Vyšlo na Živě, 21.7.2004
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b04/b0721001.php3

Rok a půl Ministerstva informatiky

Stanislav Gross se nechystá zrušit ministerstvo informatiky, ani jej sloučit s vnitrem. Proti by byla i ODS. Ministr Mlynář bilancoval působení svého resortu, popsal stav předkládaných zákonů a koncepčních dokumentů, a vyjádřil se i ke svým největším úspěchům a neúspěchům. Dnes by např. postupoval jinak při řešení personálních otázek v Českém Telecomu.

Vláda premiéra Špidly sice již podala demisi, ale do nástupu vlády nové zůstává ta stará "ve výkonu funkce", a jednotliví ministři se tak dále starají o každodenní chod svých resortů. Platí to i pro naše nejmladší ministerstvo, Ministerstvo informatiky ČR, které s počátkem července zaznamenalo přesně rok a půl své existence (zřízeno bylo k 1.1.2003). A tak se, v duchu rodící se tradice, konala minulý týden na MI ČR bilancující tisková konference.

Bude MI ČR zrušeno, nebo integrováno?

Asi nejzajímavější otázka, která na tiskovce zazněla, se netýkala ani tak dosavadní činnosti našeho nejmladšího ministerstva, jako jeho budoucího osudu. Bude zrušeno úplně a bez náhrady, nebo s přesunem jeho kompetencí na premiéra (jak navrhuje ODS)? Nebo se potvrdí spekulace z tisku, že by informatika měla být sloučena s vnitrem? Nebo zůstane MI ČR zachováno ve své stávající podobě?

K této otázce zaujal ministr Vladimír Mlynář jednoznačný postoj: bude zachováno. Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross, se kterým jednal, jej prý ujistil, že žádné rušení ani slučování s vnitrem neplánuje a není na pořadu dne. Stejně tak prý Gross neví, odkud pochází spekulace o sloučení právě s vnitrem.

Sám ministr Mlynář pak vyjádřil názor, že představa o snižování nákladů cestou snižování počtu ministerstev je "zgruntu špatná", protože velká ministerstva fungují neefektivně. Ministři v jejich čele prý nemají šanci "dohlédnout" do všech koutů (odborů, sekcí) svého resortu a vědět, co a jak se zde odehrává. K samotné myšlence sloučení odborného resortu se silovým ministerstvem vnitra pak ministr Mlynář poznamenal, že by to považoval za nebezpečné a nesystémové řešení, které pochází z východu a nepatří do naší společnosti.

To, že ČSSD o zrušení ministerstva informatiky neuvažuje, potvrdil i vlivný Grossův poradce Miroslav Forman, když týdeníku Euro řekl:

Pokud já vím, tak zrušení ministerstva není na pořadu dne, nikde se o tom nehovořilo. A rozhodně není pravděpodobné, že by jeho kompetence přebralo právě vnitro. Já osobně bych to nepovažoval za dobré řešení

Stejného názoru (pro zachování samostatného resortu) je podle Eura i předseda telekomunikační komise ČSSD a bývalý ministr bez portfeje Karel Březina.

A jak se na věc dívá největší opoziční strana, ODS? Ta již dříve (např. vloni na Invexu) prezentovala vizi, v rámci které samostatný resort informatiky neexistuje, a oblast informatiky má na starosti přímo premiér. Proti eventualitě sloučení s vnitrem se ale ODS ozvala, když koordinátor týmu předsedy ODS pro informatiku a telekomunikace Edvard Kožušník publikoval v článku v Hospodářských novinách článek s výmluvným názvem "Nejde tu jen o Ministerstvo informatiky, ale o celý stát" :

Pokud však Stanislav Gross převede agendu Ministerstva informatiky jinam bez toho, aby měl vizi, program či projekt pro tuto oblast, tak se jakýkoliv posun směrem k moderní a efektivní veřejné správě v této zemi v podstatě zastaví.

