Polsko: Internet úplně bez DPH?
Polští poslanci ve čtvrtek rozhodli o tom, že internetové služby pro domácnosti a školy nebudou v jejich zemi zatíženy vůbec žádnou daní z přidané hodnoty. Evropské unii, která na jedné straně podporuje rozvoj Internetu a broadbandu, se to ale velmi nelíbí. Dokonce hrozí Polsku za tento krok sankcemi. Proč takováto reakce? A co u nás?Řada zemí, které se k 1. květnu chystají na vstup do EU, aplikovala u telekomunikačních služeb (včetně Internetu) tzv. sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. V ČR to bylo 5 procent, v Polsku to stále ještě je 7 procent. Evropská unie ale požaduje, aby ve všech členských zemích byly tyto služby zatíženy tzv. základní sazbou DPH, a od všech přistupujících zemí očekává, že tak učiní nejpozději k datu svého vstupu do Unie. Jak čtenáři Lupy jistě dobře vědí (a nyní již i cítí na svých peněženkách), Česká republika přeřadila telekomunikační služby včetně Internetu do základní sazby DPH již k 1. lednu 2004.
Polsko, které má základní sazbu také ve výši 22 procent, tak ještě neučinilo - jeho Senát sice již připravil příslušné návrhy v duchu požadavků Unie, ale poslanecká sněmovna (sejm) rozhodla minulý týden jinak:
Internetové služby pro domácnosti, školy a nepodnikatelské subjekty mají být zcela osvobozeny od daně z přidané hodnoty. Dále má být aplikována nulová sazba DPH na počítačový hardware (počítače, tiskárny, modemy, skenery atd.).
Ačkoli to na první pohled vypadá jako velké překvapení, bylo možné tento krok tušit již dopředu. Dokonce jej očekávala i evropská unie, která se ještě před rozhodnutím polských poslanců vyjádřila k možnosti osvobození Internetu od DPH negativně:
"Evropská komise nevidí žádný důvod, proč by měla Polsku povolit nižší sazbu DPH na internetové služby, když sazby aplikované v celé EU nezpomalily růst sektoru …", uvedl podle Warsaw Business Journal mluvčí komise Jonathan Todd.
Podle stejného zdroje i dalších zdrojů (např. zde) hrozí Polsku, že by bylo hnáno až před Evropský soudní dvůr:
"Pokud by Polsko nezměnilo názor, neměli bychom jinou možnost než zahájit tzv. přestupkové řízení (infringement procedure)", řekl mluvčí komise Jonathan Todd.
Právě tato "přestupková řízení" mohou skončit až před Evropským soudním dvorem, a jeho rozsudek může představovat i dosti citelnou pokutu.
Zajímavý je také následující dodatek mluvčího komise (podle tohoto zdroje):
Je v zájmu všech členských států aplikovat závazné komunitní právo, protože jinak bychom se propadli do chaosu, do celé džungle různých protiopatření ….
Evropská unie na jedné straně klade opravdu neobyčejný důraz na to, aby podpořila rozvoj Internetu a zejména broadbandu, a neváhá na to vynakládat i dosti velké finanční prostředky. Na druhou stranu tvrdošíjně odmítá připustit u těchto služeb nižší úroveň DPH. To je nepříjemný paradox, který v našich zeměpisných šířkách nutně vnímáme jako silný impuls působící proti rozvoji Internetu. Má ale takovýto postoj alespoň nějaké logické opodstatnění?
Pokud ano, pak bych jej hledal ve způsobu zdaňování "digitálních služeb", tak jak jej k 1.7.2003 zavedla direktiva 2002/38/EC (novelizující předchozí směrnici 6. směrnici o dani z přidané hodnoty (77/388/ECC). Nyní totiž platí, že pokud nějaký poskytovatel (provider) se sídlem v některé zemi EU poskytuje své služby zákazníkovi, který sídlí v jiné členské zemi a je zde plátcem DPH, pak ke zdanění (daní z přidané hodnoty) dochází až u zákazníka, podle pravidel a sazeb DPH v zemi zákazníka. Říká se tomu "reverse charging", a je to určitá výjimka z opačně znějícího obecného pravidla (tato výjimka platí nejen pro telekomunikační služby, ale např. pro finanční a pojišťovací služby, poradenské služby, služby rozhlasového a televizního vysílání atd.). Jinak, bez této výjimky, se DPH uplatňuje podle sídla poskytovatele, nikoli zákazníka.
Pro naše hledání logiky v postojích EU je ale důležitý jiný případ: když zákazník, nacházející se v jiné zemi EU, není plátcem DPH. V takovém případě je totiž DPH u telekomunikačních služeb aplikováno podle pravidel a sazeb platných v místě, kde sídlí poskytovatel. A tady už jsme u toho: pokud by se Polsko stalo členskou zemí a internetové služby v Polsku byly osvobozeny od DPH, mohli by "nadnárodní" poskytovatelé přesídlit právě do Polska a poskytovat své služby zákazníkům (neplátcům, tedy např. domácnostem) v ostatních zemích EU fakticky bez DPH.
