Invexový Indoš

"Invex 2001: slíbeno, Invex 2002: splněno!" - tvrdí slogan na stánku Autocontu OnLine. Jaká ale je realita a současný stav tohoto projektu? Generální dodavatel prezentoval svůj pohled přímo na invexovém semináři, na jiné akci však zaznívaly dosti odlišné názory. Podle mne je zde zaděláno na další nepříjemný problém: integrace.

Třetí den svého pobytu na letošním Invexu jsem věnoval projektu Internet do škol. Absolvoval jsem na toto téma jeden veřejný seminář, pořádaný generálním dodavatelem, a pak ještě jeden, pořádaný Institutem Karla Havlíčka Borovského. Názory, které na obou akcích zaznívaly, byly často úplně protichůdné. Celkově z toho byla zajímavá konfrontace názorů, která ukázala na mnohé ze stávajících, ale asi i budoucích problémů celého projektu.

Stánek Autocont OnLine na Invexu 2002

Seminář GD

Jak jsem už psal v předchozích článcích, právě loňský Invex byl místem, kde se dnešní generální dodavatel představil ve své nové roli a slíbil co nejrychleji rozjet realizaci projektu. Letos, o rok později, již mohl bilancovat. Na svém stánku to vystihnul sloganem " Invex 2001: slíbeno, Invex 2002: splněno!", citovaným již v perexu tohoto článku. Na včerejším semináři to pak doložil i konkrétními čísly: ke dni zahájení Invexu, tedy k 7.10.2002, byl školský intranet zaveden do 3431 škol. To je sice méně než si generální dodavatel sám předsevzal (podle náběhových křivek, které neopomněl promítnout, to mělo být 3524), ale podle platných smluv se zadavatelem MŠMT to ke stejnému dni mělo být 1957 škol.

"Indoší" učebna na stánku ACOL

Celý tzv. roll-out (plošné vybavování škol a jejich připojování k intranetu), který se postaral o připojení 94% škol hluboko v předtermínu, určitě byl heroickým výkonem, který se nejspíše dostane do učebnic projektového řízení. Otázkou ovšem je, zda to sektoru školství prospělo, nebo nikoli. Pravda, školy dostaly počítače dříve, a tak je také mohou dříve začít používat. Na druhou stranu jejich "projektová životnost" v délce 36 měsíců o to dříve skončí. Hlavně ale za ně musí MŠMT zaplatit dříve, než původně plánovalo. Nejde jen o tzv. aktivační poplatek ve výši cca 48 tisíc za každý počítač v okamžiku jeho zprovoznění, ale také o měsíční paušál ve výši cca 3000 Kč, který MŠMT platí za každý měsíc provozu. Takže výrazně zrychlená realizace, spolu s dalšími komplikacemi na straně MŠMT (převod loňských peněz do letošního roku, skrze rezervní fond) zatnula do školských financí nemalou sekeru - podle údajů od samotného ACOLu, zveřejněných v nedávném článku v časopise EURO, dluží MŠMT generálnímu dodavateli na nezaplacených fakturách již přes 400 milionů korun.

Problém integrace

Významnou informací, která zazněla na včerejším semináři ACOLu, bylo to že generální dodavatel se nyní "začíná zabývat integracemi". Podle vlastního vyjádření přitom vychází z toho, že měl nejdříve "co nejrychleji vybavit školy a dát jim přístup k Internetu", a teprve následně "integrovat existující řešení na školách do IKI". Neboli, že nejprve má provést tzv. roll-out, a teprve poté že má dělat integrace. Plošný roll-out skutečně již dokončil (připojením oněch 94% škol z nasmlouvaných 3620, ostatní již budou následovat individuálně), a tak prý nyní přichází řada i na integrace. Jen pro upřesnění, integrací se obecně rozumí začlenění toho, co už škola má, do nově dodaného řešení - tedy například připojení stávajících počítačů či celých sítí LAN do IKI (informační a komunikační infrastruktury), ale třeba také připojení různých periferií atd.

Z toho, jak jsem studoval dosud zveřejněné smlouvy, nemohu tuto souslednost potvrdit (tedy: nejprve dodat a zprovoznit, a teprve pak začít integrovat). Ostatně, například u připojení k Internetu, by to ani nemělo moc logiku: nejprve vybudovat nové připojení, a teprve pak jej začlenit (zaintegrovat) do již existujícího připojení, které si škola již dříve pořídila sama. V zadávací dokumentaci i ve smlouvách je pouze obecně formulovaný požadavek na to, aby generální dodavatel zhodnotil již realizované investice. Pokud si dobře vzpomínám na historii realizace celého projektu, integrace se měly zpočátku dokonce i rozjet, ale pak byly pozastaveny. Jejich míra (četnost) je navíc efektivně minimalizována výběrem škol - přednostně byly připojovány ty nejméně vybavené škol, tudíž školy kde je toho k integraci nejméně.