Zajímavé je, že od uveřejnění spekulace o zaintegrování resortu informatiky do resortu vnitra (koncem června) se v nejrůznějších diskusích a úvahách na téma složení nové vlády a šíbování s resorty a jejich obsazením už o informatice prakticky vůbec nemluvilo. Žádná ze stran nekřičela, že by tento resort (s ročním rozpočtem ve výši 565 milionů) požadovala pro sebe jako významný. Nejspíše se tedy bude dobře hodit pro "uplacírování" koaličních členů vlády, pokud budoucí vláda skutečně bude koaliční.

Největší úspěchy a neúspěchy

Vraťme se ale zpět k bilancování dosavadní činnosti Ministerstva informatiky ČR. Na straně úspěchů zmínil ministr Vladimír Mlynář například to, že dařilo "hlídat" veškerou legislativu, procházející vládou, tak aby nevytvářela bariéry vůči pronikání informační společností, a naopak ji upravovat tak, aby mu pomáhala. Zmíněn byl také nový správní řád, který od roku 2006 umožní vést čistě elektronické správní řízení. V neposlední řadě se podařilo dosáhnout osvobození elektronických agend od správních poplatků: nový zákon o poplatcích sice zvyšuje snad všechny možné poplatky, ale pro agendy vyřizované čistě elektronickou cestou má platit úplné osvobození od správních poplatků (resp. jejich nulová výše).

Na straně neúspěchů bylo zmíněno malé zviditelnění činnosti a výsledků MI ČR, malé povědomí veřejnosti o portálu veřejné správy, a v neposlední řadě i řešení personálních otázek, v době kdy měl nějaký vliv na tuto oblast v Českém Telecomu. Ve zřejmé narážce na jmenování nejvyššího šéfa Telecomu ministr Mlynář řekl, že dnes by postupoval jinak, což prý je a bylo zřejmé z jeho dalších kroků.

Zákony

Alespoň dílčím úspěchem velmi čerstvého data je "průchod" návrhu zákona o elektronických komunikacích legislativní radou vlády. Tento zákon již měl být v účinnosti k našemu vstupu do EU (a měli jsme skrz něj převzít nový regulační rámec elektronických komunikací), ale to se nestalo. Příprava zákona nabrala zpoždění, a již nejméně dvakrát se návrh snažil projít přes legislativní radu vlády. Ta k němu měla zásadní připomínky, a jednou z nich bylo například to, zda se má regulace v oblasti el. komunikací opírat o správní řád (což prosazovala právě legislativní rada vlády), nebo o zákon o cenách (což zase prosazovalo ministerstvo financí).

Teprve minulý čtvrtek se "průchod" skrz legislativní radu vlády zdařil (přičemž dilema o regulaci bylo vyřešeno volbou ve prospěch správního řádu, prosazovaného legislativní radou vlády). Právě nyní zpracovává legislativní rada své závěrečné stanovisko v písemné formě, a za cca 14 dnů by o návrhu mohla jednat vláda. Vzhledem k její situaci ale není jasné, zda se tak skutečně stane a návrh projedná a předloží do parlamentu ještě tato vláda, nebo to zbude až na vládu příští. Současná vláda se přitom rozhodla pokračovat (do nástupu nové vlády) v těch legislativních aktivitách, které se týkají EU, což je případ i tohoto zákona. Parlament by se k návrhu zákona o elektronických komunikacích mohl dostat nejpozději na zářijové schůzi, a pokud půjde vše hladce (což u tak významného zákona je asi dost optimistický předpoklad), mohl by zákon nabýt účinnosti počátkem roku 2005.

V přípravě je také věcný záměr zákona o výměně dat ve veřejné správě (dříve označovaný jako "zákon o registrech"). Jde o klíčový zákon, který bude definovat jak a za jakých podmínek si budou jednotlivé resorty navzájem zpřístupňovat svá data, ve svých resortních informačních systémech (registrech). Hotov a připraven k projednání ve vládě má být věcný záměr tohoto zákona, který již prošel připomínkovým řízením a toto již bylo tzv. vypořádáno (tj. připomínky zapracovány).

