Jak roste český Internet?

Kvantifikovat něco tak složitého a různorodého, jako je dnešní Internet, je opravdu tvrdým oříškem. Vždyť kolik existuje nejrůznějších statistik, které poskytují opravdu diametrálně odlišné výsledky. Příčina je nejčastěji v tom, že takovéto statistiky měří, počítají či jinak vyhodnocují různé věci, a výsledná čísla pak samozřejmě nelze směrodatně porovnávat. Stejně tak má vliv i konkrétní metodika, použitá při měření či počítání.

Proto největší vypovídací hodnotu zřejmě mají výsledky opakovaných měření, prováděných po několik let vždy se stejnou metodikou. Ta samozřejmě je zatížena určitou chybou, projevující se zkreslením absolutních čísel, ale srovnání výsledků za více let by mělo poměrně dobře vypovídat o trendech, ke kterým dochází.

Co naměřil Acron?

Také letos, podobně jako před 3 lety, probíhalo měření firmy Acron Communications, založené na mechanismu cookies. V zásadě se tím měří počet unikátních instalací webových browserů, což lze chápat jako určitou aproximaci počtu unikátních uživatelů Internetu - pokud někdo používá více počítačů, případně více různých instalací browserů, pak je započítán vícekrát. Pokud naopak více lidí používá jednu a tutéž instalaci browseru (střídají se u jednoho počítače a používají jeden uživatelský účet), pak jsou všichni započítáni jako 1 uživatel. Výsledné absolutní počty proto mohou být "ujeté" jedním či druhým směrem, ale jejich meziroční srovnání by mohlo být od těchto zkreslujících vlivů do značné míry oproštěno.

To, co letos Acron naměřil (podrobnosti zde) , bylo v porovnání se stejným obdobím loňského roku o 68 procent větší. V porovnání s předloňským rokem pak byly naměřené hodnoty větší dokonce o 228 procent.

Co z toho vyplývá? Pouze to, že počet unikátních instalací browserů meziročně vzrostl o 68 procent (a za dva roky o 228 procent). S jistým zamhouřením oka to ale můžeme vztáhnout i na počty uživatelů těchto browserů, resp. na "brouzdající" uživatele Internetu.

Existují ale ještě nějaká jiná věrohodná měření, která by umožňovala podobné srovnání meziročních nárůstů (a přitom se zbavila své absolutní chyby)?

Co říká hostcount?

Jedním z kandidátů je tzv. hostcount, neboli měření počtu dostupných uzlů (k nalezení např. zde). Meziroční nárůst zde vychází na cca 24 procent (březen 2001 vs. březen 2000), a za dva roky na cca 84 procent (březen 2001 vs. březen 1999).

Zde je ale nutné zdůraznit, že hostcount měří pouze uzly dostupné z veřejného Internetu (a počítá jen ty v doméně .cz), a nezaznamená uzly schované v privátních sítích za firewally. Přitom k velké části růstu dochází právě v sítích schovaných za firewally, proto jsou zde naměřená procenta významně zkreslena směrem dolů.

Zajímavé je i jiné srovnání. V poslední době se totiž v rámci hostcountu měří i počet uzlů, jejichž symbolická doménová jména začínají na WWW. U takových uzlů je pak vysoká pravděpodobnost, že jde o WWW servery (samozřejmě ale existují i takové www servery, které mají jiné adresy a nejsou tak započítány). No a zde došlo k meziročnímu nárůstu (březen 2001 vs. březen 2000) o cca 82 procent.

Opět ale pozor na to, že něco jiného je počet WWW serverů, hostitelských počítačů a uživatelů (resp. instalací browserů).

Jak jsou vybaveny naše domácnosti?

V rámci akce BMI jsou tradičně publikovány i výsledky různých průzkumů, resp. statistických šetření, realizovaných vždy na určitém vzorku celé populace či populace internetové. Vesměs se ale jedná pouze o úryvky (zajímavosti) z průzkumů, realizovaných buďto plně na zakázku pro konkrétního klienta nebo alespoň jsou alespoň prodávány.

Z toho, co letos "pustila" agentura DEMA, je zajímavé například vybavení počítači, připojením k Internetu a mobilními telefony v celé populaci. Konkrétní čísla uvádí následující tabulka:

Elektronické bankovnictví

Poměrně velká pozornost byla v letošním roce věnována průzkumům v oblasti bankovnictví a nakupování on-line. Například již zmiňovaná agentura DEMA se ptala lidí, zda chození do banky se stává přežitkem. Z odborné veřejnosti si 59 procent lidí myslí že ano, z celé veřejnosti si totéž myslí 44 procent (zbytek do 100 procent pak zastává opačný názor). Výrazná je i závislost na postavení - v rámci odborné veřejnosti jsou o přežitku chození do banky podstatně více přesvědčeni lidé na vyšších řídících funkcích, a s nižším postavením toto přesvědčení klesá. Asi je to docela logické.

Agentura Markent zase zkoumala zájem o elektronické bankovnictví v závislosti na geografické lokalitě (je o něco málo větší v Praze než v celých Čechách, cca o 4 procenta, a o další 4 procenta větší než na Moravě). Větší míru zájmu o elektronické bankovnictví podle výsledků Markentu také vykazují lidé s vyššími příjmy, a s poklesem měsíčních příjmů zájem dosti rapidně klesá, ale u nejnižších příjmových kategorií (pod 10 tisíc měsíčně na domácnost) zase poněkud roste.

Pokud jde o hlavní výhody el. bankovnictví, zde jsou mezi uživateli Internetu nejvíce vnímány:

• pohodlnost (neomezený přístup odkudkoli): 78 % respondentů vnímá jako významné
• nízké poplatky: 64%
• rychlý převod peněz: 62 %
• snadná kontrolovatelnost transakcí: 37 %

Celkově pak podle průzkumu z března t.r. vykazuje zájem o el. bankovnictví na 55 procent uživatelů Internetu, zatímco v loňském roce to bylo jen 42 procent, ale v roce 1999 zase 46 procent (tj. v roce 2000 došlo k určitému poklesu, který by snad mohl být i na úrovni statistické chyby ale spíše odráží určitou změnu v chování a preferencích uživatelů).

V následné diskusi nad těmito výsledky zazněl docela zajímavý názor, opírající se o výsledek průzkumů - že uživatelé Internetu se ani tak neobávají nízké bezpečnosti samotných on-line transakcí, jako spíše zneužití svých dat (resp. osobních údajů), a u bank konkrétně se rozhodují podle celkové reputace bankovní instituce jako takové.