Problém Y2K

Problém Y2K byl vzácnou a neopakovatelnou příležitostí jak se ztrapnit nějakým (ne)slavným výrokem. Většině zájemců se to podařilo ještě před magickým datem 1.1.2000, ale našli se i tací, kterým se to podařilo až poté. Nebo to bylo všechno úplně jinak a rok 2000 se ve skutečnosti odehrál již o čtyři roky dříve?

V tomto dovolenkovém seriálu na odlehčené téma (ne)slavných výroků se vrátíme k tématu, které otřásalo počítačovým světem na přelomu milénia. Pamatujete se ještě na "slavný" problém zvaný Y2K? Na to, jak nás různí lidé strašili co všechno se stane, až se v jediném okamžiku letopočet změní z 1999 na 2000? Že najednou zhasne světlo, nepoteče voda, popadají právě letadla apod., a to vše v důsledku chybného fungování počítačů? Prapříčinou všeho bylo zobrazování letopočtu pouze prostřednictvím posledních dvou cifer, ve dvou bytech, kvůli úspoře místa v paměti, a konkrétním důsledkem přetečení a následně chybné porovnávání dvou různých letopočtů.

Odkud pochází problém Y2K?

Al Gore

Pokud jste se již před rokem 2000 divili, jak by něco takového bylo možné, pak jste nebyli sami. Divil se například i tehdejší americký viceprezident Albert Gore. Když byl poprvé seznámen s možným nebezpečím, měl pronést památnou větu:

"Jak může být něco takového problémem, v zemi kde máme Intel a Microsoft?"

Pointa tohoto výroku je v tom, že za vznik celého problému vděčíme (mimo jiné) i těmto dvěma firmám. Však to také většina pozdějších citací Al Goreovi patřičně připomínala.

Gordon Moore

Jak se ale k problému Y2K stavěli u obou zmiňovaných firem? U Intelů se k problému vyslovil jeden ze zakladatelů, Gordon Moore - ovšem poněkud méně informovaně než kdysi dávno ke vztahu mezi dobou výroby, výkonem a cenou mikroprocesorů (kde jeho fundovaný odhad dodnes platí, jako tzv. Mooreův zákon). Podle zprávy Reuters z 1.9.1998 řekl Gordon Moore k problémy Y2K toto:

"Nevíme, které z našich výrobních systémů budou pracovat"

To u Microsoftů měli jasnější představu. Jistý Mr. Weisfeld, který měl problém Y2K na starosti u pobočky Microsoftu v Izraeli, proslul výrokem:

"Naše systémy jsou na rok 2000 již připraveny …. ale jejich připravenost můžete dále posílit pomocí tohoto speciálního CD, které obsahuje některé menší opravné prostředky".

Politická logika?

Citovaný výrok Al Gora pochází je zřejmě z doby, kdy se na celý problém Y2K začalo teprve poukazovat. Naopak z doby, kdy už byl příchod roku 2000 doslova na spadnutí, pochází následující výrok japonského ministra zdravotnictví a sociální péče:

Všechny významnější japonské podniky jsou na rok 2000 připraveny - protože kdyby nebyly, už by bylo pozdě něco s tím udělat.

To je zajímavá ukázka specifického druhu logiky, jen nevím jak ji správně pojmenovat. Jeden anglický novinář, který k tomuto citátu připojil jako ilustraci japonskou vlajku, se ironicky zeptal: "to jejich slunce teprve vychází, nebo už zapadá"?

V jiné významné asijské zemi, konkrétně v Číně, se v dubnu 1999 na jedné tiskovce zeptali tamní ministryně informačního průmyslu Zhang Qi: "Jak velká část naší energetické soustavy by kvůli problému Y2K mohla zkolabovat?"

Odpověď byla jasná a stručná: Z rozhodnutí Státní rady energetická soustava nezkolabuje!

Privátní sektor neví, a tak investuje

Vraťme se ještě k privátnímu sektoru a k jeho přístupu k celému problému. Někde to vzali opravdu vážně a neváhali investovat do Y2K nemalé finance. Například taková AT&T začala poměrně brzy, a již v letech 1997 a 1998 na to vynaložila přes 500 milionů dolarů. Její tehdejší CEO C. Michael Armstrong to komentoval slovy:

"dostali na to neomezený rozpočet, a podařilo se jim ho překročit …"

Naopak profitovat na celém problému se rozhodla společnost Oracle, která si na svůj web vyvěsila reklamní banner se sloganem:

Za 60 dní dokáže ORACLE vyřešit problém, který vznikal plných 2000 let!

