Za peníze do Internetu: jen přes COnet, nebo i přes CESNET?
Tento článek vyšel v počítačových novinách Computerworld č. 4/95, v rámci tzv. tématu týdne, jako součást série článků věnovaných problematice Internetu.
Ve své praxi konzultanta jsem se již vícekrát setkal s názorem, že u nás má právo připojovat uživatele k Internetu na komerční bázi pouze firma COnet, zatímco CESNET tuto možnost nemá, a může připojovat pouze akademické uživatele. Dokonce jsem si takovéto tvrzení vyslechl i z úst mládence, který se dal se mnou do řeči, když jsem se na loňském Invexu zastavil u stánku firem COnet a BITS (podotýkám, že neznal ani on mne ani já jeho, ale ke zmíněnému stánku očividně patřil). Jelikož jde o poměrně citlivou záležitost, která před časem vyvolala obšírnou diskusi i v elektronické konferenci CSINFO-L (zabývající se místními problémy počítačových sítí), rád bych se u této problematiky zastavil podrobněji, seznámil čtenáře s některými relevantními fakty, a přidal i vlastní názor a pohled na věc.
Nejprve tedy k faktům. Problém není v Internetu jako takovém, ten přístup komerčních organizací a na komerční bázi připouští již delší dobu. Dokládá to ostatně i existence celé řady komerčních poskytovatelů připojení (Commercial Internet Providers), i jejich sdružení CIX (Commercial Internet eXchange).
Problém je především u nás doma, v naší legislativě. Přesněji v tom, že má-li někdo někomu zprostředkovávat přístup k Internetu na komerční bázi, pak jde o poskytování datových telekomunikačních služeb (na území ČR), a na to je potřebné povolení od Českého telekomunikačního úřadu (spadajícího pod ministerstvo hospodářství). Nicméně exkluzivní povolení na provozování veřejných datových telekomunikačních služeb již bylo vydáno, a to firmě Eurotel (konkrétně v roce 1990 tehdejším Federální ministerstvem spojů). Jinými slovy: náš stát udělil této firmě monopol na poskytování příslušných služeb. S tím je možné souhlasit či nesouhlasit, ale dělat se s tím nejspíše nedá nic. Minimálně do listopadu letošního roku, kdy by tento monopol měl skončit. V praxi pak existence tohoto monopolu znamená, že pokud náš státní byrokratický aparát chce zůstat konzistentní se svým vlastním rozhodnutím, nesmí vydat povolení k provozování veřejných datových telekomunikačních služeb jiné firmě (alespoň do skončení existujícího monopolu).
Takže jediné co zbývá, je možnost získat povolení k provozování neveřejných datových telekomunikačních služeb. Tedy k poskytování datových telekomunikačních služeb takovému okruhu uživatelů, který je nějakým způsobem omezen, uzavřen či jinak limitován.
Ve snaze zjistit, jak přesně vypadá situace v případě CESNETu, jsem se obrátil přímo k jeho provozovateli. Akademická páteřní síť CESNET totiž sama o sobě nemá žádnou právní subjektivitu (podobně jako v případě Internetu neexistuje žádná firma, společnost či sdružení CESNET), ale pouze provozovatele, kterým je České vysoké učení technické v Praze, konkrétně jeho Výpočetní centrum. Zde jsem se od ing. Jana Gruntoráda, vedoucího oddělení počítačových sítí (a současně i koordinátora projektu, v rámci kterého byl CESNET vybudován) dozvěděl, že VC ČVUT jako provozovatel CESNETu má od Českého telekomunikačního úřadu povolení k poskytování neveřejných datových telekomunikačních služeb, s č.j. 12 2226/1993, ze dne 18.dubna 1994. Na můj dotaz mne ubezpečil, že toto povolení rozhodně nevylučuje připojování ani ryze výdělečných organizací. Nepřipouští pouze připojování jednotlivců, resp. poskytování služeb fyzickým osobám. Přidal k tomu ještě i informaci o tom, že v současné době zhruba 30% finančních zdrojů CESNETu pochází z příjmů za poskytování služeb CESNETu za úplatu jiným organizací než vysokým školám (kterým přítup do Internetu hradí centrálně MŠMT). A že všechny tyto prostředky zůstávají CESNETu a jsou použity na financování jeho provozu a dalšího rozvoje.
Takže k CESNETu, a jeho prostřednictvím i k Internetu se tedy mohou připojovat jak čistě akademické, tak i různé nevýdělečné i ryze výdělečné organizace, nikoli však jednotlivci. Ostatně, sám jsem zaměstnán u firmy, která je k Internetu připojena právě přes CESNET, a za své připojení platí VC ČVUT jako provozovateli CESNETu.
Potud tedy formální aspekt věci.
Je zde však ještě jeden neméně důležitý aspekt, a to aspekt etický. Sám jsem se několikrát setkal s velmi silnou argumentaci o tom, jak je neetické prodávat něco, co bylo vybudováno z peněz daňových poplatníků. Pokud by se jednalo o to, že někdo by prodával služby CESNETu a zisk strkal do vlastní kapsy, tak bych se pod tento názor sám okamžitě podepsal. Ale peníze, které CESNET utrží, nejdou do žádné soukromé kapsy! Zůstávají CESNETu, který z nich financuje sám sebe, a tím vlastně i šetří peníze daňových poplatníků. Také COnet je z tohoto pohledu "čistý", protože si provozuje svou vlastní komunikační infrastrukturu, nezávislou na CESNETu, a čistě na komerční bázi. Své zákazníky připojuje k české větvi EUnetu (pod jménem CZnet), a jejím prostřednictvím k evropskému Eunetu, který již je napojen na celou řadu dalších sítí v rámci Internetu (mj. EBONE, CIX, NSFNET atd.), a provozuje i své vlastní přípojky do USA.
Poněkud jiné by to ale bylo v případě, kdyby CESNET zvýhodňoval své komerční uživatele na úkor svých uživatelů nekomerčních. Tedy například kdyby si za své služby účtoval méně, než kolik jsou jeho skutečné náklady, a dotoval je z příspěvků státu, určených na provoz a rozvoj akademických sítí. Relevantní v tomto ohledu zřejmě budou ceny za trvalé připojení uživatelů po pevných okruzích, protože právě takto připojení zákazníci mohou představovat největší zátěž pro již existující komunikační infrastrukturu. Jak ukazuje letmý pohled na srovnání cen obou připojovatelů, (viz box: Na kolik přijde Internet?), je v tomto směru CESNET zhruba o polovinu lacinější než Conet. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že jde jen o měsíční paušální platby, které pokrývají pouze vlastní fyzickou konektivitu (zatímco s připojením na Internet je spojena i celá řada dalších nákladů - viz článek "Jak se připojit k Internetu?").
Toto srovnání by tedy dávalo za pravdu názoru, který na stránkách Computerworldu vyslovil představitel Conetu, p. Jiří Orság (ve speciálním čísle CW, vydaném jako deník na výstavě Invex, dne 20.10.1994, na str. 1, 18 a 22.). Dovolím si ocitovat: "Naším cílem je vybudovat komerční síť na území České republiky. Tato síť nesmí znát hranice - stejně jako Internet - ale přitom musí být dostatečně bezpečná a její financování musí být průhledné a zřetelné. Tím myslím to, že nebude docházet k přelévání peněz daňových poplatníků do ceny služeb pro komerční organizace. Takové přelévání je typické pro některé akademické sítě v počátcích jejich rozvoje. V rámci této představy budeme spolupracovat s každou případnou konkurencí."
Pokud je začínající akademickou sítí míněn CESNET (a nikoli např. EUnet, který také začínal jako nekomerční akademická síť, a teprve později se stal sítí komerční), pak otázka skutečně zní: neprodává CESNET své služby "pod cenou"? Nebo-li: nedotuje ceny svých služeb pro komerční uživatele z peněz našich daňových poplatníků?
Domnívám se, že nikoli, a dokládám to následující orientační ekonomickou rozvahou: sama firma Conet uvádí (na jiném místě zmíněného interview), že její ceny závisí zhruba z 90% právě na poplatcích za pevné linky a na telekomunikačních poplatcích. V případě Conetu jde zejména o pronájem okruhu 64 kbps z Prahy do Amsterodamu, na jehož ceně je nejspíše celá cenová kalkulace založena. Podobně CESNET by mohl svou cenovou kalkulaci založit na pronájmu okruhu 512 kbps, také z Prahy do Amsterodamu, tedy okruhu s osminásobně vyšší přenosovou kapacitou. Nicméně ceny okruhů (ani těch mezinárodních) nerostou lineárně - jak ukazuje tabulka, sestavená podle ceníku našeho SPT Telecom (z května 1994), pronájem okruhu s osmkrát vyšší přenosovou kapacitou je pouze pětkrát dražší. Jinými slovy: při poskytování stejně velké přenosové kapacity má nájemce rychlejšího okruhu zhruba poloviční náklady než nájemce pomalejšího okruhu (přesněji: 5/8 nákladů). I kdyby tedy CESNET platit sám celý okruh do Amsterodamu, a do svých cen si nezakalkulovával žádný zisk (zatímco komerční firma COnet tak nejspíše činí), byly by jeho ceny vzhledem ke skutečným nákladům stejně přiměřené, jako ceny COnetu.
Přenosová rychlost kolikrát je vyšší kolikrát je vyšší cena
přenosová rychlost
(vůči okruhu 64 kbps)
64 kbps 1 1
128 kbps 2 1,8
256 kbps 4 3
512 kbps 8 5
1 Mbps 16 7,5
2 Mbps 32 10
Tabulka : Srovnání relativních cen mezinárodních pevných okruhů
Nicméně CESNET platí pouze část nákladů na zmíněný okruh, zatímco zbývající část je hrazena z projektu PHARE, z programu na pomoc rozvoji regionů - podobně, jako jsou z projektů PHARE financovány i jiné aktivity v tuzemsku, spadající např. do sféry rozvoje soukromého podnikání, rozvoje zaměstanosti, telekomunikací atd. Konkrétní projekt, ze kterého je hrazena část zmíněného okruhu, je tzv. "policy-free", což znamená, že poskytované prostředky nejsou vázány na žádné další podmínky či jiná omezení.
Ve skutečnosti tedy CESNET má ještě nižší reálné náklady, než k jakým jsme dospěli ve výše uvedené orientační cenové kalkulaci. To je zřejmě také důvod, proč si může dovolit poskytovat nižší ceny neziskovým organizacím (nejspíše takové, které pokrývají jeho skutečné náklady), zatímco ziskovým organizacím účtuje ceny vyšší (a tito uživatelé tak vlastně přispívají akademickým uživatelům CESNETu).
Potud tedy čistě ekonomické srovnání. Zájemce o připojení k Internetu bych ale za svou osobu rád důrazně varoval před tím, aby se rozhodovali výhradně podle ceny za "holou" fyzickou konektivitu, kterou jsme srovnávali v předchozích odstavcích. Nechť si raději nejprve přečtou celé toto téma týdne, zejména pak článek "Jak se připojit k Internetu", nebo jiné články o problematice připojování, které v našich i zahraničních časopisech vychází. Nechť se raději nejprve poradí s jinými uživateli, kteří již k Internetu připojeni jsou, nebo s někým, kdo je dostatečně "v obraze" - a ať si uvědomí, že s připojením k Internetu jsou spojeny i četné další náklady. Náklady nejen na materiál, ale také náklady na potřebný know-how, na správu sítí, na podporu (support) uživatelů atd.
Pak ať si každý nejprve zhodnotí své technické, lidské i finanční zdroje, své skutečné potřeby, a udělá podrobnější analýzu všech nákladů, které může v souvislosti se svým připojením k Internetu očekávat. Možná že pak zjistí, že vyšší cena v jedné složce nákladů může být kompenzována menšími náklady v jiných složkách - nebo také nemusí.
V každém případě by i při volbě poskytovatele připojení do Internetu mělo platit staré dobré přísloví: "dvakrát měř, jednou řež". Možná trochu zaktualizované do dnešního tržního prostředí: "raději dvakrát mysli a počítej, a teprve pak se rozhoduj". Hodně štěstí.
Jiří Peterka
------------------------------------------- vložený článek -----------------------------------------
Na kolik přijde Internet?
