Vyšlo na isdn.cz, 24.11.2003
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/b03/b1124002.php3

Minulý týden: Telecom, ADSL, ČR na 32. místě na světě …

Telecom prý na Internetu nic nevydělává, ale přesto jej poskytuje. O možnosti ADSL propojení má pochybnosti. Jeho náklady na jednu pevnou linku prý dosahují až 500 korun měsíčně, když ještě v roce 2000 to bylo pod 400 korun. České republika je podle ITU v žebříčku dostupnosti ICT technologií na 32. místě na světě.

Minulý týden, podobně jako týden předchozí, se v médiích objevilo hned několik rozhovorů s představiteli našeho ICT průmyslu. Došlo dokonce i na jednu tiskovou opravu. MF dnes totiž 13. listopadu přetiskla rozhovor se šéfem Telecomu Berdárem, kde jedna z otázek vyzněla takto:

Takže vy nechcete, abyste na internetu vydělávali?
Ne.

Později ale MF Dnes uveřejnila tiskovou opravu v následujícím znění:

Ve čtvrteční MF DNES byla odpověď generálního ředitele Českého Telecomu Gabriela Berdára na otázku, zda firma nechce vydělávat na internetu, redakčně zkrácena na "ne", čímž došlo ke zkreslení. Celá odpověď zní: Na internetu při stávajících cenách nemáme zisk. Při stávajících cenách pro nás internet není zisková položka.

Zajímavé, pro koho je tedy poskytování internetových služeb atraktivní, když už na nich nevydělává ani Telecom?

Striktní regulace, nebo největší liberalizace?

Další rozhovor s Gabrielem Berdárem vyšel jen o několik dnů později, tentokráte v Ekonomu. Má nadpis "Do dvou let budeme nejlepší", což odráží jeden z konkrétních cílů, který si Telecom uložil v rámci nedávno oznámeného plánu vlastní restrukturalizace (do dvou let chce být nejlepší mezi inkumbenty z nových členských zemí EU). Zmíněný rozhovor je ale zajímavý také následujícím vyjádřením na adresu stavu regulace našeho telekomunikačního trhu a stavu jeho liberalizace:

Zdejší regulační prostředí je naopak extrémně tvrdé. Dělali jsme porovnání s podmínkami v ostatních přistupujících zemích a český trh je nejvíc liberalizovaný, je tady největší konkurence.
Hodnotíte to z pohledu litery zákona, nebo reálného stavu? Je tady třeba velmi přísná regulace v podobě rozhodnutí regulátora, ale Telecom toto rozhodnutí soudně napadl, což mu od té doby umožňuje naopak velmi libovolné chování na trhu... Máme na mysli spor okolo ADSL.
No, bavíme-li se o rozhodnutích, která jsou soudně napadána, tam regulátor podle našeho názoru zasahuje nad rámec toho, k čemu ho opravňuje zákon. Jinak, skutečně jsme dělali analýzu reálných podmínek na polském, maďarském, slovenském a ostatních trzích, a to jak pokud jde o porovnání propojovacích poplatků - nejen co do výše, ale také které poplatky určuje regulátor, tak i porovnání regulace koncových cen. Zkoumali jsme i další parametry a vše ukazuje, že Česká republika je tady skutečně nejvíce liberalizovaným trhem.

Souběh představ o "extrémně tvrdé regulaci" s největší liberalizací a největší konkurencí je zvláštní, ale zřejmě je dán pohledem inkumbenta: on asi skutečně pociťuje tvrdou regulaci v tom, že si nemůže dělat úplně všechno co chce, a že jistou šanci dostávají také ostatní hráči, kteří tak vytváří alespoň nějakou konkurenci. Ovšem hodnocení jejich možností a šancí také nutně bude odlišné, když třeba u ADSL se šéf Telecomu domnívá, že ostatní nejsou omezeni stávajícími variantami agregace:

V případě služby ADSL, o níž se bavíme, však moc možností, jak něco balit jinak, nemají. Například nemají možnost ovlivnit tolik kritizovanou agregaci (tzn. že o přenosové pásmo se uživatel dělí s dalšími uživateli, pozn. red.).
Ale mají. Mohou si koupit jiný typ služby. Těch variant agregací a neagregací je mnohem více, my máme v portfoliu mnohem více služeb. Víte, tady vyplynul jeden problém. Je velmi jednoduché vzít běžný produkt a přeprodávat ho jako supervýkonný, superluxusní produkt. Pokud koupím nejlevnější retailový produkt a budu ho prodávat dál s tím, že to je byznys řešení, tak samozřejmě nedodám to, co slibuji. Třeba když prodávám službu a tvrdím, že je bez agregace, a přitom jsem ji koupil s agregací.

