Vyšlo v týdeníku Computerworld č. 34/94 v roce 1994
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a94/a434c120.php3

Turing test

Po celou dobu existence počítačů, a dost možná i ještě dříve, se lidé velmi intenzivně zabývali otázkou: "dokáží stroje myslet"?

Toto téměř hamletovské téma posloužilo jako inspirace mnoha umělcům, kteří mohli popustit uzdu své fantazii a ztvárnit ji ve svých dílech. Poněkud hůře však na tom byli lidé, kteří se zabývají teoretickými počítačovými disciplínami, protože ti nemohou své závěry stavět na intuici, představě či pouhé předtuše.

Jedním z prvních teoretiků, který si tuto otázku položil, byl anglický matematik Alan Turing. Ihned mu však bylo jasné, že má-li vůbec začít hledat odpověď, musí nejprve přesně a jednoznačně formulovat otázku - neboli přesně definovat, co se rozumí pod pojmy "stroj" a "myslet". Jinak by se totiž muselo vše odehrávat jen na úrovni neformální diskuse, při níž je možné vyjadřovat vlastní názory a přesvědčení, ale při níž není možné podávat precizní a nezvratné důkazy.

Alan Turing se však vydal trochu jinou cestou, než je přesné vymezení zmíněných dvou termínů. Navrhl nahradit původní otázku jinou otázkou, která neskýtá prostor pro žádné nejednoznačnosti a různé interpretace, a to ani při své neformální specifikaci. Tato otázka vychází z následující situace:

Představme si tři osoby, po řadě označené A,B a C. Osoba A je muž, osoba B je žena a u osoby C není pohlaví relevantní. Osoba C nezná druhé dvě osoby a neví, kdo z nich je A a kdo B - má však za úkol to zjistit. Může oběma klást dotazy, ale pouze takovým způsobem, aby například ze zabarvení hlasu nebylo možné poznat, kdo je muž a kdo žena (nejlépe je si představit, že spolu rozmlouvají přes prostředníka, nebo že si své dotazy a odpovědi píší přes vhodný terminál apod.). Osoba B (žena) se tazateli snaž í pomoci, a odpovídá pravdivě. Osoba A (muž) se naopak snaží tazatele zmást, a proto mu může dávat i nesprávné a lživé odpovědi.

No a jak vlastně zní otázka, kterou Alan Turing navrhl místo otázky původní? Zní následovně: "Bude-li člověk A nahrazen počítačem, bude tazatel (osoba C) ve svých odpovědích chybovat stejně často, jako když A byl skutečně člověkem?"

Turing tedy vlastně navrhl, aby počítač prošel testem, ve kterém bude předstírat, že je člověk. Pokud mu to půjde tak dobře, že to jiný člověk nepozná, pak je asi na místě považovat jej za "stroj, který dokáže myslet". Turing se tak velmi elegantně vyhnul potřebě přesného vymezení pojmu "myslet" a pouze převedl jeden případ, se kterým si lidé dosud nevěděli rady (myšlení stroje), na jiný případ, o kterém jsou lidé přesvědčeni, že jej zvládnout dokáží (schopnost rozpoznat, zda mluví s člověkem či nikol i).

Test, který Alan Turing navrhl, je dodnes označován jako Turingův test. Dosud jej žádný počítač úspěšně neabsolvoval. Zatím?