Domnívám se, že právě toto je důvod, proč EU tak tvrdošíjně trvá na tom, aby všichni měli stejnou sazbu DPH. No a jelikož v členských zemích to je sazba základní, zatímco ve většině přistupujících zemí spíše sazba snížená, musely se přizpůsobit (a zdražit) země přistupující, s podstatně menší kupní silou obyvatel.
Na druhou stranu ani tvrdošíjné lpění na jednotném aplikování základní sazby v celé EU nedokáže zabránit tomu, aby vznikaly významné rozdíly a poskytovatelé internetových služeb toho nevyužívali. Není žádným tajemstvím, že i "základní" sazby jsou v různých zemích EU různé - od 15% procent v Lucembursku, až po 25 procent např. v Dánsku. Pravidla EU přitom říkají, že základní sazba by neměla být nižší jak 15 procent - ale ani to není dodržováno zase až tak striktně. Například portugalský ostrov Madeira aplikuje základní sazbu ve výši 13 procent - a tak se tam již stěhují někteří poskytovatelé, aby toho využili a mohli nabízet své služby zákazníkům-neplátcům v jiných zemích EU za nižší ceny (včetně DPH). Pro některé své služby, určené právě masovému trhu, tak učinil například britský ISP Freeserve (čímž vydělává na rozdílu mezi 17,5% sazbou DPH v UK a 13% na Madeiře).
Do července loňského roku, kdy vstoupila v platnost nová direktiva EU o DPH, využívali někteří poskytovatelé v EU mezer v pravidlech ještě důkladněji. Například britský AOL UK dokázal přesvědčit tamního správce daně (Customs and Excise), že je poskytovatelem obsahu (nikoli připojení), a že sídlí mimo EU (v USA) - a tak mohl své služby poskytovat v UK zcela bez DPH! S vydáním nové směrnice o tuto možnost přišel, a tak to vyřešil velmi elegantně - přestěhoval své sídlo do Lucemburska, které má DPH ve výši 15 procent.
První reakce, přicházející z Polska ze strany poskytovatelů internetových služeb, jsou pochopitelně pozitivní - ale současně varují před tím, že ceny osvobozené od daně by mohly dokonce vzrůst! Proč? Jak je to možné?
Pokud tomu rozumím správně, jde o důsledky rozdílu mezi nulovou daní z přidané hodnoty a úplným osvobozením od DPH. V případě, že by internetové služby v Polsku byly zatíženy daní z přidané hodnoty, ale ve výši 0 procent, jejich poskytovatelé by stále mohli uplatňovat nárok na odpočet DPH u svých vstupů (u toho co sami nakupují od jiných subjektů). Polští poslanci ale rozhodli o tom, že internetové služby (pro nekomerční využití) budou zcela osvobozeny od DPH - a to by zřejmě mělo znamenat, že poskytovatelé si nebudou moci odpočítat DPH ze svých vstupů. Tím jim fakticky vzrostou náklady, a proto se začínají ozývat s varováním, že je budou muset promítnout do koncových cen, a tyto vzrostou ….
Ovšem o kolik, resp. zda a jak cena osvobozená od DPH převýší původní cenu se 7 procentní DPH, v tuto chvíli ještě nikdo neříká.
V ČR se rozhodování poslanců o zvýšení DPH odehrálo již v průběhu loňského roku, bez většího zájmu veřejnosti (na poplach tehdy bily jen některé odborné asociace, např. ČAKK). Novela zákona o DPH (zákon č. 322/2003 Sb) nabyla účinnosti k 1.10.2003, a paradoxně teprve poté přišly významnější lobbyistické tlaky, požadující vrácení telekomunikačních služeb zpět do snížené sazby DPH (podrobněji viz články "DPH: změny na poslední chvíli?" a "Podaří se snížit DPH u Internetu?"). Konkrétní návrh poslancům předložila asociace APVTS, a nyní chystá k tomuto požadavku také veřejnou výzvu.
Koncem minulého týdne přinesla masová média informaci o podobné snaze pro restaurační služby, také požadující jejich vrácení ze základní do snížené sazby. Výjimku z pravidla, že tyto služby mají být zařazeny do základní sazby, si vyjednali mj. na Kypru, v Polsku, Maďarsku a ve Slovinsku, ale ČR nikoli.
Zpět ale k internetu a DPH za internetové služby. Ministr Mlynář se snaží řešit tento problém dvěma způsoby. Jedním je snaha o "celoevropské řešení", neboli snaha přesvědčit EU k jednotnému přechodu na sníženou sazbu DPH. V tomto smyslu již měl zahájit dialog s orgány EU - ale sám upozorňuje, že je to cesta velmi zdlouhavá a s velmi neurčitým výsledkem.
Další cestou je snaha zahrnout DPH z Internetu do odpočitatelných položek u daně z příjmu. Jak jsem již psal v samostatném článku, jde o součást návrhu nazývaného "Home PC". Pokud by byl tento návrh přijat v navrhované podobě, mohl by si jeden ze členů domácnosti odpočítat ročně až 2400 Kč ze svého daňového základu, za DPH zaplacenou v rámci domácího připojení k Internetu.