Osobně jsem nezaznamenal, že by některý z "přeprodávajících" deklaroval, že jím nabízená služba ADSL je bez agregace. To dělá pouze GTS u své služby GTSL, kde si to ale může dovolit - protože má celou službu "pod vlastním palcem" a o agregaci si rozhoduje sama. Možná ale, že zde došlo k určitému zkreslení a že pan Berdár měl na mysli prezentování agregované služby v tom smyslu, že agregace významněji neovlivní její kvalitu. Pak je ale dobré si vzpomenout, že to byl právě Telecom, kdo dlouhou dobu příliš nezdůrazňoval, že agregace ve skutečnosti není dosud zapnuta, a zájemcům o ADSL naopak vtloukal do hlavy (ve svém původním dokumentu FAQ), že:

Skutečná dostupná rychlost zákazníkovi se bude velmi blížit hodnotám, které si zákazník objedná.

Za pozornost stojí také zmínka o ADSL propojení, kterého se někteří alternativní operátoři dožadují až u regulátora (když jim Telecom odmítnul vyhovět). Šéf ČTÚ Stádník se v polovině října vyjádřil, že v kauze ADSL propojení hodlá rozhodnout do konce listopadu, který se kvapem blíží. Telecom má ovšem na věc specifický pohled, když jeho šéf zpochybňuje samotnou představu toho, že by se u ADSL mohlo jednat o propojení:

Propojení, propojení... Vždyť tady není co propojovat! K propojení může docházet u sítí, ale to by si ostatní operátoři museli vlastní sítě teprve vybudovat, protože je většinou nemají. Ale budovat je ani nemohou, protože současné ceny, stanovené regulátorem, neumožňují návratnost investic do sítí.

Již dnes přitom je "přístupové" ADSL realizováno tak, že při něm dochází k faktickému propojení datových páteřních sítí Telecomu a alternativních operátorů (ISP). Za skutečný rozdíl mezi "režimem přístupu" a "režimem propojení" osobně považuji to, kde a za jakých podmínek k tomu dochází, a jakými mechanismy dochází ke stanovení těchto podmínek (např. kdo a jak určuje ceny, agregaci atd.).

Jak vysoké jsou náklady na paušál?

Další interview poskytl minulý týden Hospodářským novinám Michal Heřman, který má v Českém Telecomu na starosti restrukturalizaci. Z jeho slov je zajímavá také následující zmínka o zvyšování paušálů:

hn: Finanční šéf Telecomu Juraj Šedivý řekl, že by přivítal zvýšení měsíčního paušálu u telefonní linky ze 300 na 500 korun. Je to podle vás optimální výše?
Zhruba na této úrovni jsou náklady na pevnou linku. Pokud ČTÚ reguluje cenu pod těmito náklady, vzniká Českému Telecomu ztráta, která mimo jiné pokřivuje podmínky na trhu. Je myslím oprávněné požadovat, aby tato ztráta byla nějak nahrazena. To však nemusí znamenat zdražování. Vždy je to o kvalitě a ceně. Ta současná částka u nejběžnějšího tarifu Home Standard je pod náklady. Když se podíváte na srovnatelné produkty v zemích přistupujících do EU, tak tam je měsíční paušál výrazně vyšší.

Zajímavé, až dosud Telecom tvrdil, že "dotovaný" je pouze cenový program HOME MINI (u které si proto vymohl zákaz volby operátora, aby mu z něj zákazníci nemohli "utéci" k jinému operátorovi a volali pouze přes něj). Nyní tedy Telecom naznačuje, že výrazně pod náklady je i HOME STANDARD, a že skutečná výše nákladů je kolem 500 korun měsíčně - a požaduje zvýšení o plné dvě třetiny současného stavu.