Dalším důležitým návrhem je novela zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy. Ta mj. zavede do našeho právního řádu institut vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy. Takovouto možnost by měli mít notáři a Česká pošta. Prakticky by to mělo znamenat například to, že na přepážce pošty by vám "vyjeli" výpis třeba z katastru nemovitostí či z obchodního rejstříku atd., a sami jej také na místě ověřili. Takže ten, kdo nutně potřebuje ověřený výpis, by už nemusel k rejstříkovému soudu či na katastr nemovitostí, ale ověřený výpis by mohl získat i na běžné poště či u notáře. Nejspíše to bude provázáno i s institutem elektronické značky, jako automaticky generovaného elektronického podpisu, který právě pro takovéto účely zavádí poslední novela zákona o elektronickém podpisu, taktéž z dílny MI ČR.

Strategické a koncepční dokumenty

Již v březnu schválila vláda dokument "Státní informační a komunikační politika", alias "e-Česko", který nahradil do té doby samostatné koncepce v oblasti telekomunikací (Národní telekomunikační politiku), a v oblasti informační společnosti (Státní informační politiku). Je koncepčním výhledem do roku 2006.

Jedním z cílů koncepce "e-Česko", který se dosud nepodařilo splnit (byť tomu tak mělo být k našemu vstupu do EU), je příprava dalšího koncepčního dokumentu, tentokráte v oblasti broadbandu: Státní strategie vysokorychlostního přístupu. Podle toho, co zaznělo na bilancující tiskovce minulý týden, přípravy pokračují a první verze by mohla být zveřejněna k diskusi ještě v průběhu léta, nejspíše ještě v srpnu.

Největším "oříškem" zřejmě bude to, jak podpořit rozvoj broadbandu v těch oblastech, kde se operátorům nevyplatí jej zavádět. Tedy zejména v řidčeji osídlených oblastech. Podle prvních signálů o připravované koncepci by jedním z navrhovaných řešení mělo být založení fondu na podporu rozvoje broadbandu v těchto oblastech, do kterého by stát mohl dát určitou část výnosů z privatizace ČTc (ministr Mlynář při jedné příležitosti zmínil 1 procento z čistých výnosů, což by se mohlo pohybovat někde kolem 500 milionů). ).

Dalším koncepčním dokumentem, na kterém se kromě MI ČR podílelo také Ministerstvo kultury, je Koncepce zahájení digitálního vysílání. Tento dokument ale očividně zůstal jen u toho, kde se podařilo najít společný kompromis mezi všemi zainteresovanými stranami, a mnoho otázek nechal otevřených kvůli tomu, že ohledně nich nebyl konsensus. Nyní se to projevuje rozpory mezi obsahovým regulátorem (Radou pro rozhlasové a televizní vysílání) a telekomunikačním regulátorem (ČTÚ) při přidělování kmitočtů pro digitální vysílání - viz můj pondělní článek zde na Živě.

K současnému sporu obou regulátorů ministr Mlynář na tiskovce řekl:

rozhodnutí ČTÚ je v souladu s koncepcí digitalizace, kterou schválila vláda. Podle názoru MI ČR je plně v souladu s platnou legislativou, protože licence které byly vydány na počátku letošního roku a před dvěma měsíci Českému Telecomu opravňují ČTÚ k přidělení kmitočtů. Nezastírám, že existuje rozdílný právní výklad ze strany RRTV, a protože obě instituce (ČTÚ i RRTV) jsou nezávislé na exekutivě, tak může za jistých okolností dojít k absurdní situaci, ke sporu dvou nezávislých regulátorů, a jak známo případný rozpor může řešit jenom soud. Já nicméně doufám že nedojde k takové absurdní věci , že by se dva regulátoři (regulační orgány) mezi sebou soudily. Můj názor je plně na straně ČTÚ a je třeba, aby se ČR s postupem digitalizace skutečně pohnula vpřed.

