Veřejné Wi-Fi na Praze 5: ano či ne?

Reakce na tento záměr se pohybovaly od euforického nadšení až po tvrdé odsouzení, volající po soudních žalobách. Proč ale ? Co konkrétně se lidem líbí a naopak nelíbí na avizovaném záměru?

Je toho samozřejmě více. Někdo doslova slintá nad tím, že by konečně získal možnost připojení k Internetu, a navíc ještě zdarma. Jinému se zase nelíbí, že půjde o službu fakticky hrazenou z daní nás všech, kterou ale budou využívat jen někteří lidé a ne všichni. Navíc je prý takováto služba protikonkurenční, hrozí likvidací komerčních providerů, a tak by se proti ní mělo rázně zakročit.

Vezměme to ale postupně. Je skutečně všechno tak, jak se to v médiích prezentuje?

Když jsem procházel dostupné zdroje, informující o avizovaném záměru Prahy 5, narazil jsem i zde na poměrně velké odlišnosti. Tam, kde bych očekával oficiální informace (na webu Prahy 5), jsem nalezl jen článek ve formě tiskové zprávy, který říká toto:

• má být vybudována Wi.-Fi síť, která naváže na již existující (kabelovou) síť
• Wi-Fi síť má pokrýt "drtivou většinu domácností na Praze 5"
• investicí "do 2 milionů" má být rozšířeno pokrytí na celé území Prahy 5
• systém umožní obsloužit najednou až 2000 uživatelů minimální přenosovou rychlostí 64 Kbit/s
• Wi-Fi síť bude prioritně sloužit k běžné komunikaci, "třeba zrovna s naším úřadem …"
• Wi-Fi síť nebude umožňovat stahování hudby a filmů, toto bude ošetřeno technickými prostřdky l
• zahájení provozu se chystá na 31. března,

S představou pokrytí "celého území Prahy 5" příliš nekorespondují informace z jiných zdrojů (např. zde), které hovoří pouze o Smíchově a některých okolních čtvrtích (s přesahem přes řeku, až do Podolí). Také krátká zprávička ČTK, přetisknutá i zde na Digiwebu, hovoří o pokrytí "většiny domácností", ale pouze v centrální části Prahy 5.

V různých diskusích na Internetu (například zde) se objevily ještě konkrétnější informace o tom, že by se mělo jednat pouze 10 tzv. hotspotů. Takovýto počet hotspotů by podle mého názoru mohl stačit na pokrytí větší části Smíchova, ale na celou Prahu 5 rozhodně ne. Pokrytí úplně celého území Prahy 5 by bylo o něčem úplně jiném, a to jak co do počtu hotspotů, tak i co do nákladů. Také částka "do 2 milionů", která velmi dobře koreluje s limitem, do kterého není nutné vypisovat výběrové řízení, může být adekvátní pro vybudování deseti hotspotů, ale pro skutečně plošné pokrytí celé Prahy 5 ji považuji za nedostatečnou.

Jak velké by tedy mělo být pokrytí? Kde je pravda? Platí to, co je na webu Prahy 5 (a pokryta má být celá městská část), nebo to co je uváděno skoro všude jinde (a jde jen o centrální část, resp. oblast Smíchova)?

Asi nejbouřlivější reakce veřejnosti vyvolal záměr městské části Prahy 5 poskytovat bezdrátové připojení přes Wi-Fi zdarma. Je to ale skutečně tak?

Přímo na stránkách Prahy 5 se o záměru poskytování přístupu "zdarma" píše jen jednou a jaksi ne zcela naplno:

Představte si, že jedním z bonusů života v naší městské části je i bezplatné připojení k internetu, to není v dnešní době vůbec k zahození," dodává Martin Stránský

To by se dalo interpretovat třeba i tak, že podmínkou pro bezplatné využití bude trvalé bydliště na Praze 5. Fungovat by to mohlo tak, že uživatelé budou muset projít přes nějaký vstupní dashboard (jako u komerčních Wi-Fi sítí), a zde se přihlásit. No a obyvatelé Prahy 5 by měli přiděleny uživatelské účty, umožňující bezplatné připojení, zatímco ostatní by museli nějakým způsobem platit. Ale to celé je pouze spekulace, může to být úplně jinak a radnice Prahy 5 to má plně ve svých rukou.

Zajímavá je v tomto ohledu i již zmiňovaná zprávička ČTK, která uvádí že

WiFi připojení zdarma bude zatím fungovat v rámci jednoročního zkušebního provozu.

Takže to klidně může být i tak, že teď se sice pojede zdarma, ale po skončení jednoročního zkušebního (pilotního) provozu, který otestuje zájem a užitek, se přejde na jiný způsob fungování - například již zpoplatněný. Samozřejmě také nemusí, a přístup zdarma může pokračovat. Opět to má plně v rukou Praha 5.

Ve většině diskusí na Internetu se objevovaly názory, kritizující poskytování přístupu k Internetu zcela zdarma - jako protisoutěžní, likvidující podnikání. Padala dokonce přirovnání ke komunismu a názory, že by komerční provideři měli žalovat Prahu 5 za nekalou soutěž.

Můj pohled na tuto otázku je jiný. Zcela přitom odhlédnu od skutečnosti, že ono "zdarma" nemusí být tak úplně jisté. I kdyby jisté bylo, znamenalo by to něco špatného, jdoucího proti současným trendům?