Zde si dovolím připomenout, co se odehrálo v lednu 2002, po posledním zvýšení paušálů (u HOME STANDARD ze 175 Kč v roce 2001 měsíčně na 299,- Kč měsíčně): tehdejší šéf Telecomu Přemysl Klíma řekl, že ani nová výše měsíčního paušálu (tj. 299 Kč) stále ještě plně nepokrývá veškeré náklady na přístupovou síť a bude muset být dále zvyšována. Současně ale tvrdil, že již nepůjde o žádné dramatické zvyšování v řádu desítek procent, ale jen o zvyšování "o inflaci". Dokonce se ostře ohradil proti tehdejšímu článku v MF DNES, kde kolega Cízner napsal:

Bývalý monopol žádal pro letošní rok původně měsíční poplatek okolo 400 korun.

a tuto informaci popřel. Záhy ale stejnou informaci potvrdil šéf ČTÚ Stádník, jednak pro iHNed:

Podle předsedy ČTÚ je cenové rozhodnutí kompromisem mezi původními požadavky Telecomu a představami úřadu. Telecom původně požadoval zvýšení měsíčního paušálu ze 175 Kč na 400 korun.

A pak také pro ČTK:

Ještě zhruba další dva až tři roky bude Český Telecom zvyšovat měsíční paušální poplatek při současném snižování cen hovorů. Důvodem je to, aby ceny odpovídaly příslušným nákladům. Měsíční paušál by se tak měl zvýšit z letošních 299 Kč měsíčně na hodnotu mezi 300 a 400 Kč, řekl ČTK předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník.

Že by tedy náklady na pevnou linku za dva roky narostly ze 300 až 400 na 500 Kč? Nebo jde o součást vyjednávací taktiky - požadovat 500, aby nakonec vyšlo aspoň 400?

Rekordní úvěr a hedging

Český Telecom minulý týden slavnostně podepsal smlouvu na syndikovaný úvěr, který mu umožní dokoupit 49 procent Eurotelu a stát se tak jeho stoprocentním vlastníkem. K tomu by podle předchozích vyjádření mělo dojít ještě do konce listopadu.

Samotný úvěr, ve výši 850 milionů, je prezentován jako "jeden z největších bankovních úvěrů v regionu pro korporátní klientelu". Využit však má být nejen na akvizici zbývající části Eurotelu, ale také na "běžné provozní potřeby". Konkrétně vyčíslena přitom byla i výhodnost současného "sjednání" oproti tomu, co se rýsovalo v roce 2001, kdy se Telecom snažil o stejnou transakci: dosažená akviziční cena 1.05 mld. USD je prý o 42% nižší (v korunovém vyjádření) oproti ceně z roku 2001, a to díky nové negociační strategii a dalším změnám, včetně změn v dividendové oblasti (kdy prodávají dostal nejprve alikvotní část vyplácené dividendy, což lze považovat za faktickou součást kupní ceny).

Na prezentaci ČTc k podpisu úvěru byla zajímavá zmínka o tom, že mezi strategické cíle akvizice patří také:

Hedging proti substituci fixních linek za mobily a využití konvergence mobilních a fixních dat

Přeloženo do běžné češtiny jde o formu jištění (proti útěku zákazníků od pevných linek k mobilům).

Jsme na 32 místě!

Již příští měsíc by se v Ženevě měl uskutečnit celosvětový summit informační společnosti (World Summit on the Information Society, WSIS), organizovaný mezinárodní telekomunikační unií (ITU, International Telecommunication Union). Ta při té příležitosti chystá další vydání hodnotící zprávy World Telecommunication Development Report (WTDR). Její součástí bude i minulý týden zveřejněný žebříček toho, jak si jednotlivé země světa vedou v přístupu k ICT technologiím (jde o index DAI, ITU Digital Access Index). Česká republika se v konkurenci ostatních zemí umístila na 32. místě, za všemi západními zeměmi a zhruba uprostřed zemí střední a východní Evropy.

Samotný index je přitom sestaven z několika ukazatelů:

  • Stavu infrastruktury: měřeno počtem pevných linek a mobilních telefonů na 100 obyvatel
  • Dostupnosti služeb: měřeno cenou za přístup k Internetu, v relaci k HDP země
  • Znalostmi: měřeno gramotností dospělých a počty žáků a studentů na všech typech škol
  • Kvalitou: měřeno zahraniční internetovou konektivitou na hlavu, a dále počtem uživatelů broadbandu na 100 obyvatel
  • Využití: měřeno počtem uživatelů Internetu na 100 obyvatel.

Dílčí údaje za ČR nejsou v tiskové zprávě uvedeny, pouze souhrnných 0,66 bodu, které nás řadí na již zmiňované 32. místo.