O kolik a proč zdraží Internet?
V době, kdy mnohé země hledají cesty ke zlevnění přístupu k Internetu, a někde jej dokonce dotují, přichází náš stát s rozhodnutím, že jej zatíží podstatně vyšší daní z přidané hodnoty. Nakolik je to nečekaný krok a nakolik je pravdou, že nás k tomu nutí Evropská unie? Jak se to promítne do koncové ceny za telekomunikační služby a Internet?Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh vlády na přeřazení celé řady služeb (a některého zboží) z nižší sazby DPH (na úrovni 5 procent) do vyšší sazby DPH (22 procent), v souvislosti s naším vstupem do Evropské unie. Některá masová média to dokonce prezentovala tak, že jde o zcela nečekaný krok, o jakýsi příslovečný "blesk z čistého nebe". To není pravdou, o tomto kroku se mluví již delší dobu - ale asi ne každý byl ochoten si připustit, že k němu skutečně dojde, a navíc v takové podobě, v jaké jej Sněmovna odsouhlasila. Stejně tak nemusí být každému úplně jasné, co přesně po nás chtěla Evropská unie, resp. k čemu jsme se zavázali, a co jsme si "uložili navíc", vlastním rozhodnutím. Takže jaká tedy jsou základní fakta?
Pravdou je, že v souvislosti se vstupem do EU jsme se zavázali uvést mnohé věci do souladu s požadavky EU, a že mezi těmito požadavky je i zařazení telekomunikačních služeb (včetně přístupu k Internetu) do tzv. standardní sazby daně z přidané hodnoty. Pravdou je také to, že prakticky všechny členské země EU tak učinily, a telekomunikační služby zatěžují standardní výší své daně z přidané hodnoty.
Na druhou stranu Evropská unie nepředepisuje svým členským zemím (ani nám jako kandidátské zemi), jak vysoká má standardní sazba DPH být - pouze požaduje, aby nebyla nižší než 15 procent. Kolik činí konkrétní výše této sazby v jednotlivých členských zemích, ukazuje následující tabulka (pochází ze studie "VAT RATES APPLIED IN THE MEMBER STATES OF THE EUROPEAN COMMUNITY, DOC/2908/2002 - EN", údaje jsou k 1.5.2002).
Stát | Zvláště snížená sazba | Snížená sazba | Standardní sazba | Parkovací sazba |
Belgie | - | 6 | 21 | 12 |
Dánsko | - | - | 25 | - |
Německo | - | 7 | 16 | - |
Řecko | 4 | 8 | 18 | - |
Španělsko | 4 | 7 | 16 | - |
Francie | 2,1 | 5,5 | 19,6 | - |
Irsko | 4,3 | 12,5 | 21 | 12,5 |
Itálie | 4 | 10 | 20 | - |
Lucembursko | 3 | 6 | 15 | 12 |
Nizozemí | - | 6 | 19 | - |
Rakousko | - | 10/12 | 20 | - |
Portugalsko | - | 5/12 | 17 | - |
Finsko | - | 8/17 | 22 | - |
Švédsko | - | 6/12 | 25 | - |
Velká Británie | - | 5 | 17,5 | - |
Není tedy pravdou, že by po nás Evropská unie požadovala, abychom telekomunikační služby zatížili 22 procenty daně z DPH. Tuto konkrétní výši jsme si stanovili sami, a sami také rozhodli (fakticky spíše nerozhodli) o jejím snížení. Stejně tak jsme si již sami naordinovali vyšší DPH již od 1. ledna příštího roku, a ne až od okamžiku našeho vstupu do EU. Inu, když je státní kasa prázdná ….
Parkovací sazba nebude
Z výše uvedené tabulky také vyplývá, že ani členské země nemají jen jednu jedinou sazbu DPH. Většina jich má také sníženou sazbu, a některé ještě "zvláště sníženou" sazbu. Zajímavá je také tzv. parkovací sazba. Ta je míněna jako přechodné opatření, které má zmírnit šok z přechodu z nižší sazby na sazbu standardní (tj. fakticky se zdanění zvýší nejprve na tzv. parkovací sazbu, a teprve za určitou dobu se přesune do standardní sazby). Nebylo možné tento "mezistupeň" použít také u nás?
Pravdou je, že naši politici něco takového plánovali. Ještě v loňském roce, v souvislosti s tzv. povodňovými balíčky, signalizovalo ministerstvo financí záměr zavést právě takovouto "parkovací sazbu" ve výši 12 až 13 procent, a převést do ní jak telekomunikační služby, tak i stavební práce a teplo. Ovšem povodňové balíčky neprošly, a bezprostředně poté ministerstvo financí změnilo názor: ministr Sobotka se nechal slyšet, že pro zavedení přechodné parkovací sazby již není čas.
Výjimka nebude
V souvislosti s teplem a stavebními pracemi je vhodné zmínit také to, že EU není ve svém požadavku na zařazení služeb do standardní sazby DPH zcela kategorická - alespoň ne v tom smyslu, že by nepřipustila žádnou výjimku. Právě pro stavební práce (pro potřeby bydlení) a pro teplo si Česká republika sjednala výjimku až do roku 2007 - a tyto služby mohou zůstat do uvedené doby zůstat ve snížené sazbě DPH.