Celkový trend je dnes takový, že cena "holé" konektivity (míněno: bez garancí dostupnosti a propustnosti, bez dalších služeb a bez podpory uživatelů) neustále klesá. Považuji jen za otázku času, kdy klesne na ideální nulu, tj. bude zcela zdarma, a to i u komerčních poskytovatelů. To, z čeho tito komerční poskytovatelé budou živi, bude konektivita garantovaná, resp. zaručují určité konkrétní parametry, vyžádané zákazníkem. Dále budou komerční poskytovatelé vydělávat na nejrůznějších službách, poskytovaných nad touto konektivitou - třeba na poskytování hlasových služeb po IP protokolu, na komplexní péči o vaše zabezpečení a soukromí (zajišťování funkcí firewallu, antispamu, antiviru atd.), na síťovém zálohování, na poskytování placeného obsahu atd.

V konkrétním případě Wi-Fi, jako bezdrátové technologie používané v bezlicenčním pásmu, bude navíc čím dál tím problematičtější udržet potřebnou kvalitu a další parametry - vzhledem k čím dál tím většímu "zahuštění" bezdrátového provozu v bezlicenčním pásmu, kvůli vzájemnému rušení atd.

Dalším rozlišujícím faktorem mezi "holou" konektivitou zdarma a konektivitou placenou jistě budou i podmínky jejího využití, označované dnes jako Fair Use Policy. Nemusí přitom jít jen o objemové limity, které dnes tolik omezují většinu ADSL přípojek. Může jít například o zablokování určitého druhu provozu - to již radnice Prahy 5 avizovala, skrze zmínku o zákazu stahování hudby a filmů. Stejně tak může podle svého uvážení omezit i další druhy provozu, a může regulovat i délku a způsob připojení - třeba tak, že každý se bude moci připojit například jen na 1 hodinu denně (například).

Obecně asi platí, že u konektivity zdarma bude pánem ten, kdo ji poskytuje. On si bude moci diktovat, stanovovat podmínky a aplikovat nejrůznější omezení. Pokud se jim uživatel přizpůsobí a poskytovaná služba mu postačí, bude ji mít zdarma. Pokud bude chtít něco jiného, bude muset sáhnout po placené službě. To určitě posílí konkurenci na trhu - ale že by to bylo nefér, či dokonce zlikvidovalo trh, to si opravdu nemyslím. Spíše naopak.

Nebo ještě jiný argument, také často přetřásaný: internetová konektivita zdarma bude placená z daní nás všech, ale využívat ji bude jen určitá část lidí. Ano, to je pravda. Stejně tak jsou z daní nás všech placeny například opravy chodníků, cest, ulic apod. po kterých chodí jen část lidí a ostatní se k nim za celý svůj život ani nepřiblíží. Za rozhodující považuji vhodné vyvážení toho, jak veřejná správa uspokojuje potřeby všech skupin obyvatel, i vzhledem k objemu dostupných prostředků a k možnosti různých synergických a multiplikativních efektů (co to podnítí, rozvine atd.). Problém bych viděl v tom, kdyby se na některé oblasti dlouhodobě nedostávalo vůbec, a v jiných se naopak hodně plýtvalo.

U veřejného přístupu k Internetu zatím žádnou "přehnanou podporu" rozhodně nevidím, spíše naopak. Navíc právě zde mohou být opravdu výrazné synergické efekty, třeba jen v tom že lidé se naučí a budou vyřizovat některé úřední záležitosti on-line, takže profitovat z toho bude i radnice. Celkově pak podle mého názoru Praha 5 dělá velmi dobře, když veřejnou konektivitu do Internetu aktivně podporuje - ať už bude její nová Wi-Fi síť pokrývat celé území městské části nebo jen její části, a ať už bude poskytovaná konektivita zcela zdarma a natrvalo, nebo to bude nějak jinak.

Zajímavým aspektem, na který se ale v diskusích zatím moc nedostalo, je otázka bezpečnosti, anonymity a všelijakých nepravostí obecně. Dnes už se i v ČR rýsuje možnost úplného zákaz anonymních SIM karet v mobilních sítích, s cílem zúžit prostor pro lidi s nekalými úmysly. Zda je cesta zákazu anonymních SIM karet tou správnou, je velkou otázkou (podrobněji jsem to zde na digiweb-u rozebíral před týdnem). Považuji ale za jisté, že časem se obdobné snahy přenesou také do oblasti veřejné internetové konektivity, a nějak ji "sešněrují". Jen co si páni poslanci a jejich poradci uvědomí, že telefonovat se dá i přes Wi-Fi a Internet - a tedy třeba i hrozit někde nějakou bombou apod. Nemluvě již o "datových" aktivitách (třeba jen o pouhém odesílání mailů, či různém hackování), kde by se lidé se zlými úmysly také mohli úspěšně skrývat v anonymitě zcela veřejné sítě.

Jak to nakonec dopadne, je samozřejmě otázkou. Budeme si například muset registrovat Wi-Fi karty (resp. jejich linkové adresy) na jméno, aby nás veřejná síť vůbec přijala do své náruče? Nebo to skončí nějakým funkčním omezením typu "read only" (lze pouze přijímat informace, a nikoli informace produkovat, např. odesílat maily)? Uvidíme. V každém případě to považuji za další argument pro souběžnou existenci bezplatných veřejných sítí s určitými omezeními (včetně omezené anonymity), a placených služeb bez omezení, a s jasně definovanou identitou zákazníka.