Zpřístupnění bude. Ale k čemu?

Potřeba novelizovat stávající telekomunikační zákon a zavést do něj dosud chybějící institut tzv. zpřístupnění místní smyčky (LLU. Local Loop Unbundling), má v ČR již poměrně dlouhou a zajímavou historii. Naposledy jsem se jí věnoval zde na Lupě počátkem května, v článku "Novela nemá na růžích ustláno" . Tehdy se o novele jednalo na půdě Hospodářského výboru Parlamentu, kam byl návrh přikázán k projednání po prvním čtení v celé Sněmovně.

Po průchodu Hospodářským výborem se novela vrátila do "celé" Poslanecké sněmovny, která ji znovu projednala, i s návrhy Hospodářského výboru, a to na druhém čtení (14.5.2003), a konečně na třetím čtení, 28.5.2003. Zde pak byla novela schválena, poměrem hlasů 145 pro, 5 proti (ze 175 přítomných). Jaká je tedy definitivní podoba novely a co by měla či aspoň mohla přinést?

Jaký je obsah novely?

Novela zavádí zákonem dosud neuloženou povinnost pro subjekt s výrazným podílem na trhu (fakticky: Český Telecom), aby poskytl i svým konkurentům přístup k již existujícím místním smyčkám (tzv. "účastnickým vedením"), a to dvěma různými způsoby:

• formou tzv. plného přístupu, kdy si alternativní operátor pronajme od Telecomu celou místní smyčku jako takovou
• formu tzv. sdíleného přístupu, kdy si alternativní operátor pronajme pouze část přenosových schopností místní smyčky ("nadhovorovou část kmitočtového spektra")

Rozdíl mezi oběma variantami je v tom, že v prvním případě není alternativní operátor nijak omezen v tom, jak bude místní smyčku využívat (a naopak si na ni musí instalovat vše potřebné pro její zamýšlené využití, neboť jde v zásadě o pronájem "holého kusu drátu"). Například může přeměnit místní smyčku na digitální datový okruh, přes který k sobě připojí pobočkovou ústřednu svého firemního zákazníka. Nebo může na místní smyčce pouze ponechat klasický analogový telefon a od jeho vlastníka inkasovat měsíční paušál plus hovorné. Nebo tomuto zákazníkovi poskytnout veškeré hovorné jenom za měsíční paušál (včetně neomezeného dial-upu).

V druhém případě Telecom sám nasadí na místní smyčky určité technické prostředky, které zajistí oddělení základní a "nadhovorové" části kmitočtového spektra, sám si ponechá "hovorou" část a alternativnímu operátorovi pronajme "nadhovorovou" část. Po takto "zpřístupněné" místní smyčce může Telecom nadále poskytovat základní hlasové služby (případně i ISDN), úplně stejně jako doposud, a alternativní operátor bude moci v nadhovorové části spektra poskytovat vysokorychlostní služby (např. připojení k Internetu). Ovšem za podmínky, že si na místní smyčku sám nainstaluje potřebnou technologii (zřejmě xDSL), která bude využívat právě onu nadhovorovou část spektra.

Ekonomicky smysluplnější varianta, v rámci které by vysokorychlostní technologii v nadhovorové části spektra instaloval a provozoval sám Telecom, a teprve takto vzniklý datový přenosový kanál za úplatu pronajímal (což by bylo výhodnější zejména z "množstevních" důvodů), je už jinou službou - tzv. bitstreamem, neboli přístupem k bitovému proudu. Bitstream se ale do novely nedostal, poslední pokus o jeho zařazení se odehrál právě na půdě Hospodářského výboru. Byl ale neúspěšný. Ne ani tak proto, že by bitstream nebyl zapotřebí, či že by jej neakcentovala sama Evropská unie. Důvody byly spíše procedurální - novela by prý neprošla, pokud by do ní byl bitstream zařazen. Takto bude bitstream odložen až do připravovaného zákona o elektronických komunikacích.

Poměrně těsně (84 hlasy pro, 86 proti) ve třetím čtení neprošel pozměňovací návrh, který říkal že "nadhovorové" pásmo smí být "unbundlováno" pouze na místní smyčce daného účastníka, pro jeho "potřeby", a nikoli na místní smyčce někoho jiného. To by do budoucna mohlo přinést zajímavé problémy - když někdo "zabere" někomu jinému nadhovorové pásmo na jeho smyčce, a dotyčný pak také bude chtít "unbundlovat", nadhovorové pásmo na jeho smyčce bude již obsazeno.

Za kolik?

