Nicolas Negroponte: Digitální svět (recenze českého vydání)

Nicolas Negroponte není spisovatelem. Je vědcem, který šéfuje prestižní Media Laboratory (laboratoři médií) na ještě prestižnější univerzitě MIT (Massachussets Institute of Technology), kde se zabývá vzájemným vztahem člověka a moderních technologií. Za svůj život dosud napsal jen jednu jedinou knihu, a to právě recenzovaný "Digitální svět", v anglické originále "Being Digital". Napsal ji a vydal již před šesti lety, což je ve světě počítačů téměř prehistorie. Přesto ale jeho kniha neztratila nic na své aktuálnosti - změnilo se jen nemnoho "číselných parametrů", aktuálně opravených překladatelem. Vše ostatní zůstalo a platí dodnes.

Jak je ale něco takového vůbec možné? Částečně je to tím, že Nicolas Negroponte se již v době psaní zabýval věcmi, které se teprve s postupem času začaly stávat běžnou realitou. Především je to ale tím, že dokázal velmi dobře oddělit od sebe to, co vyplývá z aktuálního stavu technologických možností (a co se tudíž velmi rychle mění), a to co naopak vyplývá z lidských vlastností, stavu společnosti a společenských vztahů, a co se tudíž mění podstatně pomaleji. I po šesti letech pak stačilo překladateli aktualizovat, formou poznámek pod čarou, některé konkrétní údaje, například o počtu uživatelů Internetu či o přenosových rychlostech dosahovaných telefonními modemy. Na samotném obsahovém sdělení, které autor knihy předkládá svým čtenářům, se ale za celých šest let prakticky nic nezměnilo.

Navíc jde o knihu, kterou Nicolas Negroponte nepsal jako vědecké pojednání, nýbrž jako inspirující text pro nejširší čtenářskou obec, včetně naprostých laiků. Napsal ji srozumitelně a čtivě, tak aby nevyžadovala žádné předchozí vědomosti. Přitom prokázal, že má vzácný dar psát i o těch nejsložitějších věcech jednoduše a srozumitelně, aniž by přitom sklouznul k povrchnosti či bagatelizaci. Právě naopak, z celé knihy a hloubky zde prezentovaných myšlenek doslova čiší jeho vysoká odborná erudice i zkušenosti člověka, který byl "poblíž" snad všech významnějších objevů celého novodobého světa počítačů.

Celkově kniha není žádným "narýsováním budoucnosti", která nutně musí přijít tak jako tak, ať chceme nebo nechceme. Jde spíše o vizi jednoho konkrétního člověka, vysoce kvalifikovaného vizionáře, který nám ji předkládá jako určitou nabídku. Budeme ji chtít realizovat?

Kniha "Digitální svět" má tři hlavní části. První z nich se zabývá samotnou podstatou digitálních technologií, druhá rozhraním mezi člověkem a počítači, a konečně třetí popisuje důsledky digitálních technologií na každodenní lidský život

První část má příznačný název "Bity jsou bity" a je srozumitelným výkladem technologických základů. Tedy výkladem toho, co jsou zač digitální technologie, jaké mají přednosti a jaké skýtají možnosti, například pokud jde o zbavení se závislosti na hmotné podobě a na restrikcích, které z toho vyplývají. Autor vše vysvětluje na rozdílu mezi nehmotnými bity, tolik charakteristickými pro nový digitální svět, a hmotnými atomy, které jsou základem dosavadního světa a drtivé většiny našich "hmotných" aktivit. Čtenáře seznamuje i se základními principy fungování digitálního světa, které se týkají přenosu bitů, resp. dat i práce s informacemi, zabývá se potenciálem optických vláken, významem komprese, způsobem distribuce a přístupu k datům, možnostmi multimédií a mnoha dalšími aspekty. Nezapomíná ani na ekonomické aspekty práce s informacemi.

Druhá část knihy s názvem "Rozhraní" je věnována především vzájemnému vztahu člověka počítačů. Autor se zde samozřejmě zabývá i tím, co je dnes chápáno jako "uživatelské rozhraní". Zde dospívá k názoru, že budoucí počítače budou se svými uživateli spíše mluvit než si dopisovat přes obrazovku a klávesnici (tj. půjde o hlasové ovládání a rozpoznávání řeči). Především ale zastává názor, že počítače se musí přizpůsobovat člověku (zatímco dnes je to stále spíše naopak), a to dokonce podstatně více, než dnes předpokládáme. Řešení vidí autor v roli jakýchsi "digitálních komorníků", kteří budou dobře znát svého pána (uživatele), budou seznámeni s jeho zvyky a obyčeji, a budou schopni interpretovat jeho pokyny a povely i v kontextu těchto svých znalosti.