Na svém včerejším semináři generální dodavatel také předestřel svou vizi toho, jak by integrace měly probíhat:

od října by chtěl provádět první krok, kterým je integrování periferií (např. tiskáren, digitálních fotoaparátů apod.), a také samostatných počítačů.
od příštího roku by mělo začít s integrací celých sítí LAN.

Souběžně s touto představou bylo na včerejším semináři prezentováno i pět různých variant integrace stávajícího připojení škol k Internetu. Je to přesně těch 5 variant, které jsem popisoval již počátkem roku na České škole (zde) - na základě prezentace, kterou generální dodavatel připravil pro novináře ještě před spuštěním tzv. roll-outu. Tehdy to bylo prezentováno jako integrace "před", a osobně jsem to hodnotil jako řešení, ve kterém Český Telecom jako dodavatel připojení vždy zvítězí (vždy vybuduje novou přípojku). Nyní je tedy vše prezentováno jako "integrace ex-post", kdy dochází k integrování již existujícího připojení do nově vybudovaného připojení.

Jakkoli to vypadá jako na hlavu postavené, příliš velký problém zde neočekávám. Díky výběru tzv. zelených škol (jako těch dosud nejméně vybavených) bude skutečná potřeba integrace připojení asi dosti malá.

Za podstatně problematičtější považuji jinou věc: otázku financování integrací. Generální dodavatel se včera vyjádřil celkem jednoznačně v tom smyslu, že integrace budou placené, neboť prý nejsou zahrnuty do činností za které je ministerstvem placen (tj. měly by si je platit školy samy).

Zcela opačnou představu, tedy to že by integrace měl generální dodavatel realizovat ve své režii, v rámci nasmlouvaného plnění, zase prezentoval vrchní ředitel Sekce SIPVZ při MŠMT Zdeněk Svoboda. Stalo se tak na dalším semináři, který se konal odpoledne (od 13 hodin) v moderním sídle Ochránce lidských práv - sice také v Brně, ale již mimo areál výstaviště. Průběh tohoto semináře bylo možné sledovat v přímém přenosu po Internetu (na live.atlas.cz, kde snad bude i záznam).

Pohled do budoucna

Z účasti na obou seminářích, i z dalších diskusí se zainteresovanými stranami, jsem si odnesl silný dojem, že celý projekt je momentálně v nepříjemně zablokovaném stavu a obě strany (zadavatel i dodavatel) spolu nekomunikují tak, jak by odpovídalo povaze, rozsahu a významu projektu (abych to řekl diplomaticky). To rozhodně není dobře.

Za dosti tristní považuji i výhled do budoucna a apel, který zazněl na každé ze stran. Generální dodavatel na svém semináři opakovaně tvrdil, že MŠMT celé SIPVZ (tvořené projekty PI, PII a PIII) prakticky neřídí, což celé věci samozřejmě neprospívá. Přitom hlavně projekt PII (SW a informační zdroje) je pro realizaci PIII (infrastruktury, kterou dodává generální dodavatel) doslova klíčový. Proto generální dodavatel explicitně apeloval na MŠMT, aby buďto začalo celý projekt SIPVZ urychleně řídit (včetně PI a PII), nebo aby toto řízení předalo někomu jinému (například novým územně správním celkům, tj. krajům, nebo nějakému nově zřízenému orgánu).

Naopak ředitel Svoboda na druhém semináři zdůrazňoval, že SIPVZ je programem školství a nikoli projektem generálního dodavatele, že jeho realizace musí sloužit hlavně zvyšování úrovně vzdělanosti atd. - a že musí být v očích veřejnosti očištěna, včetně zastavení špatných kroků, aby si dokázala znovu získat podporu nejen u pedagogické veřejnosti.

UZDOŠ?

Na závěr samých smutných zpráv malý pokus o něco veselejšího: včera mne jeden čtenář v reakci na předchozí článek vynadal, proč používám název "Internet do škol", když tím vlastně pomáhám zvyšovat hodnotu ochranné známky jisté paní Cibulkové. Má asi pravdu, ale jak tomuto projektu říkat? Projekt PIII - Infrastruktura? Ano, i zadavatel celého projektu, tedy MŠMT, název "Internet do škol" programově odmítá. Co ale vymyslet lepšího, dostatečně jednoduchého a "chytlavého"?

Co takhle "intranet do škol"? To by lépe odpovídalo skutečnému stavu, ale má to stejnou zkratku INDOŠ. Nebo třeba: "uzavřený intranet do škol"? Či dokonce "uzavřenost do škol", což zase vystihuje skutečnost že dodané řešení je všechno možné jen ne otevřené? To už by šlo hezky zkrátit, na "UZDOŠ". Zdomácnět by to pak mohlo třeba jako "uzda", "obojek" či "chomout", případně jako "smyčka" či dokonce "oprátka". Fantazii se meze nekladou, záleží hlavně na úhlu pohledu …..