Princip "zpřístupnění", alias "unbundlingu", není žádným vyvlastněním majetku Telecomu. Půjde o pronájem na ekonomické bázi, přičemž novela zakotvuje princip že poplatek za zpřístupnění musí být konstruován tak, aby:

• pokrýval oprávněné náklady na zpřístupnění, poskytnutí prostor a vybavení ….. a přiměřený zisk
• bylo možné ověřit způsob jeho výpočtu

Český Telecom by měl do 30 dnů od nabytí účinnosti novely vydat referenční nabídku zpřístupnění, kde by již měly být obsaženy konkrétní ceny i další podmínky. Pokud budou alternativní operátoři tuto referenční nabídku akceptovat, mohou se poměrně rychle dohodnout a začít zpřístupnění využívat. Jako pravděpodobnější vidím to, že první referenční nabídka nebude pro alternativce akceptovatelná, dojde ke sporu a vše bude muset řešit regulátor.

Vzorová referenční nabídka je na světě

Po legislativní stránce je zpřístupnění místní smyčky otázkou nepříliš rozsáhlé novely, byť její příprava a prosazení také daly pořádný kus práce. Stejně tak je ale nutné vykonat velký kus práce i po technické stránce - připravit samotné technické řešení, zahrnující jak propojení sítí, tak i otázky kolokace (umístění zařízení jednoho operátora do prostor jiného operátora), komunikaci mezi operátory, informační zajištění, a v neposlední řadě i zúčtovací modely a další aspekty. Nebylo dost dobře možné nechat vše na Telecomu a regulátorovi, aby to sami vymysleli a "dotáhli" do podoby, která bude přijatelná pro celý telekomunikační trh.

Proto již v loňském roce vzniká na půdě APVTS (Asociace provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí) projekt, který má všechny tyto aspekty vyřešit. Na projektu se přímo podílí Aliatel, Contactel, České Radiokomunikace, Český Telecom, Czech on line, GTS, Telenor, Tiscali, Transgasnet, a jedním z výsledků je i připravená "Vzorová referenční nabídka zpřístupnění účastnického vedení". Stále však existují některé sporné otázky, které dosud nebyly vyřešeny, a které bude muset rozhodnout regulátor (který do procesu tvorby vzorové referenční nabídky přímo nevstoupil). Podle toho, co na adresu vývoje tohoto projektu nedávno zaznělo na konferenci eTime, naštěstí dosud existující spory nejsou tak zásadní, aby bránily faktické realizaci zpřístupnění.

K čemu to bude?

Legislativní, ekonomické i technické aspekty zpřístupnění místní smyčky zřejmě spějí ke zdárnému vyřešení, a je tedy pravděpodobné, že v nepříliš vzdálené budoucnosti se dočkáme skutečné možnosti "zpřístupnění místní smyčky". Zda to bude současně s platností novely (od 1. července), nebo fakticky až po dořešení cenových otázek a pro definitivní podobě Referenční nabídky zpřístupnění (RUO, Reference Unbundling Offer), se teprve uvidí. V každém případě je ale zajímavou otázkou, co to našemu trhu přinese, a jaké využití lze očekávat.

Jak jsme si již naznačili výše, dostupný by měl být plný a sdílený přístup k místním smyčkám, vlastněným Českým Telecomem. Této možnosti lze využít jak pro "obsluhu" firemních zákazníků (například citovaným příkladem zřízení digitálního datového okruhu na místní smyčce, např. nasazením vhodné xDSL technologie), tak i pro "obsluhu" zákazníků rezidenčních. Co se našim alternativním operátorům vyplatí více, snad není třeba podrobněji rozvádět.

Zahraniční zkušenosti navíc ukazují, že využití možnosti zpřístupnění místních smyček je i v Evropské unii dosud velmi nízké, až téměř zanedbatelné (a to i v zemích kde tuto možnost mají již delší dobu). Ještě v září loňského roku bylo v celé EU "unbundlováno" cca 960 tisíc místních smyček - což nevypadá jako malé číslo, ale v přepočtu na počet všech místních smyček v celé EU (196 milionů) to vychází na pouhých 0,49 procenta!! A to hlavně díky Německu, které se na počtu všech "unbundlovaných" smyček v EU podílí téměř 79 procenty!

Příliš optimisticky to nevychází ani z jiného pohledu, pokud bychom se zajímali o to, jak je možnost unbundlingu využívána pro poskytování vysokorychlostních služeb. V celoevropském průměru je pouze na cca každou třetí "unbundlovanou" místní smyčku nasazena technologie xDSL. Pokud bychom to srovnali s počtem všech DSL přípojek v EU, vychází to na pouhých 5% (tj. pouze každá dvacátá DSL přípojka je realizována skrze "unbundlovanou" místní smyčku).

Jak to asi bude u nás?