X.25

PDN (VDS)

Přenosové sítě, budované ve světě spojů, jsou obvykle koncipovány tak, aby vyhověly potřebám přenosu hlasu. Přesto je ale uživatelé ze světa počítačů využívají pro potřeby přenosu dat, nebo si za tímto účelem zřizují vlastní datové sítě. Svět počítačů následně zareagoval na potřebu datových přenosů, a to tím, že začal sám nabízet přenosové sítě uzpůsobené potřebám těchto přenosů, a to na veřejné bázi - tedy jako službu určenou nejširší veřejnosti. Odsud také pochází obvyklé označení takovýchto služeb: jde o tzv. veřejné datové sítě (VDS, anglicky Public Data Network).

 

PSDN (Packet Switched Data Network, paketová VDS)

přenosová síť, nabízející služby spočívající v přenosu dat, bývá nejčastěji založena na principu přepojování paketů (packet switching). Tedy na myšlence, že data jsou přenášena po blocích (paketech), prostřednictvím sdílené a nikoli vyhrazené přenosové kapacity. Podle toho je pak také příslušná veřejná datová síť označována jako "paketová VDS" (PSDN). Může však existovat i veřejná datová síť založená na principu přepojování okruhů, které je obvyklé u přenosů hlasu a obrazu - pak se jedná o tzv. komutační VDS (CSDN, Circuit Switched data Network).

 

Recommendation X.25 (doporučení X.25)

Skutečnost, že svět spojů nabízí přenosové služby spočívající v přenosu dat ještě nemusí znamenat, že za tímto účelem jsou vybudovány samostatné sítě sloužící jen tomuto účelu. Může to tak být, ale nemusí - veřejná datová síť může sama být jen nadstavbou nad již existující přenosovou sítí sloužící jiným účelům, nebo může být skutečně samostatnou sítí. Zákazníkovi, který ji využívá, do toho koneckonců nic není, protože on si kupuje pouze službu (spočívající v přenosu dat), a podle filosofie světa spojů je čistě na poskytovateli této služby, jak ji zajistí. Právě z této filosofie pak vychází doporučení X.25, které je standardem světa spojů, definujícím chování veřejných datových sítí: definuje způsob, jakým se takováto veřejná datová síť "tváří" směrem ke svému uživateli, a jak tento uživatel se sítí komunikuje. Naopak neříká nic o tom, jak takováto veřejná datová síť funguje uvnitř. Doporučení X.25, pocházející od hlavní standardizační organizace světa spojů (CCITT, dnes ITU-T), tak skutečně říká pouze to, že komunikace mezi uživatelem a nejbližším vstupním bodem veřejné datové sítě probíhá na paketovém principu, a definuje přesná pravidla této komunikace. Názorným příkladem by mohlo být připodobnění veřejné datové sítě k obláčku, o jehož interní struktuře a interním způsobu fungování není nic známo, přičemž samotné doporučení X.25 definuje pouze chování výstupů z toho obláčku.

 

DTE (Data Terminal Equipment)

svět spojů si vytvořil také vlastní specifickou terminologii, kterou se snažil vnutit světu počítačů, a kterou samozřejmě použil i v doporučení X.25: zařízení, které se připojuje k "obláčku" veřejné datové sítě, je v terminologii X.25 označováno jako zařízení DTE (Data Terminal Equipment). Naše spojařská terminologie nezůstala pozadu, a zavedla český ekvivalent KZD (od: "Koncové zařízení datového okruhu", někdy jen "Koncové datové zařízení"). V praxi jde buď o počítač, nebo o jednoúčelový terminál.

 

DCE (Data Circuit Equipment)

protipólem k zařízení DTE, neboli tím, co vytváří nezbytný výstup z "obláčku" veřejné datové sítě, je zařízení označované terminologií X.25 jako DCE (Data Circuit Equipment). V češtině pak k tomuto termínu odpovídá termín UZD (Ukončující zařízení datového okruhu). Doporučení X.25 pak je standardem, který definuje vzájemnou komunikaci mezi zařízeními DTE a DCE, a to na paketovém principu.

