Least cost routery

Až bude i u nás existovat možnost volby operátora, budou i jednotliví uživatelé pevných telefonů moci optimalizovat své náklady alespoň u dálkových hovorů. Na rozdíl od firemních uživatelů však nebudou moci naprogramovat své pobočkové ústředny tak, aby za ně vybíraly vždy tu nejvýhodnější variantu. Budou tedy muset sami a pokaždé vždy znovu složitě přemýšlet a kalkulovat, co je pro ně nejvýhodnější?

Na pomoc naštěstí dokáže přijít technika. Pro ni totiž není až tak těžké soustředit potřebnou inteligenci do nenáročného a tudíž i relativně laciného zařízení, které zajistí vše potřebné. Jde o zařízení označované (v angličtině) jako tzv. least-cost router, což v doslovném překladu znamená "směrovač hledající nejnižší cenu". Takovéto zařízení pak lze jednorázově naprogramovat (na základě tarifních programů jednotlivých operátorů), tak aby samo dokázalo přijímat potřebná rozhodnutí ve prospěch volajícího a také je realizovat (vkládat do volaného čísla takové sekvence prefixů, aby se zajistila korektní volba operátora).

Různé tarify od téhož operátora

Zajímavé možnosti úspor pro volající vyplývají i z existence různých tarifů jednoho a téhož operátora. Nejde přitom jen o různé tarify v závislosti na různé denní či noční hodině, či různé tarifní programy (tzv. balíčky), založené na různé kombinaci měsíčního paušálu a minutového hovorného.

Zdrojem úspor mohou být i rozdílné tarify téhož operátora založené na různých způsobech vedení dálkové části hovoru. Zde totiž připadá v úvahu přenos dat na větší vzdálenosti v datové podobě prostřednictvím datových sítí. První vlaštovkou v ČR byl tarif Paegas Internet Call, nabízený uživatelům v síti Paegas při volání do zahraničí - obecně výrazně laciněji než identický hovor, vedený tradičním způsobem po tradiční telefonní síti. Dnes nabízí obdobné "datové tarify" také Eurotel (jako službu NetCall) i Český Telecom (jako službu X Call). Ve všech případech musí volající zařadit do volaného čísla vhodný prefix, a jen tímto dosáhne poměrně zajímavého zlevnění dálkového hovoru oproti situaci, kdy tento prefix nepoužije (a hovor je veden tradiční cestou).

Pro správné pochopení této možnosti je dobré si alespoň naznačit, z čeho pramení její výhodnost. Ta vychází ze skutečnosti, že tradiční telefonní sítě jsou dimenzovány "pro nejhorší případ" (neboli pro maximální možnou zátěž), což je ale v praxi dosti nákladné. Kromě toho tyto sítě účtují svým uživatelům podle toho, kolik toho pro ně vyhrazují (jak velkou kapacitu), bez ohledu na to, jak je to skutečně využíváno. V praxi to znamená například to, že platíte i za dobu, po kterou během hovoru mlčíte. Naproti tomu datové sítě jsou zpoplatňovány obecně v závislosti na tom, co je skutečně využito (tj. za mlčení neplatíte, protože v této době se nic nepřenáší). Navíc datové sítě dokáží být výrazně efektivnější i díky tomu, že jsou dimenzovány na průměrný případ, a nikoli na nejhorší možný případ (na největší možnost zátěže). Tato jejich vlastnost sice přináší výrazné ekonomické výhody, ale na druhé straně může způsobovat i určité komplikace - datové sítě totiž nedokáží garantovat kvalitu přenosu, právě kvůli tomu že nejsou dimenzovány na nejhorší případ a při větším souběhu musí všechny požadavky krátit (navíc rovnoměrně, protože mezi nimi obvykle nedokáží rozlišit ty, které by měly mít přednost). To se pak v praxi může projevit určitým zhoršením kvality přenosu i případnými výpadky.

Jsou ještě další možnosti

Ještě další zajímavé možnosti jak šetřit na hovorném nabízí situace, kdy je možné ovlivnit i volané číslo, resp. způsob připojení volaného účastníka. V takovém případě může být výhodnější nahradit v ČR meziměstské volání mezi dvěma pevnými telefony voláním mezi dvěma mobilními telefony, protože naši mobilní operátoři vůbec neznají meziměstské hovory (v celé ČR se volá za jeden tarif, tedy "místně").

Další plejádu možností pak mají firemní uživatelé, kteří potřebují volat z jedné své pobočky (vybavené vlastní pobočkovou ústřednou) do jiné pobočky, opět vybavené vlastní pobočkovou ústřednou. V takovém případě totiž připadá v úvahu i propojení těchto ústředen prostřednictvím privátní datové sítě, případně i prostřednictvím veřejného Internetu. Stejně tak zde připadají v úvahu i další řešení na bázi tzv. IP telefonie - ale to by již bylo na samostatné a delší povídání.