Byl rok 2000 už o 4 roky dříve?

Velmi zajímavý příspěvek k samotnému problému Y2K pochází z církevních kruhů. K problému se vyjádřil také i arcibiskup John Foley, který má u Svaté stolice na starosti "sociální komunikace", když řekl:

arcibiskup Foley

Se vší pravděpodobností měl rokem 2000 správně být rok 1996.

Důvodem má být skutečnost, že mnich, který ve středověku vypočítával kalendář odvozený od Kristova narozením, prý udělal chybu. Arcibiskup Foley, který od roku 1984 šéfuje také papežskému úřadu pro elektronická média, pak na adresu možných problémů s výpadky počítačů s přechodem na rok 2000 poznamenal:

"byla to boží prozřetelnost, že Dionysius Exiguus udělal tento čtyřletý omyl. Protože kdyby jej neudělal, byli bychom v pěkné bryndě. Takhle jsme aspoň měli čtyři roky na to, abychom se o vše postarali.

No , možná jsme na to měli celé 4 roky, ale stejně jsme všechno zase dělali až na poslední chvíli.

Generalita ex-post?

Problém Y2K, alias "štěnice tisíciletí", byl jistě vzácnou a neopakovatelnou příležitostí k vlastnímu zviditelnění. Drtivá většina těch, kteří této možnosti využili, tak učinila před ještě před samotným magickým datem 1.1.2000. Našli se ale i tací, kterým se podařilo "zviditelnit se" i po 1. lednu 2000, kdy už bylo jasné jak vše dopadlo.

Nemusíme přitom chodit daleko, stačí nám zůstat pěkně doma. U nás se problematice Y2K věnovala pozornost doslova na poslední chvíli, ale přeci jen - s nákladem 70 milionů Kč bylo například založeno Národní koordinační centrum, které mj. stihlo včas podat hlášení do Bruselu a tím získat potřebnou "čárku". Vedle toho samozřejmě probíhalo mnoho konkrétních aktivit v privátním i veřejném sektoru, které měly odvrátit možné následky problému Y2K. Nakolik byly tyto problémy reálné a závažné, co se skutečně mohlo stát nebýt těchto aktivit - o tom všem se ještě dlouho vedly učené disputace. Přesto se našli nejméně dva lidé, kteří ihned po magickém datu 1.1.2000 měli v celé věci naprosto jasno a ani sebemenší pochyby.

Jednalo se o tehdejšího premiéra Miloše Zemana a šéfa ODS Václava Klause. Oba účinkovali v novoroční televizní Sedmičce na TV Nova a měli možnost se pěkně "začerstva" vyjádřil k tomu, jak vše nakonec dopadlo. Mohli například poděkovat všem, kteří se postarali o eliminaci negativních dopadů, ať již za peníze vlastní či státní (náš stát vynaložil na řešení Y2K minimálně oněch 70 milionů na Národní koordinační středisko). Nebo mohli učeně polemizovat nad tím, zda vynaložené prostředky, publicita i pozornost médií byly adekvátní skutečnému rozsahu problému.

Místo učených disputací se ale oba vyjádřili následovně:

Zeman: "Prosím vás, to je humbuk počítačových softwarových firem, které si chtějí nakapsovat, a nic hrozného se nestane. Také se nic hrozného nestalo."

"Plně sdílím názor na bezvadný fór počítačových výrobců, kterým se podařilo vydělat miliardu dolarů tím, že si vymysleli problém počátku roku 2000. Byla to mimořádně úspěšná byznysovská klička," dodal Klaus.

Kdyby oba pronesli tyto výroky třeba o týden dříve, byli by možná slavní (jako úspěšní prognostici). Kdyby to řekli a zachovali se podle toho podstatně dříve, mohli být slavní i jako politici (kteří ušetřili státní peníze tím, že je nevynaložili na neexistující problém). Takto z toho bylo něco úplně jiného. Dost neslavné výroky …..

Příště se dostaneme k (ne)slavným výrokům o samotném Internetu.

---