Vyšlo v týdeníku CHIPweek číslo 03/98, 13. ledna 1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a98/a803k180.php3

WWW

WWW, World Wide Web
jméno dnes nejpopulárnější služby Internetu, určené pro zpřístupnění informací. Původně byla vyvinuta pro potřeby sdílení textových informací, později byla obohacena o možnost práce s grafikou a dalšími uživatelsky atraktivními prvky (animace, zvuky atd.). Služba World Wide Web má architekturu klient/server, což znamená že pro její fungování jsou zapotřebí WWW servery, a dále klientské programy (prohlížeče, browsery), prostřednictvím kterých uživatelé pracují s touto službou.
 
Hypertext
text, členěný na relativně menší celky (označované jako stránky), které jsou mezi sebou provázány prostřednictvím tzv. odkazů (links). Smyslem je umožnit čtenáři přijímat informace po menších a snáze srozumitelných a přehledných částech (jednotlivých stránkách), a podle vlastní potřeby si volit postup přijímání informací - uživatel má možnost přecházet podle vlastního uvážení z jedné stránky na druhou prostřednictvím příslušných odkazů, a tím si volit vlastní sekvenci stránek, které mu budou zobrazovány.
 
Page, stránka
základní jednotka informací, předkládaná uživateli v rámci služby WWW. Kromě textu mohou být součástí takovéto stránky i obrázky a další vizuální prvky (animace apod.), a dokonce i výkonné prvky (programy, např. applety jazyka Java). Odkazy na jiné stránky (tzv. hypertextové odkazy) mohou být reprezentovány jak libovolně velkými či malými částmi textu (jednotlivými znaky, celými slovy apod.), tak i celými obrázky (např. ikonami), ale také jednotlivými částmi obrázků (v případě tzv. citlivých map). Tyto odkazy přitom nemusí vést jen na jiné stránky, ale také na jiná místa téže stránky.
 
Browsing, brouzdání
způsob práce s informacemi, uspořádanými na principu hypertextu - uživatel prochází mezi jednotlivými částmi textu (stránkami) prostřednictvím odkazů, které si volí sám. Nemá tedy předem pevně předepsanou trajektorii (dráhu) průchodu jednotlivými stránkami, ale tuto trajektorii si určuje sám, podle vlastního uvážení a momentálních potřeb.
 
Browser, prohlížeč
klientský program služby WWW, pomocí kterého uživatel pracuje s touto službou. Browser zobrazuje uživateli jednotlivé stránky a dává mu možnost přecházet mezi stránkami prostřednictvím odkazů, vedoucích mezi nimi. Uživatel vyvolá tento přechod aktivováním příslušného odkazu, typicky poklepáním myší na to, co odkaz reprezentuje (což může být část textu, celý obrázek nebo jen konkrétní část obrázku).
 
HTML, Hypertext Markup Language
jazyk, ve kterém je zapisován obsah jednotlivých WWW stránek. Je založen na principu označování částí textu pomocí značek (anglicky: mark-up), které specifikují význam textu - například to, že určitá část textu představuje nadpis, či má být zobrazena tučně apod. Jiné značky zase specifikují, že na určité místo má být vložen obrázek, že určitá část textu představuje hypertextový odkaz apod. Podle těchto značek se pak při zobrazování stránek v prohlížeči (browseru) určuje jejich grafická reprezentace.
 
WWW server
server, který uchovává u sebe jednotlivé WWW stránky jako textové soubory, napsané v jazyku HTML. Na explicitní žádost zasílá jednotlivé WWW stránky WWW klientům (browserům, prohlížečům), které podle HTML kódu vytvoří grafickou reprezentaci stránky (vytvoří její grafickou podobu) a tu zobrazí uživateli. Kromě samotného uchovávání WWW stránek a jejich poskytování na žádost klienta může WWW server plnit i další doprovodné funkce - může například zajišťovat překódovávání obsahu stránek z jednoho kódování češtiny do jiného (podle konkrétních požadavků klienta). Nebo může zajišťovat dynamické generování WWW stránek, které nejsou připraveny dopředu (tj. nejsou statické), ale vznikají dynamicky až v okamžiku, kdy o ně klient požádá - například jde-li o dotaz do databáze, server nejprve zprostředkuje položení dotazu databázi, a následně zajistí dynamické vygenerování stránky s výsledky dotazu.
 
