 |
ATM - technologie která nezvítězila
ATM (Asynchronous Transfer Mode) je technologií, které se přisuzovala velká budoucnost. Měla ovládnout jak svět telekomunikací, tak i svět počítačových sítí. To se nestalo. ATM však nezmizelo v propadlišti dějin a žije dodnes, byť mnohem skromněji - jako jedna z mnoha technologií, které jsou na něco vhodné a na něco naopak vhodné nejsou.Myšlenek a nápadů na ovládnutí světa zná lidské historie opravdu nepřeberně. Již méně se ale ví, že "světovládné" snahy se objevily i ve světě telekomunikací, a to dokonce v kombinaci se snahou ovládnout i "sousední" svět datových přenosů a počítačových sítí a oběma těmto světům vnutil jediný společný přenosový mechanismus, který by pokryl veškeré jejich potřeby.
N-ISDN jako předstupeň k ATM
Prvním pokusem o světovládu ve světě telekomunikací i počítačových sítí byla technologie ISDN (Integrated Services Digital Network). Zrodila se ve světě telekomunikací, když se tento zamýšlel nad budoucími perspektivami klasické telefonní sítě. Podstatou ISDN je snaha "protáhnout" digitální způsob fungování veřejné telefonní sítě až ke koncovým uživatelům (proto "Digital Network"), a když už se tak stane, využít tuto síť i k poskytování dalších služeb. Ty by byly do této sítě "zakořeněny" tak hluboce, že by je bylo možné označit jako "integrované" (odsud také "Integrated Services" v názvu ISDN). Faktickým cílem ale nejspíše bylo to, aby si uživatel nekupoval pouze samotnou přípojku jako takovou, ale musel si k tomu přikoupit i takovéto "integrované" služby. Případná paralela k dnešním cenovým programům Českého Telecomu, který také uživateli neprodá jen čistou pevnou linku ale vždy také nějaké minimální hovorné, asi není zcela náhodná.
"Světovládné ambice" ISDN ale spočívaly v tom, že tato technologie, nabízející především přepojované okruhy o rychlosti 64 kbps, měla být poskytnuta i "světu počítačů" a měla uspokojit všechny jeho požadavky na přenosy dat. V době, kdy alespoň v lokálních sítích již kraloval Ethernet poskytující rychlost 10 Mbps, to byla vize značně šílená a po zásluze ztroskotala. Samotná technologie ISDN však neskončila v propadlišti dějin ale žila dál, byť nesrovnatelně skromnějším životem než si její propagátoři původně představovali.
Zajímavé je, že v nepříliš dávné době zažilo ISDN určitou renesanci. Nikoli ale jako náhrada Ethernetu či jiných "širokopásmových" přenosových technologií v lokálních sítích, ale jako technologie pro efektivnější využití již existující telefonní sítě pro potřeby připojování k Internetu. Díky tomu si našla své "místo na slunci", ze kterého je ale v dnešní době čím dál tím více vytlačována technologií ADSL.
ATM jako podklad pod B-ISDN
Nesmyslnost nápadu prosadit sítě ISDN do lokálních sítí, s jejich kanály 64 kbps, záhy došla i lidem ze světa telekomunikací. Ti zareagovali myšlenkou prohlásit klasické ISDN za "úzkopásmové" (N-ISDN, alias Narrowband- ISDN) a vytvořit podstatně rychlejší variantu, představující "vysokorychlostní" ISDN (B-ISDN, neboli Broadband ISDN). Důležité ale je, že širokopásmové ISDN již nemohlo fungovat nad klasickou telefonní sítí, byť plně digitální, protože tato neskýtala dostatek přenosové kapacity. Proto bylo nutné se poohlédnout po jiné možnosti, která by dostatek rychlosti dokázala nabídnout.
Je určitou tradicí světa telekomunikací, že místo přebírání již existujících řešení, která vymyslel někdo jiný, se zde trvá na vlastním řešení. Proto se také pro potřeby širokopásmového ISDN vymyslelo zcela nové řešení. Tím není nic jiného než technologie ATM (zkratka od: Asynchronous Transfer Mode).
Myšlenka širokopásmových sítí ISDN se posléze kamsi ztratila a dnes již se o ní vůbec nemluví. Technologie ATM to ale přežila a žije dále svým životem.
Dokonce se měla natolik k světu, že se stala druhým kandidátem na "světovládnou" přenosovou technologii, která měla vyhovět všech potřebám obou světů - světa telekomunikací i světa počítačových sítí. K tomu je vhodné dodat, že původní koncepce ATM pochází od organizace ITU-T (International Telecommunications Union-Telecommunication Standardization Sector), dříve známé jako CCITT. Tato organizace přitom navrhla ATM jako řešení pro oblast veřejných sítí (tj. spíše sítí WAN a MAN, ale nikoli sítí lokálních, alias LAN). Teprve později převzalo vývoj ATM a jeho standardizaci sdružení ATM Forum. To rozšířilo cílové prostředí pro nasazení ATM i na privátní sítě (a sítě lokální, neboli sítě LAN).