O kolik a proč zdraží Internet?

Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh vlády na přeřazení celé řady služeb (a některého zboží) z nižší sazby DPH (na úrovni 5 procent) do vyšší sazby DPH (22 procent), v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie. Některá masová média to dokonce prezentovala tak, že jde o zcela nečekaný krok, o jakýsi příslovečný "blesk z čistého nebe". To není pravdou, o tomto kroku se mluví již delší dobu - ale asi ne každý byl ochoten si připustit, že k němu skutečně dojde, a navíc v takové podobě, v jaké jej Sněmovna odsouhlasila. Stejně tak nemusí být každému úplně jasné, co přesně po nás chtěla Evropská unie, resp. k čemu jsme se zavázali, a co jsme si "uložili navíc", vlastním rozhodnutím. Takže jaká tedy jsou základní fakta?

Pravdou je, že v souvislosti se vstupem do EU jsme se zavázali uvést mnohé věci do souladu s požadavky EU, a že mezi těmito požadavky je i zařazení telekomunikačních služeb (včetně přístupu k Internetu) do tzv. standardní sazby daně z přidané hodnoty. Pravdou je také to, že prakticky všechny členské země EU tak učinily, a telekomunikační služby zatěžují standardní výší své daně z přidané hodnoty.

Na druhou stranu Evropská unie nepředepisuje svým členským zemím (ani nám jako kandidátské zemi), jak vysoká má standardní sazba DPH být - pouze požaduje, aby nebyla nižší než 15 procent. Kolik činí konkrétní výše této sazby v jednotlivých členských zemích, ukazuje následující tabulka (pochází ze studie "VAT RATES APPLIED IN THE MEMBER STATES OF THE EUROPEAN COMMUNITY, DOC/2908/2002 - EN", údaje jsou k 1.5.2002).

Není tedy pravdou, že by po nás Evropská unie požadovala, abychom telekomunikační služby zatížili 22 procenty daně z DPH. Tuto konkrétní výši jsme si stanovili sami, a sami také rozhodli (fakticky spíše nerozhodli) o jejím snížení. Stejně tak jsme si již sami naordinovali vyšší DPH již od 1. ledna příštího roku, a ne až od okamžiku našeho vstupu do EU. Inu, když je státní kasa prázdná ….

Parkovací sazba nebude

Z výše uvedené tabulky také vyplývá, že ani členské země nemají jen jednu jedinou sazbu DPH. Většina jich má také sníženou sazbu, a některé ještě "zvláště sníženou" sazbu. Zajímavá je také tzv. parkovací sazba. Ta je míněna jako přechodné opatření, které má zmírnit šok z přechodu z nižší sazby na sazbu standardní (tj. fakticky se zdanění zvýší nejprve na tzv. parkovací sazbu, a teprve za určitou dobu se přesune do standardní sazby). Nebylo možné tento "mezistupeň" použít také u nás?

Pravdou je, že naši politici něco takového plánovali. Ještě v loňském roce, v souvislosti s tzv. povodňovými balíčky, signalizovalo ministerstvo financí záměr zavést právě takovouto "parkovací sazbu" ve výši 12 až 13 procent, a převést do ní jak telekomunikační služby, tak i stavební práce a teplo. Ovšem povodňové balíčky neprošly, a bezprostředně poté ministerstvo financí změnilo názor: ministr Sobotka se nechal slyšet, že pro zavedení přechodné parkovací sazby již není čas.

Výjimka nebude

V souvislosti s teplem a stavebními pracemi je vhodné zmínit také to, že EU není ve svém požadavku na zařazení služeb do standardní sazby DPH zcela kategorická - alespoň ne v tom smyslu, že by nepřipustila žádnou výjimku. Právě pro stavební práce (pro potřeby bydlení) a pro teplo si Česká republika sjednala výjimku až do roku 2007 - a tyto služby mohou zůstat do uvedené doby zůstat ve snížené sazbě DPH.

Nešlo něco podobného dojednat i u telekomunikačních služeb? Možná šlo, možná nešlo - podstatné je to, že ČR se o to vůbec nesnažila. Podle zprávy ČTK z 12.2.2001 ČR:

Co a jak se zdraží?

Přesunutí telekomunikačních služeb ze současné 5% sazby DPH do standardní (22%) sazby se obecně dotkne všech telekomunikačních služeb. Formálně by tedy mělo dojít k tomu, že k základní ceně (bez DPH), stanovené poskytovatelem, se místo 5% daně připočítá a odvede daň ve výši 22%. Pokud dnes nějaký operátor poskytne zákazníkovi službu, za kterou si sám účtuje 100 Kč, pak dnes za ni zákazník zaplatí 105%, zatímco po 1. lednu to bude již 122,- Kč. Pokud zákazník není sám plátcem DPH, aby si mohl DPH odpočítat, šlo by z jeho pohledu o zvýšení ceny ze 105,- na 122,- Kč. Z jeho pohledu by se tedy jednalo o zdražení o cca 16,2%. Zatímco poskytovateli služby by šlo "do kapsy" stále stejných 100,- Kč, stát si místo 5,- Kč přijde na 22,- Kč. Tedy na 4,4-krát více.

Je nějaká šance na to, aby koncové ceny (včetně daně) stouply k 1.1.2004 o méně jak o oněch 16,2 procenta? V zásadě ano, ale znamenalo by to, že se sníží základ, ze kterého se bude daň počítat. V našem uvedeném příkladu se službou za původních 100,- Kč (bez DPH) by zachování koncové ceny 105,- Kč vyžadovalo, aby poskytovatel snížil svou cenu na cca 86 Kč. Pak by totiž, po zvýšení o 22% DPH, byla výsledná koncová cena původních 105,- Kč (86 + 0,22*86). Obecně by to znamenalo, že poskytovatel služby by musel zlevnit své služby o cca 14 procent oproti současné cenové hladině. Je k takovému zlevnění v telekomunikacích prostor? Či spíše: je šance na takovéto zlevnění reálná?

Osobně se obávám, že spíše nikoli. Pravda, jsou některé segmenty, kde lze očekávat větší změny cen. Například u ADSL by přechodem od stávajícího přístupu k režimu propojení (jak od začátku požadoval regulátor) podle mého názoru mohl vzniknout prostor k poklesu cen. U standardního dial-upu a hlasových služeb pevných sítí však takový optimista nejsem.

Ministr Mlynář je optimista

Ministr informatiky Vladimír Mlynář je optimističtější. Očekává, že:

S přeřazením telekomunikačních služeb do standardní sazby DPH přitom souhlasí a považuje to za správný krok:

Prostor pro snižování (základů) koncových cen vidí ministr Mlynář ve snižování marží telekomunikačních operátorů:

Šanci vidí také v právě projednávané novele telekomunikačního zákona, o zpřístupnění místní smyčky:

V interview pro Press klub na Frekvenci 1 odhadl výsledný efekt takto:

Svou představu o výši paušálu za dial-up Internet pak ministr Mlynář rozvedl takto: