Telekomunikace na Invexu 2001

Účast telekomunikačních operátorů na letošním Invexu, který je prvním po otevření trhu 1. ledna 2001, mi připadá v mnohém symbolická pro stav liberalizace v naší zemi. Zatímco největší mobilní operátoři oslovují firemní zákazníky v decentním prostředí svých stánků a soukromé osoby lákají na uřvané pouťové atrakce, ty největší z nově nastoupivších alternativních operátorů prakticky není vidět. Důvod je prostý – široké veřejnosti ještě nemohou nic nabízet, a k oslovení firemních klientů raději volí jiné a efektivnější metody než honosné stánky na předraženém Invexu.

Přehlédnout naopak nelze stánek Českého Telecomu, který skromností příliš neoplývá. Když jsem na něm hledal nějaké zásadnější novinky, našel jsem pouze nabídku aplikačních služeb – důsledek to promyšlené investice Telecomu do společnosti ASP1000, která se tímto perspektivním druhem podnikání, s velkou návazností na odbyt telekomunikačních služeb, aktivně a úspěšně zabývá.

Co jsem na stánku ČTc naopak nenašel, je něco o ADSL. Čtyřměsíční pilotní projekt, který měl otestovat použití ADSL v praxi, začal v červenci a měl by tedy končit ke konci října. Očekával jsem proto, že právě na Invexu Telecom s velkou slávou představí své ADSL služby a oznámí jejich plošnou dostupnost i cenu. Nestalo se. Zrušena byla dokonce i předem plánovaná tiskovka Českého Telecomu, která se ještě v den svého původního konání objevovala na materiálech rozdávaných v tiskovém středisku.

Co zaznělo na telekomunikačním fóru?

O telekomunikacích se nakonec asi nejvíce mluvilo v rámci doprovodného programu, konkrétně na akci "Telekomunikační fórum", která proběhla hned v pondělí ráno, těsně před oficiálním zahájením letošního Invexu. V kongresovém sále hotelu Holiday Inn se sešel výkvět celého našeho světa telekomunikací, a jak jsem již naznačil ve včerejším článku o "konvergovaných politikách", celé jednání se neslo v duchu očekávané konvergence světa telekomunikací a světa "informační společnosti".

Jako první zde vystoupil zástupce světa budujícího informační společnost, ministr Karel Březina. Přítomným kapitánům našich telekomunikací se jal popisovat, jak vláda svěřila mnohamiliardové budování jednotné telekomunikační infrastruktury státní správy do rukou jednoho konkétního operátora (Českého Telecomu), bez jakéhokoli výběrového řízení. Pan ministr se ani nesnažil vylíčit pohnutky, které vládu vedly k přímému oslovení jednoho konkrétního subjektu a vše přednesl jako prosté konstatování faktů. Připadlo mi to jako úplný políček představám o liberalizaci trhu a deklarovanému zájmu zvyšovat konkurenci v oblasti telekomunikací.

Své exposé o budování jednotné komunikační infrastruktury státní správy ministr Březina zopakoval ještě při dalších dvou příležitostech, před jiným publikem. Vždy to ale vyznívalo stejně, jako prezentace úspěchu kterého bylo dosaženo – s tím, že podle osobního názoru pana ministra to mělo být uděláno již dávno. Nic proti potřebě jednotné komunikační infrastruktury a jejímu naplnění, ale bylo opravdu nutné řešit vše oslovením jediného subjektu (a tudíž apriorním vyloučením všech ostatních), s dosti zásadními důsledky pro postupující liberalizaci našeho telekomunikačního trhu? Původní představa, vyjádřená ještě ve Státní informační politice a rozpracovaná v Koncepci budování ISVS, byla přitom přesně opačná – Státní informační politika požaduje, aby tato infrastruktura byla otevřená a nebyla výlučně vázána na žádnou konkrétní firmu a její technologie. Koncepce budování ISVS pak vycházela z představy, že stát si vytvoří vlastní agenturu, která bude zastřešovat budování a provoz takovéto infrastruktury, a ne že vše svěří externímu subjektu na bázi úplného outsourcingu.

