Vyšlo na serveru Digiweb.cz, 25.1.2005
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b05/b0125001.php3

Kolik Internetu je v našich domácnostech?

Podle prosincového výzkumu společnosti Factum Invenio má doma připojení k Internetu na 24 procent obyvatel ČR starších 15 let. Jak dalece je toto číslo v souladu s jinými obdobnými statistikami, a kam nás řadí ve srovnání se světem?

Nejrůznější statistiky, průzkumy a měření, a zvláště pak ty které souvisí s Internetem, mi velmi často připomínají houpačku. To proto, že jejich výsledky jsou tu nízké a tu zase vysoké, i když na první pohled vypovídají o tom samém. Asi nejvíce se to týká údajů o počtu uživatelů Internetu, kde se již tradičně objevují opravdu významné rozdíly ve výsledcích. Důvodem je podle mého názoru skutečnost, že přesné vymezení sledované veličiny skýtá mnoho "stupňů volnosti", a každý průzkum si je volí trochu jinak.

Konkrétně při počítání lidí, kteří jsou uživateli Internetu, velmi záleží na tom, jak často a jak intenzivně s Internetem pracují. Má být uživatelem ten, kdo alespoň jednou "zkusil" Internet, třeba někde na návštěvě u známých. Nebo to má být jen ten, kdo Internet používá každý den? Nebo každý týden? Nebo nejméně dvakrát týdně? Či každý měsíc? Nebo má být za uživatele Internetu považován ten, kdo vlastní emailovou adresu a je schopen na ni přijímat jednotlivé zprávy? Nebo na ně musí i odpovídat? Snad netřeba dodávat, že podle konkrétní definice "uživatele Internetu" pak mohou vycházet opravdu velmi rozdílná čísla.

K podobným úvahám mne přivedla i tisková zpráva z minulého týdne, skrze kterou společnost Factum Invenio informovala o hlavních výsledcích svého šetření z prosince loňského roku a hlavně o tom, že "čtvrtina obyvatel ČR má doma připojení k internetu". Konkrétně že celkem 24 % obyvatel ČR starších 15 let má přístup k Internetu z domova.

Zpráva přitom konstatuje, že tento ukazatel průběžně roste, a to téměř lineárně - viz následující obrázek (zdroj).

15, nebo 20 procent?

První, co mne na tomto výsledku zarazilo, byla samotná procentuelní výše, která je o dost vyšší než jiné obdobné výsledky. Asi nejvíce relevantní je v tomto ohledu průzkum, který v českých domácnostech provedl Český statistický úřad na podzim roku 2003. Tehdy mu vyšla "penetrace" na úrovni 15 procent, přesněji to, že cca 15 procent domácností má přístup k Internetu. Jde ovšem a celorepublikový průměr, s tím že situace se dost mění podle krajů - od téměř 30 procent v Praze, až po méně jak 10 procent v kraji Olomouckém (podrobněji v tomto článku). Celkový průměr kolem 15 procent je ale přeci jen dost podstatně nižší než 20 procent, které pro listopad 2003 uvádí průzkum Factum Invenio. Čím to? Je to tak velká "chyba měření"?

Ne nutně. Oba průzkumy totiž měřily něco jiného. ČSÚ počítal domácnosti, bez ohledu na to, kolik v nich bydlí lidí. Naproti tomu průzkum Factum Invenio se ptal lidí, zda mají přístup k Internetu v domácnostech. To není jedno a to samé, již jen proto, že více členů domácnosti může sdílet jedno připojení, připadající na domácnost jako takovou. Navíc se průzkum Factum Invenio ptal pouze osob starších 15 let, a nikoli celé populace.

Jaký je trend?

Podívejme se ale na výsledky průzkumu Factum Invenio z jiného úhlu. Na podobných statistikách totiž bývají nejzajímavější nikoli absolutní čísla, ale čísla relativní. Tedy to, jak se sledované veličiny mění v čase, s jakým průběhem atd. Pokud totiž realizátor průzkumu používá stále stejnou metodiku, pak právě relativní čísla z větší části odfiltrovávají specifika použité metodiky a dobře vypovídají o celkových trendech.

Na právě zveřejněném výzkumu Factum Invenio je zajímavé to, že procento lidí s přístupem doma roste prakticky lineárně (ne-li za poslední rok dokonce o něco málo pomaleji). To podle mého názoru není moc dobrá vizitka pro tolik propagovaný nástup broadbandu pro domácnosti, který by se na těchto počtech měl projevit. Jestliže se strmost křivky růstu nijak významněji nemění a zůstává lineární, pak je asi třeba tomu rozumět tak, že se "nové nabídky broadbandu" stávají spíše substitucí než motivací. Tedy že ani tak nepřináší více nových uživatelů (kteří by se jinak nepřipojili vůbec), ale že spíše nahrazují jiné druhy připojení, které by tito uživatelé jinak volili.

Jaké je srovnání se světem?

Pokud bychom extrapolovali lineární meziroční růst, zjištěný průzkumem Factum Invenio, i na výsledky průzkumu ČSÚ z podzimu 2003, pak bychom se měli dostat někam ke 20 procentům domácností s připojením k Internetu (ke konci loňského roku). Je to hodně nebo málo, alespoň ve srovnání se světem?

Nechal jsem si za tímto účelem vypsat aktuální statistiky Eurostatu, ohledně procenta domácností s přístupem na Internet. Jde tedy o stejnou veličinu, jakou sledovalo i ČSÚ ve svém průzkumu - a za ČR je zde také uvedeno oněch 15 procent, za konec roku 2003. Takže až sem se zdá být vše v pořádku. Za rok 2004 obdobný údaj za ČR chybí, což ale koresponduje s tím, že ČR nový průzkum nedělalo (nebo jeho výsledky dosud nezveřejnilo). Co mne ale zarazilo, je stejný údaj za rok 2002, který je dokonce o jedno procento vyšší! V roce 2002 jsme měli mít 16 procent domácností s přístupem k Internetu, a o rok později již jen 15 procent! Zřejmě tedy došlo k nějaké změně metodiky průzkumu a vyhodnocování výsledků.

Nyní ale ke srovnání se světem. To pro nás opravdu nevychází nijak lichotivě. Země bývalé evropské patnáctky byly v roce 2003 na 44 procentech, a v roce 2004 na 47 procentech. Celá nová evropská pětadvacítka pak je na 43 procentech, což znamená, že jsem hluboko pod celoevropským průměrem. Situaci v roce 2003 názorně ukazuje následující obrázek (zdroj: ČSÚ).

Kolik dáváme na Internet?

Součástí průzkumu Factum Invenio bylo také zjišťování toho, kolik lidé za své domácí připojení k Internetu platí. Výsledek ukazuje následující obrázek (zdroj):

Existuje i zde nějaké srovnání se zahraničím? Průzkum ČSÚ z konce roku 2003 se na náklady bohužel neptal, takže s ním srovnávat nelze.

Jiným srovnáním, které se mi podařilo najít, je průzkum "Central and Eastern Europe Information Society Benchmark", který si nechala udělat EU. Je z prosince 2003 a říká, že naše domácnosti vydávají na Internet v průměru 19 EURO, neboli cca 570 Kč (při použití kurzu 30 Kč za 1 EURO). To se nezdá být v zásadnějším rozporu s výše uvedeným grafem (který se ale týká roku 2004). Podle stejného zdroje byl průměr bývalých kandidátských zemí EU (nyní nových členských) ve stejné době o něco nižší, a to pouze 17 EURO.