Vyšlo v Softwarových novinách č. 4/98, v dubnu 1998
Vytištěno z adresy: http://www.earchiv.cz/a804s200/a804p233.php3

Na scénu vstupuje NSF

Vraťme se ale zpět k časové chronologii, zhruba do roku 1986. V té době stále ještě platilo, že vznikající Internet je z rozhodující části financován rezortem obrany, skrz agenturu ARPA (byť ta se právě v té době jmenovala DARPA). To bylo v jistém rozporu s faktem, že služby Internetu používalo stále více a více subjektů z oblasti vědy a výzkumu, a to i takové, které se zabývaly čistě "civilním" výzkumem a s rezortem obrany nijak významněji nespolupracovaly. Možná že právě toto byl důvod, kvůli kterému původně značně štědrý přitok peněz z armádní pokladny, vedený skrz armádní grantovou agenturu, postupně ztrácel svou dynamičnost. Nevysychal zcela, ale nebyl již dostatečný pro zásadnější posilování přenosových cest páteřních částí Internetu (tedy zárodečné sítě ARPANET).

Grantová agentura ARPA přitom nebyla jediným kanálem, skrz který v USA proudily státní peníze do nevýdělečných sfér - také "civilní" vědeckovýzkumná (a akademická) sféra měla svou grantovou agenturu, kterou byla organizace NSF (National Science Foundation). Tato organizace se již dříve podílela na rozvoji Internetu, a to zejména podporou a financováním některých dílčích sítí, které se připojovaly k zárodečnému ARPANETu.

Právě kolem roku 1985 přitom agentura NSF řešila jeden zajímavý projekt, v rámci kterého chtěla propojit pět superpočítačových středisek na významných univerzitách, které sama financovala. Nejprve chtěla zajistit toto propojení prostřednictvím ARPANETu, resp. Internetu, ale nakonec se nedohodla s agenturou ARPA. Důvodem zřejmě byla skutečnost, že NSF požadovala zvýšení přenosové kapacity zárodečného ARPANETu, zatímco agentura ARPA již neměla dostatek prostředků na takovýto upgrade. NSF se proto rozhodla propojit zmíněna superpočítačová střediska vlastní a dostatečně dimenzovanou páteřní sítí, kterou sama také vybudovala. Dostala přiléhavý název NSFNET, a po technické stránce byla vybudována na stejné technologii, na jaké fungoval celý Internet - tedy na protokolech TCP/IP.

NSF přebírá otěže Internetu

Páteřní síť NSFNET samozřejmě byla propojena s Internetem jako takovým, a tedy i se zárodečnou sítí ARPANET. S postupem času přitom právě NSFNET rostla, resp. zvyšovala svou přenosovou kapacitu, zatímco zárodečný ARPANET stagnoval - a tak síť NSFNET začala postupně přebírat jeho původní roli, tedy roli páteřní sítě celého Internetu. Vše vyvrcholilo v roce 1990, kdy byl původní ARPANET oficiálně (a zcela v tichosti) odstaven.

S technickými změnami, tedy s postupnou změnou páteřní části Internetu, docházelo i k postupnému přechodu "hlavního slova" nad Internetem, do rukou organizace NSF. Souviselo to ostatně s již citovaným přeskupením finančních toků: peněz z rezortu obrany bylo méně, zatímco organizace NSF mohla do Internetu investovat více, a také tak činila. Praktickým projevem "přechodu moci" bylo ostatně i převzetí koordinačních orgánů Internetu (IAB, IETF, IRTF), a to se zachování jejich celkové koncepce i hierarchické struktury.