Vyšlo v Softwarových novinách č. 10/99, v říjnu 1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a910s200/a910s225.php3

Optické místní smyčky

Budování nových bezdrátových smyček je v současné době dosti náročné - vyžaduje totiž velký objem prací stavebního charakteru (např. "kopání do země"), které jsou poměrně nákladné i organizačně a jinak náročné (mohou např. vyžadovat stavební povolení, zábor veřejného prostranství atd.).

Naproti tomu cena různých druhů kabelů klesá, a disproporce mezi rostoucími náklady na instalaci (pokládku) kabelů a klesající cenou těchto kabelů má spíše tendenci se prohlubovat. Proto pokud se již potřebné stavební a jiné práce dělají, pak je místo klasického telefonního vedení (telefonní dvoulinky) často instalováno jiné vedení, které ve větší míře "myslí na budoucnost", neboli skýtá větší přenosový potenciál než klasické měděné vodiče. Jde zejména o koaxiální kabely či kabely optické.

Z čistě technického hlediska je jistě nejlepším řešením natáhnout optická vlákna až do jednotlivých domácností a kanceláří (s perspektivou, že přenosová kapacita těchto vláken postačí i do budoucna, pro poskytování náročných multimediálních služeb typu video-on-demand atd.). Takováto možnost "optiky až do domu" je označována jako FTTH (Fiber To The Home), ale ještě dlouhou dobu zřejmě bude ekonomicky neúnosnou (příliš nákladnou). Proto se v praxi prosazují spíše jiné varianty, které kombinují relativně drahá optická vlákna s méně nákladnými druhy kabelů - s koaxiálními kabely nebo s tzv. kroucenou dvoulinkou.

způsob připojení cena na jednu přípojku (v USD)
drátová místní smyčka (kroucená dvoulinka) 200 až 2000
pevná bezdrátová místní smyčka (viz dále) 500
koaxiální kabel 500
Fiber To The Curb od 1050 výše
Fiber To The Home od 2000 výše
Průměrné náklady na místní smyčky (dle: Information Infrastructures: Regulatory Requirements, OECD, 1997)

Konkrétní podoba je nejčastěji taková, že od telefonní ústředny se vede optický kabel, třeba i na relativně větší vzdálenost, a to do vhodného rozvaděče umístěného velmi blízko k cílovým místům rozvodů. V této souvislosti se hovoří o řešení FTTC, Fiber To The Curb), doslova: optika až k "obrubníku" či k "chodníku" (a tudíž velmi blízko k jednotlivým domácnostem či kancelářím, kam mají přípojky ústit). Od takto umístěných rozvaděčů pak již zbývá k překlenutí relativně malá vzdálenost, a proto "pokračování" rozvodů může být realizováno jak pomocí koaxiálních kabelů, tak i pomocí měděných vodičů v podobě tzv. kroucené dvoulinky. Tedy v zásadě stejným způsobem, jakým jsou vedeny původní drátové místní smyčky, ale na mnohem kratší vzdálenost, na kterou lze v případě nasazení DSL technologií dosáhnout vysokých přenosových rychlostí. Důležité přitom je, že při strategii FTTC jsou jednotlivé přípojky vedeny z rozvaděče k místům svého určení stylem "do hvězdy" (viz obrázek) - to znamená, že spojení mezi ústřednou a rozvaděčem, realizované optickými vlákny, je sdílené, ale od rozvaděče dál mají jednotlivé přípojky vyhrazený (tzv. dedikovaný) charakter.

Představa FTTC (Fiber To The Curb) (větší obrázek)

Obdobnou strategií budování "drátových" (kabelových) rozvodů je strategie označovaná jako FTTN (Fiber To The Neighborhood, doslova: optika až do sousedství). Rozdílem oproti strategii FTTC je to, že rozvaděče zajišťující přechod z optiky na metalické kabely (koaxiální kabely či kroucenou dvoulinku) "obsluhují" větší počet koncových příjemců. Tudíž i příslušné koncové části rozvodů, realizované metalickými kabely či vodiči, mohou být relativně delší. Kromě toho již také nemusí být zapojeny stylem "do hvězdy", ale třeba také stylem "sběrnice" - pak ale již nemají vyhrazený charakter, ale charakter sdílený, stejně jako optická část rozvodů.

Z hlediska připojování k Internetu nabízí tyto druhy smyček principiálně stejné možnosti jako výše popisované varianty s čistě metalickými smyčkami - s tím podstatným rozdílem, že jejich kapacitní možnosti jsou patřičně větší. V praxi ale nesmírně záleží na tom, kdo takovéto kombinované opticko-drátové místní smyčky buduje, komu patří a kdo a k čemu je provozuje. V ČR, pokud je autorovi tohoto článku známo, jsou takovéto druhy místních smyček budovány pouze SPT Telecomem a zatím využívány jen pro klasickou telefonii, případně pro ISDN.