Údaje o cenách, použité v tomto srovnání, jsou převzaty z ceníků, které CESNET a COnet distribuovaly na loňském Invexu. Konkrétně jde o materiál "Ceny za síťové služby poskytované firmou Conet spol. s r.o.", a o materiálu "CESNET (Czech Educational and Scientific Network), October 1994". Stejně jako na obou materiálech jsou ceny COnetu uváděny bez DPH (která činí 5%), a ceny CESNETu včetně DPH, vše v Kč. Srovnávány jsou především průběžné náklady na připojení (placené měsíčně), které jsou nejvýznamnější položkou, Případné jednorázové náklady na zřízení přípojky jsou uváděny v textu. Jelikož CESNET nabízí slevy pro nevýdělečné organizace, jsou tyto uváděny samostatně. Z ceníku firmy COnet není možnost slev pro neziskové organizace patrná. Uváděny nejsou ani náklady na pevné okruhy, ani náklady na komutované okruhy veřejné telefonní sítě. Za ně uživatel platí SPT Telecom, a nikoli poskytovatelům svého připojení do Internetu - viz článek "Jak se připojit k Internetu". Uvažovány nejsou ani žádné konkrétní náklady na straně uživatele (na pořízení jeho HW a SW).
Jak CESNET, tak i COnet nabízí možnost trvalého připojení po pevném okruhu (podrobnější technický popis této varianty naleznete ve článku "Jak se připojit k Internetu"). CESNET v tomto případě nabízí širší škálu přenosových rychlostí, COnet pouze přípojení rychlostí 9,6 kbps nebo 64 kbps. Jednorázové poplatky za zřízení přípojky jsou v případě COnetu 60 000,- pro asynchronní připojení, a 120 000,- pro synchronní připojení. V případě CESNETu nejsou v současné době jednorázové poplatky žádné.
9,6 kbps 14,4 kbps 19,2 kbps 64 kbps
------------------------------------
CESNET pro ziskové organizace 23 470,- 29 770,- 33 970,- 56 385,-
CESNET pro neziskové organizace 14 020,- 18 220,- 22 420,- 34 500,-
COnet 45 000,- není v nabídce 120 000,-
Tabulka : Měsíční poplatky za trvalé připojení k Internetu
pevnou linkou, v Kč měsíčně
Pokud jde o možnost komutovaného připojení jediného počítače (viz opět článek "Jak se připojit k Internetu"), přes veřejnou telefonní síť s přenosovou rychlostí do 14,4 kbps, zde si CESNET účtuje pouze paušální měsíční poplatek, nezávisle na objemu přenesených dat či délce připojení, zatímco COnet si kromě paušálu účtuje i za dobu připojení. Jednorázový zřizovací poplatek činí v případě COnetu 1 000,- a v případě CESNETU není žádný. Měsíční paušál pak v případě CESNEtu zahrnuje jedno uživatelské jméno pro příjem elektronické pošty (v ceně 900,- Kč, resp. 450,- Kč pro neziskové organizace). Další uživatelská jména a s nimi spojený diskový prostor pro ukládání dosud nevyzvednuté pošty lze přikoupit (za uvedené ceny).
měsíční paušál za dobu připojení
----------------------------------
CESNET pro ziskové organizace 2 940,- neúčtuje se
CESNET pro neziskové organizace 1 470,- neúčtuje se
COnet 1 000,- 12,- za minutu
Tabulka : Poplatky za připojení jediného počítače přes
komutovanou linku
Oba subjekty nabízí také možnost připojení celé lokální sítě (tj. více počítačů) přes komutované spojení. Povaha poplatků je zde analogická předchozímu případu. Měsíční paušál u firmy COnet zde pokrývá 1 hodinu připojení. Počáteční náklady na připojení jsou v případě COnetu 50 000,- a v případě CESNETu nejsou žádné.
měsíční paušál za dobu připojení
-----------------------------------
CESNET pro ziskové organizace 9 660,- neúčtuje se
CESNET pro neziskové organizace 4 830,- neúčtuje se
COnet 5 000,- 20,- za minutu
Tabulka : Poplatky za připojení více počítačů přes komutovanou
linku
Kromě toho nabízí COnet možnost zřízení uživatelského účtu na některém ze svých počítačů, s přístupem do Internetu. To zájemce přijde měsíčně na 1000,- což pokrývá 1 hodinu připojení. Každá další minuta pak přijde na 10,- Kč.
Kontaktní adresa firmy COnet:
COnet spol. s r.o.,Technická 3,
166 28 Praha 6
tel. 2431 0337, 311 76 14
fax.: 243 10 646
Kontaktní adresa provozovatele CESNETu:
Výpočetní centrum ČVUT,Zikova 4,
166 35 Praha 6,
tel. 2435 2919, 311 2465
fax.: 2431 0271