončených smluvních vztahů s účastníkem
- operátor má povinnost dopředu zveřejnit své podmínky pro předčasné ukončení všech standardních smluvních vztahů, které má se svými zákazníky, z důvodu přenesení čísla, stejně jako podmínky pro jejich pokračování po přenesení čísla, a to začleněním těchto podmínek do svých všeobecných podmínek veřejně dostupné služby elektronických komunikací (ve smyslu paragrafu 63 zákona č. 127/2005 Sb.).
- zákazník má právo být kdykoli individuálně a bezplatně informován o možnostech vypořádání svých konkrétních smluvních vztahů s opouštěným operátorem, v souvislosti s přenesením čísla.
Eurotel měl podobné stanovisko ke všem smlouvám obecně :
…. je proto nutné tyto smlouvy před dokončením přenesení čísla podmínečně ukončit nebo změnit
a požadoval zařazení následující podmínky, v situaci kdy opouštěný operátor posuzuje objednávku na přenesení čísla:
V případě úspěšného ověření objednávky je opouštěný operátor oprávněn provést kontrolu na vypořádání smluvních vztahů, závazky účastníka po lhůtě splatnosti nebo záporný kredit a nejsou-li tyto překážky …..
Regulátor však tento požadavek Eurotelu neakceptoval, s odůvodněním že přenesení čísla neomezuje vymáhání pohledávek.
Se zcela jiným požadavkem ale přišel v diskusi T-Mobile. Chtěl, aby měl opouštěný operátor právo odmítnou objednávku na přenesení čísla v případě, kdy
číslo uvedené v objednávce se vztahuje k účastnické smlouvě na dobu určitou
Zdůvodnil to následovně:
Český telekomunikační úřad nemůže jít v opatření obecné povahy o přenositelnosti tak daleko, že určí pravidla, kdy operátor je a kdy není povinen službu přenositelnosti čísel poskytnout; Český telekomunikační úřad v opatření obecné povahy nemůže určit, že operátor je povinen službu přenositelnosti čísel poskytnout i v situaci, kdy o tuto službu žádá zákazník s platnou a účinnou smlouvou na dobu určitou. Stanovení takové povinnosti nemá oporu v ustanovení § 34 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích.
Regulátor tento požadavek T-Mobile také neakceptoval. Přitom ale neargumentoval tím, zda mu zákon umožňuje či neumožňuje někoho z přenositelnosti vyloučit (konkrétně zákazníky se smlouvami na dobu určitou). Použil zdůvodnění, které mi přijde jednak nedokončené (jako kdyby mu kus chyběl), a jednak přímo nesouvisející (jako kdyby se vztahovalo k něčemu jinému):
Neakceptováno, vzhledem k nejednotnému názoru mobilních operátorů týkajících se investic a vzhledem k zajištění zavedení přenositelnosti čísel v mobilních sítích s cílem předejít možným sporům jsou náklady na pořízení investic v OOP řešeny
Regulátor tedy neakceptoval žádný z uvedených "omezujících" požadavků (od Eurotelu, na kontrolu vypořádání smluvních závazků, ani od T-Mobile na vyloučení smluv na dobu určitou), vznesených ve veřejné diskusi. Nezavedl ani žádnou jinou překážku pro přenositelnost, z titulu existence smlouvy na dobu určitou.
Alespoň podlé mé interpretace tak potvrdil půvcodně deklarovaný princip, že existence smluv na dobu určitou není principielní překážkou k přenositelnosti, a zákazníci s těmito smlouvami nejsou z přenositelnosti vyloučeni.
Pak je ovšem otázkou, co se s takovými smlouvami děje, když zákazník využije možnost přenositelnosti. Principiální možnosti jsou dvě:
- zákazník se s operátorem dohodne na předčasném ukončení (výpovědi) smlouvy na dobu určitou
- existující smlouva není vypovězena
K první možnosti se vztahuje následující pasáž, kterou regulátor přidal do výsledného opatření obecné povahy, a kterou vyhověl požadavku ZUI a SOS na zveřejnění podmínek:
"Podnikatelé ve všeobecných podmínkách stanoví zejména […] způsob určení přiměřeného nároku na vyrovnání v případě předčasné výpovědi smlouvy na dobu určitou z důvodu přenesení čísla, a to tak, aby toto vyrovnání neodrazovalo od využívání služby přenesení čísla."
Ke druhé možnosti se pak vztahuje jiná pasáž, která se také objevila až ve finální verzi opatření obecné povahy:
"Okamžikem přenesení čísla pozbývá účinnosti smlouva mezi účastníkem a opouštěným operátorem. Tímto nejsou dotčeny závazky vzniklé na základě této smlouvy."
Právě tuto pasáž T-Mobile napadl, když se obrátil na správní soud. Jeho argument přitom byl stejný, jako v diskusi k návrhu všeobecného opatření:
"Podle našeho názoru neměl ČTÚ k tomuto rozhodnutí pravomoci," uvedla mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová
Nejvyšší správní soud rozhodoval v takovéto kauze poprvé. Sám k tomu napsal (resp. na jeho webu se k tomu uvádí):
Nejvyšší správní soud v tomto sporu poprvé využil své nové kompetence dané novelou soudního řádu správního.