HTTP, Hypertext Transfer Protocol
přenosový protokol, pomocí kterého komunikují servery a klientské programy (browsery) v rámci služby WWW. Podle pravidel jazyka HTTP tedy klient formuluje svůj požadavek na novou WWW stránku, kterou mu má server zaslat, a opět podle jazyka HTTP pak server formuluje svou odpověď. Klientský program (browser) přitom generuje jednotlivé požadavky na popud uživatele (jako důsledek toho, že uživatel klikne na určitý odkaz, tím vyjádří přání jej aktivovat, a klient si od serveru vyžádá WWW stránku, na kterou tento odkaz směřuje).
 
URL, Uniform Resource Locator
jednotný způsob označování objektů v Internetu (tj. jednotný způsob označování WWW stránek na WWW serverech, souborů v FTP archivech, uživatelských poštovních adres atd.). V rámci služby WWW jsou tímto způsobem řešeny odkazy na jednotlivé WWW stránky (jako tzv. URL odkazy). V URL odkazu na WWW stránku je obsažena informace jak o konkrétním WWW serveru, na kterém se stránka nachází, tak i informace o souboru ve kterém je obsažena (o jeho jménu a příponě), a stejně tak i informace o adresáři, resp. o přístupové cestě k tomuto souboru. Příklad URL odkazu na WWW stránku: http://archiv.czech.net/index.htm.
 
WWW site
WWW stránky typicky tvoří celky, odpovídající logicky uceleným expozicím. Příkladem takovýchto "expozic" mohou být WWW stránky konkrétní instituce či firmy (prezentující její profil, obchodní nabídku, reference atd.), WWW stránky věnované konkrétnímu produktu, městu, kulturní památce, problematice (např. spammingu) apod. Každá takováto "expozice" (site) je vždy umístěna na nějakém konkrétním WWW serveru, ale na jednom serveru může být takovýchto "expozic" více. WWW server je tedy fyzickým celkem, a WWW site ("expozice") celkem logickým.
 
Home page, domovská stránka
v užším slova smyslu jde o jednu konkrétní stránku v rámci celé "expozice" (WWW site), která je zamýšlena jako vstupní, a jsou na ní tudíž umístěny základní orientační prvky. Také konkrétní způsob provázání stránek pomocí hypertextových odkazů je uzpůsoben předpokladu, že uživatel poprvé vstoupí do příslušné expozice skrz tuto zamýšlenou vstupní (domovskou) stránku. V širším slova smyslu se jako "domovské stránky" označují celé skupiny WWW stránek, které prezentují určitý subjekt a obsahují základní informace o něm (např. domovské stránky firmy, domovské stránky určité fyzické osoby apod.).
 
Cookie
charakteristickým rysem komunikace mezi WWW serverem a jeho klientem (daný protokolem HTTP) je jejich bezestavový charakter - každý jednotlivý požadavek klienta je posuzován samostatně a nezávisle na případných jiných požadavcích od téhož klienta či jiných klientů. To na jedné straně značně usnadňuje práci WWW serveru (který si nemusí pamatovat nic o předchozí komunikaci s různými klienty, a jednotlivé požadavky od různých klientů může vyřizovat v libovolném pořadí). Na druhé straně to ale komplikuje fungování některých mechanismů - z pohledu klienta je totiž někdy nutné, aby nový požadavek logicky navazoval na jeden či několik předchozích požadavků, a aby určitá (stavová) informace z předchozích požadavků byla zachována i pro požadavky nové. Příkladem může být volba kódování češtiny, kdy si uživatel jednou vybere požadované kódování, a jeho volba by měla být automaticky respektována i při dalších požadavcích. Jiným příkladem může být přihlášení uživatele, který zadá své jméno a heslo, a teprve pak se dostává ke stránkám, ke kterým by se jinak nedostal. Jedním z možných řešení je použití tzv. cookies (doslova: koláčky): jde o malé kusy textu, které generuje WWW server na základě jednoho požadavku klienta, a zasílá je klientovi v rámci odpovědi na jeho požadavek (tj. spolu s obsahem stránky, kterou si klient vyžádal). Obsahem takovéhoto "cookie" pak jsou právě ty informace, které je třeba uchovat pro další návazné požadavky, ale které si server není schopen pamatovat. Místo toho si obsah "cookie" pamatuje klient ve své paměti (na svém disku), a při dalším požadavku na tentýž server mu obsah cookie zase vrátí (čímž mu připomene předchozí požadavek a umožní mu na něj navázat). Celý mechanismus práce s "cookies" je pro uživatele neviditelný, a příjem a zpětné zasílání se plně stará WWW browser (ale uživatel má možnost si nechat zobrazovat text všech přicházejících cookies, a event.je odmítnout).