Softwarové patenty prošly, ale ...

Kauza tzv. softwarových patentů začíná připomínat známé pořekadlo o vyhazování dveřmi a návratu oknem. Už už se zdálo, že příslušná direktiva byla definitivně odmítnuta a vrácena k úplnému přepracování - aby se znovu a v plné síle vrátila na jednací stůl. No a včera se dokonce dočkala svého schválení. Nevěšte ale ještě hlavu, ještě nevypínejte své počítače, a ještě nepřestávejte myslet vlastní hlavou, ve strachu že vás napadne myšlenka, kterou si již nechal patentovat někdo jiný. Ještě není všem dnům konec.

Nová rovina
Kontroverze kolem tzv. softwarových patentů (formálně: kolem patentovatelnosti vynálezů implementovaných počítačem) se až dosud odehrávaly především v rovině obsahu této direktivy a toho, co by zakázala, resp. co naopak povolila atd. Již to stačilo na vybuzení opravdu nevídaných vášní mezi zastánci a odpůrci softwarových patentů.

V poslední době, a zejména pak po včerejším rozhodnutí Rady EU, však celá kauza získává ještě další rovinu. Jde o rovinu procedurální, která slibuje pořádnou roztržku mezi dvěma vysokými orgány Evropské unie: mezi Radou EU a Evropským parlamentem. Parlament totiž řekl softwarovým patentům velmi jednoznačné NE. No a včera pak Rada EU, momentálně naplněná ministry přes vnitřní trh, naopak řekla ANO.

O co jde věcně?
O co jde v celé kauze po věcné stránce, bylo již hojně diskutováno i zde na Lupě (například zde a zde). Proto opravdu jen velmi stručně: zastánci tzv. softwarových patentů, povětšinu nějak spojení s velkými jmény v softwarovém byznysu, tvrdí že patentová ochrana ve stylu navrhované direktivy je nutná pro další rozvoj celého oboru. Odpůrci zase argumentují tím, že efekt bude přesně opačný, že nová úprava umožní patentovat "kde co", včetně myšlenek a postupů, a naopak zcela zastaví další vývoj a pokrok, a vyřadí ze hry menší tvůrce softwaru.

Jak se psala historie?
Vedle kontroverzní věcné stránky má celá kauza již také dlouhou historii svého schvalování. Návrhu příslušné směrnice (direktivy) se týká režim tzv. spolurozhodování, což znamená že ji musí schválit jak Evropský parlament, tak i Rada EU. Poslední vývoj ovšem přinesl diametrálně odlišná stanoviska Parlamentu a Rady EU. A právě v tom je nyní problém, který hrozí vyvolat pořádnou roztržku mezi oběma orgány.

Základem pro negativní stanovisko Evropského parlamentu bylo vyjádření jeho právního výboru, který počátkem února letošního roku doporučil "restartovat" celý legislativní proces úpravy softwarových patentů: buďto stávající návrh zcela stáhnout a připravit direktivu novou, nebo návrh vrátit do prvního čtení, kde může být dále měněn.

Stanovisko právního výboru (JURI) následně potvrdilo (bez rozpravy) i vedení Evropského parlamentu (tzv. konference předsedů, sdružující předsedu Parlamentu a šéfy parlamentních frakcí). Následně, ve čtvrtek 17. února, hlasoval o stanovisku k navrhované direktivě celý Evropský parlament. Také jeho verdikt byl jednoznačným potvrzením stanoviska právního výboru: "restartovat" celý proces patentové ochrany.

Co na to říká Komise?
Rozhodnutí Parlamentu ohledně navrhované direktivy směřovalo k Evropské komisi, která může (ale nemusí) parlamentní návrh akceptovat. Zpočátku se očekávalo, že jej akceptovat bude, ale nakonec to dopadlo jinak: Evropská komise výzvu Parlamentu bez projednání odmítla.

Komise se dokonce aktivně postavila na příslovečnou druhou stranu barikády, když se komisař pro vnitřní trh a služby Charlie McCreevy (do jehož resortu problematika SW patentů spadá) vyjádřil v tom smyslu, že nemá v úmyslu chystat žádnou novou verzi direktivy. Místo toho požádal Lucembursko (stávající předsednickou zemi), aby znovu předložila stávající verzi direktivy na nadcházejícím jednání Rady EU. To se konalo právě včera, 7. března 2005.

Jak se schvalovalo v Radě EU?
Právní normy, jako je inkriminovaná direktiva (směrnice) o patentovatelnosti vynálezů realizovatelných počítačem (alias o SW patentech), by měl schválit jak Evropský parlament, tak i Rada EU.

V Radě EU (označované také jako "Rada ministrů") jsou zastoupeny všechny členské země skrze ty členy svých vlád, kteří jsou zodpovědni za právě projednávanou problematiku. Jednou jsou to třeba ministři informatiky, jindy zase ministři zemědělství atd. Na jejich jednací stůl se přitom dostávají různé materiály, z nichž některé jsou určeny ke schvalování bez rozpravy (tzv. A položky), a jiné naopak s rozpravou (B položky).

