Přečíslování skončilo, na stará čísla zapomeňte!

Největší změna v dějinách českých telekomunikací skončila, a zřejmě úspěchem. Někde se možná vyskytly nějaké drobné zádrhele, ale jinak vše nasvědčuje tomu, že se přečíslování podařilo a veřejná telefonní síť funguje dále tak jak má, již s novými čísly. Za to se jistě sluší poblahopřát všem, kteří se na tom podíleli - u Českého Telecomu, u mobilních operátorů, u alternativních operátorů i ve všech dalších institucích, které se na přečíslování podílely.

Ještě včera v průběhu dne vydal Telecom tiskovou zprávu o průběhu přečíslování, kde vše zhodnotil takto:

"S průběhem i výsledkem přečíslování jsme spokojeni. Úpravy na všech telefonních ústřednách proběhly ve stanoveném čase a bez komplikací," uvedl Petr Slováček, výkonný viceprezident pro sítě ČESKÉHO TELECOMU. "Během přečíslování se vyskytly drobné problémy s telefonními linkami policie na severu Čech. Zde jsme spojení vyřešili alternativním způsobem, ve tři hodiny ráno tak byla síť v celé České republice plně funkční", dodal.

V tomto článku bych se rád zastavil u některých důsledků, které se dotknou koncových uživatelů.

Kolik stojí neznalost?

Rozebírat zde, jak se změnila telefonní čísla a způsob volání, by nejspíše bylo nošením dříví do lesa. Dovolím si předpokládat, že čtenáři Lupy jsou už se vším dostatečně obeznámeni a dokáží si odvodit či zjistit všechna nová čísla, která potřebují. Pokud snad ne, můžete si tak jako kdokoli jiný zavolat na standardní informační linku Českého Telecomu na čísle 1180, kde vám ke starému číslu řeknou číslo nové. Volání na tuto linku je zpoplatněno částkou 5,50 Kč za minutu, přičemž v úvodu si vyslechnete cca čtvrtminutovou informaci o tom, že si můžete zavolat na lacinější informační službu na čísle 14111 (s tarifem 5,20 Kč za minutu), specializovanou právě na přečíslování. U obou služeb je vždy účtována celá první minuta, poté po vteřinách. Nové číslo si můžete nechat rovnou spojit.

Jak poznat místní hovor?

Významnou změnou, kterou přečíslování přineslo, je nahrazení dosavadních 159 UTO (uzlových telefonních obvodů) pouze 14 TO (telefonními obvody). Ty jsou (až na velmi malé výjimky) shodné s novými kraji (detailní přehled můžete získat zde). Pro koncové uživatele to má velmi významný důsledek - podstatně se zvětšily oblasti, v rámci kterých lze volat za místní hovorné.

Původně se totiž volalo za místní hovorné jen v rámci jednotlivých UTO, zatímco nyní se volá místně v rámci celých TO!! Tedy vlastně v rámci celých krajů. Obyvatel Prahy se to prakticky nedotkne, ale mimopražští by na tom měli vydělat - větší počet jejich hovorů by měl spadnout do kategorie místních.

Právě zde se ale může projevit malá komplikace: jak správně poznat, který hovor v pevné síti je místní a který je meziměstský? Dosud to bylo jednoduché jak pro volajícího účastníka, tak i pro jakékoli zařízení zapojené do telefonní sítě - stačilo mu orientovat se podle předčíslí (volačky), které se vytáčelo jen při meziměstských hovorech. K odlišení místního a meziměstského hovoru tedy stačila pouze znalost volaného čísla.

Nyní už je třeba vzájemně porovnávat dvě čísla - číslo volaného i číslo volajícího účastníka v pevné síti. Ani tak to ale není úplně jednoduché. Pokud bychom použili triviální algoritmus ve stylu:

• pokud obě čísla začínají na dvojku, jde o místní hovor (v rámci Prahy), jinak
• pokud obě čísla začínají na 3,4 nebo 5 a mají stejné první dvě číslice, pak jde o místní hovor (v rámci TO jiného než Praha), jinak
• (pokud volané číslo začíná na 3,4,5) jde o meziměstský hovor

pak ani takovýto algoritmus by nepostačoval, protože některé TO mají více prvních dvojčíslí, resp. tzv. národních směrových čísel. Například TO odpovídající Středočeskému kraji má telefonní čísla začínající buď na 31 nebo na 32, a volání z čísla 31xxxxxxx na 32yyyyyyy je tedy také místní. Nejhůře je na tom TO kraje Jihomoravského, který má dokonce tři úvodní dvojčíslí (národní směrová čísla): 51, 53 a 54.

