Katalogy
Relativně malý rozsah seznamů zdrojů a jejich úzké tematické zaměření může být současně i jejich velkou předností - jelikož se o ně starají lidé, kteří mají jistý rozhled v dané tematické oblasti, mohou samotným výběrem odkazů na existující zdroje (a také jejich okomentováním, posouzením apod.) vytvářet velmi výraznou přidanou hodnotu. Jak budeme průběžně pozorovat, tato přidaná hodnota je největší právě u seznamů zdrojů, které jsou relativně nejmenší, a s velikostí dalších forem evidence postupně klesá.
Posuneme-li se v celé škále možných způsobů evidence dostupných zdrojů od jednoho jejího kraje, kterým jsou právě seznamy zdrojů, směrem ke druhému kraji, pak další stupeň na který narazíme jsou tzv. katalogy (též: vyhledávací služby katalogového typu, anglicky: catalogs, directories apod.). Jejich základním charakteristickým rysem je univerzální zaměření - jsou to evidence odkazů, pokrývající obvykle celé spektrum dostupných zdrojů, na které se tyto katalogu snaží sbírat a evidovat odkazy. Aby však výsledek mohl být přehledný a někomu posloužit v situaci kdy něco hledá, nemohou se katalogy chovat tak, jako seznamy zdrojů - nemohou nechávat své odkazy "na jedné hromadě", s tím že uživatel si mezi nimi vybere sám.
Každý katalog tedy pracuje s určitou hierarchií předmětových kategorií, do kterých zařazuje odkazy na jednotlivé existující zdroje. Hloubka i "košatost" této hierarchie není nijak apriorně omezena, a liší se katalog od katalogu. Konkrétní příklad kategorií na nejvyšší úrovni hierarchického členění vidíte na obrázku (jedná se o nejznámější český katalog, jménem Seznam, viz obrázek)