Terminál, X-terminál, Windowsovský terminál, internetový terminál

Myšlenka terminálu se táhne historií výpočetní techniky doslova jako červená nit. Objevuje se v mnoha různých podobách a obměnách, jako kdyby chtěla dokázat, že vývoj se v mnoha ohledech pohybuje po spirále.

Nejstarší podoba terminálu se váže ještě k dávným střediskovým počítačům, které vystupovaly v roli tzv. hostitelských počítačů (host computers), a předpokládaly existenci jednoduchých vstupně/výstupních zařízení, sloužících jako pracoviště jednotlivým uživatelů - tedy existenci toho, čemu se začalo říkat "terminál". Je ale dobré si uvědomit, že pojem terminálu zde vyjadřuje funkci resp. roli - roli vstupně/výstupního zařízení, a tuto roli mohou vykonávat různá fyzická zařízení.

Představa fungování terminálu a hostitelského počítače

Historicky nejstarším zařízením, které vystupovalo v roli terminálu, byla zařízení typu dálnopisů (anglicky: teletypes) - však se také dlouhou dobu terminálům říkalo právě teletypes, a v souvislosti s nimi i zkratka TTY. Dálnopis byl v podstatě běžnou znakovou tiskárnou, doplněnou klávesnicí, která všechny výstupy okamžitě tisknula na papír. Časem se začaly používat terminály vybavené obrazovkami, a výstupy zde nebyly tisknuty na papír, ale zobrazovány na obrazovkovém displeji. Způsob fungování těchto obrazovkových terminálů však alespoň zpočátku zůstal stejný, jako u jejich dálnopisných předchůdců: byly to tzv. znakové terminály, které tiskly jednotlivé znaky postupně po sobě do řádek, při naplnění řádky přešly na novou ("odřádkovaly"), ale neumožňovaly návrat na již jednou vypsané řádky, či dokonce libovolný pohyb kurzoru po celé ploše obrazovky. To se stalo možné až nástupem tzv. celoobrazovkových terminálů, které dovolovaly zápis i přepisování na libovolném místě obrazovky, v celém jejím znakovém rastru. Později se objevily ještě inteligentnější terminály, označované jako formulářové - jejich výsadou byla možnost rozdělit plochu obrazovky na relativně samostatně části (políčka formuláře), a ty ovládat samostatně.

Co však bylo charakteristické pro všechny druhy těchto terminálů, byl jejich jednoduchý a víceméně pasivní charakter - byla to zařízení určená pouze pro sběr dat od uživatele (prostřednictvím klávesnice), a pro zobrazení výstupů, přicházejících od hostitelského počítače. Pomineme-li možnost jednoduché editace dosud neodeslaných znaků, zadaných z klávesnice, neprováděly terminály vůbec žádné vlastní zpracování. Byla to hloupá zařízení bez vlastní výpočetní kapacity. Veškeré zpracování - včetně zpracování uživatelových vstupů a generování výstupů, které mají být uživateli zobrazeny, zajišťoval hostitelský počítač a na něm běžící aplikace. Ta samozřejmě musela sama počítat s takovýmto uspořádáním, a fungovat v režimu, kterém u se dodnes říká host/terminál.

---