Samozřejmě není žádný problém sestavit (stále velmi jednoduchý) algoritmus, který bude brát v úvahu i různá národní směrová čísla v rámci jednotlivých TO a správně rozpoznávat místní a meziměstské hovory - ale lidem to někdy může zkomplikovat život, pokud budou oni muset rozpoznat meziměstský a místní hovor "z hlavy" a třeba ve spěchu.

Matoucí může být i skutečnost, že úvodní dvojčíslí, přidělená jednomu a témuž TO, nejsou vždy souvislá. Třeba právě Jihomoravskému kraji "vypadlo" dvojčíslí 52 - a někdo by mohl omylem považovat číslo začínající na 52 za "místní" v Jihomoravském kraji. Největší "díru" vyfasoval TO Ústeckého kraje, kterému patří úvodní dvojčíslí 41 a pak až 47. Nepříjemné je i vzájemné "prolnutí" nových TO, ke kterému došlo u kraje Moravskoslezského: ten dostal přidělena dvojčíslí (národní směrová čísla) 55 a 59, přičemž do "díry" mezi nimi byly "napasovány" kraje Vysočina (56), Zlínský (57) a Olomoucký (58).

Nutnost konfigurace

Zajímavé a nepříliš příjemné důsledky vzniknou i výrobcům zařízení, která musí umět rozpoznat místní hovor od meziměstského. Třeba zařízením, která by se chtěla chovat jako tzv "least-cost router" a směrovat meziměstské hovory podle určitých konkrétních pravidel (například pomocí volby operátora skrze síť některého z alternativních operátorů). Takováto zařízení určitě nebudou mít problém s implementací algoritmu pro korektní rozpoznání místního hovoru od hovoru meziměstského.

Komplikací ale bude to, že to nebudou moci být zařízení typu "plug-and-play", schopná korektně fungovat opravdu kdekoli bez jakékoli dodatečné informace. Budou potřebovat vědět, ve kterém TO se nachází!! Potřebnou informaci jim budou muset dodat jejich uživatelé při jejich uvádění do provozu, nebo výrobci resp. dodavatelé, když se vyptají koncového zákazníka na místo, kde budou zařízení používat. Ne že by to byla nějaká nepřekonatelná překážka, ale při masovějším odbytu to může být nepříjemná komplikace.

Jeden z prvních, koho nutnost konfigurace produktu pro masové použití potkala, je společnost Tele2, která u nás jako první nabídla meziměstské hovory skrze volbu operátora i pro nejmenší zákazníky z řad domácností. Jak jsem popisoval již v článku "Tele2: levnější telefonování už i pro malé", nabízí tato společnost cenově i designově atraktivní bezešňůrový telefon, který u meziměstských hovorů sám vytáčí prefix 1002 a tím zajišťuje vedení hovoru skrz síť Tele2 (zatímco místní hovory musí nechávat beze změny, protože Tele2 je nenabízí).

Jak správně psát nová telefonní čísla

S přečíslováním a novými telefonními čísly jistě souvisí i zajímavá otázka: jak by měla být tato nová čísla správně zapisována? Existuje nějaké doporučení?

Odpověď lze nalézt u Českého Telecomu, na jeho stránkách věnovaných přečíslování, v rubrice "Často kladené otázky":

Doufám jen, že to Telecom myslí skutečně jako doporučení. Závazné jej může učinit sám vůči sobě, ale těžko může někomu direktivně přikazovat, jak si má psát své telefonní číslo třeba na vizitku. Nebo by snad hrdý majitel čísla typu xxx - 11 22 33 měl své číslo povinně prezentovat jako xxx 112 233?

Zápisem národních (i mezinárodních) telefonních čísel se zabývá standard ITU-T E.123, který na rozdíl od doporučení (či snad "direktivy"?) Telecomu připouští pro vizuální oddělení skupin číslic také znaky pomlčka a tečka. Kulaté závorky pak doporučuje pro vyznačení těch skupin číslic, které se v některých případech nevytáčí (různé "volačky" a předčíslí). Naše nová telefonní čísla však povinně obsahují i příslušné národní směrové číslo které se musí vytáčet vždy, takže je pravdou že použití závorek u nás není na místě.

Znak "/" podle doporučení E.123 vyznačuje vzájemně alternativní čísla, resp. číslice.