Konečně třetí část knihy se zabývá tím, jaký bude život lidí ve společnosti která plně využívá možností digitálních technologií. Díky technologickým možnostem bude vše vysoce personalizováno a poskytováno především na základě poptávky (on demand). Díky virtuální realitě a rozvinutým telekomunikacím zmizí geografické a časové vzdálenosti, mezilidská komunikace bude více asynchronní (každý bude komunikovat tehdy, když se to nejvíce hodí právě jemu) a změní se i mnoho dalších aspektů našeho života, včetně způsobu jakým se učíme, jak se bavíme i jak odpočíváme. Kolem nás se budou vyskytovat různé inteligentní spotřebiče, jako například chytré kávovary či ledničky, a počítače budeme moci nosit i na sobě (a bavit se s nimi hlasem).

V celé knize "Digitální svět" najdete mnoho podnětných myšlenek, které rozhodně neztratily nic ze své aktuálnosti a pravdivosti. Jednou z nich je například úvaha nad tím, jak vlastně zpoplatňovat data (resp. bity). Dosavadní způsob, založený na časové tarifikaci, autor zavrhuje jako přežitek původního světa atomů, a stejně tak zavrhuje i zpoplatňování podle objemu přenesených dat - z toho důvodu, že zdaleka ne všechny byty jsou si "rovny" ve smyslu své hodnoty pro příjemce. Řešení vidí spíše ve zpoplatňování v závislosti na významu dat resp. bitů, což fakticky znamená zpoplatňování podle charakteru poskytovaných služeb. Před 6 lety to nejspíše byla velmi revoluční myšlenka, zatímco dnes se již rýsuje dosti zřetelně jako nezbytnost.

Jinou zajímavou úvahou je autorovo přesvědčení o tom, že zbytečně moc sázíme na přenosový potenciál bezdrátových technologií, který jsou značně omezený proti přenosovému potenciálu optických vláken. Za správné autor považuje využití bezdrátových přenosových technologií pouze tam, kde je to nutné kvůli mobilitě, zatímco všude jinde by měla být využita optická vlákna. Dokonce to lapidárně shrnuje do sloganu "co je dnes v zemi, mělo by jít vzduchem, co je ve vzduchu, mělo by jít do země". Tuto jeho myšlenku jiná známá osobnost (George Gilder) označila jako "Negroponteho výměnu".

Tyto dva příklady jsou jen malou ukázkou myšlenek, které v knize najdete. Každého čtenáře nejspíše zaujmou jiné myšlenky, ale každý si zde určitě přijde na své.

Celá kniha "digitální svět" od Nicolase Negroponta je od začátku až do konce doslova prodchnuta optimismem svého autora, který se snaží vidět především kladné přínosy digitálních technologií a mlčky předpokládá pozitivní snažení lidí při jejich využívání. Pravdou ale je, že vše může mít i svou odvrácenou stranu. Jsou-li digitální technologie především nástrojem, mohou přinést i nová nebezpečí, úskalí či přímo ohrožení a dostat se do rukou lidí, kteří nemají až tak čestné a kladné úmysly. Kvůli tomu sice není třeba propadat beznaději a skepsi, ale na druhou stranu je vhodné přemýšlet i o těchto aspektech - například o bezpečnosti v digitálním světě, o otázkách soukromí, o otázkách ochrany osobních údajů atd. Této problematice se však autor příliš nevěnuje.

Navíc je zde ještě jeden velmi významný aspekt, kterému autor očividně nepřikládá velký význam (což je podle mého názoru chyba). Jde o to, že celý "svět atomů" má obrovskou setrvačnost a díky nástupu "světa bitů" přijde o mnoho ze své výlučnosti, ze svých privilegií i ze zdrojů výnosů a zisků. Vzdá se jich snad dobrovolně? Určitě ne, určitě se bude snažit vývoj dějin zvrátit, a určitě se mu to nakonec nepodaří - ale cesta pokroku může být ještě složitá a bolestná.

Kniha "Digitální svět" autora Nicolase Negroponta, která právě vychází v české verzi v nakladatelství Management Press, rozhodně stojí za přečtení každému, kdo se zajímá o naši "digitální budoucnost". Stojí dokonce ne za jedno, ale za několik přečtení - věřím že se tak jako já budete ke knížce opakovaně vracet a znovu si ji vychutnávat, znovu v ní nacházet nové, zajímavé a podnětné myšlenky i zdroje k úvahám. Třeba se nemusíte s autorem vždy ve všem ztotožnit, ale rozhodně stojí za to se seznámit s jeho názory, zkušenostmi i pohledem na svět.

O vynikající český překlad celého díla se postaral Petr Koubský, který také opatřil české vydání knihy řadou poznámek pod čarou. Ty jednak aktualizují některé současné "technologické parametry", které se od doby napsání knihy přeci jen změnily, a dále uvádí českého čtenáře do zahraničních realit, nutných k pochopení určitých pasáží textu.

• České vydání knihy, Management Press
• Anglické vydání, včetně plného textu některých částí knihy
• Životopis autora