Vyšlo v Softwarových novinách č. 9/99, v září 1999
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a909s200/a909s204.php3

Hledáte někoho na Internetu? | Kdo je uživatelem Internetu?

První problém spočívá v tom, že nikdo přesně neví, koho přesně považovat za uživatele Internetu - a tudíž osobu, která by měla být zanesena do evidence uživatelů Internetu. Měl by to být člověk, který používá Internet pravidelně? A jak často? Každý den, nebo by stačilo jednou týdně? Kde pak ale přesně leží hranice mezi tím, kdo ještě není uživatelem, a kdo již ano? A kdo je dostatečně kompetentní tuto hranici stanovit? Nebo by měl být za uživatele Internetu považován každý, kdo má svou osobní WWW stránku? Nebo ten, kdo třeba vůbec nemá ani vlastní emailový účet ani vlastní stránku, a jen se občas anonymně brouzdá Internetem (třeba z nějaké internetové kavárny)? Kdo je tedy vlastně skutečným "uživatelem Internetu"?

Zkusme si to srovnat se světem klasických telefonů: to, zda někdo je či není majitelem telefonu a měl by být zařazen do telefonního seznamu, je zde vcelku zřejmé a jasné. Použijeme-li naše místní nacionálie, jde o člověka který se dostaví na úřadovnu SPT Telecom, zde odevzdá vyplněné formuláře s takovými údaji jaké od něj Telecom požaduje, a vstoupí s tímto operátorem do konkrétního a jasně definovaného vztahu (stává se účastníkem telefonního provozu, platí za něj atd.). Provozovatel telefonní sítě (SPT Telecom) pak má všechny potřebné informace k tomu, aby mohl vést úplný telefonní seznam, a také jej udržoval v náležitě aktuálním stavu - protože se také vždy dozví, kdy účastník svůj telefon odhlásí, převede atd.

Uvědomme si ale, že i zde, v případě telefonního seznamu, není vše bez problémů. Dokud je v určité lokalitě jen jediný monopolní telefonní operátor, je jím vedený telefonní seznam tím správným a jediným místem, kde má smysl hledat - protože jiný seznam neexistuje a ani existovat nemůže. Ale co když jde o již liberalizovaný trh, kde je telefonní účastník skutečným zákazníkem a může si vybrat, od kterého operátora si telefon pořídí? Pak rázem přestane existovat jeden jediný telefonní seznam, a když někoho hledáte, musíte prohledávat všechny existující seznamy. A co teprve když vezmeme v úvahu různé lokality a chceme hledat telefonního účastníka, u kterého nevíme ve které lokalitě se nachází? Pak také musíme prohledávat více různých seznamů a nestačí nám podívat se pouze do jednoho.

Vrátíme-li se nyní ze světa telefonie do světa Internetu, zjistíme že místo jednoho nebo několika málo operátorů zde máme velký počet providerů, kteří k Internetu připojují své zákazníky. Ani tito operátoři však nemusí vůbec tušit, kolik uživatelů je mezi jejich zákazníky. Například když se firma ABC stane zákazníkem providera XYZ a připojí se přes něj k Internetu, obvykle si zřídí vlastní poštovní server a sama si vytváří jednotlivé účty elektronické pošty pro své zaměstnance - ale může je zřizovat i pro kohokoli jiného, uzná-li to za vhodné.

Nesmírně důležité přitom je, že ten, kdo někde někomu zřídí emailový účet, to nemusí nikomu hlásit, sdělovat či zanášet do něčí evidence - takže například provideři mohou mít dosti přesnou představu o tom, komu prodávají své připojení, ale nemohou již vědět, kteří konkrétní uživatelé fakticky využívají jejich připojení. Provider může přesně vědět, že připojil firmu ABC a dalších X firem - ale už neví kolik uživatelů Internetu tyto firmy "vyrobily".

Stejná situace nastává i u veřejných poštovních systémů, mezi které u nás patří například POST.CZ, Email Seznamu, ATC Organizer a další. Tyto služby umožňují komukoli zřídit si libovolný počet emailových účtů, a to zadarmo a v zásadě anonymně (pokud jsou nějaké osobní údaje požadovány, je to spíše pro statistické účely, protože s výjimkou placených variant nejsou tyto údaje nijak ověřovány). Tyto služby samy mohou mít vcelku přesnou evidenci o tom, kolik účtů zřídily, ale již nemají šanci vědět, kolika a kterým skutečným (fyzickým) osobám odpovídají atd.

Zdůrazněme si ještě jednou důležitou skutečnost, na kterou jsme právě narazili: jde o to, že jeden člověk může mít více poštovních účtů, resp. více emailových adres. Navíc adres diametrálně odlišných. Jeden a tentýž uživatel může mít například jednu adresu u svého zaměstnavatele a vedle toho několik dalších adres na veřejných emailových službách výše uvedeného typu. Jak ale potom poznat, za kterými poštovními adresami se skrývá jeden a tentýž člověk?

A to ještě nezapomínejme na to, že emailový účet, resp. emailová adresa, je jen jednou z více možných podob "internetových souřadnic" identifikujících uživatele internetu.