Březen 2005: (nejenom) měsíc Internetu

Letošní, v pořadí již osmý ročník kampaně "Březen - měsíc Internetu", přinesl jednu zajímavou informaci. Není moc příjemná, protože říká že nárůst aktivních uživatelů Internetu se v ČR prakticky zastavil, a to i přes očividné zlepšení dostupnosti Internetu jako takového. Ještě horší pak je to, co si z toho lze odvodit: že propast mezi lidmi, kteří využívají výhod a možností Internetu, a lidmi kterým je toto odepřeno, se nijak nezmenšuje, ale naopak spíše prohlubuje. V angličtině se této propasti říká "digital divide", a jejímu zmenšování je ve vyspělém zahraničí věnována velká pozornost. Obávám se ale, že i v tomto zahraničí jsou výsledky podobné těm naším, a s celým problémem se nedaří moc hýbat.

Podívejme se na následující obrázek, pocházející z jednoho průzkumu v rámci Března - měsíce Internetu (prováděla jej společnost Markent). Je z něj ihned patrné, že nejvýrazněji (o 4 procenta) narostla skupina lidí, kteří by s Internetem chtěli pracovat, ale dosud se jim to nedaří. Z nějakého důvodu, nejspíše do značné míry ekonomického, tedy "uvízli" ve skupině lidí, kteří na Internet stále "nedosáhnou".

Naopak celkový počet lidí, kteří v ČR Internet využívají, se zvětšil o pouhé 1 procento, když předtím meziročně rostl mnohem výrazněji. Právě z toho vyplývá, že nárůst aktivních uživatelů se téměř zastavil. Navíc v rámci skupiny uživatelů došlo k posunu směrem k aktivnějšímu využívání - zvětšila se skupina těch, kteří s Internetem pracují "běžně", a ne pouze příležitostně.

Tradičně aktivní jsou v rámci "Března - měsíce Internetu" také knihovny, které připravují řadu akcí pro nejširší dospělou i dětskou veřejnost. Letos mohly svou účast neplánovaně doplnit zajímavým bonbónkem. To když Národní knihovna zakoupila v zahraniční aukci fragment latinského překladu tzv. Dalimilovy kroniky, podařilo se jej téměř okamžitě digitalizovat a umístit na Internet, ke si jej může každý podrobně prohlédnout. Najdete jej na adrese http://www.memoria.cz/special_cz/free_docs.asp.

Na začátku března, konkrétně 7.3.2005, došlo v Evropské unii, konkrétně v tzv. Radě EU (též: Radě ministrů), k odsouhlasení návrhu směrnice o tzv. softwarových patentech (formálně: o patentovatelnosti vynálezů realizovatelných počítačem). Jde o značně kontroverzní směrnici, která již dlouhou dobu vzbuzuje velké vášně a silné protesty, zejména od menších softwarových společností. Schválení této směrnice však podléhá režimu tzv. spolurozhodování, což znamená že pro ni musí hlasovat jak rada EU, tak i Evropský parlament. Ovšem právě Evropský parlament řekl softwarovým patentům jasné NE. Když nyní rada EU řekla jasné ANO, návrh se vrací zpět do Parlamentu, který o něm bude znovu jednat. Může se přitom přiklonit ke stanovisku Rady, nebo ji přehlasovat a tím návrh definitivně shodit ze stolu. Soudě podle dosavadního průběhu a "nálady" europoslanců je pravděpodobnější spíše druhá varianta (byť vyžaduje hlas nadpoloviční většiny všech poslanců).

Naše tuzemské orgány jsou v postoji ke směrnici nejednotné. Například resortní ministerstvo (Ministerstvo informatiky ČR) zastává názor že nová právní úprava, kterou by směrnice zavedla, se zásadněji neliší od toho, co u nás již platí. Naši zástupci po vládní linii proto návrh směrnice nerozporují. Proti jsou někteří naši europoslanci. Například poslankyně Zuzana Roithová, která je současně místopředsedkyní výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (kam problematika tzv. softwarových patentů spadá), vyzvala našeho zástupce v Radě EU, aby hlasoval proti návrhu. Vlastní usnesení proti softwarovým patentům a navrhované direktivě EU pak přijal i náš Senát.

Na konci letošního února to byl téměř rok od doby, kdy náš regulátor (Český telekomunikační úřad) naposledy vydal nějaké cenové rozhodnutí. Tím posledním bylo rozhodnutí o cenách ADSL propojení z 1.4.2004 (dodnes nenaplněné). Pravda, koncem loňského dubna pak regulátor ještě promítnul změny v DPH do cen telekomunikačních služeb, ale to bylo v podstatě jen technické rozhodnutí, vynucené změnami jiných právních předpisů - a to bylo na dlouhou dobu vše.

Teprve 25. února, již letošního roku, přišlo další cenové rozhodnutí. Týká se služby, která u nás dosud není využívána. Jde o tzv. virtuální volací karty, pro originaci volání z mobilních sítí. Využití těchto karet lze přirovnat k možnosti volby operátora, ovšem nikoli v pevné síti, ale v síti mobilní. Uživatel tedy bude volat ze svého mobilu a bude si moci vybrat operátora, který jeho hovor převezme a dále zpracuje. Tomu za něj pak také zaplatí. Tento operátor pak již sám zaplatí mobilnímu operátorovi za použití jeho sítě (za tzv. originaci hovoru).

Kolik mu má zaplatit - to právě je předmětem cenového rozhodnutí regulátora. To zní tak, že má za každou minutu zaplatit tolik, kolik stojí zakončení (tzv. terminace) hovoru v mobilní síti, plus dva haléře za zúčtování (tzv. billing). Přitom cena za zakončení jedné minuty hovoru je dána jiným cenovým rozhodnutím regulátora. Ještě na počátku března to bylo 3,16 Kč (bez DPH) za minutu. Koncem března (konkrétně 25.3.2005) však regulátor vydává nové cenové rozhodnutí, 02/PROP/2005, a v něm určuje novou cenu za zakončení hovoru v mobilní sít: 3,11 Kč.

Co to vše znamená pro praxi? Například to, že u hovoru z pevné sítě do sítě mobilní jsou přímé náklady operátora (jen na samotné zakončení hovoru v mobilní síti) právě ve výši ve výší 3.11. Takže výsledná cena pro koncového zákazníka určitě nebudou nižší. Podobně pro volání z mobilních sítí, s využitím zmiňovaných virtuálních volacích karet: zde jsou přímé náklady (na samotnou originace hovoru) ve výši 3,11 + 0,02 Kč. Takže výsledná cena také asi nebude nižší.