1994: První koncepční rozhodnutí

Vývoj našich telekomunikací přinesl mnoho zásadních otázek, na které bylo nutné odpovědět. Šlo zejména o to, jaké cíle si stát vytkne v oblasti telekomunikací - čeho chce dosáhnout, a samozřejmě také jakou cestou, za jakých podmínek atd. S tím úzce souvisí i otázka zda otevřít celý sektor telekomunikací konkurenci a v jakém časovém horizontu, nebo zda jej ponechat uzavřený. Nebo to, jakou roli má mít stát při rozvoji telekomunikací, co a jak má komu nařizovat, co může ponechat na působení tržních sil atd. Již v té době se také začínalo uvažovat o privatizaci SPT Telecom a bylo potřeba rozhodnout, jakým způsobem se tak má stát. Doba skutečně vyžadovala přijmout určitá zásadní koncepční rozhodnutí.

V lednu roku 1994 se na program vlády dostalo projednávání základního koncepčního dokumentu v oblasti telekomunikací, který můžeme nazvat "telekomunikační politikou". Později byl přijat pod jiným názvem, ale z dnešního pohledu je velmi zajímavé, že jeho součástí bylo rozhodnutí poskytnout SPT Telecomu monopol na hlasové služby do 1.1.1998 (což plně korespondovalo s tím, co po svých členských zemích požadovala evropská unie, a my jsme v té době již usilovali o členství).

Ovšem v lednu roku 1994 tehdejší verze telekomunikační politiky přijata nebyla, a historické prameny uvádí, že jedním z důvodů bylo i tak dlouhé zachování monopolu pro SPT Telecom (až do roku 1998), které nekorespondovalo s tehdejším silně liberálním duchem.

Nová telekomunikační politika byla v roce 1994 přijata až na druhý pokus (v srpnu), ve verzi která byla prakticky shodná s verzí původní - ovšem až na jeden podstatný detail, kterým bylo posunutí monopolu pro SPT Telecom na hlasové služby až do konce roku 2000!! Výsledný koncepční dokument "HLAVNÍ ZÁSADY STÁTNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ POLITIKY" byl přijat jako usnesení vlády č. 428/1994 a obsahoval celkem 10 hlavních zásad.

Přijaté zásady státní telekomunikační politiky se až na jednu výjimku (dvě licence pro mobilní sítě, udělené později Eurotelu a Radiomobilu) týkaly pevných hlasových služeb, neboli klasické (pevné, tj. ne-mobilní) telefonie. Jako hlavní cíl bylo stanoveno co nejrychlejší zvýšení nabídky, tj. zvýšení počtu hlavních telefonních stanic do roku 2000 na více než dvojnásobek oproti tehdejšímu stavu, a zlepšení průchodnosti sítě. Stát se přitom rozhodl, že tohoto cíle chce dosáhnout při zachování integrity SPT Telecom (tedy bez jeho rozdělení na více subjektů), a s již výše avizovaným monopolním postavením (formálně: s exkluzivitou) do konce roku 2000.

Pravdou je, že v Hlavních zásadách se nikde explicitně nemluví o liberalizaci trhu, či o přípravě SPT Telecom na příchod konkurence.