Projekty

Z projektů Ministerstva informatiky nelze nezmínit Portál veřejné správy (na adrese http://www.portal.gov.cz). Byl kritizován z mnoha různých důvodů - od řešení přes Telecom, v rámci jeho exkluzivní zakázky ještě od Zemanovy vlády, přes způsob jeho (samo)financování, až po nedostatečný obsah. Pravdou ale je, že původně skromný obsah se postupně rozrůstá - rozšiřuje se počet pokrytých životních situací, přidán byl obchodní věstník, a nepřímou součástí je i možnost nahlížení do katastru nemovitostí. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK z července t.r. však portál zná jen asi 35 procent respondentů (zatímco v únoru 2004 to bylo jen 25 procent. Na 80% respondentů, kteří Portál využili, potvrzují skutečnou úsporu času, a 67% pak výrazné zlepšení informovanosti.

Dalším velkým projektem MI ČR je Národní program počítačové gramotnosti, určený pro nejširší laickou veřejnost. V loňském roce úspěšně nabíral na obrátkách, ale v letošním roce se "zasekl" kvůli výběrovému řízení na jeho provozovatele. Důsledek je ten, že celý projekt se v letošním roce rozjíždí teprve nyní, a funguje na jiném modelu než vloni: letos má celkem 4 školící instituce, které na pořádání kursů dostávají dotace od MI ČR. Cena dvouhodinového kurzu pro účastníka zůstává beze změny: 100 Kč. Podrobnosti na webu MI ČR .

Specifickým projektem, který započala již předchozí Zemanova vláda, je "komunikační infrastruktura informačních systémů veřejné správy", zkratkou KI ISVS. Fakticky jde o exkluzivní zakázku pro Český Telecom na poskytování telekomunikačních a dalších služeb pro celou oblast veřejné správy (navíc poskytnutá bez výběrového řízení). Ministerstvo informatiky tuto zakázku zdědilo a pokračovalo v její realizaci, byť za určitých koncepčních změn. Tou nevýznamnější je postupný přechod od megalomanské představy jednotné a nově budované komunikační infrastruktury pro celou veřejnou správu (snad se zahozením všeho dosud existujícího), k podstatně realističtější představě o pouhém jednotném propojení toho, co jednotlivé resorty už mají a provozují. Tedy přechod k jakési soustavě vzájemně propojených intranetů veřejné správy, které jsou propojené právě proto, aby si mohly navzájem vyměňovat data a sdílet je (za podmínek, definovaných připravovaným zákonem o výměně dat ve veřejné správě). Na počátku roku 2004 byly takto úspěšně připojeny ("integrovány") sítě Ministerstev zemědělství a Státní veterinární správy (s 205 přípojkami), a síť Ministerstva spravedlnosti (se 163 přípojkami).

Již vybudovaná "jednotná komunikační infrastruktura" se začala využívat i pro připojování knihoven. Těch má být připojeno na 1644 (které ještě na Internetu nejsou), a mezi nimi nemá chybět ani místní knihovna v obci Majdalena na Třeboňsku. Její pětasedmdesátiletá knihovnice Milena Vrátná se už dlouho slibovaného Internetu pro knihovnu opravdu nemůže dočkat, velmi o něj bojuje, a dokonce se za něj chce i modlit. Psala o tom i nedávno i MF Dnes, v článku "Důchodkyně válčí o Internet".

Ministr Mlynář na tiskovce připomněl, že knihovna v obci Majdalena je na seznamu těch, do kterých by Internet měl být zaveden ještě během letošního léta, a potvrdil že se tak skutečně stane. Ohledně slibu modlení pak vyjádřil přesvědčení, že to "kolegové z KDÚ-ČSL náležitě ocení".

Zvukový záznam z tiskovky najdete zde.