Co je a co není ASP?
V souvislosti s předchozím odstavcem, popisujícím možnost používat aplikace "na dálku" prostřednictvím WWW stránek, je dobré se ještě jednou vrátit k základní otázce: co vlastně spadá do oblasti ASP, které aplikace resp. služby sem patří a které již nikoli? Na dnešním Internetu a jeho web-u totiž existuje opravdu široká škála nejrůznějších aplikací a služeb, zahrnující například tzv. freemaily (poštovní systémy), freeweb-y (WWW stránky zveřejňované zdarma), internetové obchody zdarma, všelijaké informační služby, až třeba po vedení jednoduchého účetnictví na Internetu(viz box). Kde je ale hranice, od které již můžeme mluvit o "ASP modelu", který využívá WWW jako svůj zpřístupňující kanál, a kdy se o ASP ještě nejedná?
Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, protože žádné přesné a exaktní definice nejsou k dispozici. Jedním výrazným kandidátem na rozlišující kritérium je otázka, zda jde o službu placenou či poskytovanou zdarma. Ve většině případů jsou totiž služby subjektů ASP placené, v oblasti specializovaných aplikací vertikálního charakteru snad úplně důsledně. Jak se ale zdá, samotný ASP model se zřejmě prosadí i do oblasti "masových" aplikací horizontální povahy, například do provozování kancelářských balíků a nástrojů osobní produktivity. Zde pak lze právem očekávat, že tyto služby, poskytované velkému počtu uživatelů, budou pro tyto uživatele zdarma (a náklady na ně budou hrazeny z jiných zdrojů, například prostřednictvím reklamy).
Kromě kritéria placení připadá v úvahu ještě existence smluvního vztahu mezi uživatelem a subjektem ASP. Zde opět platí, že u náročnějších vertikálních aplikací, které nejspíše budou mít relativně menší počty uživatelů, bude mít vztah mezi subjektem ASP a jeho zákazníkem vysloveně formální charakter (půjde o řádnou smlouvu se stanovenými závazky, sankcemi za jejich porušení atd., na úrovni SLA) a může být také individuálně přizpůsobený konkrétnímu vztahu mezi zákazníkem a poskytovatelem služeb. Ovšem u masovějších počtů uživatelů by uzavírání takovýchto individuálních smluv bylo problematické. Navíc zde zřejmě půjde o takové aplikace, pro které jejich provozovatel nebude poskytovat takovou úroveň záruk jako u specializovaných vertikálních aplikací. Takže ani existence formálního smluvního vztahu nemusí být rozhodujícím kritériem pro vymezení toho, co je a co není ASP službou.
Jiným možným kritériem, které připadá v úvahu, je míra a povaha interakce mezi uživatelem a používanou službou, konkrétně to zda uživatel pouze "konzumuje" předem připravený obsah a používá k tomu předem připravené nástroje, nebo zda aplikaci používá jako předem připravený nástroj pro tvorbu či jiné zpracování vlastního obsahu či jiných dat. Pokud bychom si to chtěli ukázat na něčem konkrétním, pak jedním příkladem by mohl být Obchodní rejstřík ČR na Internetu. Jeho obsah je pevně dán provozovatelem (resp. gestorem, Ministerstvem spravedlnosti), uživatel do něj nemůže přispívat vlastním obsahem, a ani se s ničím takovým nepočítá. Je tedy o příklad předem daného obsahu (i nástroje na jeho zpřístupnění, neboli na vyhledávání v rejstříku), a výsledný celek zřejmě není možné považovat za službu ASP (což nijak nesnižuje užitečnost a přínos této služby). Naproti tomu třeba aplikace JUPÍ (Jednoduché účetnictví na Internetu), zmiňovaná v samostatném boxu (… prosím dát odkaz … ) je příkladem aplikace - nástroje, který je uživateli nabízen ke zpracování jeho vlastního obsahu (svá účetní data si uživatel zadává a zpracovává sám).
 |