 

X.25 at Layer 3 (The Packet Layer)

Doporučení X.25 vzniklo ještě v době, kdy neexistoval sedmivrstvý model ISO/OSI. Časová souslednost zde byla spíše opačná: nejnižší vrstvy ISO/OSI byly navrženy právě po vzoru doporučení X.25, tak aby veřejné datové sítě na bázi X.25 mohly být použity jako základ pro sítě ISO/OSI. Jde přitom o tři nejnižší vrstvy, po řadě fyzickou, linkovou a síťovou. Doporučení X.25 přitom již zavádí některé základní pojmy, které se úspěšně používají dodnes: například bloku dat, který se přenáší na úrovni síťové vrstvy, říká paket (anglicky: packet). Bloku dat, který je přenášen na úrovni linkové vrstvy, říká rámec (anglicky: frame).

 

Virtual Channel (Virtuální kanál)

paketový charakter komunikace mezi zařízeními DTE a DCE je podle doporučení X.-25 zásadně řešen jako spojovaný - tedy ve formě virtuálních kanálů, počítajících s navazováním a následným rušením spojení. Tato spojení (resp. virtuální kanály) přitom vedou skrz veřejnou datovou síť od jednoho zařízení DTE k jinému zařízení DTE. Jde přitom o kanály, které mohou být tzv. stálé (permanentní, PVC, Permanent Virtual Channel), existující trvale v čase, nebo pouze dočasné, zřizované až na základě momentální potřeby (jako tzv. komutované virtuální okruhy, SVC, Switched Virtual Circuits).

 

PAD (Packet Assembler/Disassembler)

jestliže doporučení X.25 předpokládá paketový způsob komunikace mezi počítačem či terminálem (zařízením DTE) a vstupním bodem do veřejné datové sítě (zařízením DCE), pak to znamená, že toto doporučení vyžaduje určitou minimální inteligenci od připojených zařízení (mj. na sestavování a zpětné "vybalování" datových paketů). Tu mají v dostatečné míře zařízení charakteru počítačů, ale nikoli už zařízení povahy znakových terminálů, která jsou zvyklá jen na asynchronní komunikaci znak po znaku. Pro připojení takovýchto terminálů jsou pak určena zařízení, která nahrazují paketově orientovaná zařízení DCE na výstupu z VDS, a komunikují směrem "ven" asynchronně, na znakové úrovni - takže k nim pak lze připojit i zmíněné "hloupé" terminály neschopné komunikovat paketovým způsobem.

 

Tripple X (X.3, X.28, X.29)

na doporučení X.25 úzce navazuje celá řada dalších doporučení, z nichž tři se bezprostředně týkají fungování zařízení typu PAD (a dohromady se tato tři doporučení neformálně označují jako "trojité X", neboli tripple X). Jde o doporučení X.3, X.28 a X.29.

 

Recommendation X.3 (Doporučení X.3)

definuje parametry zařízení PAD - například rychlost, s jakou komunikuje s připojeným znakovým terminálem, zda tomuto terminálu poskytuje či neposkytuje tzv. lokální echo apod.

 

Recommendation X.28 (Doporučení X.28)

definuje způsob komunikace mezi terminálem a zařízením PAD. Toto doporučení nutně musí počítat s komunikací znakového charakteru (tedy: znak po znaku), a umožňuje i "hloupému" znakově orientovanému terminálu určitým způsobem ovlivňovat zařízení PAD (pokud toho je schopno).

 

Recommendation X.29 (Doporučení X.29)

definuje způsob komunikace mezi zařízením PAD na jedné straně, a zařízením DTE na straně druhé (přičemž toto zařízení DTE se nachází na druhé straně "obláčku" veřejné datové sítě). Komunikace mezi těmito dvěma zařízeními již prochází skrz veřejnou datovou síť (pomocí vhodného virtuálního okruhu, navázaného mezi DTE a PAD), a je realizována na paketovém principu.

 

V dnešní době jsou sítě na bázi doporučení X.25 stále ještě používány, ale samotná technologie vycházející z tohoto doporučení je považována za nepříliš perspektivní. Důvodem je zejména skutečnost, že jde o řešení vyvinuté poměrně dávno, v době kdy přenosové cesty vykazovaly relativně velkou chybovost - právě z tohoto důvodu má X.25 v sobě zabudovány poměrně silné zabezpečovací mechanismy, které ale dnes již nejsou potřeba. S postupem času totiž došlo k významnému poklesu chybovosti přenosových cest, nad kterými jsou technologie jako X.25 používány. Mechanismy zabezpečující přenosy proti chybám dnes již nejsou tak potřebné jako dříve, a svou existencí naopak zpomalují přenosy, protože vytváří nezanedbatelnou režii. Technologie X.25 se ale těchto mechanismů ani jejich režie nedokáže zbavit, a proto je dnes považována za neefektivní.