Proč "hostování aplikací"?
Když už jsme narazili na novou terminologii používanou v souvislosti s ASP, pojďme si vysvětlit ještě některé další pojmy. Například pojem "application hosting", který by s jistým přimhouřením oka bylo možné přeložit do češtiny jako "hostování aplikací". Jde přitom o základní vlastnost ASP modelu, kterou je "přestěhování" aplikací (ve smyslu místa kde jsou provozovány, resp. kde běží jako programy) od jejich koncového uživatele k poskytovateli aplikačních služeb (subjektu ASP). Aplikace jsou takto "přestěhovány" z počítačů uživatele na servery v příslušném datacentru, přičemž tyto servery zde fungují jako tzv. aplikační servery (servery určené k provozování aplikací).
Samotný termín "hosting" je přitom odvozen od anglického "host", které má přesně opačný význam než české "host" - anglický "host" znamená ve skutečnosti "hostitele", neboli někoho kdo něco má či vlastní (hostuje to u něj), a může to nabízet k využití. Podobnost s dříve velmi frekventovanými termíny "hostitelský počítač" či "host/terminál" zde není vůbec náhodná - dnešní aplikační servery také "hostí" příslušné aplikace, jenom je uživatelům zpřístupňují poněkud jiných způsobem než dřívější hostitelské počítače (viz dále). Dnes přitom existují různé druhy "hostingu" - například v praxi tolik používaný termín "web hosting" (někdy též: "web page hosting") znamená "hostování" WWW stránek uživatele na WWW serveru jeho poskytovatele připojení (providera). Tzv. server hosting pak odpovídá situaci, kdy "hostování" se týká nikoli konkrétních stránek, ale celého WWW serveru (internetový provider zde na svém počítači vytváří iluzi samostaného WWW serveru svého zákazníka). Alternativou k "server hostingu" pak je "server housing", kdy si zákazník zřídí svůj vlastní WWW server (ve fyzickém smyslu, jako počítač vybavený vším potřebným, včetně HW a systémového softwaru), a tento počítač fyzicky umístí do sítě svého providera, zejména kvůli zdejší lepší konektivitě (lepší dostupnosti z Internetu). "Hostování aplikací" lze chápat i jako další stupeň v právě naznačené škále "hostovacích služeb", které se od předchozích liší nejen v povaze toho, co je hostováno (tedy aplikace místo WWW stránek či fyzických serverů), ale zejména v tom, že nyní "hostování" zahrnuje i samotné provozování aplikací, neboli péči o jejich běh a vše co s ním souvisí.
V praxi bohužel neexistuje jednotný pohled na to, co zahrnout do škály "ASP služeb" a co naopak nikoli (viz též odstavec "Co je a co není ASP?" v závěru celé této cover story). Služby web hostingu, server hostingu a server housingu obvykle ještě nejsou zařazovány mezi "ASP služby" (ale mnohé průzkumy je tam naopak zařazují).
Dalším úzce souvisejícím pojmem je pojem "hosted application". Jde o vyjádření skutečnosti, že určitá aplikace je uzpůsobena tomu aby byla provozována na aplikačním serveru (aby na něm byla "hostována") a uživateli využívána na dálku. Zdaleka ne všechny současné aplikace jsou totiž připravenu na možnost svého využití na dálku (ale na druhé straně je vhodné zdůraznit, že existují i taková technická řešení, která to od aplikace vůbec nevyžadují, podrobněji viz kapitola "Technické řešení!, konkrétně odstavec "grafický terminálový přístup).
Proč "pronájem aplikací" a "software jako služba"?
Dalšími termíny, které je vhodné si vysvětlit, jsou termíny "application rental" (pronájem aplikací) a "software as a service" (software jako služba). Jde o důsledky změn vlastnictví aplikace, které jsme si již popisovali - jestliže dříve byl vlastníkem aplikace (fakticky spíše práva používat příslušný software) koncový uživatel, nyní se tímto vlastníkem stává subjekt ASP. Koncový uživatel si tedy samotnou aplikaci nekupuje (ani od ISV jako původně, ani od ASP), a tudíž ani nevstupuje do vztahu který má trvalé důsledky (budeme-li "koupení" chápat jako jednorázový úkon ze kterého vyplývá trvalá a časově neomezená možnost používání). Koncový uživatel nyní vstupuje do takového vztahu s vlastníkem a provozovatelem aplikace (subjektem ASP), který má pouze dočasný charakter a může být kdykoli ukončen. Proto je na místě hovořit ne o "koupi" ale o "pronájmu", který je také časově omezen.
S tím pak souvisí i termín "software jako služba", byť má spíše charakter sloganu. Opět jde o důsledek změněného vztahu koncového uživatele k aplikaci: dříve si ji kupoval ve formě zboží (nejčastěji jako tzv. krabicový software), ale nyní si ji pronajímá nikoli jako zboží, ale jako službu (jako možnost využívat její schopnosti, resp. její funkčnost).