O softwarových patentech měla Rada EU (Rada ministrů) jednat již vícekrát, a snad vždy byla inkriminovaná direktiva zařazena předsednickou zemí na program jednání jako položka A. Takže například v lednu t.r. měli direktivu o softwarových patentech schválit ministři zemědělství a rybolovu. Nestalo se , a to díky rozhodnému postoji Polska, které schválení zablokovalo. Nebylo to ostatně poprvé, předtím se tak stalo v prosinci minulého roku.

Včera ale již Polsko schválení direktivy v Radě nezabránilo. Polsko, Dánsko a Portugalsko neuspěly ani v tom, aby byla direktiva zařazena na program jednání alespoň jako položka B, a bylo možné o ní diskutovat a snad ji i měnit. Včerejší jednání Rady EU, na kterém byli přítomní ministři vlád členských států zodpovědní za vnitřní trh (za nás to byl místopředseda vlády Martin Jahn), direktivu schválilo bez rozpravy (jako položku A).

Pikantní je na celé záležitosti i formální zdůvodnění celého kroku, které se objevilo v médiích (zprostředkované z tábora odpůrců direktivy, a připisované lucemburskému ministrovi, který direktivu zařadil na program jednání). Prý se tak stalo z čistě formálních důvodů, aby Rada EU potvrdila že umí dostát svým postupům a procesům, a nekomplikovala cestu dalším direktivám (zdroj):

Své stanovisko přijímáme z institucionálních důvodů, abychom nevytvářeli precedent, který by mohl vyvolat následná zpoždění jiných procesů, řekl ministr

Takže žádné věcné důvody, resp. přesvědčení že softwarové patenty jsou potřebné, že pravdu mají zastánci direktivy a nikoli její odpůrci atd. To nejspíše bylo jednajícím ministrům šuma fuk. Hlavně že dodrželi předepsané úřední postupy a nevytvořili nebezpečí dalších byrokratických průtahů. Ostatně, média to promptně označila za triumf byrokracie nad demokracii.

Ještě není všechno ztraceno
Důležité ale je, že ani včerejší rozhodnutí Rady EU ještě není koncem celého procesu. V oblasti, do které spadá problematika softwarových patentů, mají Rada EU a Parlament v zásadě stejné (rovné) postavení při přijímání nové legislativy (v režimu tzv. spolurozhodování). Pokud se jejich stanoviska shodují, je návrh přijat již na základě prvního čtení (prvního projednání, resp. schválení). V daném případě se ale stanoviska obou spolurozhodujících těles zásadním způsobem rozchází. Podle pravidel fungování EU má nyní Parlament 3 měsíce na to, aby kladné rozhodnutí Rady EU v této fázi odmítnul. K tomu potřebuje hlas nadpoloviční většiny všech svých poslanců. Pak začíná poměrně komplikované smírčí řízení, které může v konečném důsledku vést k následujícím výsledkům:

• Evropský parlament návrh definitivně odmítne, a ten se stává "nepřijatým". K tomu Parlament opět potřebuje nadpoloviční většinu všech svých poslanců
• obě tělesa (Parlament i Rada) se v rámci smírčího řízení dohodnou na nové podobě návrhu
• k dohodě nedojde a návrh není přijat

Takže i když včera Rada EU návrh direktivy přijala, ještě to zdaleka nemusí znamenat, že skutečně nabude platnosti. Bude hodně záležet na postoji Evropského parlamentu. Dostupné signály naznačují, že jeho členové jsou postupem rady EU (diplomaticky řečeno) "velmi nespokojeni".

Svědčí o tom ostatně i stanovisko k celé problematice, které ještě před včerejším rozhodnutím Rady EU publikovala evropská poslankyně Zuzana Roithová, která je současně místopředsedkyní výboru Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (a poslankyní za KDU-ČSL).

Poslední bezprecedentní vývoj kolem velmi diskutovaného a kontroverzního návrhu tzv. směrnice o softwarových patentech mě přesvědčil o nutnosti vyjádřit své hluboké pobouření nad postupem Evropské komise a Rady EU k dané problematice. Jsem jednoznačně přesvědčena, že Evropa potřebuje modernější právní regulaci nehmotných statků. Ale kvalitní, to znamená řádně prodiskutovanou odbornou veřejností; opak způsobí dalekosáhlé škody a značný chaos. K tomuto závěru dospěli poslanci Evropského parlamentu, kteří žádají od Evropské komise zásadní přepracování směrnice.

Považuji za velmi skandální zejména postup Evropské komise, která výzvu EP bez projednání odmítla. O totéž usiluje Rada EU, neboť se již podruhé předsednická země Lucembursko chystá předložit směrnici v pondělí 7. 3. jako bod bez diskuze.

Příznačný je i závěr stanoviska paní Rothové:

Věřím, že zvítězí zdravý rozum, jinak by Rada EU musela očekávat, že by většině poslanců EP nezbylo nic jiného, než hlasovat proti celému návrhu.

Podle výše popsaných pravidel by opakovaný nesouhlas nadpoloviční většiny poslanců Evropského parlamentu měl stačit na to, aby stávající návrh definitivně sprovodil ze světa.