Za povšimnutí stojí také doba od vzniku sporu k jeho rozhodnutí. Na dosavadní poměry je až neuvěřitelně krátká. Místo mnoha měsíců, často až let, to jsou nyní jen dny. T-Mobile se na soud obrátil koncem srpna, a již za měsíc Nejvyšší správní soud rozhodl.
Ale pojďme již k meritu věci. Plný výrok soudu ani jeho odůvodnění nejsou ještě k dispozici, ale lze o nich usuzovat z tiskové informace na webu NSS.
Nejvyšší správní soud dnes zrušil pasáž opatření obecné povahy Českého telekomunikačního úřadu, …
Napadená pasáž opatření stanovila, že účastnická smlouva mezi účastníkem a dosavadním mobilním operátorem pozbývá okamžikem přenesení telefonního čísla účinnosti.
Z toho lze soudit, že jde skutečně o inkriminované ustanovení v OOP/10/07.2005-3
"Okamžikem přenesení čísla pozbývá účinnosti smlouva mezi účastníkem a opouštěným operátorem. Tímto nejsou dotčeny závazky vzniklé na základě této smlouvy."
Soud měl své rozhodnutí odůvodnit tím, že (dle tiskové informace):
zákonná úprava nestanoví, že smlouva v souvislosti s přenesením čísla pozbývá účinnosti. Pokud toto nestanoví zákon, nemůže tak učinit Český telekomunikační úřad opatřením obecné povahy. Když toto pravidlo do opatření dal, překročil meze svojí působnosti.
Jinými slovy: v zákoně to není, a ČTÚ může pouze "stanovovat technicko-organizační podmínky přenositelnosti telefonních čísel". Soud tedy shledal, že konstatování o účinnosti smluv již nespadá do "technicko-organizačních podmínek", a tudíž není v působnosti ČTÚ je stanovovat.
Pojďme nyní k tomu, co konkrétně by rozhodnutí Nejvyššího správního soudu mělo znamenat. Snad nemusím zdůrazňovat, že jde o mé osobní hodnocení a závěry.
Ze zveřejněných informací nevyplývá, že by soud zrušil také další pasáže napadeného opatření obecné povahy, nebo do něj nějaké nové pasáže přidal. Takže kromě inkriminované pasáže by mělo vše zůstat beze změny.
Podle mého názoru to znamená, že se nic nezměnilo ani na zásadě, že existence smlouvy (i na dobu určitou) není překážkou pro využití přenositelnosti čísel. Operátor nadále nesmí odmítnout žádost o přenesení (objednávku) z titulu pouhé existence smlouvy na dobu určitou (jak původně chtěl T-Mobile), ani z titulu dosud nevypořádaných závazků (jak chtěl Eurotel).
Stejně tak by se nemělo nic měnit ani na možnosti řádně se dohodnout na předčasném ukončení (vypovězení) smlouvy na dobu určitou - operátoři stále mají povinnost jasně deklarovat, za jakých podmínek to bude možné (viz požadavek na zveřejnění "přiměřeného nároku na vyrovnání v případě předčasné výpovědi smlouvy na dobu určitou z důvodu přenesení čísla"). Navíc by tyto podmínky měly být stanoveny tak, aby "toto vyrovnání neodrazovalo od využívání služby přenesení čísla".
Takže ani nynější rozhodnutí soudu by nemělo zavádět stav, který signalizovaly první zprávy médií: že k využití přenositelnosti budou zákazníci muset počkat, až jim doběhne jejich smlouva na dobu určitou.
To, oč v celém sporu doopravdy běží, je to aby se žádná ze stran nemohla chovat nekorektně vůči té druhé, resp. aby jí v tom prováděcí předpis (opatření obecné povahy, OOP/10/07.2005-3) nepomáhal.
Operátoři by neměli mít možnost bránit zákazníkům ve využití výhod přenositelnosti. Ani tak, že by si je nějakým malým zvýhodněním zavázali k tomu, že nesmí po určitou dobu využít nabídku jiného operátora, která má pro ně (tj. pro zákazníky) větší přínos, než již poskytnuté zvýhodnění. Ať mají zákazníci možnost vyrovnat poskytnuté výhody a využít ty, které pro ně mají větší význam.
Stejně tak by ani zákazníci neměli mít možnost chytračit na úkor operátorů, získávat od nich jakékoli zvýhodnění, a pak se jednoduše "vytratit", bez náhrady. Osobně se ale nedomnívám, že by soudem zrušené ustanovení něco takového zavádělo - když jasně a jednoznačně konstatovalo, že závazky přetrvávají i po přenesení čísla.
Hodnotím to spíše tak, že regulátor chtěl vnést jasno do toho, jaký bude statut smluv, formulovaných stylem "na tel. čísle XYZ vám budeme poskytovat takové a takové služby". Co se s takovými smlouvami stane v situaci, kdy ono číslo XYZ bude přeneseno k jinému operátorovi, a ten původní (opouštěný) na něm již nebude moci poskytovat žádné služby? Bude takováto smlouva nějak pokračovat dál? Bude moci být plněna? Nebo zanikne (pozbude účinnosti) automaticky, kvůli nemožnosti plnění, a s ní zaniknou i závazky z ní vyplývající? Regulátor to původně řekl jasně - účinnost končí a závazky přetrvávají - ale nyní je to znovu otevřená otázka. Na ní ale již musí odpovědět právníci.