Výzva ke spolupráci s veřejností

S aktuální výzvou na Telekomunikačním fóru vystoupila náměstkyně ministra dopravy a spojů Gurlichová. Ta požádala přítomné zástupce odborné veřejnosti o spolupráci na nové telekomunikační legislativě, kterou zřejmě budeme muset přijmout ještě před naším vstupem do EU. V samotném EU totiž dokončují zcela nový regulační rámec telekomunikací a od kandidátských zemí se očekává, že než se stanou členskými, tento nový rámec do své národní legislativy zapracují.

Ještě před určitým časem, na jedné besedě s novináři, jsem se ptal přímo ministra Jaromíra Schlinga, zda takováto harmonizace našeho regulačního rámce s novým evropským rámcem bude vyžadovat zcela nový telekomunikační zákon. Jeho odpověď tehdy byla záporná, že prý náš platný zákon je dostatečně moderní a změny nejsou tak zásadní, takže postačí jen novela telekomunikačního zákona. Z invexového vystoupení paní Gurlichové jsem si odnesl dojem, že měla na mysli zcela nový telekomunikační zákon.

Náměstkyně Gurlichová se zmínila ještě o jedné zajímavé věci. Její ministerstvo prý připravuje do vlády materiál na podporu konkurence na telekomunikačním trhu, který by měl ukázat jak napravit stávající omezení v této oblasti. Nic bližšího o povaze a obsahu připravovaného materiálu nezaznělo, jen to, že by měl být plně zveřejněn. Spolu se snahou sloučit telekomunikační a informační politiku (viz včerejší článek) by to mohlo být zajímavým blýskáním na lepší časy – doufejme tedy, že se vše vyvine ve prospěch liberalizace a hlavně ku prospěchu uživatelů informačních a telekomunikačních služeb.

Co říká předseda ČTÚ?

Na Telekomunikačním fóru vystoupil i předseda Českého telekomunikačního úřadu David Stádník, který se vyjádřil k některým aktuálním otázkám. Shrnul například současnou představu o udělování licencí na mobilní sítě třetí generace: vláda svým usnesením rozhodla, že licence budou prodány jen tři, a celý proces jejich prodeje, který fakticky startuje odznovu, má skončit do 30. listopadu 2001. V pátek minulý týden zasedal na ČTÚ řídící výbor, který příslušným způsobem upravil zadávací dokumentaci. Podle ní dostanou stávající operátoři v prvním kole nabídku na odkoupení licencí, a pokud ji budou akceptovat (termín je do konce října), licenci získají. Pokud ne, postoupí licence do druhého kola, kde se bude prodávat formou aukce přístupné i dalším zájemcům. Tato aukce by měla skončit do již zmiňovaného konce listopadu. To je pořádný fofr.

Hotové je prý na ČTÚ další cenové rozhodnutí, tentokráte o audiotextových službách. Jeho vydání by mělo následovat v nejbližších dnech.

Naopak v nedohlednu se zdá být rozhodnutí ČTÚ ohledně propojovacích poplatků mezi pevnými sítěmi a sítěmi mobilními. Zde předseda Stádník neuvedl žádný pravděpodobný termín, a naopak si postěžoval, jak je tato záležitost komplikovaná a jak firmy jeho úřadu nedodávají dostatečně úplné podklady, zejména pokud jde o jejich skutečné náklady.

Stejně tak se předseda Stádník explicitně nevyjádřil k dalším otevřeným otázkám, například k žádosti alternativních operátorů o opravu chyb v již vydaném rozhodnutí o propojovacích poplatcích při volání do Internetu. Jak jsem byl teprve dodatečně upozorněn, v tomto rozhodnutí je ještě jedna závažná nelogičnost, které jsem si původně nepovšimnul. Jde o to, že rozhodnutí stanovuje maximální ceny za propojení, které operátor na straně volajícího má platit operátorovi na straně volaného (na straně ISP). Z logiky věci by ale mělo jít o ceny minimální – takto může Telecom nabízet alternativním operátorům stejně nízké ceny (propojovací poplatky) jako doposud, s tím že rozhodnutí ČTÚ vyhovují, neboť jsou menší než předepsané maximum.

Předseda Stádník se nevyjádřil ani ke kauze Český Telecom vs. GTS, která skončila u soudu (fakticky má jít o napadení rozhodnutí jeho úřadu, které těmto dvěma subjektům nadiktovalo jejich propojovací dohodu). Jako důvod uvedl to, že jeho úřad nemá k dispozici obsah žaloby podané k soudu.