Nešlo něco podobného dojednat i u telekomunikačních služeb? Možná šlo, možná nešlo - podstatné je to, že ČR se o to vůbec nesnažila. Podle zprávy ČTK z 12.2.2001 ČR:
… v oblasti daní nežádá už o dočasné používání nižší sazby daně z přidané hodnoty na telekomunikační služby a menší spotřební daně na pohonné hmoty....
Co a jak se zdraží?
Přesunutí telekomunikačních služeb ze současné 5% sazby DPH do standardní (22%) sazby se obecně dotkne všech telekomunikačních služeb. Formálně by tedy mělo dojít k tomu, že k základní ceně (bez DPH), stanovené poskytovatelem, se místo 5% daně připočítá a odvede daň ve výši 22%. Pokud dnes nějaký operátor poskytne zákazníkovi službu, za kterou si sám účtuje 100 Kč, pak dnes za ni zákazník zaplatí 105%, zatímco po 1. lednu to bude již 122,- Kč. Pokud zákazník není sám plátcem DPH, aby si mohl DPH odpočítat, šlo by z jeho pohledu o zvýšení ceny ze 105,- na 122,- Kč. Z jeho pohledu by se tedy jednalo o zdražení o cca 16,2%. Zatímco poskytovateli služby by šlo "do kapsy" stále stejných 100,- Kč, stát si místo 5,- Kč přijde na 22,- Kč. Tedy na 4,4-krát více.
Je nějaká šance na to, aby koncové ceny (včetně daně) stouply k 1.1.2004 o méně jak o oněch 16,2 procenta? V zásadě ano, ale znamenalo by to, že se sníží základ, ze kterého se bude daň počítat. V našem uvedeném příkladu se službou za původních 100,- Kč (bez DPH) by zachování koncové ceny 105,- Kč vyžadovalo, aby poskytovatel snížil svou cenu na cca 86 Kč. Pak by totiž, po zvýšení o 22% DPH, byla výsledná koncová cena původních 105,- Kč (86 + 0,22*86). Obecně by to znamenalo, že poskytovatel služby by musel zlevnit své služby o cca 14 procent oproti současné cenové hladině. Je k takovému zlevnění v telekomunikacích prostor? Či spíše: je šance na takovéto zlevnění reálná?
Osobně se obávám, že spíše nikoli. Pravda, jsou některé segmenty, kde lze očekávat větší změny cen. Například u ADSL by přechodem od stávajícího přístupu k režimu propojení (jak od začátku požadoval regulátor) podle mého názoru mohl vzniknout prostor k poklesu cen. U standardního dial-upu a hlasových služeb pevných sítí však takový optimista nejsem.
Ministr Mlynář je optimista
Ministr informatiky Vladimír Mlynář je optimističtější. Očekává, že:
"Než vstoupí změna DPH v platnost, tak se nám podaří srazit běžné ceny poplatků za připojení na internet o tolik, že se zavedení sazby promítne pro koncové uživatele jen málo," uvedl Mlynář pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál.
S přeřazením telekomunikačních služeb do standardní sazby DPH přitom souhlasí a považuje to za správný krok:
My jsme teď přeřadili tyto služby do té základní sazby, která je u nás dvacet dva procent, což je sice nepříjemný krok, ale je to krok správný. Politicky musím říci to, že platí to, že se zvyšují daně nepřímé, tedy ty, které člověk může ovlivnit nějakou spotřebou.
Prostor pro snižování (základů) koncových cen vidí ministr Mlynář ve snižování marží telekomunikačních operátorů:
Říká se zvýšení, nebo přesun do vyšší sazby daně všech telekomunikačních služeb, tedy i mobilních telefonů, stejně jako pevných linek, ale musím říci, že to zvýšení z pěti na dvaadvacet, tedy o sedmnáct procent neznamená, že se automaticky zvednou ceny o sedmnáct procent. Ty provozovatelé tam mají poměrně slušnou marži a lze očekávat, že část toho zvýšení budou kompenzovat.
Šanci vidí také v právě projednávané novele telekomunikačního zákona, o zpřístupnění místní smyčky:
Myslím, že připojení na Internet o něco stoupne, to nebudu zastírat, ale pevně věřím, že do konce roku se nám podaří další liberalizační kroky. Ve sněmovně je teď novela telekomunikačního zákona, která by měla přinést větší konkurenci do pevných sítí, jde o takzvané zpřístupnění poslední míle a doufám, že se nám také do konce roku podaří dovést jednání, které se vedou mezi Telecomem a alternativními operátory v závěru pokud jde o paušální poplatek za Internet a ...
V interview pro Press klub na Frekvenci 1 odhadl výsledný efekt takto:
Moderátor: ….. hodina připojení k Internetu stojí mimo špičku stojí nějakých osmnáct korun, podle těch nejnovějších tarifů.
Mlynář: … Dostala by se něco přes dvacet. Ale já znovu říkám, mým cílem je, abychom do konce roku, tedy než začne ta novela platit, dosáhli možnosti platit paušálem za Internet.
Svou představu o výši paušálu za dial-up Internet pak ministr Mlynář rozvedl takto:
Vy jste se ptal, jak to bude do konce roku, já jsem řekl, že můj odhad je, když se vám to podaří, a to podotýkám není v tuto chvíli jisté, dotáhnout paušál někam do tisíce korun.